Kondopogan rajon
| район / municipaline rajon | |||||
| Kondopogan rajon | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| | |||||
|
|||||
| 62°12′00″ с. ш. 34°16′00″ в. д.GЯO | |||||
| Valdkund |
|
||||
| Mülüb |
|
||||
| Päkeskuz | Kondopoga-lidn | ||||
| Municipaližen rajonan Pämez' | Derebin Dmitrii Sergejevič[1] | ||||
| Ohjandamišton Pämez' | Zacepin Dmitrii Aleksandrovič[1] | ||||
| Istorii i geografii | |||||
| Tegendan päiv | 29. elokud vodel 1927 | ||||
| Pind |
5951,48[2] км²
|
||||
| Aigvö | MSK (UTC+3) | ||||
| Suremb lidn | Kondopoga | ||||
| Eläjad | |||||
| Eläjad |
↘32 477[3] чел. (2021)
|
||||
| Tiheduz' | 5,46 mest/km² (5 sija) | ||||
| Lugun identifikatorad | |||||
| Telefonan kod | 81451 | ||||
| Počtan indeksad | 1862XX | ||||
| Internet-domen | Kmr10.ru | ||||
|
|
|||||
| Oficialine sait | |||||
|
|
|||||
Kondopogan rajon (ven.: 'Кондопо́жский район') — om Venäman Karjalan Valdkundan municipaline rajon.
Rajonan päkeskuz om Kondopoga-lidn (mülüb rajonaha vodelpäi 2005).
Kondopogan rajon om Edahaližen Pohjoižen rajon.
Geografii
Rajon sijadase Karjalan Valdkundan suvi polel. Sen pind om 5951,5 km². Rajonan territorijan enambišton katab mec (päpud oma padai da kuz'); läz 1/5—1/4 rajonan manpalad om vezipind.
Röunotab Karjalan Änižröunanke, Medvežjegorskan, Suojärven da Präžan rajonoidenke.
Suvi-päivnouzmal sen manröun lähteb Änižen randale.
Gerb
Gerb om vahvištoitud vodel 1999 (tegii I. R. Kabanova).
Gerb om tehtud kuti geral'dine rindhankatuz, miččel om kuvitadud: hural polel — Uspenian jumalanpert’, oiktal polel om kaks’ kuzed, miččed kazvaba kal’l’al, alahan om pirttud lanktendvezivalu, mitte znamoičeb Kivač-vezilanktusen.
Il'mišt
Il'mišt om pehmed. Vilukun keskmäine il’man temperatur om 10.9 °C, heinkun om +16.4 °C.
Istorii
Rajon om tehtud Karjalan Avtonomižen SSRan valdkundas 29. elokud vodel 1927 VCIK:an käskön mödhe. 26. elokud vodel 1957 Kondopogan rajonaha oli mülütadud Petrovan rajonan pala, mitte oli saubatud[4]
Eläjad
Venäman rahvahan lugemižen tedoiden mödhe vodel 2002 Kondopogan rajonan eläjiden lugumär om ozutadud Kondopoga-lidnata da külita, miččed oma sen alištuses. |
| 2002[5] | 2005 | 2009[6] | 2010[7] | 2011 | 2012[8] |
|---|---|---|---|---|---|
| 9719 | ↗43 661 | ↘42 145 | ↘41 114 | ↘41 022 | ↘40 253 |
| 2013[9] | 2014[10] | 2015[11] | 2016[12] | 2017[13] | 2018[14] |
| ↘39 506 | ↘38 830 | ↘38 445 | ↘37 958 | ↘37 444 | ↘36 731 |
| 2019[15] | 2020[16] | 2021[17] | |||
| ↘35 943 | ↘35 207 | ↘32 477 |
Venäman ekonomižen kehitoitusen ministerstvan mel'pidon mödhe, eläjiden lugumär linneb[18]:
- 2024 — 34,29 tuhad mest
- 2035 — 29,17 tuhad mest
- Urbanizacii
Lidans (Kondopoga-lidn) eläb 79.6 % rajonan eläjid.
- Rahvahad
Venäman rahvahan lugemižen tedoiden mödhe (vodel 2020) rajonan eläjiden lugumär om[19]:
| Rahvahuz' | Mehiden lugumär | Pala |
|---|---|---|
| Venälaižed | 28 339 | 87,26 % |
| Karjalaižed | 1130 | 3,48 % |
| Belorusialaižed | 524 | 1,61 % |
| Suomalaižed | 324 | 1,00 % |
| Ukrainalaižed | 206 | 0,63 % |
| Vepsläižed | 58 | 0,18 % |
| Pol'akad | 41 | 0,13 % |
| Čuvašialaižed | 36 | 0,11 % |
| Armenialaižed | 36 | 0,11 % |
| Azerbalaižed | 34 | 0,10 % |
| Toižed[20] | 1749 | 5,39 % |
| Kaiked | 32 477 | 100,00 % |
Sijaline valdmehišt
Rajonan ičenaižed valdmehištod oma[21]:
- Rajonan Nevondišt (nevodištoho mülüb 16 deputatad, kudambad oma küliden pämehed da völ üksin mehin joga külän eläjišpäi), valičese 4 vodeks
- Rajonan pämest valitas 4 vodeks
- Rajonan Administracijan pämez'
- Rajonan Administracii (vahvištoitase Nevondištol)
- Kodv-azjmehišt, mitte om Nevondišton alištuses.
Administrativine jagand
Kondopogan rajonaha mülüb 8 küläd, miččiden keskes om 1 lidnaline[22][23]:
| № | Municipaline külä | Administrativine keskuz | Eländsijoiden lugumär | Eläjad (mest) | Pind (km²) |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Kondopogan lidnalaine külä | Kondopoga-lidn | 4 | 26 414[3] | 215,00[2] |
| 2 | Girvasan külä | Girvas | 15 | 1136[3] | 1600,00[2] |
| 3 | Kedrozeron külä | Kedrozero-der'uun | 9 | 526[3] | 707,56[2] |
| 4 | Končezeron külä | Končezero-der'uun | 10 | 1534[3] | 547,10[2] |
| 5 | Käppesel'gän külä | Кäppesel'g-der'uun | 7 | 687[3] | 1011,05[2] |
| 6 | Novinkan külä | Ulitinan Novinka-der'uun | 10 | 263[3] | 464,05[2] |
| 7 | Petran külä | Spasskaja Guba-der'uun | 13 | 922[3] | 1199,78[2] |
| 8 | Jänišpolin külä | Jänišpole-der'uun | 10 | 995[3] | 206,94[2] |
Vozil 2006 — 2018 oli Kurortnoje külišt (miččes oli vaiše üks' Marcialnijad veded-külä) om mülütadud Petrovan külištoho Karjalan zakonan mödhe 27. sulakud vodel 2018[24].
Eländsijad
Kondopogan rajonas om 78 küläd (2 küläd mülüb lidnaha)[25][23].
| Rajonan eländsijoiden lugetiš | ||||
|---|---|---|---|---|
| № | Eländsija | Tip | Eläjad | Municipaline külišt |
| 1 | Antipinskaja | der'uun | →0[26] | Girvasan külä |
| 2 | Vauged Mägi | der'uun | ↘28[26] | Girvasan külä |
| 3 | Ber'ozovka | poselk | ↘563[3] | Kondopogan lidnalaine külä |
| 4 | Sur' Voronovo | der'uun | ↘23[26] | Končezeron külä |
| 5 | Sur' Gangozero | der'uun | ↘4[26] | Novinkan külä |
| 6 | Vatnavolok | der'uun | ↘14[26] | Kedrozeron külä |
| 7 | Vatčela | der'uun | →0[26] | Petrovan külä |
| 8 | Ülembaine Lamba | der'uun | →6[26] | Petrovan külä |
| 9 | Vikšezero | stancii | ↗2[26] | Käppesel'gan külä |
| 10 | Vikšica | der'uun | →0[26] | Končezeron külä |
| 11 | Päivnouzm Končezero | der'uun | ↘6[26] | Končezeron külä |
| 12 | Vahtozero | der'uun | ↘13[26] | Petrovan külä |
| 13 | Gallezero | der'uun | →0[26] | Končezeron külä |
| 14 | Girvas | poselk | ↘1042[26] | Girvasan külä |
| 15 | Goliševa Nivinka | der'uun | ↘5[26] | Novinkan külä |
| 16 | Gomsel'ga | der'uun | ↘3[26] | Končezeron külä |
| 17 | Gorka | der'uun | ↘28[26] | Novinkan külä |
| 18 | Gotnavolok | der'uun | ↘188[26] | Petrovan külä |
| 19 | Deknavolok | der'uun | →7[26] | Petrovan külä |
| 20 | Evhoja | der'uun | ↘2[26] | Girvasan külä |
| 21 | Jerkojeva Novinka | der'uun | →2[26] | Novinkan külä |
| 22 | Zadelje | stancii | ↘23[26] | Jänišpöudon külä |
| 23 | Öbokan Končezero | der'uun | ↘12[26] | Končezeron külä |
| 24 | Ilemsel'g | der'uun | ↘36[26] | Kedrozeron külä |
| 25 | Kedrozero | poselk | ↘302[26] | Kedrozeron külä |
| 26 | Kivač | poselok | →56[26] | Končezeron külä |
| 27 | Kodoguba | der'uun | →0[26] | Jänišpöudon külä |
| 28 | Kodostrov | der'uun | →0[26] | Jänišpöudon külä |
| 29 | Koikarad | der'uun | ↘2[26] | Girvasan külä |
| 30 | Kondopoga | lidn | ↘25 851[3] | Kondopogan lidnalaine külä |
| 31 | Končezero | der'uun | ↘1501[26] | Končezeron külä |
| 32 | Rusked Jogi | der'uun | ↘2[26] | Girvasan külä |
| 33 | Kulmuksa | der'uun | →32[26] | Novinkan külä |
| 34 | Käppesel'g | der'uun | ↘31[26] | Käppesel'gan külä |
| 35 | Käppesel'g | poselk | ↘426[26] | Käppesel'gan külä |
| 36 | Ližma | der'uun | ↘42[26] | Kedrozeron külä |
| 37 | Ližma | stancii | ↗17[26] | Kedrozeron külä |
| 38 | Ližmozero | der'uun | ↗2[26] | Girvasan külä |
| 39 | Lindozero | der'uun | →9[26] | Girvasan külä |
| 40 | Listnaolok | der'uun | →0[26] | Käppesel'gan külä |
| 41 | Lukin Navolok | der'uun | ↗1[26] | Novinkan külä |
| 42 | Lukin Ostrov | der'uun | ↗2[26] | Kedrozeron külä |
| 43 | Lučevoi | stancii | ↘1[26] | Jänišpöudon külä |
| 44 | Pen' Gangozero | der'uun | →7[26] | Novinkan külä |
| 45 | Marcialnijad veded | poselk | ↘287[27] | Petrovan külä |
| 46 | Merežnavolok | der'uun | →3[26] | Jänišpöudon külä |
| 47 | Munozero | der'uun | ↘4[26] | Petrovan külä |
| 48 | Mänsel'g | der'uun | ↗8[26] | Kedrozeron külä |
| 49 | Navolok | der'uun | ↘4[26] | Petrovan külä |
| 50 | Neldomozero | poselk | ↘164[26] | Petrovan külä |
| 51 | Nigozero[28] | razjezd | Kondopogan lidnalaine külä | |
| 52 | Uz' Poselk | poselk | ↘36[26] | Kedrozeron külä |
| 53 | Podgornaja | der'uun | ↘12[26] | Novinkan külä |
| 54 | Proletarka | poselk | ↘271[26] | Käppesel'gan külä |
| 55 | Pälozero | der'uun | →10[26] | Petrovan külä |
| 56 | Raiguba | poselk | ↘4[26] | Girvasan külä |
| 57 | Sv'atnavolok | der'uun | ↗29[26] | Girvasan külä |
| 58 | Sopoha | poselk | ↘13[26] | Končezeron külä |
| 59 | Spasskaja Guba | der'uun | ↘310[26] | Petrovan külä |
| 60 | Mänsel'g-stancii | poselk | →0[26] | Kedrozeron külä |
| 61 | Suna | der'uun | ↘50[26] | Jänišpöudon külä |
| 62 | Sür'ga[28] | der'uun | Kondopogan lidnalaine külä | |
| 63 | Tereki | der'uun | ↘4[26] | Petrovan külä |
| 64 | Tivdia | der'uun | ↘197[26] | Girvasan külä |
| 65 | Tulguba | der'uun | ↘28[26] | Jänišpöudon külä |
| 66 | Ulitina Novinka | der'uun | ↘133[26] | Novinkan külä |
| 67 | Unica | der'uun | ↘149[26] | Käppesel'gan külä |
| 68 | Ussuna | der'uun | ↗12[26] | Girvasan külä |
| 69 | Uttuki | der'uun | →1[26] | Petrovan külä |
| 70 | Časovenskaja | der'uun | →7[26] | Jänišpöudon külä |
| 71 | Čebolakša | der'uun | →0[26] | Novinkan külä |
| 72 | Čupa | der'uun | ↘7[26] | Končezeron külä |
| 73 | Čupa | der'uun | ↘8[26] | Jänišpöudon külä |
| 74 | Šaidoma | der'uun | ↘37[26] | Käppesel'gan külä |
| 75 | El'mus | poselk | ↘59[26] | Girvasan külä |
| 76 | Jurkostrov | der'uun | ↘87[26] | Girvasan külä |
| 77 | Justozero | der'uun | ↗7[26] | Girvasan külä |
| 78 | Jänišpole | der'uun | ↘1069[26] | Jänišpöudon külä |
Ekonomik
Rajonan radpäerištused oma: cell'uloz-bumagan tegeližuz' (ven.: ОАО «Кондопога»-kombinat), kiviradod, mecradod, sauvondmaterialoiden tegend.
Völ rajonas om läz 50 % Karjalan titanomagnetitovijoiden varad da sauvondkividen varad — diabazkivi, dolomitkivi, granitkivi. Oma miniraližen veden purtked.
Rajonas ratas kaks' vezivägištod: Kondopogan da Paljeozeran vezivägištod, miččed oma Sumskan ühthižes kaskadas, sen vägi 50,6 МВт da tegeb 245 mln kVt·č elektroenerdijad vodes.
Rajonan lugendlehtez
Rajonan lugendlehtesen ezmäine nomer suomen kelel «Kontupohjan iskuri» (ven.: «Кондопожский ударник», toimitai О. Kajala) oli paindud 22. redukud vodel 1932. Uhokun 26. päiväspäi vodel 1936 Lugendlehtez lähteb venän kelel «Uz' Kondopoga» nimel ven.: «Новая Кондопога»[29].
Melentartuisijad
Rajonas om 90 muštpachad[30]. Niiden keskes oma Marcialnijad veded (lebusija), Kivač-kaičuztaho, Kivač-vezilanktuz i toižed.
Kondopogan rajonan arvostadud rahvahanikad
| Voz', konz om anttud arvnimi | Nimi |
|---|---|
| 1974 | Pilžšikov Ivan Jefremovič |
| 1974 | Okuškov Jakov Petrovič |
| 1975 | B'ažejeva Nina Ivanovna |
| 1975 | Jakovlev Andrei Osipovič |
| 1978 | Fomina Maria Jakovlevna |
| 1978 | Fadejeva Anastasia Mihailovna |
| 1979 | Konopl'ova Larisa Ivanovna |
| 1979 | Holopov Viktor Mihailovič |
| 1980 | Zelencov Pavel Pavlovič |
| 1980 | Klišov Viktor Matvejevič |
| 1983 | Torkkeli Leo Topiasovič |
| 1983 | Bogačuk F'odor Sem'onovič |
| 1984 | Nemov Ivan Sergejevič |
| 1985 | Kadenko Ivan Ivanovič |
| 1985 | Verina Anna Ivanovna |
| 1988 | Abramova Galina Ivanovna |
| 1988 | Sem'onova Anna Pavlovna |
| 1997 | Vaiganov Nikolai Ivanovič |
| 1997 | Federmesser Vitalii Aleksandrovič |
| 1997 | Morozov Jevgenii Mihailovič |
| 1998 | Lazutina Larisa Jevgenjevna |
| 1999 | Lar'kin Ivan F'odorovič |
| 2006 | Medvedeva Jevgenia Vladimirovna |
| 2006 | Pudišev Gerus Jakovlevič |
| 2007 | Panfilov Nikolai Andrejevič |
| 2010 | Trofimova Klara Konstantinovna |
| 2012 | Duk Nina Ivanovna |
| 2013 | Karpenko Aleksei Stepanovič |
Tetabad eläjad
Rajonas radoiba Socialistižen Radon Gerojad M. A. Holopov, V. V. Jegorov, L. I. Bel'akov.
Homaičendad
- ↑ 1 2 Кондопожский муниципальный район
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 База данных показателей муниципальных образований по Республике Карелия. Дата обращения: 19 uhokud 2020. Архивировано 15 heinkud 2020 года.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более. Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года. На 1 октября 2021 года. Том 1. Численность и размещения населения (XLSX). Дата обращения: 28 elokud 2025. Архивировано 1 sügüz'kud 2022 года.
- ↑ Ведомости Верховного Совета СССР. № 20 (887). 1957 г.
- ↑ Всероссийская перепись населения 2002 года. Том. 1, таблица 4. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, районов, городских поселений, сельских населённых пунктов - райцентров и сельских населённых пунктов с населением 3 тысячи и более.
- ↑ Численность постоянного населения Российской Федерации по городам, поселкам городского типа и районам на 1 января 2009 года.
- ↑ Перепись населения 2010. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, городских и сельских поселений.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям. Таблица 35. Оценка численности постоянного населения на 1 января 2012 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2013 года.
- ↑ Таблица 33. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2014 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2015 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2016 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2017 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2019 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2020 года.
- ↑ Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более.
- ↑ Стратегия пространственного развития Российской Федерации на период до 2025 года (проект). Дата обращения: 3 heinkud 2019. Архивировано 18 tal'vkud 2018 года.
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года. Том 5. Национальный состав и владение языками. Таблица 1. Национальный состав населения
- ↑ 'Abhazad (3), Arabad (2), Assiriicad (3), Baškirad (2), Bolgarad (4), Bur'atad (2), Vjetnamcad (2), Gagauzad (1), Grekad (1), Gruzinad (7), Dargincad (3), Jevrejad (5), Kazahad (5), Kirgizad (7), Kitaicad (1), Koialaižed (10), Koreicad (3), Kurdad (1), Latvialaižed (4), Litvalaižed (27), Mariicad (8), Moldavialaižed (12), Mordvalaižed (15), Germanialaižed (9), Osetinad (7), Pomorad (3), Saamalaižed (2), Tadžikad (4), Tatarad (25), Turkmenad (1), Udmurtialaižed (6), Uzbekad (11), Inkerilaižed (7), Ciganad (14), Čečencad (23), Estilaižed (3), Toižed rahvahad, mixxid ei ole lugetišes (177), ' (15), Mehed, kudambiden küzundlehtesiš ei ole tedoid rahvahudes (1324)
- ↑ Устав Кондопожского муниципального района от 30 июня 2005 года. Дата обращения: 19 uhokud 2020. Архивировано 4 tal'vkud 2018 года.
- ↑ Закон Республики Карелия от 1 декабря 2004 года N 825-ЗРК «О муниципальных районах в Республике Карелия». Дата обращения: 19 uhokud 2020. Архивировано 27 keväz'kud 2017 года.
- ↑ 1 2 Закон Республики Карелия от 1 ноября 2004 года № 813-ЗРК «О городских, сельских поселениях в Республике Карелия». Дата обращения: 27 kül'mkud 2019. Архивировано 22 uhokud 2020 года.
- ↑ Закон Республики Карелия от 27 апреля 2018 года N 2230-ЗРК «О преобразовании муниципальных образований „Курортное сельское поселение“ и „Петровское сельское поселение“ Кондопожского муниципального района Республики Карелия и о внесении изменений в отдельные законодательные акты Республики Карелия». Дата обращения: 27 kül'mkud 2019. Архивировано 26 vilukud 2020 года.
- ↑ Республика Карелия. Административно-территориальное устройство. Справочник. Петрозаводск, 2015. Дата обращения: 19 uhokud 2020. Архивировано 6 uhokud 2020 года.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 Численность населения в разрезе сельских населённых пунктов Республики Карелия по состоянию на 1 января 2013 года. Дата обращения: 3 uhokud 2026.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Дата обращения: 28 elokud 2025. Архивировано 26 heinkud 2018 года.
- ↑ 1 2 входит в состав г. Кондопога
- ↑ Карелия: энциклопедия: в 3 т. / гл. ред. А. Ф. Титов. Т. 3: Р — Я. — Петрозаводск: ИД «ПетроПресс», 2011. С. 8 — 384 с.: ил., карт. ISBN 978-5-8430-0127-8 (т. 3)
- ↑ Объекты культурного наследия на территории Кондопожского района. Дата обращения: 12 uhokud 2014. Архивировано 16 heinkud 2020 года.
Literatur
- Востряков А. Н. Кондопога. — Петрозаводск, 1975
- Республика Карелия: Информ. справ. пособие / Ред. Е. Г. Немкович, А. С. Кармазин. — Петрозаводск, 1999
- Карелин В. А. Очерки истории Кондопожского края. — Петрозаводск: Скандинавия, 2006. — 264 с.: ил. ISBN 5-94804-073-9
- Карелия: энциклопедия: в 3 т. / гл. ред. А. Ф. Титов. Т. 2: К — П. — Петрозаводск: ИД «ПетроПресс», 2009. — 464 с.: ил., карт. — С. 82—84 ISBN 978-5-8430-0125-4 (т. 2)
Tarkendused
- Карелия официальная. Кондопожский муниципальный район. Дата обращения: 12 uhokud 2014. Архивировано из оригинала 27 keväz'kud 2014 года.
- Почётные граждане Кондопожского района. Архивировано из оригинала 19 elokud 2014 года.
- Церкви Кондопожского района