Pivnenko Valentina Nikolajevna
| Valentina Nikolajevna Pivnenko | |
|---|---|
| 20. kül'mkud vodel 2015 | |
|
| |
| 19. vilukud vodel 2000 — 21. tal'vkud vodel 2011 | |
| Ken oli ende | Boris Grigorjevič Misnik |
| Ken tuli jäl'ghe | Nikolai Mihailovič Haritonov |
| 17. semendkud vodel 1994 — uhoku voz' 2000 | |
| Ken tuli jäl'ghe | Nikolai Ivanovič Levin |
|
|
|
| Sündundpäiv |
14. kezakud 1947 (79 vot) Petrokoi, KFSSR, SSSR |
| Partii | KPSS, Jedinaja Rossia |
| Openduz |
1. Petroskoin valdkundaline universitet 2. Radon da socialižiden kosketusiden akademii |
| Professii | ekonomist, sociolog |
| Rad | valdmez', politik |
| Mel'pido uskonduz |
ortodoksine uskond |
| Pauklahjad | |
| Sait | pivnenko.karelia.ru/inde… |
Valentina Nikolajevna Pivnenko (ven.: Валенти́на Никола́евна Пивне́нко, neiččen Vasiljeva, sünd. 14. kezakud vodel 1947, Petroskoi, KFSSR, SSSR) — sovetskii profsojuzan da partijan mez', venälaine politik, Valdkundaližen Duman III, IV, V, VI, VII da VIII kucundoiden deputat. Valdkundaližes Dumas VII kucundas oli Pohjoižen da Edahaižen Päivnouzman regionaližen politikan da problemoiden komitetan ezmäine varapämez', "Jedinaja Rossia"-frakcijan ühtnik[1]. Ekonomikan tedokandidat.
Elostarin
Om sündunus 14. kezakud vodel 1947 Petroskoiš. Tat — Nikolai Mihailovič Vasiljev oli dorogoiden sauvojan. Vojui Sovetsko-suomalaižes tal'vvoinas, toratihe "Surman tazangištos" (ven.: «Долине смерти») pohjoižemba Pitkärantad 18. divizijas. Vodelpäi 1941 vojui Sures Kodiman voinas, oli lujas ranitud, jäl'ghe gospitalid vodel 1944 oli komissuitud. Koli frontan čapatesišpäi, ei nägendanu tütärt. Mam — L'ubov' Ivanovna, kazvati tütärt üksnäze[2].
Openduz
Vodel 1965 Valentina Vasiljeva lopi Petroskoin mectehnikuman, sai eriližen keskopendusen[3].
Vodel 1978 lopi Petroskoin valdkundaližen universitetan O. V. Kuusinenan nimel (vodelpäi 1991 — Petroskoin valdkundaline universitet?!), vodel 1992 — Radon da socialižiden kosketusiden akademijan Moskvas "ekonomist-sociolog"-special'nostin mödhe[4][3].
Ekonomikan tedokandidat. Vodel 2011 polesti dissertacijad "Venäman pohjoižregionoiden rajonirovanijan painastuz socialižen politikan tegemižehe da pästamižehe" - teman mödhe Venäman prezidentan valdkundaližen služban akademijas (ven.: РАНХиГС)[4].
Radon augotiž da profsojuzan rad
Jäl'ghe mectehnikumad Valentina Vasiljeva vozil 1966-1971 radoi tehnikan-mechimikan da inženeran Petroskoin da Änižröunan himleshozoiš. Nenil vozil läksi mehele lokomotivan depon radnikan Rudol'f Pivnenkon taga[4][3].
Vodel 1971 Pivnenko läksi komsomolan radole, tegihe Änižröunan VLKSMan raikoman lugendan da rahoiden erišton pämeheks. Vozil 1975-1979 — inžener radnikoiden lugendan mödhe, Petroskoin lespromhozan radon da paukan erišton pämez'[4][3].
Vodel 1979 Valentina Pivnenko läksi profsojuzan radole, tegihe Karjalan agjan (möhemba - valdkundaližen) sijaližen tegeližuden da kommunal'no-elon predprijatijoiden radnikoiden profsojuzan päsekretarikš. Vozil 1984-1992 oli tegendradon da paukan erišton pämehen, a sid' Karjalan valdkundaližen Profsojuzoiden nevondišton ekonomižen kaičendan radnikoiden eričton pämehen. Sulakus vodel 1992 kuden kandidatan keskes oli valitud Karjalan valdkundaližen Profsojuzoiden nevondišton pämeheks da radoi sigä kezakuhusai vodhesai 1994[4][3].
Valentina Pivnenko oli KPSSan ühtnikan 20 vot, läksi partijaspäi vaiše elokus vodel 1991. Vodel 1993 Pivnenko tahtoi, miše oli tehtud Gaidaran reformoid, no sanui, miše ei sa unohtada golliden eläjiden polhe. Ühtes toižidenke tugezi Aleksandr Ruckovad, sikš ku hän om Boris Jel'cinan opponent, no jäl'ghe redukun voden 1993 azjtegoid Pivnenko enamba ei tugedand Ruckovad[4][3].
Venäman da Karjalan Parlament
17. vilukud vodel 1994 Karjalan Ülembaine Nevondišt vahvištoiti zakonan ezmäižen kucundan deputatoiden valičusiš Karjalan udehe kahtenpalatan parlamentaha. Valičused mäniba kahthe palataha: 25 deputatad Karjalan palataha da 36 deputatad Ezitajiden palataha[5][6]. Sulakus vodel 1994 Valentina Pivnenko oli valitud Karjalan parlamentan Ezitajiden palatan I kucundan deputataks Änižröunan valičendümbrusen mödhe, a 17. semendkud vodel 1994 tegihe palatan pämeheks[4][3].
Tal'vkus vodel 1995 oli märitadud, miše parlamentan molembiden palatoiden pämehed toine toižen jäl'ghe ezitaškandeba Karjalad Venäman Parlamentas. Muga Pivnenko radsijan mödhe oli Venäman parlamentan ühtnikan 23. vilukuspäi vodelpäi 1996 - 5. keväz'kuhusai vodhesai 1997. Vilukuspäi vodelpäi 1996 — B'udžetan, rahoiden, val'utan da kreditoiden, rahoiden emissijan, nalogoiden politikan da tamožn'an küzundoiden komitetan ühtnik, uhokuspäi vodelpäi 1996 — B'udžetan, rahoiden, val'utan da kreditoiden, rahoiden emissijan, nalogoiden politikan da tamožn'an küzundoiden komitetan varapämez'. Sid' hänen sijale tuli Karjalan palatan pämez' Ivan Aleksandrov[4][3].
II kucundan valičendoil, miččed oliba 26. sulakud vodel 1998, Pivnenko möst oli valitud Ezitajiden palatan deputataks. A 14. semendkud vodel 1998 ezmäižel ištundal hän oli valitud Ezitajiden palatan pämeheks. Sid' heinkuspäi vodelpäi 1998 uhokuhusai vodhesai 2000 möst eziti Karjalad Venäman Parlamentas. Oli B'udžetan, nalogoiden politikan, rahoiden, val'utan da tamožn'an küzundoiden da bankoiden radon komitetan varapämehen. Mugažo oli Venäman valdmehišton da Venäman Keskmäižen bankan süiden, azjtegoiden da edeližiden vahvištadud pätandoiden keskaigaižen laudkundan pämehen 17. elokud vodel 1998 valdkundaližiden lühüdaigaižiden velgoiden restrukturizacijas, rubl'an vajehtadud kursan deval'vacijas, sur'märižiden val'utoiden vajehtamižen heitändas 15. redukuspäi vodelpäi 1998, miččed toiba defoltad[4][3].
Rad Venäman parlamentas lopihe 16. uhokud vodel 2000, sikš ku oli valitud Venäman Valdkundaližehe Dumaha[4][3].
Valdkundaline Duma
Vodel 1999 Valentina Pivnenko allekirjuti "pakičusen venälaižile aktivistoile", miše kucta heid tehmaha valičusiden blokad "regionoiden ühthižiš oiktusiš". Lopuks tegihe "Venäman äned"-blok, kuna mülüškanziba gubernatorad erazvuiččiš regionoišpäi ühtes Samaran agjan gubernatoranke Konstantin Titovanke. "Venäman äned" radoiba äjak-se kud da sen jäl'ghe sen ühtnikad läksiba toižihe partijoihe da sebroihe[4][3].
19. tal'vkud vodel 1999 Valentina Pivnenko oli kandidat Karjalan ühtenmandatižen valičendümbrusen mödhe № 16 (oli sirttud valičijoiden gruppal) da oli valitud III kucundan deputataks Valdkundaližehe dumaha, sai 30,46 % än't. Parlamentas mülüškanzi "Rahvahaline deputat"-gruppaha. 19. vilukuspäi vodelpäi 2000 — Pohjoižen da Edahaižen Päivnouzman problemoiden komitetan pämez'. Redukus vodel 2000 oli valitud frakcijoidenkeskeižen deputatoiden "Venäman Pohjoine"-gruppan pämeheks, kuna mülüi enamba 60 deputatad pohjoižregionoišpäi[4][3].
Vilukus vodel 2000 hän tegihe Vladimir Putinan ezitajaks prezidentan kompanijas, semendkus vodel 2000 tegihe "Jedinstvo"-partijan politsovetan ühtnikaks, möhemba se vajehtihe "Jedinaja Rossia"-partijaks. Vozil 2001—2003 Pivnenko mugažo oli venäman Rahvahaližen partijan Karjalan regionerišton pämehen, kus lider oli Gennadii Raikov[4][3].
7. tal'vkud vodel 2003 oli valitud Valdkundaližen Duman IV kucundan deputataks Karjalan ühtenmandatižes ümbrusespäi № 17. Vägesti valičusil Karjalan ühtenmandatižes ümbruses № 16, sai 50,43 % än't, siloi konz "Jabloko"-partijan ezitai Irina Petel'ajeva sai vaiše 17,49 % än't. 16. vilukud vodel 2004 oli möst valitud Pohjoižen da Edahaižen Päivnouzman problemoiden komitetan pämeheks[4].
2. tal'vkud vodel 2007 oli valitud Valdkundaližen Duman V kucundan deputataks. Oli ezitadud "Jedinaja Rossia"-partijan regionaližen gruppan № 10 ühthižes lugetušes (Karjalan Valdkund), oli toižel sijal gruppas. Mülüškanzi "Jedinaja Rossia"-partijan frakcijaha. 24. tal'vkuspäi vodelpäi 2007 — möst Pohjoižen da Edahaižen Päivnouzman problemoiden komitetan pämez'[4].
Ühthižel änestamižen päiväl 4. tal'vkud vodel 2011 Valentina Pivnenko oli valitud Valdkundaližen Duman VI kucundan deputataks. Oli "Jedinaja Rossia"-partijan regionaližen gruppan № 10 lugetušes korktembal pordhaižel (Karjalan Valdkund). Valdkundaližes Dumas mülüškanzi "Jedinaja Rossia"-partijan frakcijaha da oli Pohjoižen da Edahaižen Päivnouzman problemoiden da regionaližen politikan komitetan ezmäine varapämez'[4].
Semendkus vodel 2016 "Jedinaja Rossia"-partijan edelpäi tehtud änestamižen mödhe, konz valitihe Valdkundaližen Duman VII kucundan deputatoid, sai 46,91 % än't da tuli ezmäižele sijale regionaližes gruppas, kuna mülüi Karjala. 18. sügüz'kud vodel 2016 oli valitud deputataks Karjalan odnomandatižen valičendümbrusen mödhe № 17, kahthe kerdaha enamba, mi irina Petel'ajeva, kudambad tugezi "Spravedlivaja Rossia"-partii (17,48 %). Valdkundaližen Duman udes kucundas kaiči ezmäižen varapämen sijan Pohjoižen da Edahaižen Päivnouzman problemoiden da regionaližen politikan komitetas. Mülüi "Jedinaja Rossia"-partijan frakcijaha[7][4].
Valentina Pivnenko vägesti odnomandatižen ümbrusen mödhe "Jedinaja Rossia"-partijan männudel praimerizal semendkun lopus vodel 2021 da oli valitud Valdkundaližen Duman VIII kucundan kandidataks deputatoihe Karjalaspäi[8]. 20. sügüz'kud vodel 2021 Karjalan keskmäine valičendkomissii sanui, miše Valdkundaližen Duman VIII kucundan deputataks karjalaspäi om valitud Valentina Pivnenko, kudamb sai 27,69 procentad Karjalan valičijoiden än't[9].
Donbassan eläjiden kundaline abuštab oli tehtud Karjalas vodel 2022. Valentina Pivnenko, kut Valdkundaližen Duman deputat, tegihe sen pämeheks[10].
Zakonoiden tegemine
Vozil 1999-2021 oldes Valdkundaližen Duman III, IV, V, VI da VII kucundoiden deputatan, Valentina Pivnenko oli üks' 109 zakoniniciativan da federaližen zakonan projektoiden vajehtusen avtoroišpäi.
Valentina Pivnenkon zakoniniciativoiden suremb pala om sidotud social-ekonomižen olendanke Karjalas, sai ljgotoid valdkundale da Edahaižen Pohjoižrajonoile. Mugoižiden iniciativoiden keskes — lähtendigän pensijale pördutamine Pohjoiželäjile pensijan reformahasai[11]. Valentina Pivnenko mülüškanzi mugažo semendkuspäi vodelpäi 2021 Valkundaližehe laudkundaha Arktikan kehitoitusen küzundoiden mödhe[12].
Sankcijad
23. uhokud vodel 2022 oli pandud Jevrosojuzan sankcijoiden lugetišehe Ukrainan voinridan taguiči[13]. 24. keväz'kud vodel 2022 oli pandud Amerikan sankcijoiden lugetišehe[14][15]. Möhemba oli pandud Velikobritanijan, Kanadan, Šveicarijan, Avstralijan, Japonian, Ukrainan da Uden Zelandijan lugetišehe.
Kriminaline azj
22. keväz'kud vodel 2023 Ukrainan sud andoi Pivnenkole zaočno 15 vot t'ur'mad elomišton konfiskacijanke Ukrainan territorijan jagamižen da ripmatomuden heitämižen taguiči.
Venäman Prezidentan konsul'tativižiden erištoiden ühtnik
24. elokuspäi vodelpäi 1995 - 29. semendkuhusai vodhesai 1997 — Venäman Prezidentan sijaližen ičeohjandamižen nevondišton ühtnik[4].
8. uhokuspäi vodelpäi 2001 - 25. redukuhusai vodhesai 2004 — Venäman Prezidentan rahvahaližen nevondišton ühtnik pensijan reforman mödhe[4].
Pauklahjad
- IV stepenin orden "Hüväs rados Kodimal" (31. heinkud vodel 2012) — sures panendas venälaižen parlamentarizman kehitoitusehe da aktivišes rados zakonoiden tegemižes
- Arvostusen orden (20. sulakud vodel 2006) — aktivišes rados zakonoiden tegemižes da äivoččes hüväs rados
- Sebruden orden (19. semendkud vodel 2001) — sures panendas sebruden vahvištoituses da ühthižrados rahvahiden keskes da aktivišes rados zakonoiden tegemižes
- "300 vot Venäman laivištole"-jubileimedal'[16]
- medal' "Moskvan 850-voččen jubilejan muštoks"[16]
- medal' "Hüväs rados"[16]
- "Radon veteran"-medal'[16]
- "Sampo"-orden (23. semendkud vodel 2022, Karjalan Valdkund, Venäma) — hüväs rados da satusiš Karjalas valdkundaližes, professionaližes da kundaližes erištos, valdkundaližen sauvomižen da social-ekonomižen kehitoitusen erištos[17]
- medal' "Hüväs rados Karjalas" (8. kezakud vodel 2020, Karjalan Valdkund, Venäma) — hüväs rados Karjalas da abus sen eläjile, sures panendas valdkundan social-ekonomižehe kehitoitusehe da aktivižes rados Valdkundaližes laudkundas Karjalan 100-voččen jubilejan praznuičemižen mödhe[18]
- Karjalan rahvahaližen elomišton arvostadud radnik (1997)[16]
- "Karjalan voden 1999 laureat"-arvnimi (28. tal'vkud vodel 1998) — ičeze sures panendas valdkundan social-ekonomižehe kehitoitusehe da hüväs politižes rados
- Pühän ravnoapostolan kn'agin'an Ol'gan III stepenin orden — abus Jumalan Maman Znamenijan pühäpertile Šeremetjevan tanhal[19]
- Venäman valdmehišton kitändkirjeine (2019)[4].
Rahatulo
Valentina Pivnenko deklarirui rahatulon vodes 2020 - 8 mln 935 tuhad rubl'ad (vodel aigemba — 8 mln 14 tuhad rubl'ad). Valentina Pivnenkol om man pala pindal 2535 m², pert' 103,5 m², kaks' garažud, kül'bet', mugažo fater 137,3 m²[20][21][4].
Kanz
Om mehel, om poig da tütär[4]. Tütär eläb Germanijas.[22]
Homaičendad
- ↑ Пивненко Валентина Николаевна. Государственная Дума. Дата обращения: 5 elokud 2019. Архивировано 5 elokud 2019 года.
- ↑ Тысячи жителей Карелии присоединились к онлайн-акции «Бессмертный полк». 9.05.2020 ИА «Республика». Дата обращения: 10 tal'vkud 2020. Архивировано 18 semendkud 2021 года.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 История карельского профработника: Валентина Николаевна Пивненко. Zaks.ru (5 heinkud 2005). Дата обращения: 10 kezakud 2021. Архивировано 10 kezakud 2021 года.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Пивненко, Валентина Николаевна. ТАСС. Дата обращения: 10 kezakud 2021. Архивировано 10 kezakud 2021 года.
- ↑ О введении в действие Закона Республики Карелия «О выборах депутатов Законодательного Собрания Республики Карелия», 17 января 1994 г. N XII-23/612
- ↑ Глава 6. Законодательная власть Республики Карелия. Дата обращения: 10 kezakud 2021. Архивировано 10 kezakud 2021 года.
- ↑ Приложение к постановлению Центральной избирательной комиссии Российской Федерации от 23 сентября 2016 г. N 56/541-7. Российская газета (24 sügüz'kud 2016). Дата обращения: 4 kezakud 2021. Архивировано 14 sulakud 2021 года.
- ↑ Валентина Пивненко выиграла праймериз «Единой России». Karelia.news (31 semendkud 2021). Дата обращения: 9 kezakud 2021. Архивировано 10 kezakud 2021 года.
- ↑ ВАЛЕНТИНА ПИВНЕНКО СНОВА ПРОШЛА В ГОСДУМУ ОТ КАРЕЛИИ. Дата обращения: 20 sügüz'kud 2021. Архивировано 21 sügüz'kud 2021 года.
- ↑ Ректор ПетрГУ подписал обращение в поддержку Президента, БезФормата (7 keväz'kud 2022). Дата обращения: 13 keväz'kud 2022.
- ↑ Валентина Пивненко рассказала о возможном возвращении пенсионного возраста для жителей Карелии. stolicaonego.ru (31 semendkud 2021). Дата обращения: 9 kezakud 2021. Архивировано 10 kezakud 2021 года.
- ↑ Депутата Госдумы от Карелии Валентину Пивненко включили в Госкомиссию по вопросам развития Арктики. stolicaonego.ru (20 semendkud 2021). Дата обращения: 9 kezakud 2021. Архивировано 10 kezakud 2021 года.
- ↑ Official Journal of the European Union L 042I. COUNCIL REGULATION (EU) 2022/259. — 2022. — ISSN 1977-0677.
- ↑ U.S. Treasury Sanctions Russia’s Defense-Industrial Base, the Russian Duma and Its Members, and Sberbank CEO. U.S. DEPARTMENT OF THE TREASURY.
- ↑ США вводит новые санкции против России: полный список компаний и депутатов, попавших под ограничения. ФЕДЕРАЛЬНЫЙ БИЗНЕС ЖУРНАЛ. Дата обращения: 22 keväz'kud 2023.
- ↑ 1 2 3 4 5 Пивненко Валентина Николаевна. Партия «Единая Россия». Дата обращения: 10 kezakud 2021. Архивировано 3 redukud 2021 года.
- ↑ Глава Карелии Парфенчиков наградил Валентину Пивненко орденом «Сампо».
- ↑ Указ Главы Республики Карелия от 8 июня 2020 года № 58 «О награждении государственными наградами Республики Карелия»
- ↑ Управление делами президента передало храм Русской православной церкви (Москва). Дата обращения: 6 elokud 2011. Архивировано 28 kezakud 2008 года.
- ↑ Декларация о доходах за 2020 год. Государственная дума РФ. Дата обращения: 10 kezakud 2021. Архивировано 10 kezakud 2021 года.
- ↑ Декларация о доходах за 2019 год. Государственная дума РФ. Дата обращения: 10 kezakud 2021. Архивировано 10 kezakud 2021 года.
- ↑ Пивненко включили в санкционный список ЕС, депутат отреагировала | Петрозаводск ГОВОРИТ | Газета "Петрозаводск" online | Новости Петрозаводска и Карелии. Дата обращения: 23 uhokud 2022. Архивировано 23 uhokud 2022 года.
Literatur
- Карелия: энциклопедия: в 3 т. / гл. ред. А. Ф. Титов. Т. 2: К — П. — Петрозаводск: ИД «ПетроПресс», 2009. С. 382—464 с.: ил., карт. ISBN 978-5-8430-0125-4 (т. 2)
Tarkendused
- Биография Архивная копия от 10 kezakud 2021 на Wayback Machine на сайте ТАСС
- Биография Архивная копия от 3 redukud 2021 на Wayback Machine на сайте «Единой России»
- ВАЛЕНТИНА ПИВНЕНКО СНОВА ПРОШЛА В ГОСДУМУ ОТ КАРЕЛИИ Архивная копия от 21 sügüz'kud 2021 на Wayback Machine
- Sündnuded 14. kezakud
- Sündnuded vodel 1947
- "Kodiman huväs rados" IV stepenin ordenan kavalerad
- Arvostusen ordenan kavalerad
- Sebruden ordenan kavalerad (Venäma)
- Pauklahjoitud medalil "Moskvan 850 voččen jubilejan muštoks"
- Pauklahjoitud medalil "Arvtegoiš rados"
- Pühän ravnoapostolan kn'gin'an Ol'gan III stepenin ordenan kavalerad
- Personalijad kirjamišton mödhe
- Venäman naižed-politikad
- Venäman Parlamentan ühtnikad (1996—2000)
- Venäman Valdkundaližen Duman komitetoiden pämehed
- Venäman Valdkundaližen Duman III kucundan deputatad
- Venäman Valdkundaližen Duman IV kucundan deputatad
- Venäman Valdkundaližen Duman V kucundan deputatad
- Venäman Valdkundaližen Duman VI kucundan deputatad
- Venäman Valdkundaližen Duman VII kucundan deputatad
- Venäman Valdkundaližen Duman VIII kucundan deputatad
- Venäman Valdkundaližen Duman deputatad ühtenmandatižiš ümbrusišpäi
- KPSS-organizacijan ühtnikad
- "Jedinaja Rossia"-partijan ühtnikad
- Karjalan Voden laureatad
- Petroskoin valdkundaližen universitetan pästnikad
- Karjalan Parlamentan pämehed
- Karjalan rahvahaližen elomišton arvostadud radnikad
- Petroskoin valdkundaližen universitetan arvostadud tedodoktorad
- "Sampo"-ordenan kavalerad