Petroskoi
Petroskoi | |||||
karj.: ', suom.: 'и veps.: Petroskoi | |||||
![]() | |||||
| |||||
Valdkund | |||||
---|---|---|---|---|---|
Venäman subjekt | |||||
Lidnalaine kund | |||||
Lidnalaižen kundan pämez' | |||||
Istorii da geografii | |||||
Om pandud |
1. sügüz'kud vodel 1703 | ||||
Enččed nimed | |||||
Lidn |
21. keväz'kud vodel 1777 | ||||
21 Марта (1 апреля) 1777 года | |||||
Pind | |||||
Korktuz' meren pindan päl |
50-60[5] m | ||||
Il'mišt |
Keskkontinentaline il'mišt | ||||
Aigvö | |||||
Eläjad | |||||
Eläjad |
| ||||
Tiheduz' |
2086,66 rist./km² | ||||
Rahvahad |
venälaižed, karjalaižed, suomalaižed, belorussad, ukrainalaižed, vepsläižed, toižed[6] | ||||
Uskondad |
ortodoksižed da toižed uskondad | ||||
Katoikonim |
petroskolaižed | ||||
Oficialine kel' | |||||
Lugu-identifikatorad | |||||
Telefonan kod |
+7 8142 | ||||
Počtan indeks |
1850xx | ||||
Код ОКАТО | |||||
Код ОКТМО | |||||
Прочее | |||||
Pauklahjad | |||||
Arvnimi |
«Vointetabuden lidn» (2015) | ||||
Lidnan päiv |
Jäl'gmäine kezakun sobat: | ||||
| |||||
petrozavodsk-mo.ru | |||||
| |||||
diskussii • redaktiruida |
Petroskoi (ven.: Петрозаво́дск, karj.: Petroskoi, suom.: Petroskoi) — lidn valdkundaližen znamoičendanke Venäman öbokan polel Änižen randal; Karjalan[8] pälidn[9][10], mitte tegeb Petroskoin lidnaližen kundan[11] (karj.: Petroskoin linnupiiri, suom.: Petroskoin kaupunkipiiri).
6. sulakud vodel 2015 lidn sai Venäman Vointetabuden lidn-arvnimen[12].
Etimologii
Eländtaho sündui oružjzavodan augonpanendan aigan, mitte oli 1. sügüz'kud vodel 1703, zavodan ezmäine nimi oli Šuiskii (nimi om sidotud Šuiskijan pagastanke, kus zavottihe azegtegendan) [13]. Vodel 1704 — sauvondan lopuks — zavod sai kunigahan P'otr I:n Petrovskii Zavod-nimen. Zavodan ümbri kazvoi Petrovskaja Sloboda-eländtaho. Vodel 1777 sloboda sai lidnan statusan da Petroskoi-nimen[14]. Vodel 1941, konz lidn oli suomalaižiden valdas, se oli nimitadud Äänislidnaks (ven.: Яанислинна suom.: Äänislinna) vai Onegaborg (suom.: Онегаборг roč.: Onegaborg suom., švec.: «Zamk Änižel»). Konz Rusked armii päzuti lidnad, se möst sai Petroskoi-nimen[15].
Fiziko-geografižed tedod
Geografine sijaduz
Lidn om Päivnouzm-Evropan tazangišton territorijal pohjoižen polel Oloncan ülendusespäi da Šokšun sel'gäspäi. Sijadase Änižen Petroskoin lahten randal amfiteatran järviden terasssoil, vedase randad möto 21,7 km. Ümbri lidnad longibokaspäi om mec, a homendezbokan polespäi om Änižen Petroskoin laht.
Nol'an kilometr om Sverdlovan da Dzeržinskovan irdoiden rajonas — Karjalan Venäman počt-pertinno [16].
Petroskoi sijadase 1091 kilometras pohjoižehe Moskva-lidnahapäi da 412 kilometras homendezbokpol'he Piterišpäi.
Petroskoin territorii om 113,26 km²[3], ühtes lidnalaižen kundan territorijanke — 615,9 km²[17].
Petroskoi-lidn mülüb Petroskoin lidnalaižehe kundaha, om üks'jäine kundan eländtaho. Lidnan kakiš polišpäi om Änižröunan territorii, miččen administrativine keskuz lidn-ki om.
Aigvö
Petroskoi om МSК (moskvan aig)-aigvös. Kävutadud aigan sirdänd UTC mödhe om +3:00[18]. Kävutadud aigan da geografižen piduden mödhe[19] keskmäine päipaštokaz keskpäiv Petroskoiš om 12:43 aigal.
Il'mišt
Petroskoi mülüb Edahaižihe Pohjoižrajonoihe.
Petroskoin il'mišt om keskkontinentaline meriznamoidenke. Tal'v om pit'k, pehmed; keza om lühüd' da viluhk. Voden keskmäine temperatur om +3,1°. Aig pakaižita om 120—130 päiväd. Sä om seižuitoi, sikš ku paksus oma ciklonad päivlaskman polespäi. Enamba pol't voden päivišpäi oma pil'vesižed. Voden sädegiden mär om 611 millimetrad. Keväz' tuleb kesk sulakud, no pakaižed lumenke voiba olda i semendkus. Keza zavodiše kezakun ezmäižes poles.
Päivän vauktan aigan piduz' om 22 časud kezakus (vauktad öd), 21 časud heinkus, 16 časud elokus.
Heinkun keskmäine il'man temperatur om 17 °C. Paksus oma päivnouzman tulleid, miččed todas pit'kid vihmoid. Erašti kezal Karjalan katab Jevropan anticiklonan pohjoižen polel, i sel'ktal säl il'man lämuz' voib olda 30 °C, no mugoižen sän kebnas vajehtadas pit'käd vihmad da kovad päivlaskman vai vilud pohjoižen tulleid.
Sügüz' märgan ehtbokan telleidenke vai sel'ktan, no vilun (eskai pakaižidenke alangoil) sänke tuleb sügüz'kun augotišes [20].
Gidrografii
Lidn sijadase Jevropan toižen suren Äniž-järven Petroskoin, Nemeckan da Zajackan lahtiden randoil. Lidnan pala sijadase Änižen keskpalan randal. Jogiden da kanaloiden sisteman mödhe Petroskoil om lähtend Baltian, Vauktan, Barencan, Kaspian da Mustan merihe[21]. Lidnas oma Dennoje-järv, Lamba-järv, Logmojärv da Četir'ohv'orstnoje-järv. Logmojärv da Änine oma ühtenzoitud Solomennian sal'mel (ven.: Соломенным проливом).
Lidnan territorijadme jokseb 20 joged da ojad, miččiden möto ei sa ujuda laivoile: ven.: Лососинка, ven.: Неглинка, ven.: Рыбка, ven.: Сельгская Речка, ven.: Томица, ven.: Большой ручей, ven.: ручей Вилда, ven.: Каменный ручей, ven.: Малый ручей, ven.: Кекасручей, ven.: ручей Студенец, ven.: Студёный ручей, ven.: ручей Тереж, ven.: Соломень, völ om kuz' ojad, miččil om ühteitte nimi — Nimetoi oja[22].
Lidnan territorijal om läz 100 purtked. Erasid niišpäi aktivišti kävutoitas petroskolaižed [23]. 12 purtkišpäi, miččed oliba lidnan suvi poles, saiba nimed lidnan 12 Purtked-ird (nügüd' om Kl'učevaja-ird) da Kl'učevaja-külä (nügüd' om lidnan rajon).
Lidnas völ oma vezikarjerad (ozutesikš, Kivesine karjer).
Kazvišt
Petroskoi-lidnan ümbri kaikiš polišpäi kazvab vihand mec. Lidnan-ki «tävud» oma lujas hüväd. Petroskoin vihandan vön pind om 48,2 tuhad gа, sen lugus 1800 gа oma lidnan territorijal. Vihandan vön mecpuišton pind om — 12,9 tuh. gа, mecelomišton — 35,3 tuh. gа. Puištoiden, skveroiden da irdoiden kazvmusiden pind om 400 gа, nece om enamba 14 m² ühtele lidnan eläjale. Petroskoi om üks' Venäman kesklidnoišpäi, mitte om hüvin vihandoitud [24][25].
Lidnas om 259 skverad, 109 käveluzkujod, 100 puištod, 17 sadud, 16 kujod[26].
Vodelpäi 1951 radab Petroskoin valdkundaližen universitetan Botaniksad
Ekologii
Lidnan territorijal man redustandad pesticidoil ülemba maksimališt korktust ei olend homaitud. Man redustand mavoitavaroil om tahoil, kus sijadasoiš tegeližed sauvotused da piduz' raudteid. Ülemba maksimališt korktust man ülembaižen šoidun redustand tinal da cinkal om piduz' avto- da raudteid [24].
Istorii
Lidnan augonpanendan lugumär om 1. sügüz'kud vodel 1703[13], konz P'otr I käskon mödhe Änižen randal zavodittihe azegzavodan sauvondan. Lidnan statusan se sai 21. keväz'kud vodel 1777.

Vodel 1788 Petroskoiš Aleksandrovskan zavodal zavodan radoiden täht oli tehtud ezmäine mail'mas zavodan znamoičendan raudte — ven.: «чугунный колесопровод» (nügüd' sen palad om ezitadud Petroskoin tegeližen istorijan Galerejas Liteinaja-avoirdal da Karjalan rahvahaližes muzejas Gubernatoran puištos).
Municipaline status
- 19. redukuspäi vodelpäi 1999 — Municipaline ühthištuz «Petroskoi-lidn»;
- Petroskoin lidnalaine kund;
- 16. semendkuspäi vodelpäi 2007 — Petroskoin lidnalaine ümbruzkund[28].
Eläjad
1723 | 1787 | 1801 | 1811[29] | 1840[30] | 1856[31] |
---|---|---|---|---|---|
2000 | →2000 | ↗4700 | →4700 | ↗5100 | ↗10 100 |
1863[32] | 1867 | 1897[33] | 1913[34] | 1914[35] | 1926 |
↗11 400 | ↗11 431 | ↗13 000 | ↗16 200 | ↗16 400 | ↗25 989 |
1931[36] | 1933 | 1937 | 1939[37] | 1956[38] | 1959[39] |
↗37 569 | ↗50 500 | ↗61 399 | ↗69 723 | ↗118 000 | ↗135 256 |
1962[40] | 1967[41] | 1970[42] | 1973[43] | 1975 | 1976[44] |
↗142 000 | ↗171 000 | ↗184 481 | ↗198 000 | ↗222 000 | →222 000 |
1979[45] | 1982 | 1985[46] | 1986[47] | 1987[48] | 1989[49] |
↗234 103 | ↗243 000 | ↗256 000 | →256 000 | ↗264 000 | ↗269 485 |
1990 | 1991[50] | 1992[51] | 1993[52] | 1994[53] | 1995[54] |
↗276 000 | ↗277 000 | ↗280 000 | ↘279 000 | →279 000 | ↗281 000 |
1996[55] | 1997[56] | 1998[57] | 1999[58] | 2000[59] | 2001[60] |
↗282 000 | →282 000 | →282 000 | ↗282 500 | ↘282 100 | ↗282 900 |
2002[61] | 2003[62] | 2004[63] | 2005[64] | 2006[65] | 2007[66] |
↘266 160 | ↗266 200 | →266 200 | ↘266 000 | ↘265 100 | ↗266 300 |
2008[67] | 2009[68] | 2010[69] | 2011[70] | 2012[71] | 2013[72] |
↗268 800 | ↗271 112 | ↘261 987 | ↗263 500 | ↗265 263 | ↗268 946 |
2014[73] | 2015[74] | 2016[75] | 2017[76] | 2018[77] | 2019[78] |
↗272 101 | ↗275 346 | ↗277 111 | ↗278 551 | ↗279 190 | ↗280 170 |
2020[79] | 2021[80] | 2023[81] | 2024[82] | ||
↗281 023 | ↘234 897 | ↗235 793 | ↘235 694 |
Venäman rahvahan kirjutamižen tedoiden mödhe vodel 2020, 1. redukuks vodel 2021 eläjiden lugun mödhe lidn oli sijal 1118 [83] Venäman lidnoiden keskes[84].
Petroskoin eläjiden keskes enamba om venälaižid. Völ lidnas eläba karjalaižed (lidnas eläb 20 % valdkundan karjalaižid) da vepsläižed (lidnas eläb enam pol’t Karjalan vepsläižid da nelländez Venäman vepsläižid). Kaiked Petroskoiš eläb läz 50 rahvahut.
Pensiifondan ohjandusen tedoiden mödhe[85], Petroskoiš eläb 85,5 tuhad pensiimest. Keskmäine pensiimehen igä om 64 vot, enamba 6 700 mest oma jo vanhemba 80 vot, sen lugus 409 mest jo oma 90-voččed da vanhemba. Koume lidnan eläjad vodel 2010 praznuičiba 101 sündundpäivän.
Sovetskijan aigan Petroskoiš (vozil 1918 — 1991), lidnan eläjiden lugumär kazvoi enamba, mi 14 kerdaha — oli 19,8 tuh. mes., a tegihe 283 tuh. mest. Vodel 2019 Petroskoin eläjiden lugumär oli 280 170 mest[86].
Venäman ekonomikan kehitoitusen endustusen mödhe eläjiden lugumär linneb[87]:
- 2024—290,92 tuhad mest
- 2035—310,29 tuhad mest
- Rahvahiden jouk (2002 voz')

Rahvahad | 1926[88] | 1933[89] | 2002[90] | 2010[91] | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
lugumär | % | lugumär | % | lugumär | % | lugumär | % | |
Kaiked | 27 105 | 100 | 47 502 | 100 | 244 760 | 100 | 248 494 | 100 |
venälaižed | 23 112 | 85,27 | 39 858 | 83,91 | 218 182 | 81,8 | 215 549 | 86,7 |
karjalaižed | 2 193 | 8,09 | 3 771 | 7,94 | 13 527 | 5,1 | 9 889 | 4,0 |
suomalaižed | 668 | 2,46 | 749 | 1,58 | 7 383 | 2,8 | 4 493 | 1,8 |
toižed | 1 132 | 4,18 | 3 124 | 6,64 | 5 668 | 10,3 | 18 563 | 7,5 |
- Rahvahad
Venäman rahvahan lugemižen tedoiden mödhe vodel 2020 lidnas eliba nene rahvahad (rahvahad, kudambiden lugumär om vähemba 0,1 % pidab kacta "Toižed"-riviš)[92]:
Rahvahuz' | Lugumär, mes. | Pala |
---|---|---|
Venälaižed | 163 722 | 69,70 % |
Karjalaižed | 6258 | 2,66 % |
Belorusad | 2160 | 0,92 % |
Ukrainalaižed | 2066 | 0,88 % |
Suomalaižed | 1770 | 0,75 % |
Vepsläižed | 1337 | 0,57 % |
Arm'anad | 714 | 0,30 % |
Azerbalaižed | 654 | 0,28 % |
Tatarad | 386 | 0,16 % |
Tadžikad | 340 | 0,14 % |
Uzbekad | 291 | 0,12 % |
Ciganad | 277 | 0,12 % |
Toižed[93] | 54 922 | 23,40 % |
Kaiked | 234 897 | 100,00 % |
Valdmehišt
Sijaližed ičenaižed valdelimed
Petroskoin lidnalaine nevondišt — om Petroskoin lidnalaižen kundan azjmehišt, miččehe mülüb 28 deputatad, kudambid valitas videks vodeks segoitud sisteman mödhe — 14 partijoiden lugetišiden mödhe, 14 üks’mandatižen valičendümbruzkundoiden mödhe. Nügüd’aigaine nevondišton jouk oli valitud 19. sügüz’kud vodel 2021. Lidnalaižen nevondišton pämeheks oli valitud 7. redukud vodel 2021 Nadežda Il’nurovna Dreizis (Ühthine Venäma-partii)[94].

Petroskoin lidnalaižen ümbruzkundan pämez’ — nece om Petroskoin lidnalaižen ümbruzkundan ülembaine valitud person. Vodehesai 2015 händast valičiba rahvahanikad; elokuspäi vodelpäi 2015[95] händast valitas videks vodeks lidnalaižen nevondišton deputatad kandidatoišpäi, kudambad oma ezitadud konkursan komissijal. Komissijaha mülüba Petronevondišton deputadad da Karjalan Valdkundan pämez’. Tal’vkun 1. päiväspäi vodelpäi 2023 radsijal om Inna Sergejevna Kolihmatova, kudamban valiči Petroskoin lidnalaine Nevondišt.
Petroskoin lidnalaižen ümbruzkundan Administracii — nece om azjmehišt, miččen tegeb lidnan pämehez’ da mitte om kaikenaigaine sijaline ičenaine valdelim märaigatomiden valdoiktusidenke.
Petroskoiš völ oma Karjalan Valdkundan Änižröunan sijaližed ičenaižed valdelimed, kuna Petroskoi-lidn ei mülü.
Valdkundaližed
Petroskoiš oma kaik valdkundan valdmehišton zakonkogomusen, tegii da sudan azjmehištod. Karjalan Valdmehišt da Karjalan pämehen administracii oma ühtes pertiš, mitte sijadase Leninan päirdal , Parlament da Konstitucian sud oma ühtes pertiš Kuibiševa-irdal, Ülembaine sud om Kirova-irdal, Karjalan arbitražine sud om Krasnoarmeiskaja-irdal.
Karjalan Valdmehišton da Karjalan pämehen administracijamn pert’ |
Karjalan Parlamentan da Konstitucionižen sudan pert’ |
Karjalan Ülembaižen sudan pert’ | Venäman Pensiifondan Karjaladme pert’ | Karjalan Arbitražižen sudan pert’ |
Federaližed
Petroskoiš oma federaližen valdmehišton azjmehištod, miččed oma Karjalan territorijal:
- Karjalan Prokuratura
- Venäman Kriminaližen komitetan kriminaline azjmehišt[96]
- Karjalan sijaližiden azjoiden ministerstv
- Venäman MČS-azjmehišt
- Voinkomissariat
- Federaližen manröunslužban Öbokan manröunan azjmehišton Karjalan tarkištuzkoda
- Pensiifondan erišt
- federaližen počtsidomusen azjmehišt — FGUP «Venäman Počt»-erišt
- socialižen raha-abutamižen Fondan redionaline erišt.
Karjalan federaližiden ministerstvoiden da departamentoiden azjmehištod:
- Justician ministerstv
- Sudan departamnt
- Pohjoižen rajonan tegeližuden da möndan ministerstv.
Territorialine jagamine
Vodelpäi 1988 Petroskoin oficialižed lidnan rajonad (Okt’abr’skii da Leninskii) oma heittud.
Sel aigalpäi petroskolaižed nimitadas rajonoikš mikrorajonad, miččed oma istorižed toponimad, ned jagasoiš völ penembikš.
Nügüd’ Petroskoihe mülüba nene rajonad: Baranii Bereg, Vigoinavolok, Golikovka, Drevl’anke, Železnodorožnii (5 pos’olok), Zareka, Zimnik; Ivanovskije ostrova, Kukkovka, kl’učevaja, Okt’abr’skii, Okunja Ton’a, Onežskii, Pervomaiskii, Perevalka, Peski, Pticefabrika, Radiozavod, Ribka, Sainavolok, Severnaja promzona, Silikatnii zavod, Solomennoje, Sulažgora, Sulažmägen kirpičun zavodan pos’olk, Tepličnii-sovhozan pos’olk, Tomici, Centr da Južnaja promzona. Surembad mikrorajonad oma Drevl’anka (60 tuhad eläjad) da Kukkovka (50 tuhad eläjad).
Lidnan simvolik
Valdkundznam
Flag
Gimn
Vodel 2001 lidnan administracii sanui konkursas lidnan gimnan tegemižen mödhe[97]. Planiruittihe vahvištoitta gimnad lidnan 300 voččen jubelejan aigan. Gimnan muzik da sanad konkursan laudkund tarkišteli ühtes, kut ühthine kirjutez. Lopištundal konkursan laudkund kundli 20 ezitadud gimnan projektad, no gimn ei olend vahvištoitud.
Tervhuden kaičend
- Valdkundaline läžundkodi V. A. Baranova nimel
- Lapsiden valdkundaline läžundkodi I. N. Grigoroviča nimel
- Valdkundaline tartläžundkodi
- Valdkundaline perinataline keskuz
- Valdkundaline stomatoligine keskuz
- Valdkundaline nahk-venerologine dispanser
- Valdkundaline humalduzainehine dispanser
- Valdkundaline rakläžundan dispanser
- Valdkundaline tuberkul'ozanvastaine dispanser
- Valdkundaline veren sirdändan stancii
- Karjalan gigijenan da epidemiologijan keskuz
- Pigaabun läžundkodi
- Lidnalaine lapsiden läžundkodi
- Lapsiden sündundpert' K. A. Gutkina nimel
- Voinveteranoiden gospital'. 23. uhokud vodel 1990 Valdkundaline läžundkodi № 2 om udištud Kodimaižen voinan invalidoiden täht valdkundaližehe terapevtižehe gospitalihe[98]
- Lidnalaine poliklinik № 1
- Lidnalaine poliklinik № 2
- Lidnalaine poliklinik № 3. Om avaitud 5. keväz'kud vodel 1996[99]
- Lidnalaine poliklinik № 4
- Lidnalaine lapsiden poliklinik № 1
- Lidnalaine lapsiden poliklinik № 2
- Palliativižen medikabun keskuz
- Tervehtai-likundan dispanser
- Бюро tervhuz'-sudan azjtarkištusen büro
- Tervhuz'erišt № 10 FSIN
Ekonomik
Rahanvara
Nalogoiden da nalogoidetoman rahantulon strukturas personaližiden ristituiden nalog rahantulole om — 36,8 %, rahantulod maksuližil holitesilpäi om — 26,4 %, rahantulod kalundišton kävutamižespäi om — 24 %. Kaik toižed rahantulod oma vähemba koumed procentad. Rahapidoid pala opendusehe, tervhuden kaičendaha, kul'turaha da socialižehe politikaha om enamba 70 % kaikespäi rahapidospäi [100].
Rahavaran päpalad vodel 2014: rahantulo — 4,913 mlrd. rubl'ad, rahapido — 5,238 mlrd. rubl'ad. Petroskoin rahavara om vähudeline [101].
Energetik
Lidnan elektroenergijan da lämänjagamižen andab Petroskoin Lämänelektrokeskuz (TEC). Läz 85 % lämäd da läz koumandest elektroenergijad andab lidnale TEC-elektrostancii.
Tegeližuz'
Petroskoin tegeližuden päazjan oma mašinsauvondan da metalltegemižen, mectegemižen, kivitegemižen, sauvondan da sömtegemižen, poligrafižen erištod.
Petroskoin tegeližuden pätavarad oma elektroenergii, lämänjagamine, atomelektrostancijoiden reaktoran kalundišt (vodelpäi 2010), kovan čugunaspäi tehtud konteinerad atomansädäinjandusiden kaičendan da vedandan täht, himine da mavoigazine kalundišt, vedändan mašinad, mectegeližuden da kivitegemižen tavarad (gabbro-diabaz, babarmmujuine kvarcit da toižed), spotrkalundišt, omblendan da trikotažin tavarad, nahkvesine kengišt, liha- da maidosižed tavarad, vintavarad, muštlahjtavarad da toižed [102].
Rahoituz holitesed
Lidnas om Karjalan rahvahaline bank da venäman da verazman kommercijan bankoiden erištod: «Ak Bars bank», «Vozroždenije», «VTB 24», «Rosgosstrah Bank», «Rosbank», «Rossel'hozbank», «Sberbank», «Sv'az'-Bank», «Uralsib», «Raiffaizenbank», «Russkii standart», «ИХ ФИНАМ» da toižed. Kaiked om läz 30 bankad da niiden erištod[103].
Mönd
Lidnas oma federaližen da sijaližen möndverkon laukad, oma bazarad.
Sured möndkeskused oma: «Lotos-Plaza», «Maksi», «Tetris». Sured möndan verkod oma: «Lenta», «Sunlight», «Mnogo mebeli, «Svetofor», «Detskii mir», «New Yorker», «Snežnaja Koroleva», «Bukvojed», «Päteročka», «Riv Goš», «ADAMAS», «Magnit», «Perekr'ostok», «DNS», «Sitilink», «М.Video», «Vkusvill», «Fix Price», «L’Etual'», «Spotrmaster», «ZENDEN», «El'dorado», «Čitai-gorod», «Gloria Jeans», «Krasnoje&Beloje».
Ajamed
Avtoühtenzoituz
Matk E 105 Р21 «Kola» (Piter' — А133 Petroskoi — Suojärvi da Р19 Petroskoi — Voznesenje — Oštinskii pagast.
Raudte
Petroskoi-raudtestancii — nece om sur' raudten sol'm (Kostamukšan polihe)[104].
Raudten vedändrad mäneb Okt'abr'skan raudten abul (ОАО RŽD-kompanijan erišt). Investicionižen ОАО «RŽD»-programman mödhe vodel 2005 oli elektroficiruidud raudten pala Idel' — Petroskoi — Süvär'[105]. Okt'abrskan raudten firmpojezd № 17/18 «Karjala» (Petroskoi—Moskva)[106]. Toižed sijaližed pojezdad oma «Kalevala» (Petroskoi — Piter) da «Petroskoi — Kostomukša». 28. tal'vkud vodel 2012 ezmäižen kerdan oli pästtud pojezd Petroskoi — Joensu[107].
Ezilidnalaine raudten vedänd mäneb Öbokan ezilidnalaine matkkompanijan abul[108].
Trolleibus
Trolleibusad zavodiba rata 5. sügüz'kud vodel 1961[109]. Kül'mkus vodel 2009 lidnas radoi 110 trolleibusad (völ kaks' oliba 5 varas)[110].
Petroskoin trolleibusoiden sistemaha mülüb 5 kaikenaigašt matkad da üks' trolleibusan matk, mitte radab vaiše radinpäivil "škol №3" - 7А [111]. Ühten trolleibusan matkan piduz' om 95,5 kilometrad. Vodel 2022 zavodiba uziden trolleibusoiden ostandan [112].
Avtobus
9. semendkud vodel 1915 Petroskoiš om avaitud avtobusoiden rad. Ezmäi avtobusan sijas oli vižsijaine A. V. Timofejevan avtomašin. Petroskoin valdkundaline avtobuspuišt om tehtud vodel 1921 (jäl'ges sai Avtokollona № 1126-nimen). Avtobusad radaba Petroskoiš nügüd'-ki.
Il'mühtenzoituz
12 km lidnaspäi homendezbokpolel sijadase aeroport.
Kaikenaigaižed matkad Moskvaha oliba pästtud udes 30. semendkud vodel 2009, на Hel'sinkihe da Piterihe kül'mkus vodel 2011 [113] Lendanmatkad tegeb RusLain-kompanii. Jäl'gmäižiš kümnes vodes Besovec-aeroport koume kerdad vajehti ižandoid da kaks' kerdad oli bankrotan. Nügüd' aeroport om valdkundan omištuses. Völ Petroskoiš radab Peski-aeroport, kuspäi kül'mkuspäi semendkuhusai tehtas joganedaližed pörulendimen matkad Kiži-sarele, Sennuju Gubu da Pudožaha. Ende radoi Gidroport.
20. elokud vodel 2020 om avaitud uz' Petroskoi-aeroportan aerovokzal, mitte pind om 3,7 tuh. m². Sen sauvojad oma Venäman Polestuzministerstvan Voin-sauvondkompleksan tundijad [114].
Petroskoi-aeroportal om rahvahidenkeskeine status.
Veziajamed
Sügüz'kus vodel 1704, miše sada vezimatkadme Oloncan verfile puškad ambundsüdäinke, miččid tehtihe Šuiskan azegzavodal, Lososinka-jogen sus sauvoiba valdmad.
Voz'sadal XIX il'mestuiba ezmäižed personaližed pörulaivižtod, kožmuzsidomused Süvär'-jogen Voznesenje-pristaninke, voz'sadan XIX keskes — Piterinke, da völ Povenec-lidnanke da Pudožanke.
Voz’sadal XX radoiba Öbokan jogilaivišton vezimatkad, vodelpäi 1940 — Belomoro-Baltian laivišton vezimatkad.
Nügüd’ laivkävundan aigan oma vezimatkad Kiži-sarele, sijaližed vezimatkad Sennaja Guba-, Velikaja Guba- da Šala-valdmoihe (Änižen valdmad ei edahan Pudož-lidnaspäi), miččid tehtas Kareliaflot-laivkompanijan pigalaivad vedealuižil suugil da Kižskojo ožerelje-kompanii. Völ Petroskoiš azotadas venäman matkkompanijoiden kruizlaivad, miččed ujuba Kiži-sarele[115]. Lidnalaine laivoiden vezimatk Vezivokzal — Baranii Bered, mitte oli vozil 1920, om heittud[116].
Kodiholišton elomišt
Kül’mkus vodel 1935 Petroskoiš om avaitud ezmäine vezivedo[117].
Petroskoin kodiholišton pind vodel 2009 oli 5997 tuhad m², sen lugus om personaline erišt — 4198 tuh. kv. m. Lidnan kodiholišton fondan suremb pala oma äižiruižed pertid (5—28 žirud)[5]. Kaikid korktemb pert’ (31 širud) om «Visokii standart» Čapajeva-irdal. Äižiruižiden pertiden mugavuden korktusen märitas tedoiden mödhe: keskuzlämbituz om 92,9 %, hulan veden andand — 87,6 %, vezivedo — 95,9 %, kanalizacii — 95,5 %, gaz — 43,6 % kodiholišton üžhthižes pindaspäi[5]. Keskmäine fateroiden varadand ühtele mehele om 22,2 m²[5].
Kodiholišton radištod
Petroskoiš radab enamb 35 erazvuittušt kodiholišton radištod. Radnikoiden lugumär, kudambad radaba kodiholišton erištos om 4,5 tuh. mest[118].
Openduz
Petroskoiš om kaks' korktad školad (ses lugus ei ole toižiden korktoiden školiden erištoid). Kaikid suremb om ?!, mitte om avaitud vodel 1940. Karjalan valdkundaline pedagogime akademii[21][121].
Ühthižvenälaižiden korktan opendusen školiden erištoiden keskes Petroskoiš oma [122]:
Valdkundaližed
- Venäman rahvazelomišton da valdkundaližen služban Venäman Prezidentanno akademijan Karjalan erišt [123];
- Ühthižvenämaižen valdkundaližen justicijan universitetan Pohjoine institut (erišt) Petroskoi-lidnas [124]
Valdkundamatomad
Petroskoin keskopenduzsistemas oma augotiž- da keskmäižen radmahtopendusen školad. Petroskoiš om 16 keskopendusen školid. Sen lugus Petroskoin muzikaline kolledž K. E. Rautio nimel, Petroskoin prezidentine kadetoiden radmahttehnikum , tervhuz'kolledž, mectehnine radmahttehnikum, pedagogine kolledž, mašinoiden kolledž, avtoajamiden radmattehnikum, jogiden radmahttehnikum da raudten ajamiden kolledž.
Petroskoin administracijan opendusen azjmehišton tedoiden mödhe lidnas radab 39 openduzorganizacijad, sen lugus oma: 3 gimnazijad, 6 licejad, 2 päškolad, 6 keskškolad, kus erased predmetad opetas süvemba [125] (sen lugus om üks' rahvahaline Suomalaiž-ugrilaine škol, kus opetas suomen, karjalan da vepsän kelid), 22 keskškolad. Openikoiden lugumär om 33 350 mest[126].
Tedo
Petroskoiš om Venäman tedoakademijan Karjalan tedokeskuz. Nece om kaikid suremb Venäman Öbokpolen tedokeskuz, küläelomišton, kalaelomišton da mecelomišton tedooppindinstitutad [127], Karjalan opendusen kehitoitusen institut [128], kuverz'-se projektorganizacijad [129][130].
Kul'tur
Muzejad
Petroskoiš radab koume valdkundlišt muzejad: ?!, mitte oli avaitud vodel 1960 da sijadase Oloncan gubernijan mužikoiden gimnazijan XVIII voz'sadan enččes pertiš[132], da Karjalan Rahvahaline muzei, mitte oli avaitud vodel 1871 ühtes vanhembišpäi pertišpäi lidnas — gubernijan kancel'arijas. Lidnas mugažo radab üksjaine častnii "Tätüižen pert'"-taidehgalerei (ven.: «Дом куклы»)[133]. Vodel 1981 oli tehtud Karjalan Rahvahaližen opendusen istorijan muzei. Venäman tedoakademijan Karjalan tedokeskusen Geologijan institutas radab Dokembrijan geologijan muzei. Mugažo radab Petroskoin tegeližuden istorijan muzei. Petroskoiš om "Pol'arine Odissei"-merimuzei (om avaitud vodel 1996)[134] da Počtan muzei (om avaitud vilukus vodel 1995 Petroskoin počtampan pertiš[135]). "Kurgan"-sportkompleksan pertiš om avaitud karjalaižen sportan istorijan muzei[136]. Vodelpäi 2017 Rigačinan irdal radab Sovetsko-suomalaižen voinan (1939—1940) istorijan častnii muzei[137]. Vodel 2018 oli tehtud Karjalan turizman istorijan muzei Petroskoin valdkundaližes universitetas[138].
Paiči necidä erasil predprijatijoil da organizacijoiš oma ičeze muzejad, miččed starinoičeba organizacijoiden istorijas da rados[139].
Teatrad
Petroskoiš radab viž professionališt teatrad:
- Karjalan rahvahaline teatr;
- Karjalan muzikaline teatr;
- Karjalan tätüižiden teatr;
- Karjalan ven.: «Творческая Мастерская» dramteatr;
- «Ad Liberum».
Filarmonii
Petroskoiš om Karjalan valdkundaline filarmonii. Nece suremb kaikid Karjalas koncertorganizacii. Filarmonijas radab kaks' koncertsebrad — Simfonine orkestr (taidehohjandai da pädiriž'or — Anatolii Ribalko), da Venälaižiden rahvahaližiden vändimiden "Onego"-orkestr (taidehohjandai da pädiriž'or Gennadii Mironov). Filarmonii sijadase sures nügüd'aigaližes pertiš, kus om Sur' koncertzal (546 sijad) da Ozuteluz-koncertzal (100 sijad). Ozuteluz-koncertzalas kaiken aigan ozutadas taidehkuvad, grafik, fotokuvad, vestatused, dizaineroiden da käziradoiden tehmused[140][141].
Kirjištod
Karjalan kirjoiden pävara om Karjalan rahvahaline kirjišt, mitte om avaitud vodel 1833 Petroskoiš. Petroskoiš mugažo radab 9 kirjištod erazvuiččiš lidnan rajonoiš, sigä rahvaz voib lugeda kirjoid, sada tarbhaižid tedoid da lebaita[139][142][143][144].
Arhivad
Petroskoiš om Karjalan rahvahaline arhiv — üks' surembiš azjbumagoiden XVIII—XXI voz'sadan varasijoišpäi Venäman pohjoižes, oli tehtud vodel 1918[145] da Petroskoin lidnan municipaline arhiv — Arhivazjbumagoiden varažom, mitte om keratud Petroskoin lidnan administracijan, Petroskoin Nevondišton, Petroskoin erasiden municipaližiden predprijatijoiden radon aigan[146].
Arhitektur da melentartuisijad
Petroskoi-lidn sai Venäman istoriližen lidnan statusan.
Kaikid melentartuižemb objektad turistoiden täht:
- Änižen randird — muzei avaitud taivhan al, kus om muštpacaz lidnan tegijan — impertoran Petran I muštoks, äikerdaižed muštpachad-lahjad lidnoišpäi-vellišpäi, Tahtoiden pu (ven.: Дерево желаний), mugažo toižed melentartuižed vestatused da tehmused.
- Leninan avoinird — enzne Kehker avoinird, mitte om nimitadud Vladimir Leninan muštoks.
- Leninan зкщызуле — Petroskoin päird. Päobjektad — universitet, "Severnaja"-adivpert' da fontan sen rindal, "Junost'"-fontan, lidnoiden-velliden galerei.
- Kul'turan da lebun puišt — enzne Petrovskii puišt (Kezapuišt) om tehtud vodel 1703. Vanhemb puišt Venämal, kus om pandud muštpacaz Petrovskijan zavodan muštoks, kus om radmatoi fontan uiton sijas, mitte ende oli läheli Suren Petran Dvorcad. Nügüd' se om ilosine kompleks äjiden attrakcionoidenke da m.e.[147]
- Jamka-puišt
- Kirovan avoinird (Taidehmuzei, 4 из 5 городских театров) и Аллея городов-побратимов с «Деревом Дружбы».
- Karl Marksan prospekt.
- Aleksandr Nevskijan kafedraline pühäpert'.
- Krestovozdviženjan pühäpert'.
- Kivesine karjer-järv.
- Kurgan-suksiden kompleks.
- Hebo-sportkompleks.
- 30. elokud vodel 1885 Petroskoiš oli avaitud üks' ezmäižišpäi Venämal muštpacaz Aleksandran II muštoks[148], mitte oli heittud vodel 1918 da oigetud sulamižele[149].
Kinoteatrad
"Kalevala"-kinoteatr om kaikid suremb Karjalas.
Vodel 2009 oli avaitud "Premjer"-kul'turkeskuz, kus radab kaks' kinozalad[150]. Vodel 2011 Petroskoiš oli avaitud "Miraž Sinema"-kinoteatr, kus om kuz' kinozalad, elokus vodel 2012 "Miraž Sinema" avaitihe "Maksi"-möndkeskuses.
Semendkus vodel 2015 "Miraž Sinema"-kinoteatr oli avaitud udes "Lotos-Plaza"-möndkeskuses.
Aigemba Petroskoiš mugažo radoiba "Atmosfera", "Pobeda", "Sampo", "Galaktika", "Iskra", "Stroitel'", "Renessans", "Rusked tähthaine", "Triumf", "Saturn", "Karelkinoprokat"-kinoteatrad da universitetan pertiš. Vodel 2009 enččen "Iskra"-kinoteatran seinäl oli ripputadud muštlaud, mitte oli omištadud kinoteatran 50-voččele jubilejale.
Lidnan päiv
Petroiskoin lidnan päiv pidetas kezakun jäl'gmäižel sobatal[151]. Praznuitas lidnan pästamižen muštoks Suomen armijaspäi. Lidnan päiväl Petroskoiš tehtas erzvuiččed azjtegod, miččed om omištadud necile pühäle — lidnalaižiden valdmehiden ezitused, praznikaližed paradad da suimad. Lidnan päiväl paksumba kaiked avaitas uded lidnalaižed muštpachad, vanhoiden objektoiden kohenduzradoiden lop libo uziden objektoiden sauvond. Necil päiväl pidetas jarmarkad da praznikaližed koncertad, kuna kuctas venälaižen estradan pajanikad da lidnan pajosebrad. Ehtal lidnan päiväl om praznikaline sal'ut.
Vodel 2011 ozatomuden taguiči "Besovec"-aeroportas lidnan päiväl ei olend nimittušt praznikad.
Vodel 2016 Sämozeron ozatomuden taguiči lidnan päiväl ei olend praznikad.
Vodel 2020 koronavirusan läžundan taguiči[152]) praznikad ei olend.
Rahvahidenkeskeine "Giperboreja"-tal'vfestival'
Festivalin nimi om ottud amuižgrekalaižes mifologijaspäi, kus Borei — pohjoižtullein jumal, a "Giperboreja"-valdkund — "valdkund pohjoižtullein toižel polel".
Vodelpäi 1998 Petroskoiš mäneb Rahvahidenkeskeine lumi- da jävestatusiden konkurs. Idei tehta "Giperboreja"-tal'vfestivalid sündui 60. maleveduz'pirdan lidnoiden forumal, mitte mäni vodel 2001 Surgutas. Vodel 2005 oli kirjutadud festivalin koncepcii, miše nece om pohjoižmehiden ühtenzoitusen da rahvahiden kulturoiden vajehtamižen praznik[153].
Festivalin idei om siš, miše ezitada Pohjoižen elon hüvid polid, kehitoitta kul'turan vajehtust lidnoiden keskes, kus pävoz'aig om tal'v.
"Giperboreja"-tal'vfestival' mäneb Petroskoiš joga voden Änižen randištol. Festivalin programm ühtenzoitab kul'turan, opendusen, sportan organizacijoiden projektad da lidnan eläjiden sädai iniciativoid[154].
«Karjalan vauktad öd»-muzikfestival'
Vodelpäi 2004 mäneb rahvahidenkeskeine muzikfestival' Petroskoin valdkundaližes konservatorijas A. K. Glazunova nimel[155]
Kezaline «Vauktoiden öiden garmonii»-londuzfestival'
«Vauktoiden öiden garmonii»-londuzfestival' tradicioništi mäneb kezal vodelpäi 2004. Änižen randištol keradasoiš vestajad, kudambad radod puspäi da kivespäi. Puižiden vestatusiden tegendan täht kävutoitas kaks'metrižed pedaiparded, a kivisižed tehtas karjalan granitaspäi. Joga voden randištol il'mestub uzid taidehen kaluid, miččed manitadas randištole enamba matknikoid da lidnan adivoid.
«Vozduh»-muzikfestival'
Rahvahidenkeskeine muzikaline «Vozduh»-festival' mäneb joga voden Petroskoiš vodelpäi 2005 vodehesai 2010, vodelpäi 2013 vodehesai 2015 da vodelpäi 2023. tradicijan mödhe festival' mäneb avoi taivhan al kezakun jäl'gmäižiden pühäpäividen aigan. «Vozduh»-festivalihe ühtnedas tetabad venälaižed da verazmaižed artistad, kudambad vätas rok-stiliš. Kaik vändaba ühtel pälaval. Paiči sidä om i al'ternativine, kus mäneba erazvuiččiden lidnoiden noriden joukuiden koncertad, sen lugus oma i sijaližed.
Territorijal om kangazkodoiden lidnaine, kus eläba festivalin aigan adivod. Völ lageriš oma erazvuiččed tahod, kus voib söda, sportata, sada tedoid da äjan tošt.
Vestištod
Lidnas kaikjal voib sada federaližiden kanaloiden da radiostancijoiden signalad. Sijaližed tele- da radiokompanijad ozutadas federiližid kanaloid da iče-ki tehtas erazvuiččed programmad. Levenzoitase kabeline televidenii, mitte andab voimusid kacta enamba erazvuiččid kanaloid. Painasoiš lugendlehtesed da kulugendlehtesed.
Petroskoiš paindase üksjäine Karjalas valdkundaline lapsiden da norišton ven.: «Моя газета +»-lugendlehtez (oficiališti registriruidud lapsiden Vestišt).
Petroskoin lehtištos om äi lugendlehtesid da kulugendlehtesid baltianmeren suomalaižil kelil (suomen, karjalan, vepsän). «Karjala»-teleradiokompanii da «Karjalan Radio»-radiostancii vedädas teleozutesid da radiopaginoid rahvahaližil kelil.
Sport
Sporttahod
- Spartak-stadion (Gercena-ird, 1).
- Junost'-stadion (Karl Marksan päird, 4).
- Lokomotiv-stadion (Mujezerskan ird).
- Mašinostroitel'-stadion (Lisicinan ird, 23).
- «PLMK»-stadion (trassa motokrossan täht) (Solomenskan šossete).
- Dinamo-stadion (Halturinan ird) heiti radon vozil 1990.
- «Lumi»-sportkompleks (Neglinskaja randišt, 52).
- «Vega»-jätandreh (Varkausa-randišt).
- Лыжная трасса «Fontanad»-hihtändte (Drevl'anka-mikrorajon).
- Lidnalaine stadion suks'hihtändan täht (Drevl'anka-mikrorajon).
- Lapsiden mägisuksine «Gorka»-keskuz (Lososinskoje-šossete, 17).
- Valdkundaline «Kurgan»-sportkompleks, miččel vodel 2009 om tehtud biatlonan ambundsija[156] (Kurganan läbiajo, 1).
- Vezi-sportan «Akvatika»-keskuz (Puškinskaja-ird, 7).
- Boksan pert' L. Levina nimel (Šotmana-ird, 38/А)[157].
- Likundkul'turan pert' (Puškinskaja-ird, 7).
- Heboajandan sportkeskuz (Lesnoi prospekt, 3).
- «Kaleidoskop»-keskuz (edel — Sport-koncertine Centr-kompleks) (Varkausa-randišt, 12).
- Kl'učevaja-mikrorajonas om tehtud Gazproman likundtervehtoituzkompleks.
- Sportan Koral-dvorc (Pograničnaja-ird 50; Sulažmägi).
Vodel 2008 valdkundan valdmehišt päti sauvoda Petroskoiš Komsomol'skian prospektal Kurgan-kompleksan rajonas Jähine dvorc 3 500 kacujoiden täht[158]. Vaiše sauvond ei olend zavodidud[159].
Sportühtištused
Karjalan sportan federacijoiden enambišt om Petroskoiš. Nece om avtosportan, aerobikan, puzumäčvändon, boksan, spotbiljardan da boulingan, verkmäčvändon, voibištelendan, go-vändon, dz'udon, karate-don, IFK rahvahidenkeskeižen Kökusinkai-karaten, kendon da iajdon, kikboksingan da taiskan boksan, heboajandan, štargundsportan, atletikan, suks'voibištelendan, stoltennisan, ujumižen, purehsportan, sambon da dz'udon, likundelendan, sportorijentiruidan, karguiden, tennisan, ITF rahvahidenkeskeižen thekvondon da mail'man World Taekwondo Federation thekvondon, ušun, florbolan, jäugmäčvändon, jämäčvändon, taidehlikundelendan[160][161], regbin[162], poliatlonan[163][164][165], triatlonan[166][167]federacijad.
Karjalan regionaline mecnikoiden da kalanikoiden keskuz. Völ vodel 2012 lidnas il'mestui Karjalan Amerikan jämäčvändon federacii da om tehtud Petroskoin «Karelian Gunners»-jämäčjouk («Карельские Оружейники»). Vodel 2013 om tehtud čerlideroiden «Nika»-jouk. Vozil 2016—2017 Öbokan federaližen ümbruzkundan voibištelendal jämäčvändon navidejoiden keskes om «Kareltransgaz»-jämäčjouk[168], miččen koditandrehen om Lumi-sportkompleks[169].
Karjala-jaugmäčklub ühtneb Pervensvaha da jaugmäčun navedijoiden kluboiden Öbokan Kubkaha vodel 2018 da 2019 «Karjalan Valdkundan jaugmäčjouk»-nimenke[170].
Edel voinad da vozihesai 1980 Pertoskoiš oli popul’arine jämäčvänd mäčunke. Jäl’ges voinad vodehesai 1959 Sovetskijan Sojuzan jämäčvändon mäčunke čempionatoihe ühtniba Lokomotiv-sportklub (1951—1953), ODO-sportklub (1953—1957), Onežec-sportklub (Torpedo) (1957—1959)[171]. Petroskoin beisbolan sportjouk vodel 1934 tegihe Sovetskijan Sojuzan čempionaks[172].
Venäman florbolan čempianataha akoiden keskes vozil 2019/2020 ühtni Karjalan Valdkundan sportjouk, ezmäine voibištelendan etap mäni Koral-sporttandrehel[173][174].
Vodelpäi 2019 Petroskoiš mäneba tal’vujumižen mail’man kubkan etapad[175][176].
Lidnalaine orijentirovanii
Petroskoiš kaiken aigan mäneba erazvuiččed vändod lidnalaižen orijentorovanijan mödhe: ночная игра «Dozor»-övänd (vodelpäi 2006), openikoiden da opendajiden «Drevl’ankan dozor»-kvest (14. sulakuspäi vodelpäi 2009), «Dobrii kvest» (16. sulakuspäi vodelpäi 2010), «Istoriko-kul’turine kvest» (2010 voz’), «Megakvest», «Enkaunter»-öavtokvest (vodelpäi 2007).
Pauklahjad da arvnimed
- 1978 voz’ — Radon Rusttan Znaman orden

- 1999 voz’ — «Žar-ptica»-arvznam, «Lidn, hüväntahtoine lapsiden mödhe»-aarvnimi[177].
- 2003 voz’ — Suren P’otran orden[178].
- 2009 voz’ — Jevropan premii[179].
- 2011 voz’ — erilahj municipaližen elomišton kehitoituses arvnimen konkursas «Venäman kaikid mugavudud lidnalaine küläkund» vodel 2010 («Venäman subjektoiden administrativižed keskused da pälidnad»-nominacii[180].
- 2015 voz’ — Venäman «Vointetabuden lidn»-arvnimi[12].
Arvostadud lidnan eläjad
Lidnan eläjile, kudambad tegiba arvokahid panendoid lidnan kehitoitusehe, anttas «Petroskoin arvostadud rahvahanik»-nimen.
Irdpoližed kosketused
Petroskoiš radaba organizacijad, miččiden pätegend om rahvahidenkeskeižiden kosketusiden kehitoituz (sen lugus oma: Švedsko-karjalaine tedoiden da biznesan keskuz, Pohjoiž maiden Ministroiden Nevondišton Petroskoin kosketuzkeskuz, T’ubingen-lidnan «Päivlaskm — Päivnouzm»-sebran büro, Regionaline Tasis programman tugeduzbüro, Venä-germanialaine vastusiden keskuz, Karjalan energoeffektivnostin keskuz, Germanian kul’turkeskuz, Karjala Jevroregionan «Dobrososedstvo»-programman Tehnižen sekretariatan Petroskoin erišt, Karjalan Barenc-keskuz). Petroskoiš pidetas erazvuiččiden maiden kul’turpäiväd da völ rahvahidenkeskeižed konferencijad, seminarad da ozutelused.
Lidnad-sebranikad
Vodelpäi 1965 vodehesai 2016 Petroskoin ssebranik-lidnoiden keskes om 20 mail’man lidnad:
Brest, Belorussii (sulaku, 2002)
Dulut, Minnesot, AÜŠ (1987)
Jaroslavl', Jaroslavlin agj, Venälaine Federacii (sügüz'ku, 2003)
Jogensu, Suomi (1994)
Kirovan rajon, Piter, Venälaine Federacii (viluku 1999)
La-Rošel', Francii (kül'mkuspäi, 1973)
Mu i Ran, Norvegii (kezaku, 1992)
Narv, Estonii (2005)
Noibrandenburg, Meklenburg da Ezine Pomeranii, Germanii (1969)
Surgut, Hanti-Mansiiskan avonomine ümbruz — Jugra, T'umenin agj, Venäma (kezaku, 2000)
Tübingen, Baden-Vürtemberg, Germanii (reduku, 1989)
Umeo, Švecii (eloku, 1976)
Vagaršapat, Armenii (semendku, 2004)
Varkaus, Suomi (1965)
Lidnad, miččed ende oliba lidnad-sebranikad
Organizacijoiden ühtnik
- Venäman lidnoiden Ühtištuz
- Venäman Keskusen da Ökokan lidnoiden Ühtištuz
- Mail'man heimlidnoiden federacii
- Venäman municipaližiden tahoiden kongress
- Vointetabuden lidnoiden Ühtištuz
Kinofil'mad,miččed oma tehtud Petroskoiš
- ven.: «Ледоход», 1926[187].
- ven.: «Отпуск в сентябре]» (om tehtud — «Lenfil'm»-studijal), 1979.
- ven.: «Противостояние» (om tehtud — «Lenfil'm»-studijal), 1985.
- ven.: «Облако-рай» (om tehtud — «Mosfil'm»-studijal), 1991.
- ven.: «Коля — перекати поле», 2005.
- ven.: «Потерянный город» (om tehtud — «Karekfil'm»-studijal), 2008.
- ven.: «Озеро» (om tehtud — «Karekfil'm»-studijal), 2009.
- ven.: «Человек из банки» (om tehtud — «Karekfil'm»-studijal), 2012.
- ven.: «Последний романтик» (om tehtud — «Karekfil'm»-studijal), 2017.
Galerei
Homaičendad
- ↑ 1 2 Петрозаводск. 300 лет истории. Том 1. Петрозаводск, Карелия. 2001
- ↑ Генеральный план г. Петрозаводска.doc . Дата обращения: 17 tal'vkud 2021. Архивировано 27 semendkud 2021 года.
- ↑ 1 2 Регионы России. Основные социально-экономические показатели городов. 2018: Стат. сб. / Росстат. − М., 2018. − 443 с. ISBN 978-5-89476-464-1
- ↑ База данных показателей муниципальных образований по Республике Карелия . www.gks.ru. Дата обращения: 10 elokud 2020. Архивировано 15 heinkud 2020 года.
- ↑ 1 2 3 4 Petroskoi. Oficialine sait . — Peroskoin-lidnan generaline plan. Дата обращения: 3 elokud 2009. Архивировано из оригинала 19 vilukud 2012 года.
- ↑ Справка «Об исторических, культурных, демографических и национальных особенностях районов Республики Карелия» . Дата обращения: 10 elokud 2011. Архивировано из оригинала 9 vilukud 2015 года.
- ↑ 1 2 https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/Сhisl_MO_01-01-2024.xlsx
- ↑ Устав Петрозаводского городского округа . Дата обращения: 16 kül'mkud 2020. Архивировано 11 tal'vkud 2020 года.
- ↑ Конституция Республики Карелия (Глава 1. Статья 15) . Дата обращения: 14 heinkud 2015. Архивировано из оригинала 11 tal'vkud 2013 года.
- ↑ Петрозаводск обрел статус столицы Карелии | КарелИнформ . karelinform.ru. Дата обращения: 6 semendkud 2019. Архивировано 28 uhokud 2019 года.
- ↑ Закон «О наделении городских поселений статусом городского округа» . Дата обращения: 16 kül'mkud 2020. Архивировано 16 kül'mkud 2020 года.
- ↑ 1 2 Указы о присвоении звания «Город воинской славы»
- ↑ 1 2 Рождение Петрозаводска. Круглый стол . Дата обращения: 2 tal'vkud 2016. Архивировано 26 kezakud 2020 года.
- ↑ Поспелов, 2002, с. 329.
- ↑ Куломаа, Юкка. Финская оккупация Петрозаводска, 1941 - 1944 / Пер. с фин. С. Карху и др.; науч. ред. и ред. пер. Ю. М. Килин. Военно-историческое общество Республики Карелия. — Петрозаводск: Алексей Ремизов : Rif Company, 2006. — 278 с. Архивная копия от 7 redukud 2021 на Wayback Machine
- ↑ Нулевой километр Петрозаводска отметят памятником . Дата обращения: 1 sügüz'kud 2016. Архивировано 18 sügüz'kud 2016 года.
- ↑ База данных показателей муниципальных образований по Республике Карелия . www.gks.ru. Дата обращения: 10 elokud 2020.
- ↑ Федеральный закон от 03.06.2011 № 107-ФЗ «Об исчислении времени», статья 5 (3 kezakud 2011).
- ↑ Время в Петрозаводске, Республика Карелия, Россия. Сколько сейчас времени в Петрозаводске . dateandtime.info. Дата обращения: 19 redukud 2017. Архивировано 19 redukud 2017 года.
- ↑ Magic Karelia. Климат Карелии . Дата обращения: 8 heinkud 2009. Архивировано 23 redukud 2008 года.
- ↑ 1 2 Петрозаводск. Официальный сайт . — Краткая справка о Петрозаводске. Дата обращения: 3 elokud 2009. Архивировано из оригинала 26 heinkud 2011 года.
- ↑ Гидронимы города Петрозаводска (реки, ручьи). Официальный сайт Администрации Петрозаводского городского округа . Дата обращения: 22 sulakud 2021. Архивировано 22 sulakud 2021 года.
- ↑ Столица на Онего . Дата обращения: 8 heinkud 2009. Архивировано из оригинала 14 heinkud 2014 года.
- ↑ 1 2 Стратегия развития города Петрозаводска . Архивировано из оригинала 25 redukud 2007 года.
- ↑ Карелия. Туристский портал . Дата обращения: 15 heinkud 2009. Архивировано 2 elokud 2009 года.
- ↑ Топонимы Петрозаводска. Официальный сайт Администрации петрозаводского городского округа . Дата обращения: 22 sulakud 2021. Архивировано 22 sulakud 2021 года.
- ↑ Устав города . Дата обращения: 15 heinkud 2009. Архивировано из оригинала 13 sulakud 2014 года.
- ↑ О наделении городских поселений статусом городского округа (с изменениями на 17 ноября 2011 года), Закон Республики Карелия от 01 декабря 2004 года №824-ЗРК . docs.cntd.ru. Дата обращения: 13 vilukud 2021. Архивировано 16 kül'mkud 2020 года.
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Петрозаводск .
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Петрозаводск .
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Петрозаводск .
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Петрозаводск .
- ↑ Города с численностью населения 100 тысяч и более человек .
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Петрозаводск .
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Петрозаводск .
- ↑ Административно-территориальное деление Союза ССР : [Районы и города СССР на 1931 год] .
- ↑ Всесоюзная перепись населения 1939 года. Численность городского населения СССР по городским поселениям и внутригородским районам .
- ↑ Народное хозяйство СССР в 1956 г. (Статистический сборник). Государственное статистическое издательство. Москва. 1956 .
- ↑ Всесоюзная перепись населения 1959 года. Численность городского населения РСФСР, её территориальных единиц, городских поселений и городских районов по полу .
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Петрозаводск .
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Петрозаводск .
- ↑ Всесоюзная перепись населения 1970 года Численность городского населения РСФСР, ее территориальных единиц, городских поселений и городских районов по полу.
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Петрозаводск .
- ↑ Российский статистический ежегодник. 1994 .
- ↑ Всесоюзная перепись населения 1979 года Численность городского населения РСФСР, ее территориальных единиц, городских поселений и городских районов по полу.
- ↑ Российский статистический ежегодник. Госкомстат, Москва, 2001 .
- ↑ Российский статистический ежегодник. 1994 .
- ↑ Народное хозяйство СССР за 70 лет .
- ↑ Всесоюзная перепись населения 1989 г. Численность городского населения РСФСР, ее территориальных единиц, городских поселений и городских районов по полу .
- ↑ Российский статистический ежегодник. 1994 .
- ↑ Российский статистический ежегодник. 1994 .
- ↑ Российский статистический ежегодник. 1994 .
- ↑ Российский статистический ежегодник. 1994 .
- ↑ Российский статистический ежегодник. Госкомстат, Москва, 2001 .
- ↑ Российский статистический ежегодник. Госкомстат, Москва, 2001 .
- ↑ Российский статистический ежегодник. 1997 год .
- ↑ Российский статистический ежегодник. Госкомстат, Москва, 2001 .
- ↑ Российский статистический ежегодник. 1999 год .
- ↑ Российский статистический ежегодник. 2000 год .
- ↑ Российский статистический ежегодник. Госкомстат, Москва, 2001 .
- ↑ Всероссийская перепись населения 2002 года. Том. 1, таблица 4. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, районов, городских поселений, сельских населённых пунктов - райцентров и сельских населённых пунктов с населением 3 тысячи и более .
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Петрозаводск .
- ↑ Российский статистический ежегодник. 2004 год .
- ↑ Российский статистический ежегодник, 2005 год .
- ↑ Российский статистический ежегодник, 2006 год .
- ↑ Российский статистический ежегодник, 2007 год .
- ↑ Российский статистический ежегодник, 2008 год .
- ↑ Численность постоянного населения Российской Федерации по городам, поселкам городского типа и районам на 1 января 2009 года .
- ↑ Перепись населения 2010. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, городских и сельских поселений .
- ↑ Города с численностью населения 100 тысяч человек и более на 1 января 2011 года .
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям. Таблица 35. Оценка численности постоянного населения на 1 января 2012 года .
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2013 года .
- ↑ Таблица 33. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2014 года .
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2015 года .
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2016 года .
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2017 года .
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года .
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2019 года .
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2020 года .
- ↑ Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более .
- ↑ Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2023 года (с учётом итогов Всероссийской переписи населения 2020 г.) .
- ↑ Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2024 года .
- ↑ с учётом городов Крыма
- ↑ Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более (XLSX).
- ↑ Есть ли в Петрозаводске долгожители? Карелия официальная (25 kezakud 2010). Дата обращения: 25 kezakud 2010. Архивировано из оригинала 21 uhokud 2014 года.
- ↑ Оценка численности населения по городским округам и муниципальным районам на 1 января 2019 года . Дата обращения: 6 heinkud 2019. Архивировано из оригинала 12 heinkud 2019 года.
- ↑ Стратегия пространственного развития Российской Федерации на период до 2025 года (проект) . Дата обращения: 16 kül'mkud 2020. Архивировано 18 tal'vkud 2018 года.
- ↑ Бюллетень Ленинградского областного отдела статистики № 20. Апрель — июнь 1928 г.
- ↑ Перепись 1933
- ↑ Всероссийская перепись 2002
- ↑ Всероссийская перепись 2010
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года. Том 5. Национальный состав и владение языками. Таблица 1. Национальный состав населения
- ↑ Абазины (1), Абхазы (2), Аварцы (16), Агулы (2), Адыгейцы (4), Алтайцы (4), Американцы (1), Арабы (84), Ассирийцы (9), Афганцы (1), Балкарцы (5), Башкиры (44), Болгары (26), Британцы (4), Буряты (12), Венгры (3), Вьетнамцы (6), Гагаузы (4), Греки (43), Грузины (148), Даргинцы (21), Евреи (229), Езиды (8), Ижорцы (1), Ингуши (16), Испанцы (4), Итальянцы (1), Кабардинцы (11), Казахи (48), Калмыки (4), Каракалпаки (3), Карачаевцы (1), Киргизы (47), Китайцы (67), Коми (59), Коми-пермяки (2), Корейцы (43), Коряки (1), Крымские татары (4), Кубинцы (2), Кумыки (10), Курды (1), Лакцы (10), Латыши (38), Лезгины (62), Литовцы (88), Марийцы (36), Молдаване (102), Мордва (52), Немцы (115), Ногайцы (1), Осетины (34), Пакистанцы (1), Персы (4), Поляки (211), Румыны (1), Поморы (67), Рутульцы (1), Саамы (6), Сербы (4), Табасараны (13), Талыши (35), Турки (6), Туркмены (92), Удины (2), Удмурты (31), Уйгуры (2), Финны-ингерманландцы (102), Французы (1), Хакасы (1), Ханты (5), Черкесы (3), Чехи (1), Чеченцы (88), Чуваши (119), Эвенки (1), Эстонцы (23), Якуты (12), Японцы (8), Указавшие другие ответы о национальной принадлежности (3519), Нет национальной принадлежности (659), Лица, в переписных листах которых национальная принадлежность не указана (48 533)
- ↑ Надежда Дрейзис стала председателем Петросовета . Дата обращения: 7 redukud 2021. Архивировано 7 redukud 2021 года.
- ↑ Петрозаводск остался без выборов. 5.08.2015 . Дата обращения: 17 keväz'kud 2021. Архивировано 11 elokud 2015 года.
- ↑ Следственное управление Следственного комитета РФ по Республике Карелия . Дата обращения: 25 kezakud 2012. Архивировано 4 elokud 2012 года.
- ↑ ПОСТАНОВЛЕНИЕ от 17.07.2001 № 2841 . Дата обращения: 14 uhokud 2010. Архивировано из оригинала 12 semendkud 2013 года.
- ↑ Календарь памятных и знаменательных дат на январь 2020 года
- ↑ Календарь знаменательных дат Карелии — декабрь 2021 года
- ↑ Открытый бюджет Петрозаводска . Дата обращения: 25 vilukud 2013. Архивировано из оригинала 11 semendkud 2013 года.
- ↑ Бюджет Петрозаводска . Дата обращения: 6 sulakud 2015. Архивировано 13 heinkud 2015 года.
- ↑ Карелия Официальная. Петрозаводск . Дата обращения: 14 heinkud 2009. Архивировано из оригинала 21 uhokud 2009 года.
- ↑ Банки Петрозаводска (недоступная ссылка — история). Дата обращения: 14 heinkud 2009.
- ↑ Города России: Энциклопедия / Под редакцией Г. М. Лаппо. — М.: Научное издательство «Большая Российская энциклопедия», 2003. — Репр. изд. — 560 с.: ил., карты.
- ↑ ОАО «РЖД»
- ↑ Карелия официально. Фирменный поезд № 17/18 сообщением Петрозаводск — Москва отметил своё двадцатилетие . Дата обращения: 16 heinkud 2009. Архивировано из оригинала 22 sulakud 2018 года.
- ↑ Первый поезд до Йоэнсуу отправился с вокзала в Петрозаводске . Карелинформ (29 tal'vkud 2012). Дата обращения: 29 tal'vkud 2012. Архивировано 7 vilukud 2013 года.
- ↑ ОАО СЗППК . Дата обращения: 3 uhokud 2011. Архивировано 26 uhokud 2011 года.
- ↑ Троллейбусное управление Петрозаводска. Официальный сайт. Историческая хронология (недоступная ссылка — история).
- ↑ Городской Электротранспорт. Совмещённый трамвайно-троллейбусный сайт (недоступная ссылка — история).
- ↑ Городской электротранспорт .
- ↑ Петрозаводск закупит еще пять новых троллейбусов . karelinform.ru. Дата обращения: 22 kezakud 2022.
- ↑ авиарейсы компании РусЛайн из Петрозаводска . Дата обращения: 19 kül'mkud 2011. Архивировано из оригинала 15 keväz'kud 2022 года.
- ↑ Новый аэровокзал Петрозаводска принял первых пассажиров . Дата обращения: 10 tal'vkud 2021. Архивировано 10 tal'vkud 2021 года.
- ↑ Петрозаводск транспортный. Водный транспорт Петрозаводска и Карелии . Дата обращения: 18 heinkud 2009. Архивировано из оригинала 25 heinkud 2009 года.
- ↑ Петрозаводск транспортный. Внутригородские теплоходные линии . Дата обращения: 31 heinkud 2009. Архивировано из оригинала 8 semendkud 2009 года.
- ↑ Календарь памятных и знаменательных дат на декабрь 2020 года . Дата обращения: 17 tal'vkud 2021. Архивировано 7 tal'vkud 2021 года.
- ↑ КарелИнформ. В Петрозаводске 4,5 тыс. человек заняты в сфере ЖКХ . Дата обращения: 18 heinkud 2009. Архивировано 20 sulakud 2013 года.
- ↑ Академия присоединится к университету в качестве "структурного подразделения . Архивировано 16 redukud 2013 года. // Ведомости Карелии, 13.02.2013
- ↑ Ливанов Д. В. О реорганизации федерального государственного бюджетного образовательного учреждения высшего профессионального образования «Петрозаводский государственный университет» и федерального государственного бюджетного образовательного учреждения высшего профессионального образования «Карельская государственная педагогическая академия» . Архивировано 4 keväz'kud 2016 года. // Минобрнауки России, М., 11 февраля 2013 г.
- ↑ Инвестиционный паспорт Петрозаводска . Дата обращения: 4 heinkud 2009. Архивировано из оригинала 31 heinkud 2009 года.
- ↑ Мониторинг . Дата обращения: 7 uhokud 2016. Архивировано из оригинала 5 uhokud 2016 года.
- ↑ Сервер gosacad.karelia.ru заблокирован! Дата обращения: 31 vilukud 2016. Архивировано 25 vilukud 2016 года.
- ↑ Филиал ВГУЮ (РПА Минюста России) - Филиал ВГУЮ (РПА Минюста России) (неопр.). ptz.rpa-mu.ru. Дата обращения: 27 keväz'kud 2022. Архивировано 3 keväz'kud 2022 года.
- ↑ МОУ «Средняя общеобразовательная школа № 10 с углублённым изучением предметов гуманитарного профиля имени А. С. Пушкина» . Дата обращения: 30 keväz'kud 2022. Архивировано 27 keväz'kud 2022 года.
- ↑ УПРАВЛЕНИЕ ОБРАЗОВАНИЯ АДМИНИСТРАЦИИ ПЕТРОЗАВОДСКОГО ГОРОДСКОГО ОКРУГА .
- ↑ КарНИИЛПК . Дата обращения: 13 elokud 2009. Архивировано 28 sulakud 2010 года.
- ↑ ГАУ ДПО РК «Карельский институт развития образования» . kiro-karelia.ru. Дата обращения: 22 elokud 2016. Архивировано 26 elokud 2016 года.
- ↑ Карелпроект (недоступная ссылка — история).
- ↑ Карелагропроект . Дата обращения: 13 elokud 2009. Архивировано 14 semendkud 2013 года.
- ↑ Музей-заповедник Кижи . Дата обращения: 21 kezakud 2009.
- ↑ Музей изобразительных искусств РК (недоступная ссылка — история). Дата обращения: 25 kezakud 2009.
- ↑ Художественная галерея «Дом Куклы» . Дата обращения: 30 keväz'kud 2022.
- ↑ Календарь знаменательных дат Карелии — декабрь 2021 года . Дата обращения: 14 tal'vkud 2021.
- ↑ Календарь памятных и знаменательных дат на 2020 г. Дата обращения: 13 tal'vkud 2021.
- ↑ Сегодня в Петрозаводске состоялось торжественное открытие Музея истории карельского спорта . Официальный сайт администрации Петрозаводского городского округа (10.06.2016).
- ↑ Письма с фронта. С чего начался новый музей в Петрозаводске? Сайт газеты «Аргументы и Факты/Карелия» (04.05.2017). Дата обращения: 18 keväz'kud 2019.
- ↑ В Карелии появился музей истории туризма . Официальный сайт Министерства культуры Республики Карелия (14.05.2018). Дата обращения: 18 keväz'kud 2019.
- ↑ 1 2 Петрозаводск. Официальный сайт (недоступная ссылка — история).
- ↑ Карельская Государственная Филармония. Филармония сегодня (недоступная ссылка — история).
- ↑ Карельская Государственная Филармония. История (недоступная ссылка — история).
- ↑ Национальная библиотека Республики Карелия (недоступная ссылка — история).
- ↑ Централизованная библиотечная система . Дата обращения: 6 heinkud 2019.
- ↑ Библиотека № 6 закрыта . Дата обращения: 6 heinkud 2019.
- ↑ Национальный архив Республики Карелия. История .
- ↑ Муниципальный архив города Петрозаводска . Дата обращения: 11 heinkud 2009.
- ↑ Город Петрозаводск — Петрозаводск для туриста . Дата обращения: 5 heinkud 2009.
- ↑ Национальный архив Республики Карелия .
- ↑ Памятнику Александру II в Петрозаводске исполнилось бы 130 лет. ФОТО . «Московский комсомолец. Карелия» (2 redukud 2015).
- ↑ Афиша Петрозаводска. Кинотеатр «Премьер» .
- ↑ История Дня города в Петрозаводске . Дата обращения: 27 elokud 2013. Архивировано из оригинала 27 semendkud 2014 года.
- ↑ Гуляний не будет: Петрозаводск отметит день города без привычной программы . karelinform.ru. Дата обращения: 18 heinkud 2020.
- ↑ XV Международный зимний фестиваль «Гиперборея—2016» .
- ↑ Международный зимний фестиваль «Гиперборея» . Дата обращения: 9 uhokud 2020. Архивировано 15 uhokud 2020 года.
- ↑ Музыкальный фестиваль «Белые ночи Карелии» . Дата обращения: 27 elokud 2013. Архивировано из оригинала 20 tal'vkud 2013 года.
- ↑ Вступило в строй биатлонное стрельбище в Петрозаводске Архивная копия от 12 kül'mkud 2012 на Wayback Machine, 12.02.2010
- ↑ МУ «Дом бокса» . Дата обращения: 8 uhokud 2020. Архивировано 8 sügüz'kud 2019 года.
- ↑ В 2011 году в Петрозаводске откроется Ледовый Дворец. 10 июля 2008 . Дата обращения: 10 kül'mkud 2011. Архивировано из оригинала 24 sügüz'kud 2015 года.
- ↑ Электронная приёмная Администрации Петрозаводского городского округа . Дата обращения: 10 kül'mkud 2011. Архивировано из оригинала 28 keväz'kud 2016 года.
- ↑ Реестр региональных спортивных федераций, прошедших государственную аккредитацию в Министерство по делам молодежи, физической культуре и спорту Республики Карелия - Правительство Республики Карелия . www.gov.karelia.ru. Дата обращения: 3 vilukud 2017. Архивировано из оригинала 4 vilukud 2017 года.
- ↑ Дайвинг клуб Онего . Дата обращения: 30 keväz'kud 2022. Архивировано 24 keväz'kud 2022 года.
- ↑ Региональная физкультурно-спортивная общественная организация «Карельская Федерация Регби» . Дата обращения: 5 semendkud 2020. Архивировано 26 sügüz'kud 2020 года.
- ↑ В Петрозаводске завершился чемпионат России по полиатлону
- ↑ Список членов и структурных подразделений Всероссийской Федерации Полиатлона . Дата обращения: 5 semendkud 2020. Архивировано 10 semendkud 2021 года.
- ↑ Результаты Чемпионата Мира по полиатлону в г. Петрозаводск . Дата обращения: 5 semendkud 2020. Архивировано 5 semendkud 2020 года.
- ↑ Триатлон-спринт Karelia Challenge 2019 . Дата обращения: 5 semendkud 2020. Архивировано 16 heinkud 2021 года.
- ↑ Результаты первого дня чемпионата и первенства России по зимнему триатлону в г. Петрозаводске . Дата обращения: 5 semendkud 2020. Архивировано 6 keväz'kud 2020 года.
- ↑ Лисаков Е. Лёд тронулся . Дата обращения: 29 keväz'kud 2017. Архивировано 30 keväz'kud 2017 года.
- ↑ ХК «Карелтрансгаз» (недоступная ссылка)Категория:Рувики:Статьи с нерабочими ссылками
- ↑ Футбольный клуб «Карелия» примет участие в Первенстве МРО «Северо-Запад» . Дата обращения: 16 sulakud 2018. Архивировано из оригинала 17 sulakud 2018 года.
- ↑ Хоккей, футбол и вся жизнь . Дата обращения: 5 semendkud 2020. Архивировано 23 heinkud 2018 года.
- ↑ Бейсбол проник в СССР 1930-х . Дата обращения: 28 kezakud 2020. Архивировано 18 heinkud 2020 года.
- ↑ Дворец «KORAL» принимает флорбол!
- ↑ Сборная Карелии . Дата обращения: 30 keväz'kud 2022. Архивировано 11 semendkud 2021 года.
- ↑ 43 рекорда: как прошел этап Кубка мира по зимнему плаванию в Карелии . Дата обращения: 5 semendkud 2020. Архивировано 21 uhokud 2020 года.
- ↑ Заявочная статистика по дистанциям, 5-й этап Кубка мира, открытый Чемпионат России, 1-й открытый Чемпионат Карелии . Дата обращения: 5 semendkud 2020. Архивировано 15 semendkud 2021 года.
- ↑ Карелия Официально. Новости . Дата обращения: 13 heinkud 2009. Архивировано из оригинала 13 semendkud 2003 года.
- ↑ Государственная символика. РиаНовости. Новости . Дата обращения: 13 heinkud 2009. Архивировано из оригинала 30 kül'mkud 2012 года.
- ↑ КарелИнформ . Дата обращения: 11 heinkud 2009. Архивировано 20 sulakud 2013 года.
- ↑ Информационный бюллетень, № 48, 24.02.2012 . Дата обращения: 8 keväz'kud 2012. Архивировано 1 keväz'kud 2014 года.
- ↑ Договор заключён 24 марта 2002 года, прекращен 2 августа 2017 г. по инициативе Николаева
- ↑ Миколаїв розірвав угоди про співпрацю з рядом міст . Дата обращения: 28 tal'vkud 2019. Архивировано 29 heinkud 2019 года.
- ↑ Договор заключён 18 февраля 1999 года. Фактически побратимские отношения прекратились в 2003 году после смены руководства обоих муниципалитетов и не продления договора.
- ↑ Договор заключён 26 августа 1999 года. Фактически побратимские отношения прекратились в 2003 году после смены руководства муниципалитетов и не продления договора.
- ↑ Договор о намерениях сотрудничества заключён в ноябре 2007 года, расторгнут 28 февраля 2022 года
- ↑ Alytus nutraukė bendradarbiavimą su Rusijos Federacijoje ir Baltarusijoje esančiais miestais partneriais | Alytaus miesto savivaldybė
- ↑ Красная Карелия. 1926. 28 мая
Literatur
- Петрозаводск // Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона : в 86 т. (82 т. и 4 доп.). — СПб., 1890—1907.
- [Петрозаводск: Указ. лит. / Гос. публ. б-ка; Сост. Е. И. Такала. — Петрозаводск: Б. и., 1980. — 90 с.: ил.
- Петрозаводск: Библиографический список литературы. — Национальная библиотека Республики Карелия, 2003. — 164 с. Архивная копия от 7 uhokud 2016 на Wayback Machine
- Мулло И. М., Рыбак Е. Д. Петрозаводск: Спутник туриста. — Петрозаводск: «Карелия», 1979—182 с.
- Кондратьев Ф. Г., Верхоглядов В. Н. Петрозаводск. — 2-е изд., испр. и доп. — Петрозаводск: «Карелия», 1984. — 182 с.: ил. — (Города и районы Карелии)
- Мулло И. М. Петровская слобода / Художник И. Г. Карт.. — Петрозаводск: Карелия, 1981. — 80 с. — 20 000 экз. (обл.)
- Поспелов Е. М. Географические названия мира. Топонимический словарь / Отв. ред. Р. А. Агеева. — 2-е изд., стереотип. — М.: Русские словари; Астрель; АСТ, 2002. — 512 с. — 3000 экз. — ISBN 5-17-001389-2.
- Рудаков В. Е. Петрозаводск (По поводу двухсотлетия со дня его основания) // Исторический вестник. 1903. Т. 93. С. 600—631.
- Сорокина Т. В., Генделев Д. З. Соборы Петрозаводска / Нац. арх. РК; Оформ. Н. В. Куспак. — Петрозаводск, 1999. — 32 с.: ил.
- Куломаа Юкка. Финская оккупация Петрозаводска, 1941—1944. — Петрозаводск: А. Н. Ремизов, 2006. — 277 с. — ISBN 5-85039-198-8. — перевод с оригинала: Kulomaa, J. Äänislinna. Petroskoin suomalaismiehityksen vuodet 1941—1944. —Helsinki: SHS, 1989.
Tarkendused
- Petroskoin turistine portal (visitpetrozavodsk.ru). (ven.) (angl.)
- Географические координаты Петрозаводска Архивная копия от 27 sügüz'kud 2016 на Wayback Machine
- Петрозаводский городской округ на сайте Правительства Карелии(ven.)(suom.) (angl.)
Venäman Federacijan subjektoiden pälidnad | ||
Alauz'lidn | Samar | Saransk | Saratov | Siktivkar | Simferopol' | Sevastopol' | Smolensk | Stavropol' | Sur' Novgorod | Suvisahalinsk | Tambov | Tomsk | Tul | Tver' | Tümen' | Ufa | Ulan Ude | Uljanovsk | Vladikavkaz | Vladimir | Vladivostok | Volgograd | Vologd | Voronež | ||