Kostomukša

Рувики-späi
Lidn
Kostamukša
Koštamuš
KontuvaaraKostamus01.JPG
Флаг Герб
Флаг Герб
64°35′ с. ш. 30°36′ в. д.GЯO
Valdkund  Venäma
Venäman subjekt Karjala
Lidnalaine ümbruzkund Kostamukšan
Municipaližen ühtištusen pämez' Novgorodov Sergei Nikolajevič[1]
Istorii da geografii
Om pandud 1977
Lidn  1983
Pind 4 km²
Korktuz' meren pindan päl 220 m
Eläjad
Eläjad
  • 26 048 чел. (2021)[2]
Rahvahad venälaižed, karjalaižed, suomalaižed, belorusad
Katoikonim kostamukšalaižed, kostamukšalaine
Lugu-identifikatorad
Telefonan kod +7 81459
Počtan indeks 186930, 186931, 186932
Kod ОКАТО 86406000000
Kod ОКТМО 86706000001
Прочее
Tedokirjas «Minun lidn» [1]

kostomuksha-city.ru
Kostomukša (Россия)
Точка
Kostamukša
Точка
Логотип РУВИКИ.Медиа Mediafailad RUWIKI-tedoiš

Kostamukša (ven.: Костому́кша, karj.: Koštamuš, suom.: Kostamus) — om lidn Valdkundaližen znamoičendanke (vodelpäi 1983) Karjalas Venämal. Lidn om Kostamukšan lidnalaižen ümbruzkundan administrativine keskuz.

Lidn om tehtud Karjalan mägi-bohatoitusen kombinatan täht. Venäman Valdmehišton käskon mödhe 29. heinkud vodel 2014 № 1398-р "Monolidnoiden lugetišen vahvištoituses" Kostamukša-lidn om pandud "Venäman monopoližed municipaližed eländtahod (monolidnad) jügedemban social-elonomižen elonke"-kategorijaha[3].

Etimologii

Lidn om tehtud vodel 1977 kut pos'olk, mitte kazvoi mägi-bohatoitusen kombinatan sauvondan aigan. Toponimas om mukša (muksa) pala, mitte znamoičeb järvven.: «озеро»-sanan, mi todištab, miše nece om endevanh suomalaiž-ugrilaine sana[4].

Istorii

Vodel 1967 oli pättud tehta mägi-bohatoitusen kombinatan projektan. Küläkundan zavodiba leta vodel 1970, konz zavottihe radod raud-rudan saskelmižen udel tahol, mitte oli avaitud vodel 1946. Vodel 1973 oli allekirjutadud valdmehištkeskeine sovetsko-suomalaine kožmuz GOK-kombinatan sauvondas. Semendkus vodel 1977 oli tehtud kožmuz АО «Finn-Stroi»-organizacijanke. Karjalan ASSRan Ülembaižen Nevondišton Prezidiuman käskon mödhe 17. kül'mkud vodel 1977 kaznu GOK-kombinatan sauvondan aigan eländtaho sai lidnalaine pos'olk statusad.

Uhokus vodel 1981 oli tedotud konkurs lidnan nimen valičendas. Tarittihe nimitada lidnan Konttokki vai Kostamukša — enččiden küliden nimiden mödhe, miččiden sijal oli tehtud lidn. Völ tarittihe antta lidnale Sampo-nimen [5]. Vanh karjalaine Kostamukša-külä oli Koštomukšskoje-järven randal, mitte nügüd' sijadase mägi-bohatoitusen Karjalan okatiš[ru]-kombinatan territorijal. Legendan neniden sanoiden sündundas kirjuti vodel 1892 suomalaine etnograf da pirdai Luis Sparre.

Vodel 1982 zavodi rata ezmäine Kostamukšan mägi-bohatoitusen kombinatan pala, vodel 1983 — toine, а vodel 1984 — jäl'gmäine koumanz'.

RSFSRan Ülembaižen Nevondišton Prezidiuman käskon mödhe 25. sulakud vodel 1983 Kostamukša sai «valdkundaližen znamoičendan lidn»- statusan.

Vodel 1988 lidnaha mülüi vanh karjalan Voknavolok-külä;möhemba mülüiba Ladvojärv, Pon'gaguba, Sudnojärv, Tollojogi[6].

Gerb

Lidnan gerb om vahvištoitud lidnalaižel nevondištol vodel 1993 (tegii — А. V. Тitov).

Gerb om tehtud kut hobedaine ščit, miččel om kuvatud endevanh karjalaižiden znam da rudan ecindan veza, mitte om eziastujal käziš. Ščitan ülembaižel polel om kavagpuiden ladvoiden ornament.

Fiziko-geografižed tedod

Geografine olend

Lidn sijadase Päivlask-Karjalaižen ülendusen pohjoižpolel 35 kilometras venä-suomalaižen valdkundan röunaspäi da 495 km Petroskoišpäi.

Il'mišt

Kostamukša-lidn mülüb Edahaižehe pohjoižrajonaha[ru].

Kostamukša-lidn sijadase keskmäižen da pohjoižen taigamecan röunal. Il'mišt rippub Atlantižen valdmeren da Barencan meren säciklonoišpäi, miččed todas tal'vel sulasän da lumen, a kezal - vihmakahan da vilun sän. Sikš Kostamukša-lidnan il'mišt kožub Piterin da Murmansk-lidnan il'mištoihe. Tal'v om vilu, sä paksus vajehtase, konz tuleb vilu sibirin anticiklon voidas olda kovad pakaižed. Keza om lühüd, vilu da vihmakaz.

Kostamukšan
Ku Vil. Uho. Keväz'ku Sul. Semendku Kezaku Heinku Elo. Süg. Red. Kül'. Tal'. Voz'
Keskmäine maksimum, °C −8 −8 −3 5 9 15 18 17 12 4 −1 −5 4
Keskmäine minimum, °C −15 −15 −12 −5 1 8 11 10 5 −1 −6 −11 −3
Sadegiden lugumär, mm 30 20 25 35 45 55 60 75 65 60 40 40 550
Lähte: Туристический портал

Aigvö

Kostamukša-lidn om МSК (moskvan aig)-aigvös. Kävutadud aigan sirdänd UTC mödhe om +3:00[7].

Lidnan olend

Kalevala-ird vodel 2007

Kostamukša-lidn sijadase kinktäšti, Kontokki-järven päivnouzman randal. Lidnan eländsijal ei ole tegeližuden radištoid, tegeližuden kombinatan olendtahod om 13 kilometras eländtahoilpäi.

Kostomukšan lidnalaine ümbruzkundan administracii sijadase Stroitelei-irdal, pert' 5.

Eläjad

Eläjiden lugumär
1979[8]1989[9]1992199619982000
436630 43231 50031 60031 50031 800
20012002[10]2003200520062007
31 90029 74629 70029 80029 80030 000
2008[11]2010[12]20112012[13]2013[14]2014[15]
29 90028 43628 40028 49628 71629 036
2015[16]2016[17]2017[18]2018[19]2019[20]2020[21]
29 35629 51129 52629 38129 36729 634
2021[22]
26 048
10 000
20 000
30 000
40 000
1998
2005
2011
2016
2021
10 000
20 000
30 000
40 000
1998
2005
2011
2016
2021

Venäman rahvahan kirjutamižen tedoiden mödhe vodel 2020, 1. redukuks vodel 2021 eläjiden lugun mödhe lidn oli sijal 1118 [23] Venäman lidnoiden keskes[24].

Rahvahad

Rahvahan kirjutamižen tedoiden mödhe vodel 2020 Kostamukša-lidnas eliba mugoižed rahvahad (rahvahad vähemba 0,1 % da toižed, kacu ližetedod "Toižed"-rives)[25]:

Rahvaz Lugumär, rist. Pala
Venälaižed 20 712 79,51 %
Karjalaižed 904 3,47 %
Ukrainalaižed 474 1,82 %
Belorusad 360 1,38 %
Tatarad 155 0,60 %
Suomalaižed 56 0,21 %
Germanialaižed 46 0,18 %
Baškirad 44 0,17 %
Čuvašid 38 0,15 %
Kazahad 36 0,14 %
Armenialaižed 30 0,12 %
Mordvalaižed 27 0,10 %
Vepsläižed 27 0,10 %
Toižed[26] 3139 12,05 %
Kaiked 26 048 100,00 %

Ekonomik

«Kostamukša»-ezikehitoitusen territorii

Venäman Valdmehišton käskon mödhe 12. uhokud vodel 2019 № 122 om vahvištoitud social'no-ekonomižen ezikehitoitusen territirijan status[27]. Voden 2020 keskes sid' oli registriruidud 5 radištod, miččil ei olend znamasišt radod.

Mägi-bohatoitusen «Karjalan okatiš»-kombinat

Tegeližuz'

Lidnan päradišt om «Karjalan okatiš»-kompanii (vodehesai 1993 Kostamukšan mägi-bohatoitusen kombinat, raudrudan saskelmine da koncetratan tegend)[28]. Sen tavarad tehtas «Severstal'»-radišton täht (vähemba pol't pästandad), da völ verhiden maiden möndan täht (enamba pol't). Kompanijas da sen abuorganizacijoiš radab läz pol't Kostamukšan radaimehiden lugumäraspäi radnikoid.

Völ om mectegeližuz' (ven.: «Карелиан Вуд Кампани» (PinArctik)), leibpaštandan zavod, torpiden kazvatand elomišt. Lidnan ümbruzkundal radab söndan «Karjalan marjad»-radišt (marjoiden keradand, tegemine da mönd).

Turizm

Kostamukšan lidnalaižehe ümbruzkundaha mülüb vanh karjalaine Voknavolok-külä da völ Ladvojärv-külä, Pon'gaguba-külä, Sudnojärv-külä, Tollojogi-külä. Voknavolok — nece om eländtaho, kus sündui mail'man tetab «Kalevala»-epos, külä om Belomorskan Karjalan runopajonikoiden küliden keskes. Ladvojärv-küläs om pandud maha runopajanik Arhippa Perttunnen, kudamb starinoiči karjalaiž-suomalaižen eposan keradajale Elias Lönnrotale äi runoid, miččed mülüiba «Kalevala»-eposan päpohjaks. Kostamukšan lidnalaižen ümbruzkundan öbokpolel Venäman valdmehišton käskon mödhe planuiše tehta rahvahaližen «Kaleval'skii»-puišton, miše kaita endevanhoid mecoid, miččed oma rajonas. Londuz sid' om unikaline; oma tahod, kus ei ole mehen jäl'gid. Läz Kamennoje-järved om Kostamukšan kaičuztaho[ru], mitte ühtes suomen «Кuhmo»-kaičuztahonke mülüb ezmäižehe venä-suomalaižehe ekologian «Družba»-puištoho.

Ajamed

Piterin da Petroskoin keskes om raudten da avtobusten sidomuz. Lidnad läz om sijaline lendandmatkoiden aeroport.

Kostamukša-Passažiroiden-raudtestancii vodel 2018

Kul'tur, vestištod da sport

Vodelpäi 1981 radab municipaline Kostamukšan «Kul'tur-muzejine lidnan keskuz», mitte om avaitud vodel 1981.

Kostamukš-lidnas joga voden mänetadas koume muzikfestivalid: kezal — kamernian taidehfestivalin, sügüzel — tegijan pajon, kevädel — rahvahaližen kul'turan Kanteletar-festival'.

Ezmäižen lidnalaižen «Karjalan Gorn'ak»-lehtesen (pätoimitai V. V. Naumov) painduz tuli eloho vodel 1981. Vodelpäi 1991 paindase «Kostomukšan Uzištod»-lehtez[29].

Vodelpäi 2010 Kostamukšas mäneb suks-biatlonižen kompleksan sauvond. Sauvondan ezmäine maks oli 400 mln rublei, sen lugus federaližed «Likundkul'turan da sportan kehitoituz Venämal vozil 2006—2015»-programman rahad. Keväz'kuks vodel 2019, Karjalan norišton azjoiden, likundan da sportan ministerstvan tedoiden mödhe, necen sauvondan rahoituz ei mülünd regionaližihe da federaližihe programmoihe.

Kostamukšas om sporttandreh joksendtehuzidenke (om kohetud vodel 2016)[30], likund-tervehtoitasine kompleks jätandrehenke[31].

Jaugmäčvändon «Gorn'ak»-klub vodelpäi 1975 ühtni Kalevalan rajonan jaugmäčvändon čempionataha [32], vodelpäi 1984 — valdkundan čempionataha, parahimad sattused oliba vodel 1986 — toine sija, kaikenaigan pidetas Kostamukšan jaugmäčvändon čempionatad[33].

Vodehesai 1994 jamäčvändon mäčunke «Gorn'ak»-sportjouk ühtni Karjalan čempionatoihe. Vodelpäi 1985 «Gorn'ak»-sportjouk (vodelpäi 1995 — «Tonem», nügüd' — «Karjalan okatiš») ühtneb Karjalan jämäčvändoihe jämäčunke[34][35]. В 2017 году команда стала первой на Первенстве Карелии[36].

Om ujumišt «Siniranta»-mini-akvapuištonke (municipaližes omištuses), dz'udo-da boks-zaloidenke[37].

Lidnas oma erazvuiččed ortodoksižed konfessijad. Om katoline časoun', Venäman ortodoksižen Kostamukšan jeparhijan kafedraline jumalankodi, RCHVEen jevangelian uskondan ortodoksižiden jumalankodin pert'. Völ oma registriruimatomid baptistoiden da seičemenden päivän adventistoiden sebrad.

Openduz

Lidnas om 7 municipališt päivkodid: «Koivuine», «Päiväine», «Kuldaine avadim», «Aurinko», «Gnomik», «Laivaine», «Sarnaine». Jäl'gmäine oli avaitud «Aurinko»[38] tal'vkus vodel 2013.

Lidnas om 5 keskškolad (völ üks' — Voknavolok-küläs): MBOU «Škol № 1 verhan kelen süväopendusenke», Škol [[Puškin Aleksandr|A. S. Puškinaъъ nimel, Škol № 3 matematikan süväopendusenke, Gimnazii (sai Venäman prezidentan Premijan), Licei № 1. Väl lidnas radab Karjlan valdkundaline kesktedomahtoine «Kostamukšan politehnine kolledž». Ende lidnas oliba piterin da moskvan korktoiden školiden erištod.

Nügüd' Opendusen Kehitoituz Keskusen pohjal kehitoitase distantine openduz. Lidnas oma avtoškol; Lapsiden Taidehškol L. Lankinena nimel; Lapsiden muzikškol G. А. Vavilova nimel; Irdškolan radon keskuz (CVR), mitte tomotab äi erazvuiččid sebroid da sekcijoid melentartusiden mödhe (pehmed bobaine, vänd gitaral, poimetiž da toižed)

Ken tahtoib voib ühtneda dz'udon, karaten eriigäižihe sportjoukuihe, «Armageddon», «Jet Set», «Viva Dance», «D'uinovočka», «Partita» kargsebroihe. Kostamukšas om tehtud proforientacionine «Stalker»-keskuz. Lidnan znamasine organizacii om patriotine «Venälaižed»-sebr, miččen ühtnikoiden enambišt eläb Kostamukš-lidnas, no oma jäl'genikad i toižiš Karjalan lidnoiš. Sebran rad om mänetada mitingoid, vastusid voinveteranoidenke, akcijoid mirun kaičendas Kostomukš-lidnas, toižiš Karjalan lidnoiš da Venämal.

Istorian muštpachad

  • Aleksei Kosiginan da Urho Kekkonenan muštpacaz. SSSRan ministroiden Nevondišton ohjandai Aleksei Kosigin da Suomen prezident Urho Kekkonen äjan tegiba, miše valdkundan kartal il'mestui uz' lidn - Kostamukša. 14. sügüz'kud vodel 1978 hö hö paniba ezmäižen kiven Kostamukšan mägi-bohatoitusen kombinatan alandusehe. Vodel 1983 Kostamukša sai valdkundaline lidn statusan.
  • Muštpacaz «Sebruz'». Nece om lahj «Finn-Stroi»-kompanijaspäi Kostamukš-lidnale hüväs sovetsko-suomalaižes kožmuses. Om tehtud granitaspäi da bronzaspäi. Muštpachan tegii om suomalaine vestai Terho Sakki. Muštpachan avaiduz oli 18. kezakud vodel 1985 mitingal, mitte oli tehtud kombinatan sauvondan lopindan täht.
  • «Riktud Gerojile»-muštpacaz[39].
  • Muštpacaz «Ahvenjärven kived». Oma 20 km lidnaspäi, Kostamukša-järven randal ünbärduztenno, sijadase «Bojevoi klič»-partizanjoukun vointoran tahol, kudambad oliba riktud vointoras läz Ahvenjärvi-küläd 31. tal'vkud vodel 1943[40]. 11 июня 1988 года открыта памятная скульптурная композиция. В 2012 году рядом со скульптурной композицией захоронены останки четырёх неизвестных воинов, обнаруженные в результате поисковых работ в районе озера[41].

Lidnad-sebranikad

Lidnan päiv

Vodelpäi 1983 Lidnan päiv-praznik mänetadas 1. semendkun.

Vodel 2009 sän täht praznikpäivän mänetiba 23. semendkud, no lidnan norišt ei tugedand necidä sirdändad da tegi flešmoban: kerazihe äi norištod, kudamb saupsi ten kesklidnas. Vodel 2010 praznik oli 22. semendkud[42].

Homaičendad

  1. Костомукша
  2. https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/tab-5_VPN-2020.xlsx
  3. s:Распоряжение Правительства РФ от 29.07.2014 № 1398-р|Распоряжение Правительства Российской Федерации от 29 июля 2014 года № 1398-р «Об утверждении перечня моногородов»
  4. Поспелов, 2008, с. 246.
  5. Из проспекта по Костомукше
  6. Костомукша (по страницам истории районов). Дата обращения: 21 sügüz'kud 2022. Архивировано 21 sügüz'kud 2022 года.
  7. Федеральный закон от 03.06.2011 № 107-ФЗ «Об исчислении времени», статья 5 (3 kezakud 2011).
  8. Всесоюзная перепись населения 1979 года Численность городского населения РСФСР, ее территориальных единиц, городских поселений и городских районов по полу.
  9. Всесоюзная перепись населения 1989 г. Численность городского населения РСФСР, ее территориальных единиц, городских поселений и городских районов по полу.
  10. Всероссийская перепись населения 2002 года. Том. 1, таблица 4. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, районов, городских поселений, сельских населённых пунктов - райцентров и сельских населённых пунктов с населением 3 тысячи и более.
  11. Наиболее крупные города Республики Карелии (число жителей - оценка на 1 января 2008 года), тысяч человек.
  12. Перепись населения 2010. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, городских и сельских поселений.
  13. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям. Таблица 35. Оценка численности постоянного населения на 1 января 2012 года.
  14. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2013 года.
  15. Таблица 33. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2014 года.
  16. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2015 года.
  17. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2016 года.
  18. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2017 года.
  19. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года.
  20. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2019 года.
  21. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2020 года.
  22. Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более.
  23. с учётом городов Крыма
  24. Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более (XLSX).
  25. Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года. Том 5. Национальный состав и владение языками. Таблица 1. Национальный состав населения
  26. Азербайджанцы (14), Буряты (4), Грузины (11), Даргинцы (3), Евреи (4), Езиды (2), Ижорцы (1), Кабардинцы (1), Калмыки (6), Киргизы (5), Коми (13), Коми-пермяки (8), Корейцы (4), Коряки (1), Крымские татары (1), Кумыки (6), Латыши (5), Лезгины (6), Литовцы (22), Марийцы (22), Молдаване (21), Ногайцы (3), Осетины (2), Поляки (24), Поморы (3), Таджики (9), Кряшены (1), Турки (2), Туркмены (1), Удмурты (6), Узбеки (21), Финны-ингерманландцы (4), Французы (1), Чеченцы (7), Эстонцы (4), Указавшие другие ответы о национальной принадлежности (358), Нет национальной принадлежности (63), Лица, в переписных листах которых национальная принадлежность не указана (2478)
  27. О создании территории опережающего социально-экономического развития «Костомукша». Дата обращения: 15 uhokud 2019. Архивировано 30 kül'mkud 2020 года.
  28. Северсталь. Карельский окатыш. История. Дата обращения: 5 semendkud 2013. Архивировано 27 sügüz'kud 2013 года.
  29. Карелия: энциклопедия: в 3 т. / Гл. ред. А. Ф. Титов. — Т. 3: Р — Я. — Петрозаводск: ИД «ПетроПресс», 2011. — 384 с.: ил., карт. — ISBN 978-5-8430-0127-8 (т. 3). — С. 8.
  30. Первый стадион открыли в карельском городе Костомукша в День республики. Дата обращения: 15 sügüz'kud 2021. Архивировано 15 sügüz'kud 2021 года.
  31. Суд приостановил работу ФОКа в Костомукше. Дата обращения: 15 sügüz'kud 2021. Архивировано 15 sügüz'kud 2021 года.
  32. Коммунист Калевалы. — 1975. — 27 июля.
  33. Подвели итоги. Дата обращения: 15 sügüz'kud 2021. Архивировано 15 sügüz'kud 2021 года.
  34. Кабатюк М. Чемпион новый — проблемы старые // Северный курьер. — 1991. — 29 октября.
  35. Лучшие в первенстве, бронза на чемпионате! Дата обращения: 15 sügüz'kud 2021. Архивировано 15 sügüz'kud 2021 года.
  36. «Карельский Окатыш» победил на «Первенстве Карелии». Дата обращения: 15 sügüz'kud 2021. Архивировано 15 sügüz'kud 2021 года.
  37. Спортивные сооружения. Дата обращения: 15 sügüz'kud 2021. Архивировано 15 sügüz'kud 2021 года.
  38. Детский сад «Ауринко». aurinko-mbdou.my1.ru. Дата обращения: 9 keväz'kud 2017. Архивировано 15 sulakud 2017 года.
  39. 17.02.2017 — В Костомукше прошел митинг в память о россиянах, исполнявших служебный долг за пределами Отечества — Правительство Республики Карелия. Дата обращения: 9 keväz'kud 2017. Архивировано из оригинала 12 keväz'kud 2017 года.
  40. Памятник «Ахвенъярвские камни» на месте боя партизан отряда «Боевой клич». Дата обращения: 3 keväz'kud 2016. Архивировано 7 keväz'kud 2016 года.
  41. Великая Отечественная война в Карелии: Памятники и памятные места. — Петрозаводск, 2015. — 334 с.: ил.
  42. 22 мая — День города Костомукши! (недоступная ссылка — история).

Literatur

  • Тимофеев В. Аргументы Костомукши: [Из истории открытия железнорудных месторождений, строительства города и горно-обогатительного комбината] // Северный рабочий. — Петрозаводск, 1976. — С. 192—210.
  • Бискэ Г. С. Город [Костомукша] начинался так… // Север. — 1980. — № 6. — С. 86—90.
  • Васильев А. В., Кранс М. И. Встреча на 65-й параллели: Хроника совет.-финлянд. стройки в Костомукше. — М.: Советская Россия, 1987. — 95 с.: ил.
  • Леонтьев П. Р. Костомукша. — Петрозаводск: «Карелия», 1990—125 с.: ил. — (Города и районы Карелии).
  • История Костомукши: Док. и материалы / КНЦ РАН. Ин-т яз., лит. и истории. Центр. гос. арх. РК. Гос. арх. обществ.-полит. движений и формирований Карелии. Научн. ред. О. П. Илюха. — Петрозаводск: ПетрГУ, 1994. — 367 с.: ил.
  • Тимофеев В. Здравствуй, Костомукша!: Главы из жизни северной стройки. Петрозаводск: «Карелия», 1984. — 112 с.: ил.
  • Витусла Людмила. «Постарайся быть счастливым». Петрозаводск, ПГУ, 1998. — 164 с., твёрд. переплёт, слегка увел. формат.
  • Костомукша: Рек. указ. лит. / Гос. публ. б-ка КАССР; Сост. Н. П. Новикова. — Петрозаводск: Б. и., 1989. — 36 с. — (Города Карелии).
  • Поспелов Е. М. Географические названия России. Топонимический словарь. — М.: Астрель, АСТ, 2008. — 523 с. — 1500 экз. — ISBN 978-5-17-054966-5.

Tarkendused