Lipeckan agj

Рувики-späi
Lipeckan agj
Граница Рязанской и Липецкой областей 190117.jpg
Флаг[d] Герб[d]
Флаг[d] Герб[d]

52°42′ с. ш. 39°09′ в. д.GЯO

Valdkund

 Venäma

Päkeskuz

Lipeck

Губернатор

Igor Artamonov[d]

Istorii i geografii
Pind
  • 24 100
Aigvö

MSD[d] и Europe/Moscow[d][1]

Ekonomik
Eläjad
Eläjad
  • 1 116 265 чел. (2024)[2]
Lugun identifikatorad
Kod ISO 3166-2

RU-LIP

Код ОКАТО

42

-

Oficialine sait(ven.)

Lipeckan agj на карте

lugeda  diskussii  redaktiruida

Lipeckan agj (subjekt.

Se mülüb Federaližhe keskuzümbrikho.

Agjan administrativine keskuz da kaikiš suremb lidn om Lipeck.

Keled

Valdkundkel' om üks'jäine — venäkel'.

Istorii

Lipeckan agj om olmas vs 1954 vilukun 6. päiväspäi.

Lipeckan agjan Päkäskuz[3] om vahvištadud vn 2003 27. päiväl keväz'kud Agjan Nevondkundan deputatoil, om allekirjutadud gubernatoral sen-žo voden 9. päiväl sulakud da om väges möhembaižidenke vajehtusidenke. Se vajehti endišt Päkäskust, kudamb oli vahvištadud vn 1994 1. päiväl tal'vkud.

Geografijan andmused

Lipeckan agjan reljefan kart.

Agj röunatab Räzanin agjoidenke pohjoižes. Lipeckan agj om mererandatoi.

Pind om 24 047 km². Agj mülüb stepin zonha. Mustma otab territorijan viž kudendest.

Agjan päivnouzmpol' om alangoikaz. Kukhikaz tazangišt levigandeb päivlaskmpoles, se venub 262 metrhasai valdmeren pindan päl korktusil. Znamasižed joged oma Don da sen ližajoged (Voronež, Hered Sosn).

Klimat om ven kontinentaline. Heinkun keskmäine lämuz om +20..+22 C°, vilukun lämuz om −8..−11 C°. Paneb sadegid 500..575 mm vodes.

Londuseližed varad oma turbaz, sauvondmaterialad (mouckivi, saved, letked, dolomit), mustma.

Tobmuz

Agjan Deputatoiden Nevondkundan da gubernatoran ištundsija, Administracijan päine pert' Lipeckas.

Agjan pämez' nimitase administracijan pämeheks. Oleg Korolöv radab administracijan pämehen vs 1998 sulakun 12. päiväspäi. Hänen valdatusiden strok om viž vot. Administracijan pämez' märičeb Administracijan strukturad da paneb sen ühtnijoid radnikusile. Üks' ezmäine administracijan varapämez' da kahesa administracijan muite varapämest oma hänele abhu.

Käskusenandai tobmuz om Lipeckan agjan Deputatoiden Nevondkund 56 ezitajanke. Kaik rahvaz valičeb heid videks vodeks. Pavel Putilin radab Agjan Deputatoiden Nevondkundan ezimeheks vs 2005 tal'vkuspäi koumanden strokun.

Radonoigendai tobmuz om Lipeckan agjan Administracii. Agjan ohjandused da inspekcijad alištudas Administracijale.

Agjan administracijan pämehen järgenduseližed valičendad oliba vn 2014 14. päiväl sügüz'kud, nügüdläine administracijan pämez' sai vägestust ezmäižes turas (80,31%) da radab videnden strokun jäl'geten. Deputatoiden Nevondkundan ühtnijoiden järgenduseližed valičendad oliba vn 2016 18. päiväl sügüz'kud (6. kucund).

Eläjad

Vn 2010 Venäman rahvahanlugemižen mödhe eläjiden lugu oli 1 173 513 ristitud[4]. Lidnalaižiden eläjiden pala om 64,36% (2018).

Kaik om kahesa lidnad agjas, ei ole lidnanvuiččid žiloid. Toine järed lidn (enamba 100 tuh. ristituid) om Jelec. Vl 2017 kaik oli 7 eländpunktad enamba mi 10 tuh. eläjidenke.

Rahvahad (enamba 0,4% vl 2010): venälaižed — 92,6%, ukrainalaižed — 0,8%, armenijalaižed — 0,6%, toižed rahvahad — 2,1%, rahvahuden ozutandata — 3,9%.

Homaičendad

Irdkosketused


Lipeckan agjan lidnad
Čapligin | Dankov | Gräzi | Jelec | Lebedän' | Lipeck | Zadonsk | Usman'