Kem' (lidn)
| Lidn | |||||
| Kem' | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Kemi | |||||
| | |||||
|
|||||
| 64°57′ с. ш. 34°36′ в. д.GЯO | |||||
| Valdkund |
|
||||
| Venäman subjekt | Karjalan Valdkund | ||||
| Municipaline rajon | Kemin | ||||
| Lidnalaine küläkund | Kemin | ||||
| Lidnalaižen küläkundan pämez' | Dikul' Jegor Vasiljevič[1] | ||||
| Istorii da geografii | |||||
| Om pandud | XIV voz'sada | ||||
| Lidn | 1785 voz' | ||||
| Pind |
|
||||
| Korktuz' meren pindan päl | 10 | ||||
| Aigvö | UTC+3[d] | ||||
| Eläjad | |||||
| Eläjad |
|
||||
| Rahvahad | venälaižed (sen lugus pomorad), karjalaižed | ||||
| Uskondad | ortodoksine uskond | ||||
| Katoikonim | kemilaižed | ||||
| Lugu-identifikatorad | |||||
| Telefonan kod | +7 81458 | ||||
| Počtan indeks | 186615 | ||||
| Kod ОКАТО | 86212501000 | ||||
| Kod ОКТМО | 86612101001 | ||||
|
|
|||||
| kem.onego.ru/kem/ | |||||
|
|
|||||
Kem' (ven.: Кемь, karj.: Kemi, suom.: Kemi) om Karjalan lidn Venämal. Om Kemin rajonan administrativine keskuz.
Etimologii
Lidn om tehtud kem'-jogen randal, miččen nimespäi sai ičeze nimen. Voib olda, miše Kem'-gidronim sündub amuišes ven.: 'кем' vai ven.: 'хем'-sanaspäi, mitte znamoičeb suren jogen da vastase üläznamasižel Jevrazian territorijal[2]. Völ om toponimine legend, miččen mödhe nimi sündui lajindvirkehen ven.: 'К. Е. М.'-abreveaturaspäi, mitte ani kuti oli kirjuti P'otr I käskoiš küksendas pohjoižen polhe[3].
Geografii
Lidn sijadase Kem'-jogel, lähen sen lanktendad Vauktaha merehe, Kemin lahten ülündusenno, enamba huran jogirandal da Lepostrov-sarel, jogen hijamoiden keskes. Kem'-jogedme voidas ujuda ei sured laivad merelpäi lidnahasai. Kemin lahtespäi päivnouzman polhe, Vauktas meres, oma Kemin šherad.
Istorii
Voz'sadal XV Kem' oli Suren Novgorodan Marfa Boreckajan volost' da vodel 1450 hän lahjoiči sidä Soloveckijale monastirile. Vozil 1579 da 1580 suomalaižed (ven.: «каянские немцы») tegiba tühjenzoituztacindan Kemin vasthapäi; soloveckii vojevodan Ozerovan da äi strel'coid riktihe, no vojevoda Aničkov murenzi da küksi kajancoid. Vodel 1590 švedad tähjenzoitiba Kemin volostin. Vodel 1591 kaik volost', Mujezerskan merenke, maorjoidenke, varnicoidenke da salištandoidenke oli anttud Soloveckijale monastirile, mitte vodel 1657 sauvoi sid' kaks'žiruižen seinvahvištoitusen da azekti sidä piščal'-oružjal da puškoil.
Vodelpäi 1704 vodehesai 1711 Kemin ostrog oli kaznan ohjandusel, а jäl'ghe sidä pörttihe Soloveckijale monastirile.
Kemin lidnaine 29 kirjutadud külidenke (Letnereckaja, Podužemskaja, Umangozerskaja, Pilsozerskaja, Bul'direvskaja, Kizreckaja, Lagojeva, Varaka, Maslozerskaja, Afonin Navolok, Uškov Navolok, Ležajev Navolok, Pebozero, Pon'gomskaja, Elmanga, Kletnoje Ozero, Kumozero, Šelopogje, Kilgozero, Vičana Tanbala, Vingezero, Kondozero, Rogozerožskaja, Vongozero, Sur' Järv, Azla Jogi, Tungozero, Kokkosalma, Lavoguba, Lanbaš Guba) oli Soloveckijan monastirin votčin — se kerazi podimnii obrok da bobil'skan dan'[4].
Vozil 1749 da 1763 Kemin lidnaine sai murendusid ližaveden täht.
Vodel 1764 Jekaterina II käskon mödhe zavodihe sekul'arizacionine reform, mitte oti jumalanpertiden ižandoičendtahod valdkundan ližaks. Sidä vodel Kemin lidnaine mülüi Arhengelogorodskijan gubernijan Änižen ujezdaha.
Ujezdine lidn
Venäman imperijan administrativno-territorialižen jagamižen reforman aigan 16. semendkud vodel 1785 Jekaterina II käskon mödhe om tehtud Kemin ujezd, Kemin lidnaižele anttihe Kem'-lidn nimi. Lidn tegihe Oloncan namestničestvan ujezdnijaks lidnaks (prazniktedotusel oli Oloncan gubernator G. R. Deržavin). Kemin ujezd oli tehtud Arhangel'skan gubernijan Änižen ujezdan pomoroiden külišpäi da Poveneckian ujezdan palaspäi.
4. redukud vodel 1788 om vahvištoitud lidnan gerb[5].
Vodel 1799 lidn mülüi Arhangel'skan gubernijaha. Vodel 1825 se oli lujas tühjenzoitud lämoipalol. Vodel 1858 Kemin ujezd oli oli ühtenzoitud Kol'skijan ujezdanke, da Kem' jai ujezdižeks lidnaks; jäl'ges nene ujezdad möst erigoitihe.
Voz'sadahasai XX Kem' oli Arhangel'skan gubernijan ujezdine lidn[6]. Vilukun 1. päiväks vodel 1894 lidnan eläjid oli 2150 mest (ukod — 966, akad — 1184), sen lugus dvor'an — 56, papišt — 10, arvostadud eläjid — 42, kupcoid — 19, meščan — 1349, külänikoid — 504, voinmehid — 77 mest. Jumalanpertid, časovnid da monastirid — 7, pertid — 326 (miččišpäi kivisižid — 1), elätomad sauvotused — 356. 2-klassine lidnalaine ušilišče prihaižiden täht (53 openikad), jumalanpertino neičukaižiden täht (34 openikad) da škiperoiden kursad (30 mest), läžundkodi, leiblauk, mecpilindan zavod (radjoukunke 250 mest da tegeližudenke 405 000 r.), 2 pajad, kirpičzavod, živatoiden rikondsija. Lidnan rahatulend vodel 1893 — 5664 r., rahapidänd — 6555 r. (ohjandusen täht — 1480 r., medicinan täht — 1850 r., opendusen täht — 605 r.). Vodel 1897 lidnas eli 2447 mest, kudambišpäi kodikeleks sanutihe: 2140 mest — venän kel' da 272 mest — karjalan[7].
Eläjiden päradod — kalatez Murmanal, Vauktas meres da Kem'-jogel. Vodel 1893 Murmanale tönduiba 200 mes., sadud kalad 13700 rubl'ale, ližarahad — 7700 r.; lohed püdi 32 mes. (om sadud 9000 r., ližarahad — 7630 r.), merikalad sai — 24 mes., järven da jogen — 10 mest. Kalan enambišt möse Arhangel'skaha da toižihe pohjoižen eländtahoihe da Piterihe. Kuverz'-se eläjid čapab mecad, mecatab, vedab tavaroid vezimatkadme (vodel 1893 — 8 laivad). Äi mecad vedädas verhale male (vodel 1893—319 459 rubl'aks). Kem'-lidnan eläjad vähän semetas ozrad, kazvatadas kartohkad da erased liinman kazvmused; vodel 1893 heil oli 177 živatad, 43 hebod, 236 lambast, 182 pedrad.
Rahvahaline voin
21. keväz'kud vodel 1918 suomen voiskad Karl Vil'gel'm Mal'man ohjandusel mäniba Suomen uden maröunan päliči Kem'-ldnan polhe. 10. sulakud suomalaižed tacihe toraha Kemin polhe, tacind oli heittud.
Heinkun augotišes vodel 1918 anglo-franko-serbo-amerikanižed voiskad ottiba Kandalakšan, Kem' da Sorokan (nügüd' — Belomorsk).
16—18. uhokud vodel 1919 Kemiš, interventvoiskiden Murmanal general Č. Meinardan ohjandesel kožmusen mödhe oli Arhangel'skan gubernijan 12 karjalaižiden küliden suim. Suiman ühtnikad tahtoiba, miše Karjala saiži ripmatomuden demokratižen valdkundan formas, necil ozutades tahtod lähtta Pohjoižen agjan belogvardeiskijan valdmehišton valdan alpäi.Küzundad valdmehišton da ohjandusen tegemižes, da völ necen valdkundan kožmusid Venämanke da Suomenke oli pättud heitta tulijan Sädaikeradusehesai. Miše tüništoitta vauktan valdmehišton 237. brigadan ohjandai general Prais lugi Meinardan-telegramman, mitte jonošti, miše sojuzine käskikund ei tugeda erigoičendad necidä territorijad Venämalpäi. Suiman ühtnikad pätiba oigeta ezitajid Parižin kožmuseližele konferencijale, miše suriden valdkundoiden keskes sada oiktust Karjalan ripmatomudele[8].
Sovetskii aigkeskust
Voziden 1920 ezmäižes palas Kemiš valdmehišt sädi Sovetskijas Sojuzas ezmäižen oficialižen koncentracionižen lagerin, (ezmäi oli tehtud kriminalelenentan täht), mitte faktan mödhe tegihe SSSRan ezmäižeks oficialitomaks politižeks koncentracionižeks lagerikš.
Sidä aigan nece lager' oli punktan, kuspäi oigetihe türmatud ristituiden joukuid Solovki-sarele Soloveckijan eriznamoišendan lagerihe. Istoriline pert', miččes oli Soloveckijoiden lageriden azjmehišt, om kaičenus. Lageriš kolnuziden muštoks lidnas om sijatud Kumarduzrist.
Vodel 1971 zavodi rata Kemskan kalazavod, mitte tegokazvatab järven lohen, palijan, gorbušad[9].
Venäma
Eläjad
| 1856[10] | 1897[11] | 1913[12] | 1918 | 1931[13] | 1939[14] |
|---|---|---|---|---|---|
| 1700 | ↗2400 | ↗4100 | ↘2884 | ↗7700 | ↗16 624 |
| 1959[15] | 1967[16] | 1970[17] | 1979[18] | 1989[19] | 1992[20] |
| ↗18 127 | ↗20 000 | ↗21 025 | ↘20 962 | ↘18 522 | ↘18 400 |
| 1996[21] | 1998[22] | 2000[23] | 2001[24] | 2002[25] | 2003[26] |
| ↘17 600 | ↘17 200 | ↘16 700 | ↘16 400 | ↘14 620 | ↘14 600 |
| 2005[27] | 2006[28] | 2007[29] | 2008[30] | 2009[31] | 2010[32] |
| ↘14 100 | ↘13 900 | ↘13 700 | ↘13 500 | ↘13 216 | ↘13 051 |
| 2011[33] | 2012[34] | 2013[35] | 2014[36] | 2015[37] | 2016[38] |
| ↗13 100 | ↘12 691 | ↘12 454 | ↘12 191 | ↘11 969 | ↘11 775 |
| 2017[39] | 2018[40] | 2019[41] | 2020 | 2021 | |
| ↘11 604 | ↘11 182 | ↘10 861 | ↘10 648 | ↘10 018 |
Venäman rahvahan kirjutamižen tedoiden mödhe vodel 2020, 1. redukuks vodel 2021 eläjiden lugun mödhe lidn oli sijal 1118 [42] Venäman lidnoiden keskes[43].
- Rahvahad
Rahvahan kirjutamižen tedoiden mödhe vodel 2020 eliba mugoižed rahvahad (rahvahad vähemba 0,1 % da toižed, kacu ližetedod "Toižed"-rives)[44]:
| Rahvahuz' | Lugumär, mes. | Pala |
|---|---|---|
| Venälaižed | 8997 | 89,81 % |
| Karjalaižed | 147 | 1,47 % |
| Belorusad | 134 | 1,34 % |
| Ukrainalaižed | 90 | 0,90 % |
| Suomalaižed | 21 | 0,21 % |
| Tadžikad | 15 | 0,15 % |
| Pomorad | 15 | 0,15 % |
| Tatarad | 14 | 0,14 % |
| Čuvašid | 11 | 0,11 % |
| Toižed[45] | 574 | 5,72 % |
| Ühtes | 10 018 | 100,00 % |
Ajamed
Avtomobiline ühtenzoituz
Lidnadme mäneb avtote 86К-393 "Kem' — Rabočeostrovsk".
Raudte
Om Okt'abr'skan raudten Petroskoin erišton Kem'-raudtestancii (matk Piter — Murmansk).
Il'mišt
Temperaturan absol'utine minimum om registriruidud 18 da 19. vilukud vodel 1940, se oli −40,3 °C, absol'utine maksimum oli 1. elokud vodel 2018, se oli 32,9 °С[46], sidä aigahasai temperatirine rekord oli 14. heinkud vodel 2010 (32.6 °C)[47].
- Voden keskmäine il'man temperatur — 1,5 °C.
- Il'man toreh — 82 %.
- Keskmäine tullein piguz'— 3,8 m/s.
Infrastruktur
- Päivkodi № 4 "Teremok";
- Keskopenduzškol № 1;
- Keskopenduzškol № 2;
- Keskopenduzškol № 3;
- Podužemskaja keskopenduzškol;
- Lapsiden taidehškol;
- Sädairadon pert';
- Spotškol;
- Rajonan keskkirjišt;
- Kulturan da sportan keskuz;
- Rajonan keskmäine läžundkodi. Om avaitud 9. tal'vkud vodel 1992[49].
- Kodirandan Pomorje-muzei. Om avaitud vodel 1980. Augon panii om G. P. Sonnikov. Muzei sijadase arhitekturan muštpachas, enččes ujezdan kaznačeistvan pertiš.
Ekonomik
Tegeližuz'
Tegeližuden päpoled:
- gidroenergetik;
- elomišt;
- ajamed;
- holitezümbrišt;
- avtomašinad;
- mönd;
- kalategeližuz',
- mägisaskel'mine tegeližuz';
- turizm.
Kemiš ratas radištod функционируют промышленные предприятия:
- Kemin GES-kaskad;
- Pohjoižed elektroverkod;
- Promkombinat,
- Energetine kompanii;
- Kemin leibzavod,
- Кemin kalazavod[50];
- Om vahvištoitud federaline programm[51] Kemin meriportan udištamižen[52].
Mönd
Lidnas ratas sured "Pätöročka", "Magnit", "Krasnoje&Beloje", "Svetofor" möndverkod. Oma internet-laukoiden Ozon- da Wildberries-punktad.
Rahaholitesed
Lidnas oma Venäman kommercižiden bankoiden erištod: "Sberbank", "Počta Bank", "VTB".
Melentartuisijad
Kem'-lidnas om sur' kul'turno-istoriline vägi. Tämbei Kemin territorijal om enamba koumekümned arhitekturan da istorijan muštpachad, niiden lugus:
- Uspenijan jumalankodi — 1717 voz';
- Blagoveščenjan jumalankodi (Kem') — 1763 voz';
- Muzei (enzne kaznočeistvo) — 1903 voz';
- Stroican časoun'.
- Sovetskijoiden voinmehiden Muštpachišt — Velliden kaum, miččehe om pandud Karjalan frontan 26. armijan 825 saldatad da oficerad, kudambad koliba Sovetsko-suomalaižen voinan (1941—1944) aigan[53].
- Kirovskan raudten Kemin erišton raudteradnikoiden muštpacaz, kudambad koliba radsijal Sovetsko-suomalaižen voinan aigan (1941—1944)[54]. Muštpacaz om pandud vodel 2011 Kem'-stancijan, mitte sijadase vokzalan avoirdal, 95-voččen jubilejan muštoks (Kirovan avoird)[55].
Lidnan arvostadud rahvahanikad
Sulakun 2. päiväks vodel 2023[56]:
- Aksenov Aleksandr Ivanovič;
- Anisimova Valentina Georgijevna;
- Antipin Nikolai Mihailovič;
- Blinov Valentin Aleksandrovič;
- Val'avkin Matvei Aleksandrovič;
- Vasilenkov Nikolai Ivanovič;
- Vahramejeva Tatjana Ivanovna;
- Volkova Marta Lukinična;
- Gavrilova Klavdia Anatoljevna;
- Gordijenko Valerii Pavlovič;
- Gorel'čenkova Avgusta Mihailovna;
- Davl'udova L'udmila Mihailovna;
- Daniljeva Julia Vasiljevna;
- Dančev Viktor Grigorjevič;
- Zv'akin Jurii Konstantinovič;
- Kalikin Grigorii F'odorovič;
- Kenejev Stepan Pavlovič;
- Kokkov Aleksei Dmitrijevič;
- Kočnev Rudol'f Vasiljevič;
- Malahov Vladimir Ivanovič;
- Malahov Stepan Petrovič;
- Mest'akova Svetlana Ivanovna;
- Minaškin Vasilii Mihailovič;
- Minin Ivan Vasiljevič;
- Mironova Maria Valentinovna;
- Mošnikov Jevgenii Georgijevič;
- Perhin Ivan Dmitrijevič;
- Peskov Aleksandr Ivanovič;
- Pikul'skii Vladislav Antonovič;
- Piskun Valentina Vasiljevna;
- Plavnik Naum Jefimoič;
- Plehanov Aleksandr Vasiljevič;
- Podkol'zina Alimpiada Vasiljevna;
- Rakovskaja Nina Aleksandrovna;
- Rincina Zinaida Aleksandrovna;
- Smelii Andrei Stepanovič;
- Sološenko P'otr Sergejevič;
- Sonnikov Gennadii Stepanovič;
- Uhov Aleksandr F'odorovič;
- Hinkanen El'vira Davidovna;
- Cihotskaja Anna Ivanovna;
- Šiškin Viktor Ivanovič;
- Šl'apkin Pavel Petrovič;
- Jakovlev Mihail Aleksandrovič.
Tetabad sündujad
- Bustrem Vladimir Vladimirovič — sovetskii tedištelii.
- Pižjanov Sergei Nikolajevič — sovetskii da venälaine ambui, Olimpikvändoiden priz'or, äikerdaine Mail'man čempion.
- Solovjov Sergei Aleksandrovič — kinoohjandai (Venecianskian kinofestivalin laudkundan ühtnik vozil 1981 da 1987).
- Spiridovič Aleksandr Ivanovič — Nikolai II imperatoran dvorckaičendan ohjandai.Николая .
- Šamontjev Vladimir Aleksandrovič — sovetskii tedomez', pohjoižmez'.
Muštmonet
Kem'-lidn om kuvitadud Venäman vanhad lidnad-serian 10-rubl'aižel Venäman Bankan muštmonetal. Monetal om kuvitadud lidnan londuzkuva sauvotud ühteta nagloita Uspenian jumalanpertinke (XVIII voz'sada)[57].
Homaičendad
- ↑ Официальный сайт Администрации Кемский муниципальный район. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025. Архивировано 22 uhokud 2018 года.
- ↑ Вспоминая Алексея Геннадьевича Кормилицына… Грамота.ру (9 heinkud 2014). Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025. Архивировано 24 sügüz'kud 2015 года.
- ↑ Александр Рохлин. Кемска волост // GEO : журнал. — 2007. — Kezaku (№ 111). Архивировано 10 sügüz'kud 2025 года.
- ↑ А. В. Богданова — Крестьяне Соловецкого монастыря накануне секуляризации 1764 г.
- ↑ Административно-территориальное деление Архангельской губернии и области в XVTII-XX векях: Справочник. — Архангельск, 1997. — 413 с. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ Кемь, город // Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона : в 86 т. (82 т. и 4 доп.). — СПб., 1890—1907.
- ↑ Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025. Архивировано 21 sulakud 2014 года.
- ↑ Оборона края в начале 1919 г. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ Карелия: энциклопедия: в 3 т. / гл. ред. А. Ф. Титов. Т. 3: Р — Я.. — Петрозаводск: ИД «ПетроПресс», 2011. — Т. Т. 3. — С. 49—384. — ISBN 978-5-8430-0127-8.
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Всесоюзная перепись населения 1939 года. Численность городского населения СССР по городским поселениям и внутригородским районам.
- ↑ Всесоюзная перепись населения 1959 года. Численность городского населения РСФСР, её территориальных единиц, городских поселений и городских районов по полу.
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Всесоюзная перепись населения 1970 года Численность городского населения РСФСР, ее территориальных единиц, городских поселений и городских районов по полу.
- ↑ Всесоюзная перепись населения 1979 года Численность городского населения РСФСР, ее территориальных единиц, городских поселений и городских районов по полу.
- ↑ Всесоюзная перепись населения 1989 г. Численность городского населения РСФСР, ее территориальных единиц, городских поселений и городских районов по полу.
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Всероссийская перепись населения 2002 года. Том. 1, таблица 4. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, районов, городских поселений, сельских населённых пунктов - райцентров и сельских населённых пунктов с населением 3 тысячи и более.
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Численность постоянного населения Российской Федерации по городам, поселкам городского типа и районам на 1 января 2009 года.
- ↑ Перепись населения 2010. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, городских и сельских поселений.
- ↑ Народная энциклопедия «Мой город». Кемь (город).
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям. Таблица 35. Оценка численности постоянного населения на 1 января 2012 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2013 года.
- ↑ Таблица 33. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2014 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2015 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2016 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2017 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года.
- ↑ Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2019 года.
- ↑ с учётом городов Крыма
- ↑ Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более (XLSX).
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года. Том 5. Национальный состав и владение языками. Таблица 1. Национальный состав населения. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ Азербайджанцы (9), Арабы (1), Армяне (1), Болгары (1), Буряты (1), Вепсы (6), Греки (2), Грузины (1), Казахи (2), Киргизы (1), Коми (3), Корейцы (1), Латыши (1), Литовцы (8), Марийцы (3), Молдаване (3), Мордва (6), Немцы (1), Осетины (6), Поляки (9), Румыны (1), Туркмены (2), Удмурты (1), Узбеки (9), Эстонцы (1), Указавшие другие ответы о национальной принадлежности (128), Нет национальной принадлежности (96), Лица, в переписных листах которых национальная принадлежность не указана (285)
- ↑ Погода в Кемь-Порту - климатический монитор за август 2018 года. www.pogodaiklimat.ru. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025. Архивировано 10 elokud 2020 года.
- ↑ Погода в Кемь-Порту - климатический монитор за июль 2010 года. www.pogodaiklimat.ru. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025. Архивировано 2 vilukud 2015 года.
- ↑ Погода и климат. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ Календарь знаменательных дат Карелии — декабрь 2022 года. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ Как выращивают сёмгу и лосось. Фоторепортаж. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025. Архивировано 21 vilukud 2015 года.
- ↑ Новый порт примет первое судно в 2018 году. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025. Архивировано 27 sügüz'kud 2015 года.
- ↑ Морские ворота. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025. Архивировано 1 tal'vkud 2017 года.
- ↑ Братская могила советских воинов. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025. Архивировано 7 keväz'kud 2016 года.
- ↑ Памятный мемориал железнодорожникам. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025. Архивировано 7 keväz'kud 2016 года.
- ↑ Великая Отечественная война в Карелии: памятники и памятные места. — Петрозаводск, 2015. — 334 с.: ил.
- ↑ Список почётных граждан города Кемь. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ 10 рублей 2004 года Древние города России - Кемь. «Монеты России». Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025. Архивировано 10 sulakud 2018 года.
Literatur
- Тихонов И. Н. Кемь. (Крат. ист.-краевед. очерк).. — Петрозаводск: Госиздат КАССР, 1958. — 52 с.
- Баркина В. С. Кемь. / 2-е изд., испр. и доп. (Города и районы Карелии). — Петрозаводск: Карелия, 1982. — 135 с.
- Кемь: Рек. указ. лит. / Гос. публ. б-ка КАССР / Сост. Н. Н. Горбачёва.. — Петрозаводск: Карел. кн. изд-во, 1968. — С. 20.*