Vladimir Putin

Рувики-späi
Vladimir Vladimirovič Putin
Президент Российской Федерации Владимир Владимирович Путин (2024).jpg
Флаг
4. Venäman prezident
Флаг
 7. semendkud vodel 2012
Ken oli ende Dmitrii Medvedev
Флаг
2. Venäman prezident
Флаг
22. kül'mkud vodel 2000 — 7. semendkud vodel 2008
Ken oli ende radsija om tehtud
Ken tuli jäl'ghe Dmitrii Medvedev
Флаг
Venäman Valdmehišton pämez'
Флаг
8. semendkud vodel 2008 — 7. semendkud vodel 2012
Prezident Dmitrii Medvedev
Ken oli ende Viktor Zubkov
Ken tuli jäl'ghe
(aigsijaline varapämez' 9.—16. elokud vodel 1999)
16. elokud vodel 1999
 — 7. semendkud vodel 2000
Prezident Boris Jel'cin
hän iče (aigsijaline varapämez')
Ken oli ende Sergei Stepašin
Ken tuli jäl'ghe Mihail Kasjanov
Флаг
Sojuzvaldkundan Ministroiden Nevondišton pämez'
Флаг
27. semendkud vodel 2008 — 18. heinkud vodel 2012
Ken oli ende Viktor Zubkov
Ken tuli jäl'ghe Dmitrii Medvedev
Флаг
"Jedinaja Rossia"-partijan pämez'
Флаг
7. semendkud vodel 2008 — 26. semendkud vodel 2012
Ken oli ende Boris grizlov
Ken tuli jäl'ghe Dmitrii Medvedev
Флаг
Ripmatomiden valdkundoiden ühtištusen Pämehiden Nevondižton pämez'
Флаг
1. vilukud — 31. tal'vkud vodel 2017
Ken oli ende Alzambek Atambajev
Ken tuli jäl'ghe Emomali Rahmon
16. sügüz'kud vodel 2004 — 20. semendkud vodel 2006
Ken oli ende Leonid Kučma
Ken tuli jäl'ghe Nursultan Nazarbajev
25. vilukud vodel 2000 — 29. vilukud vodel 2003
Ken oli ende Boris Jel'cin
Ken tuli jäl'ghe Leonid Kučma
Флаг
Venäman Varumatomuden Nevondišton sekretar'
Флаг
29. keväz'kud — 9. elokud vodel 1999
Prezident Boris Jel'cin
Ken oli ende Nikolai Bord'uža
Ken tuli jäl'ghe Sergei Ivanov
Флаг
Venäman Federaližen varumatomuden služban pämez'
Флаг
25. heinkud vodel 1998 — 9. elokud vodel 1999
Prezident Boris Jel'cin
Ken oli ende Nikolai Koval'ov
Ken tuli jäl'ghe Nikolai Patrušev

Sündundpäiv 7. redukud 1952(1952-10-07)[4][5][…] (73 года)
Sugu Putinad
Tat Vladimir Spiridonovič Putin
Mam Maria Ivanovna Putina
Ak Lüdmila Putina (1983—2013)[1]
Lapsed Maria (1985), Jekaterina (1986)
Partii Sovetskijan Sojuzan Kommunistine partii (1975—1991)
Meiden kodi — Venäma (1995—1999)
Jedinstvo-partii (1999—2001)
Jedinaja Rossia (pämez', no ei ole partijan ühtnik, 2008—2012)
Openduz 1. Leningradan valdkundaline universitet
2. SSSRan KGBn Ülähäine škol
3. SSSRan KGBn Krasnoznam'onnii institut
Tedostepen' ekonomikan tedokandidat (1997)
Professii jurist, razvedčik, valdmez', politik
Rad prezident
Mel'pido 
uskonduz
ortodoksine uskond[2][3]
Allekirjutuz Изображение автографа
Pauklahjad
Sovetskijan Sojuzan, Venäman da Ripmatomiden Valdkundoiden Ühtištusen pauklahjad:
konfessionaližed pauklahjad:
sportnimed:
Toižiden Valdkundoiden pauklahjad:
pauklahjoitud oružii:
Sait kremlin.ru (президент.рф)
Armii
Služban voded 1975—1991, 1998—1999
Omištuz Sovetskii SojuzSovetskii Sojuz SSSRVenämaVenäma Venäma
Voiskiden rod Emblema KGB.svg Sovetskijan Sojuzan valdkundaližen varumatomuden komitet→
Flag of Federal security service.svg Venäman Federaline varumatomuden služb→
Banner of the Armed Forces of the Russian Federation (obverse).svg Venäman Voinväged
Voinnimi polkovnik (1999)
Ohjanzi Venäman Voinvägiden Ülembaine päkomandir
(31. tal'vkud vodel 1999 — 7. semendkud vodel 2008;
7. semendkuspäi vodelpäi 2012)
Torad Toine Čečn'an voin
Voin Gruzijas
Venä-ukrainalaine vointora
Voinoperacii Sirijas
ODKBen operacii Kazahstanas
Radsija
Логотип РУВИКИ.Медиа Mediafailad RUWIKI-tedoiš

Vladimir Vladimirovič Putin (ven.: Владимир Владимирович Путин, om sündunu 7. redukud 1952, Leningrad, Sovetskii Sojuz) - Venäman Federacijan prezident, venälaine valdmez', politik, Venäman Valdkundaližen Nevondišton da Varumatomuden Nevondišton pämez' vodelpäi 2012. Aigemba oli prezidentan vozil 2000-2008, 1999-2000. Vozil 2008-2012 oli Venäman valdmehišton pämez'. Oli valitud möst Venäman prezidentaks valičusil 15-17. keväz'kud vodel 2024 (hän sai 76 277 708 än't libo 87,28 %)[10].

Leningradan valdkundaližen universitetan juristižen fakul'tetan pästnik. Vodelpäi 1977 radoi Leningradas da Leningradan agjas sledstvennijas erištos KGB-organizacijas. Vozil 1985-1990 oli službal irdrazvedkas Germanijas. Konz pörzihe Leningradaha, radoi rektoran abunikan Leningradan valdkundaližes universitetas, jäl'ghe necidä oli Anatolii Sobčakan nevonik Leningradan lidnalaižes nevondištos. Vodespäi 1991 radaškanzi Piterin pämehen. Vodel 1996 sirdi Moskvaha da tegihe Venäman prezidentan azjoiden varu-ohjandajaks. Vodel 1997 Putin tegihe ekonomikan tedokandidataks, vodel 1999 tuli Venäman valdmehišton pämeheks.

Venäman prezidentaks Vladimir Putin tegihe vodel 1999 31. tal'vkud, konz oli heittud Boris Jel'cin. Vodel 2000 Putin oli valitud Venäman prezidentaks. Hän vägesti prezidentan valičusiš vodel 2004, 2012 da 2018. Nügüd' prezidentan radonaig om 6 (kuz') vot. Jäl'ghe tehtud Venäman Konstitucijan vajehtusid sai oiktusen tarita ičeze kandidaturad Prezidentan valičusil vodel 2024[11][⇨].

Ičeze ezmäižen Prezidentan Vladimir Putinan aigkeskustan aigan Venäman ekonomik jäl'ghe ekonomižid reformoid da vižkerdašt neftin da gazan arvoiden lendamišt[12][13] kazvoi 7 % procentaha vodes[14]. Putinan aigan Venäma vägesti Toižes Čečn'an voinas.

Oldes vozil 2008—2012 premjer-ministran prezidental Dmitrii Medvedeval, Putin tegi armijan da policijan reformad.

Jured

Venäman rahvahaližen kirjutamižen mödhe Vladimir Putin om venälaine[15]. Hänen tat Vladimir Spiridonovič Putin (23.02.1911-02.08.1999) oli sündunu Pominovo-küläs Tverskin gubernijas[16], oli službal meriflotas, Suren Kodiman voinan ühtnik[17][18], oli pauklahjoitud medalil da ordenoil[19].

Hänen mam Maria Ivanovna Putina (enzne Šelomova) (17.10.1911-06.07.1998)[20] oli sündunu Zarečje-küläs Tverskin gubernijas. Hän radoi zavodal, mäni Leningradan saubatuses päliči, oli pauklahjoitud medalil.

Laps'aig da norišt

Vladimir Putin tatan modkuvanke "Bessmertnii polk"-kävelusel Moskvas, 9. semendkud vodel 2017

Hän om sündunu 7. redukud vodel 1952 Leningradas, sündundpertiš V.F. Snegir'ovan nimel Majakovskijan irdal. Oli risttud Spaso-Preobraženskijas pühäpertiš Piteriš[21].

Vladimir Putin oli koumanz' laps' kanzas. Kaks' vanhembad velled Al'bert da Viktor kolida edel hänen sündundad. Putinoiden kanz eli kommunal'nijas fateras Leningradas, kuni Vladimir tuli radole KGB-organizacijaha. Vozil 1960-1965 Putin openzihe školas nomer 193, sid' školas nomer 281 Tehnologižen institutan pohjal, miččen lopi vodel 1970. Vodel 1975 lopi juristižen fakul'tetan Leningradan valdkundaližes universitetas.

Vodelpäi 1964 harjoiteli dz'udod "Turbostroitel'"-sportklubas, hänen opendajad oliba Anatolii Rahlin da Leonid Usv'acov[22]. Vozil 1970—1975 openzihe Piterin valdkundaližes universitetas juridižel tedokundal. Päzui Sovetskijan Sojuzan Kommunistižehe partijaha. Ezmäižen kerdan nägišti Anatolii Sobčakad, hän sil aigal oli necen universitetan docent[23].

Karjer edel tulendad valdmehištoho

Služb Sovetskijan Sojuzan KGB-organizacijas (1975—1991)

KGBn radnikan fotokuva

Vodel 1975 lopi Piterin valdkundaližen universitetan juridižen tedokundan, oli oigetud radole Valdkundaližen varumatomuden komitetaha[2]. Siloi lopi operativižen sostavan kursoid Ohtas («401. škol») da tegihe norembaks oficeraks (vanhemb justicijan leitenant) Sovetskijan Sojuzan KGB-organizacijan teritorrialižiš erištoiš[24].

Jäl'ghe 1977 radoi kontrrazvedkas Sovetskijan Sojuzan KGB-organizacijas Piterin lidnan da Piterin agjan mödhe[25]. Putinan radsija oli muga sanutud «Sures pertiš»[26], vodel 1979 lopi kuz'kuččed kursad KGB-organizacijan korktas školas.

Vodel 1984 oldes justicijan majoran läksi opendamhas vodeks KGBn Rusttanznamenin institutha, miččen lopi vodel 1985 «irdrazvedk»-special'nostin mödhe. Oli vanhemban tedokundal, openzihe nemcan kel't[26].

Vozil 1985—1990 Putin radoi Germanijan demokratižes valdkundas (GDRas)[24] KGBn irdrazvedkan mödhe. Hänen ohjandai oli sovetskijan razvedgruppan pämez' Päivnouzman Germanijas, Sovetskijan Sojuzan KGB-organizacijan ezitai Germanijan valdkundaližen varumatomuden ministerstvas polkovnik Lazar' Matvejev. Putinan ühtesradnikad Drezdenas oliba Sergei Čemezov da Nikolai Tokarev[26][27]. Sovetskijale razvedgruppale oliba melentartuižed Päivlaskman Jevropan valdkundad — Amerikan sojuznikad. Nene valdkundad laskiba seižutada raketad, miččed oli oigetud Sovetskijan Sojuzan päle[26].

Radmatkan aigan Putin tegihe podpolkovnikaks da vanhembaks pämehen abunikaks erištos. Pigai jäl'ghe Berlinan seinän murendad 5. tal'vkud vodel 1989 nemcad tahtoiba šturmal otta sovetskijan rezidenturan pertin Angelikastrasse 4 - irdal da anastada KGBn arhivad, no Putin ilman oružijata tüništoiti kaikid da hö läksiba. Hän iče polti päčiš äi peitazjbumagoid rezidenturas. Vilukus vodel 1990 Putin lopi tömatkan da pörzihe Piterihe[26].

Vodel 1989 Germanijan rahvahaline armii pauklahjoiči händast bronzmedalil "Arvtegoiš".

Konz pörzihe Sovetskijaha Sojuzaha, iče ei tahtoi lähtta radole KGBn irdrazvedkan keskuzapparataha Moskvaha da tuli radole KGBn Piterin ohjandusen ezmäižehe erištoho. Vodel 1990 pertiš Liteinijal podpolkovnik Putin radoi radhonuses № 643. Necil-žo kudendel žirul susedrdhonuses radoi Sergei Ivanov — tulebas aigas Venäman polestuzminist, Putinan administracijan pämez'[25][26].

20. elokud vodel 1991, konz Piterin lidnan pämez' Anatolii Sobčak ei tahtoind tehta sidä, min polhe pakičeb GKČP, Putin kirjuti raportan da läksi KGB-organizacijaspäi; händast pästtihe[26][28].

Rad Piteriš (1990—1996)

Kevädel vodel 1990 Putinan päradsijaks tegihe Piterin valdkundaline universitet, kus hän oli rektoran Stanislav Merkurjevan abunik rahvahidenkeskeižiden küzundoiden mödhe. Merkurjev tariči Putinan kandidaturad Sobčakale möhemba[29].

Semendkus vodel 1990 konz Sobčakad valitihe Piterin lidnan Rahvahaližiden deputatoiden nevondišton pämeheks, Putin tegihe hänen nevonikaks.

28. kezakuspäi vodelpäi 1991 jäl'ghe Sobčakan valičendad lidnan pämeheks, — aigsijaline varapämez', 15. heinkuspäi — Piterin lidnan irdkosketusiden komitetan pämez'[30]. Putin oli mugažo laudkundan pämehen teraviden küzundoiden mödhe[29].

Vodelpäi 1993 Sobčak oldes tömatkoiš verhiš maiš jäti Putinad varapämeheks[31].

Vodel 1994 Putin tegihe Piterin valdmehišton varapämeheks, oli mugažo irdkosketusiden komitetan pämez'[31]. Putin kacui, kut radaba GUVD, Venäman Polestuzministerstv, Venäman FSB, prokuratur, sudad, tamožn'a, mugažo politižed da kundaližed organizacijad.

Kezal vodel 1996 Sobčak läksi da Putinan rad lopihe necil sijal.

Rad Moskvas (1996—1999)

Vodel 1996 jäl'ghe Sobčakan lähtendad Vladimir Putinad kuctihe radole Vladimir Jakovlevan udehe administracijaha, no hän ei mänend.

Pigai Putinad kuctihe Moskvaha radole Pavel Borodinan sijale, prezidentan azjoiden ohjandusen varapämeheks. Hän ohjanzi juridišt palad da verhan man elomištod[32][33].

26. keväz'kud vodel 1997 Putin tegihe Venäman prezidentan Administracijan varapämeheks — Venäman prezidentan päohjandusen pämeheks, vajehti Aleksei Kudrinad[32][34].

Venäman Federaližen varumatomuden služban pämez' Vladimir Putin. Voz' 1998 

Venäman Federaližen varumatomuden služban pämez' Vladimir Putin. Voz' 1998

25. semendkud vodel 1998 Valentin Jumaševan tahton mödhe Putin tegihe hänen ezmäižeks varapämeheks Prezidentan administracijas[35][36], hän ohjanzi regionoid[37].

25. heinkud vodel 1998 Putin tegihe Federaližen varumatomuden služban pämeheks[36][38]. Oldes necil sijal tegi kuz' ut ohjandust[39]. Necil sijal sai polkovnikan voinnimen[40].

26.keväz'kud vodel 1999 Putin tegihe Venäman Varumatomuden Nevondišton sekretarikš, jäi Venäman Federaližen varumatomuden služban pämeheks[32].

Vodel 1999 Boris Jel'cin päti antta valdad Putinale. Vastusel Putinanke hän sanui, miše tahtoib tehta händast venäman valdmehišton pämeheks[33].

Dissertacijan polestamine (1997)

Vodel 1997 году Putin polesti dissertacijan da tegihe ekonomikan tedokandidataks. Dissertacijan tem oli "Стратегическое планирование воспроизводства минерально-сырьевой базы региона в условиях формирования рыночных отношений (Санкт-Петербург и Ленинградская область)"[41][42] Piterin mägi-institutas[43]. Dissertacijan tedo-ohjandai oli ekonomikan tedodoktor, professor Vladimir Fedosejev[44].

Valdmehišton pämez' (eloku — tal'vku 1999)

7. elokud vodel 1999 bojevikad ühtes Basajevanke da Hattabanke tuliba Dagestanaha[45], sijaližed islamistad sanuiba šariatan ohjandusen polhe botlihskijas da Cumandiskijas rajonoiš. Nece oli varastamatoi azj Putinan täht[46][47].

9. elokud Jel'cin tegi Putinad Venäman valdmehišton aigsijaližeks varapämeheks[48][49] da pani Sergei Stepašinan sijale[50]. Necil-žo päiväl videopaginas hän nimiti Putinad ičeze jäl'gnikaks[51].

16. elokud Valdkundaline Duma vahvišti händast valdmehišton sijale[52]. Necil radsijal Putin vaumiči da ohjanzi operacijan bojevikoiden vasthapäi[45].

Sügüz'kus vodel 1999 Venämal oli tehtud terroristižid azjtegoid — pertiden poukahtusid Buinakskas, Moskvas (Gurjanovan irdal da Kaširskijal šossel), Volgodonskas, konz žertvakš tegihe enamb 300 mest[53].

18. sügüz'kud Čečn'an röunad oli sauptud venölaižil voinvägil. 1. redukud Venäman armijan tankad tuliba Stavropolin röunaspäi da Dagestanaspäi Čečn'an Naurskijaha da Šelkovskijaha rajonoihe[54].

30. tal'vkud vodel 1999 oli paindud Putinan kirjutez, kus hän sanui Venäman männudes aigas, tubebas aigas da planoiš, kus päazjas oma patriotizm, deržavnost', valdkundaližuz', vägev valdkund[50][55].

Valdkundaližen Duman valičusil Putinan politine "Jedinstvo"-partii sai 23,3 % än't da sai toižen sijan[45].

Prezidentan aigsijaline pämez' (31. tal'vkud vodel 1999 — 7. semendkud vodel 2000)

Vladimir Putin, Prezidentan administracijan pämez' Aleksandr Vološin da Boris Jel'cin.
31. tal'vkud vodel 1999

31. tal'vkud vodel 1999 Putin tegihe aigsijaližeks prezidentaks, sikš ku Jel'cin läksi aigemba valičendoid[55][56].

Ezmäižeks valdkundaližeks aktaks, mittušt allekirjuti aigsijaline Prezident Putin, tegihe käsk "Garantijoiš Venäman Prezidentale da hänen kanznikoile"[57]. Käsk koski koskmatomut da toižed ližaoiktused. Vodel 2001 Vladimir Putin allekirjuti mugoižen-žo federaližen zakonan[50].

Ezituz Vladimir Putinan inoguracijas (2000) Kremliš. Moskva, 7. semendkud vodel 2000

prezidentan valičusil 26. keväz'kud vodel 2000 Putin vägesti ezmäižes turas da sai 52,94 % än't[50].

Prezidentan ezmäine da toine aigkeskustad (2000—2008)

7. semendkud vodel 2000 Putin tegihe todesižeks Venäman prezidentaks[58]. 17. semendkud vodel 2000 hän pani Venäman valdmehišton pämeheks Mihail Kasjanovad[59].

4. uhokud vodel 2004 Kasjanovan valdmehišt ajatihe[60][61], udeks pämeheks tuli Mihail Fradkov[62].

14. keväz'kud vodel 2004 Putin oli valitud prezidentaks toižel kerdal, sai 71,31 % änid[63]. Hän tegihe todesižeks Venäman prezidentaks 7. semendkud vodel 2004 года[64].

Putin Kizilas, Tivan Valdkund, 15. elokud vodel 2007

12. sügüz'kud vodel 2007 Putin ajoi Fradkovan valdmehištod[65], valdmehišton pämeheks tuli Viktor Zubkov[66].

7. semendkud vodel 2008 hänen sijale tuli Dmitrii Medvedev[67]. Äjak se päiväd aigemba Putis sai toižen sijan Mail'man sadan valdakahan ristitun keskes[68][69].

Toine Čečn'an voin

Vladimir Putin Čečn'an administracijan pämehenke Ahmat Kadirovanke. Fotokuva om Venäman prezidentan press-služban, Rostov-na-Donu, 8. kül'mkud vodel 2000

Uz' sur' voin Čečn'as toi äi ristituiden žertvoid[50]. Keväden augotišeks vodeks 2000 federaližed voiskad otiba Groznii-lidnad da pidiba valdas Čečn'an surembad territorijad. Keväz'kus vodel 2000 sigä ezmäižen kerdan (vodelpäi 1991) oli tehtud sijad änestamižen täht Venäman valičusil. Federaližiden valdoiden sojuznikad oliba Ičkerijan muftii Ahmat Kadirov, hänen poig Ramzan da komandirad. Jo sügüzel vodel 1999 hö oliba federaližiden valdoidenke[50]. Kezakus vodel 2000 Putin pani Ahmat Kadirovad Čečn'an administracijan pämeheks. Keväz'kus 2003 Čečn'as mäni referendum, kus oli vahvištadud Čečn'an konstitucii, mitte oli tehtud federaližiden zakonoiden mödhe[50]. Vodel 2003 Ahmat Kadirov oli valitud Čečn'an pämeheks, vodel 2004 hän koli terraktan aigan. Hänen poig Ramzan Kadirov tegihe Čečn'an pämeheks sulakus vodel 2007.

Toine Čečn'an voin lopihe 16. sulakud vodel 2009 kontrterroristižen operacijan režiman heitändal[70][71].

Terrorizmad vasthapäi Pohjoiž-Kavkazal

Jäl'ghe surt voinoperacijad Čečn'as separatistad jatksiba vedäda voinad vederaližid valdoid vasthapäi, tegiba diversijoid da terraktoid. Bojevikad tuliba Gudermesaha sügüz'kus vodel 2001 da Ingušetijaha sügüz'kus vodel 2002. Vodel 2003 oli taht tulda Gruzijaha Dagestanan kal't, no kaks' kud oliba jugedad bojad.

Lujas varastamatoi azj oli Čečn'an bojevikoiden anastamine Teatrkeskuses Dubrovkal, se oli Moskvas 23. redukud vodel 2002[72].

Bojevikad tegiba erasid teraktoid, kuna ühtniba akad-surmitajad Moskvas, kaks' poukahtust "Kislovodsk - Mineraližed veded"-elektropojezdoiš. Sid' oli bomboiden poukahtused Moskvan metropolitenas. 6. uhokud vodel 2004 jäl'ghe teraktad "Avtozavodskaja"-stancijal Putin sanui, miše «Venäma ei pagiže terroristoidenke, se ambub heid»[50]. 13. uhokud Kataras venälaižed eriližed službad ambuiba čečenalaižen separatizman johtajad Zalihman Jandarbijevad, hän ühtni terraktaha Dubrovkal.

24. elokud vodel 2004 akad-surmitajad tegiba kahten lendimiden poukahtused, niiš oliba ristitud, hä lendiba Domodedovo-aeraportaspäi. 1. sügüz'kud bojevikad oliba plenha školan Beslanas (Pohjoiž-Osetii), oliba plenha enamba tuhad last da aigvottušt ristitud.

Keväz'kus vodel 2005 FSB abuti ampta Ičkerijan prezidentad Aslan Mashadovad. 31. vilukud vodel 2006 Putin sanui kontrterroristižen operacijan lopus Čečn'as. necil-žo vodel oli amptud terrorist № 1 Šamil' basajev.

Vodel 2019 Putinan aigan terroristad otiba plenha ristituid Teatraližes keskuses Dubrovkal Moskvas da školas Beslanas, nece oli kaikid jugedembad aigkeskustad[73].

Politižen sisteman teform

Vodel 2000 Putin ičeze käsköl tegi federaližiden ümbrusiden ezitajiden institutan. Zavodihe sur' rad regiolaižiden zakonoiden vajehtamižes.

Ezmäine sur' reform konstitucionno-politižes sistemas oli tehtud vodel 2000, konz oli vajehtadud Venäman Parlamentan sistem. Regionoiden gubernatorad da parlamentan pämehed oliba aigemba Venäman Parlamentan ühtnikad, nügüd' hö tegihe ezitajikš; nügüd' ühten ezitajan Venäman Parlamentaha kaikenaigaižele professionaližele radole oigendab gubernator, toižen ezitajan - regionan parlament. Necil-žo vodel Prezident tegi Venäman Valdkundaližen nevondišton, sen ühtnikoikš tegihe subjektoiden pämehed[50].

Jäl'ghe terroristišt aktad Beslanas 13. sügüz'kud vodel 2004 Putin sanui, miše tahtoib heitta regionoiden pämehiden valičendoid, miše tehta parembaks regionaližiden da federaližiden valdmehiden radod, pidäda vastust terrorizmale effektivižesti. Vodel 2004 tuli eloho zakon, miččen mödhe regionoiden pämehed valitas regionoiden parlamentoil neniš kandidaturoišpäi, miččid taričeb Prezident[50]. Vodelpäi 2005 regionoiden pämehed lähteškanziba radolpäi iče, sikš miš "kadotiba uskondad"[50].

Putin Kizilas, Tivan Valdkund, 15. elokud. vodel 2007

Tal'vkus vodel 2003 Valdkundaližen Duman valičusil vägesti "Jedinaja Rossia"-partii, mitte oli tehtud vodel 2001, konz ühtenzoitihe "Jedinstvo" da "Otečestvo - kaik Venäma" - organizacijad.

Kevädel vodel 2005 tuli eloho zakon valičusiš Valdkundaližehe Dumaha vaiše partijan lugetišiden mödhe. Valičend territorijoiden mödhe oli heittud. Oli tehtud vajehtusid federaližes zakonas, nügüd' vägestadud partijan ezitajad voiba antta ičeze kandidaturoid gubernatoran sijale.

Oiktuz'sisteman reformad

Vodel 2000 Prezidentan Putinan käskön mödhe oli tehtud radgrupp zakonoiden parembzoitusen mödhe sudan alovehes. Udel vodel oli vahvištadud mugoižed zakonad kut: "Venäman sudan radnikoiden statusan polhe", "Venäman sudan sisteman polhe", "Venäman konstitucionnijan sudan polhe" da "Venäman advokatoiden ardon polhe".

Vodel 2001 Putin allekirjuti Venäman uden kriminaližen-processualižen kodeksan, vodel 2002 — Venäman arbitražan processualižen kodeksan, sid' — Venäman ristitun processualižen kodeksan[74].

Vodel 2007 oli allekirjutadud zakon Prokuraturan tarkišteluzkomitetan tegemižen polhe[75], vodel 2011 Venäman tarkišteluzkomitet tegihe erižeks erištoks da läksi Prokuraturaspäi.

Vodel 2013 Putin tariči ühtenzoitta Korktan da Ülembaižen arbitražan sudad Venämal, tegi vajehtusid Venäman konstitucijas[76]. Uz' ühtenzoittud Ülembaine sud Venämal zavodi radod 6. elokud vodel 2014[77].

Vezialuižen "Kursk"-venehen uppond

Vezialuižen "Kursk"-venehen uppond oli 12. elokud vodel 2000 Barencan meres, se tegihe äjiden vzrivoiden taguiči, uppoi 118 mest.

Ekonomikan kehitoituz

Pagištes ekonomikan ühthevedoiš Venäman Prezidentan Putinan aigan (voded 2000—2007), enzne Tomas Grem Amerikan rahvahaližen varumatomuden nevondišton vanhemb pämez' Venäman mödhe kirjuti: "Ekonomik ei vaiše pörzihe hüväle sijale jäl'ghe vozid 1990, no tegi elon oloid parembikš. Venämal om keradud koumanz' kuldaižen vara jäl'ghe Kitajad da Japonijad".

Venäman ekonomikas kazvoi tegeližuden, manradoiden, sauvomižen, ristituiden rahatulon VVP. Tegihe vähembaks ristituiden lugumär, ked eläba goll'uden pirdan taga (29 % vodel 2000 da 13,4 % vodel 2008)[78][79][80], tegihe vähembaks radnikoiden lugumär 10,6 % vodel 2000 da 6,2 % vodel 2008[80][81].

Vodel 2005 Putin sanui nel'l'an rahvahaližen päprojektan tegemižes social'no-ekonomižes alovehes: «Tervhuz'», «Openduz», «Eländsija» da «Agrotegeližuden kompleksan» kehitoitamine[82][83][84]. Vodel 2018 Putin allekirjuti käskön uziden rahvahaližiden projektoiden tegemižes: «Rahvahan rahoituz», «Hüväd olod elon täht» da «Ekonomikan kazvatuz»[82].

22. elokud vodel 2012 Venäma tuli Mail'man möndogranizacijan ühtnikaks[85].

Vodel 2006 paginas Federaližele Keradusele Putin sanui azjoiš sündundan kehitoituses Venämal: lapsiden ližaopendusen melentartusiš, «mamoin rahoituz»-tegemižes da toižiš azjoiš[83].

1. uhokud vodel 2008 Stabilizacionnii fond oli jagatud Varafondaha da Rahvahaližen hüvinvoindan fondaha. Ezmäine oli tehtud b'udžetan deficitan ližadusen täht, toine - rahvahan pensijoiden tegemižen täht, no miččed se rahad mäniba infrastrukturan projektoihe[86].

Vozil 2000—2010 verazmaižiden investicijoiden lugumär Venämal kazvoi: 11 mlrd dollaraspäi vodel 2000 - 115 mlrd dollarahasai vodel 2010[87].

Valdmehišton da suren biznesan ühthižrad

Prezidentan radon augotižespäi Putin sanui, miše "kaik biznes seižub ei edahan kaikiš subjektoišpäi da läheli valdmehištonno"[88]. Surile biznesmehile oli sanutud, miše privatizacijan satused ei linne vajehtadud. Üks' tärksoiš pätandoišpäi oli suren biznesan vällemb painastuz Venäman politikaha. Jevrosojuz ei sanu enamba venälaižiš biznesmehiš kut «oligarhoiš»[50][89].

Biznesmehed, kudambad tegihe milliarderoikš vozil 1990, nügüd' ei painastagoi politikaha da valdmehištoho, erased putuiba t'ur'moihe. Niiden keskes oli "Media-Most" - holdingan pämez' Vladimir Gusinskii[50][88]. Läksi Venämalpäi tetab biznesmez' Boris Berezovskii[50], hän möi ičeze ORT, "Sibneft'" da "Aeroflot" - kompanijoiden akcionernijan rahoitusen palad da sai läz kaht milliardad dollarad. Muga "Ezmäine kanal (Rossia)", "Rossia-1" da "NTV" Venäman pätelekanaloiden vald sirdihe valdkundaližile kompanijoile da valdmehištole.

Vodel 2003 zavodihe "JUKOSan azj". Oli pandud t'ur'mha Platon Lebedev da Mihail Hodorkovskii. 24. uhokud vodel 2004 kahtes polenke nedališ prezidentan valičusihesai Putin oigenzi lebule Mihail Kasjanovan valdmehištod[50].

Kezakus-heinkus vodel 2004 prezidentan abunik — Venäman Prezidentan administracijan varapämez' Igor' Sečin oli valitud valdkundaližen "Rosneft'"-neft'kompanijan pämehiden nevondištoho da tegihe sen pämeheks[90]. Pigai "Rosneftihe" tuli "Juganskneftegaz"-neftin saskelmižen konpanii, mitte aigemba oli JUKOSas[91].

Irdpoline politik

Vladimir Putin Venäma-NATOn sammitan ištundal. Voz' 2002

Ezmäižiš päivišpäi Prezident Putin sanui tarbhaižes ühthižrados Päivlaskmanpolenke, siš lugus NATOnke. 5. keväz'kud vodel 2000 paginas "Bi-bi-si"-telekanalal hän homaiči, miše "Venäma - nece om jevropalaižen kul'turan pala", NATO ei ole vihanik, no Venäma ei tahtoi, miše NATO levenzoitaižihe.

Tem Venäman tulendas NATOho oli letud Vladimir Putinan da Bill Klintonan paginan aigan vodel 2000 Moskvas[92].

Vodel 2000 Prezidentan Putinan käsköl oli vahvištadud "Venäman irdpoline koncepcii"[93]. Sen päidei - valdkundan varumatomuz; kaikenaigaine da oiged mirun järgenduz; kožmuz verhiden valdkundoidenke.

Prezidentan Džordž Bušan ezmäižen aigkeskustan aigan (2001—2005) azjtedajad pagižiba korktas venäma-amerikalaižes ühthižrados.

Lähenzoituz Venäman da Päivlaskman polen keskes tegihe jäl'ghe terroristižid azjtegoid 11. sügüz'kud vodel 2001 Amerikas, konz Venäma tuli abuhu rahvahidenkeskešt terrorizmad vasthapäi. Vö lähembaks tegihe ühthižrad, konz Venäma ühtni antiterroristižehe koalicijaha, mittušt Amerik tegi voinan vaumičendan da tegemižen täht taliboiden vasthapäi Afganistanas, da konz oli allekirjutadud Rimas deklaracii "Venäma - NATO: uded kosketused"[94]. Deklaracijan mödhe oli tehtud Venäma-NATOn nevondišt ("Kaks'kümnen nevondišt")[95]. Россия предоставила своё воздушное пространство для транзита военных грузов и военнослужащих США и НАТО в Афганистан[96][97].

Vodel 2001 Venäman pämehišt sanui voinbazoiden sauptamižes Kubal da Vjetnamas[98].

Professor Andre Libih pagiži, miše Venäman da Amerikan edeližes lähenzoituses vozil 2000 telusti iče Amerik, konz vodel 2001 läksi Kožmusespäi raketpolestussen sisteman pidätusen polhe. Venäman melen mödhe Amerik murenzi toivoid udele ühthižradole[99] da toi destabilizacijad mail'maha[100]. Venäma läksi СНВ-II - kožmusespäi, mitte oli vajehtadud toižeks Kožmuseks strategižiden tulendpotencialoiden vähenzoitusen polhe, se oli allekirjutadud semendkus vodel 2002.

Uz' krizis Venäman da Päivlaskman polen keskes oli vodel 2003, konz Amerik ühtes sojuznikoidenke tuli Irakaha, miše ajada Saddam Huseinan valdad. Venäma ühtes Germanijanke da Francijanke lajiba Amerikad, miše se mäneb siriči Ühtenzoittud Rahvahiden Organizacijan Varumatomuden Nevondištod. No sid' Jevropa oli ühtes Amerikanke[99]. Putinan sanoiden mödhe vodel 2012, Venäman da Amerikan keskes tegihe rida ani siloi, konz Amerika tuli Irakaha vodel 2003, sündui el'getomuz'[101].

Vodel 2003 Gruzijas zavodihe "rozoiden revol'ucii", konz vodel 2004 oti valdad Mihail Saakašvili. Hänen aigan Venäman da Gruzijan keskes oliba kaikid jugedembad kosketused, da völ painasti voin Gruzijas vodel 2008[96].

Vodel 2004 NATOn al'jansha tuli seičeme valdkundad, miččed oma röunal Venämanke - Estonii, Latvii da Litva[102][103]. 12 vodes päliči Putin Kriman paginas sanui: «Meid mainitadas, kaik pätused tehtas meiden sel'gan taga.»[104].

Prezidentvaličusil Ukrainal vodel 2004 venälaižed valdad tugeziba Viktor Janukovičad — hän tahtoi sebrastada ekonomikan polespäi Venämanke[96]. No uz' Ukrainan prezident Viktor Juščenko kacui Jevropan polhe da tahtoi ühtneda NATOho. Venäma oli Juščenkon politikad vasthapäi[105][106]. Viž vot Ukrainan da Venäman keskes oliba jugedad kosketused (2004—2009)[96].

Vodel 2004 Putinan tömatkan aigan Pekinaha, hän allekirjuti kožmusen siš, miše KNR andab Tarabarovan saren da Suren Ussuriiskan saren palan Amur-jogel üleižel pindal 337 km²[107] da völ pol' Surt sar't Argun'-jogel[108]; nece pani lopud küzundas venä-kitajalaižen röunan polhe[109].

Žak Širak, Lüdmila Putina, Vladimir Putin, Džorž Buš-noremb da Lora Buš. Moskva, parad 9. semendkud vodel 2005

Vodel 2006 Venäma oli päjohtai «Sur' Kahesa»-gruppas.

Voz' 2006 kosketused Venäman da Amerikan keskes tegihe hondombikš Gruzijan taguiči, konz Saakašvilin prezidentan aigan Gruzii tuli Amerikan pol'he. Venäma saupsi lendandmatkad Gruzijaha da avtomašinoiden tulendad[96].

Vladimir Putin "Sur' P'otr"-atomkreiseral pohjoižflotan opendusen aigan. Voz' 2005

Vozilpäi 2000 pagiži pahoin Amerikan voinplanoiš irdpolitikas. Hän oli vasthapäi, miše Amerik sirdiži amerikalaižid voinmehid da protivoraketan polestuzsistemad Päivnourmanpolen Jevropas. Putin oli vasthapäi, miže Amerik pätab kaik jugedused voinvägil[110].

Miše vastustada Amerikale vodel 2012 Venäma pani Kaliningradan agjas "Iskander"-raketkompleks[111].

Vodel 2008 kosketued Venäman da Amerikan keskes tegihe völ pahembikš, konz NATO sanui Ukrainan da Gruzijan tahtos tehtas sen ühtnikaks, nece painastab Venäman varumatomudele[112].

Putin kaiken aigan lugi, miše NATOn sirdämine päivnouzmanpolhe tob Venämale varud[113]. Putin tugezi Abhazijan da Suvi-Osetijan pämehiden päl'gästust heiden ripmatomuden varus[114]. 24. kül'mkud vodel 2014 Venäman da Abhazijan prezidentad allekirjutiba Sočiš kožmusen kümneks vodeks ühthižrados, sen mödhe hö teheba ühthižen polestusen da voiskiden ühtenzoitusen kahten valdkundoiden keskes[115].

Valdmehišton pämez' (2008—2012)

Putinan toine valdmehišt

8. semendkud vodel 2008 jäl'ghe Dmitrii Medvedevan inoguracijad Valdkundaline Dum vahvištoiti Putinan kandidaturad Venäman valdmehišton pämehen sijale. Medvedev allekirjuti käskön necil-žo päiväl[116]. 12. semendkud Vladimir Putin sanui, ken mülüb udehe Venäman valdmehištoho.

27. semendkuspäi vodelpäi 2008 18. heinkuhusai vodhesai 2012 Putin oli Belorussijan da venäman sojuzvaldkundan ministroiden nevondišton pämehen[117].

Prezidentan valičendad (2012)

Prezidentan valičendoil 4. keväz'kud vodel 2012 Putin vägesti ezmäižes turas, sai 63,6 % änid[118][119][120].

Irdpolitik (2008—2012)

Vodel 2008 voin Gruzijas toi ut Venäman vastustust Päivlaskman polele[121]. Konz Gruzii zavodi ampta Suvi-Osetijad da venälaižid mirotvorcoid siš, premjer Putin da prezident Medvedev pätiba voinoperacijan augotižes, miše kucta Gruzijad mirule[122]. Venäma vahvištoiti Suvi-Osetijan da Abhazijan ripmatomut[123].

Oldes valdmehišton pämehen Putin aktivižesti ühtni BRIKS gruppan tegemižehe (Brazilii, Venäma, Indii, Kitai, Suvi-Afrokan Valdkund). Putin pagiži, miše nellän valdkundan ekonomiksisteman VVP ülitab Amerikan da Jevropan VVPd.

Vodelpäi 2009 Putin zavodi pagišta Venäman, Kazahstanan da Belorussijan ahthas ekonomižes integracijas, sen taguiči oli tehtud Venäman, Kazahstanan da Belorussijan tamožn'an žhtištuz. Putin arvosteli necidä kut "ezmäine hašk neniden valdkundoiden ekonomižiden da mändsidoiden udessündutamižes postsovetskijan aigan"[124].

Vladimir Putin da Amerikan vice-prezident Džozef Baiden vodel 2011

Vodel 2011 Venäman, Ukrainan, Belorussijan, Kazahstanan, Armenijan, Moldavian, Kirgizijan da Tadžikistanan valdkundoiden pämehed allekirjutiba kožmusen joudajan möndan zonan tegemižes[125].

Uz' murenduz Venäman da Päivlaskman polen keskes sündui vodel 2011, konz Putin rindati NATOn voinoperacijad Livijas ristmatkanke[126].

Prezidentan valičendad (2012)

Prezidentan valičendoil 4. keväz'kud vodel 2012 Putin vägesti ezmäižes turas, sai 63,6 % ristituiden än't[127][128][129].

Kandidat Venäman prezidentaks Gennadii Z'uganov, "Jabloko", "Drugaja Rossia" da toižiden organizacijoiden pämehed pakičiba tehva valičendoid legitimižitomikš, sanuiba äjiš vigoiš valičendoiden aigan[130][131][132][133].

Prezidentan koumanz', nellänz' da videnz' aigkeskustad (vodelpäi 2012)

Vladimir Putin tegese Venäman prezidentaks

Koumandel kerdal Vladimir Putin tegihe prezidentaks 7. semendkud vodel 2012.[134] Necil päiväl hän allekirjuti semendkun käskoid. Udel päiväl hän tariči Valdkundaližele Dumale Dmitrii Medvedevan kandidaturad Venäman valdmehišton sijale, a konz händast vahvištadihe, käski kerata ut valdmehištod[135].

Ekonomine situacii jäl'ghe mail'man rahoiden krizisad vodel 2012 oli jügedemb, mi Putinan ezmäižen da kahten aigkeskustan radon aigan.

12. kezakuspäi vodelpäi 2013 Putin tegihe Kaiken Venäman rahvahaližen frontan pämeheks.

18. keväz'kud vodel 2018 Putin oli valitud Venäman prezidentaks nelläks aigkeskustaks, sai 76,69 % änid[136].

7. semendkud vodel 2018 Putin nelländel kerdal tegihe Venäman prezidentaks oficialižesti[137][138].

15. vilukud vodel 2020 Putin tariči tehta vajehtusid Venäman zakonoiden kogomusehe: prezident voib olda enamba mi kaks' aigkeskustad[139].

Vodel 2020 году Venämal oli tehtud änestamine zakonoidenkogomusen vajehtusiš. Jäl'ghe tehtud vajehtusid prezident Putin sai oiktusen sirtta ičeze kandidaturad uzile valičusile vodel 2024.

8. tal'vkud vodel 2023 Vladimir Putin, konz pauklahjoiči venäman Gerojoid Kremliš, sanui, miše ühtneb prezidentan valičusihe vodel 2024[140].

Vladimir Putin oli udeks valitud Venäman prezidentaks valičusil, miččed mäniba 15-17. keväz'kud vodel 2024 (87,28 % änid, 76 277 708 rist.)[141].

Social-ekonomine politik

Vodel 2013 Putin zavodi vastustada goll'udele Venämal, hän pani necidä küzundad Venäman pätegendaks[142].

Vodel 2018 Venämal sai väged pätuz Varufondan da Rahvahaližen hüvinvoindan fondan ühtenzoituses[143].

Vodel 2019 Putin vahvištoiti uden doktrinan sömtavaroiden varumatomudes Venämal. Azjbumagan mödhe pidi tehta mantavaroiden vara, ku tegesoiš ozutesikš — stihijad, paha sä libo huva satuz[144].

Vodel 2020 paginas Federaližele keradusele Putin sanui aztegoiš, miččid pidab tehta Venäman eläjiden hüvinvoindan täht[145].

Pensijan reform (vodelpäi 2019)

Vladimir Putin pagižeb pensijan reforman tarbhudes da vajehtusiš valdkundaližes zakonprojektas, Moskva, 29. elokud vodel 2018

14. kezakud vodel 2018 valdmehišt sanui planoiš tehta igäd korktembaks pensijan lähtendan täht, kahtes päiväs päliči zakonanprojekt oli anttud Valdkundaližehe Dumaha kacundan täht[146], nece pätuz sünduti äi el'getomut rahvahan keskes. Möhemba telepaginas Putin sanui reforman tarbhudes, no tariči tehta vajehtusid[147][148]. 27 сентября законопроект был принят Госдумой, 3 октября — Советом Федерации, и в тот же день его подписал Путин[149][150].

Koronavirusan pandemii (2020—2022)

Vladimir Putin lidnan bol'nicas № 40 Kommunarkas, Moskvas, kuna todas COVID-19 läžujid , 24. keväz;kud vodel 2020

Vodelpäi 2020 znamasižen painastusen social-ekonomižehe azjaha Venämal kut i kaikes mirus andoi COVID-19 pandemii. 7. sulakud vodel 2020 uzid läžujid Venämal oli enamba tuhad mest sutkoiš.

Konz Venämadme zavodi sirttas koronavirus, Putin sanui Venäman eläjile, biznesmehile abus, mittušt voib antta valdkund[151][152][153]. Oli sanutud nlogoiden atmižes rahatuloihe bankpanendoiden mödhe, kus om enamba 1 mln rubl'ad[154]. Venämal oli tehtud karantin[155][156][157]. Regionoiden pämehile oli anttud ližaoiktused[158].

11. elokud Putin sanui vakcinan registracijas COVID-19 vasthapäi Venämal[159]. Sügüz'kus vodel 2020 kaiked Venämadme zavodi vakcinacii[160]. Prezidantan rad tuli onlain-režimha paginoiden aigan[161][162].

Pandemii vällenzi Venäman ekonomikad, se tegihe toižiš valdkundoiš-ki. putinan sanoiden mödhe, krizis Venämal ei tulend sistemaks vaiše sikš, miše valdkund abuti rahvahale da biznesmehile.

Voinväged

6. kül'mkud vodel 2012 Sergei Šoigu tegihe Venäman polestusen ministraks. Putin sel'genzoiti, miše nece valičend om tehtud sikš, miše hän voib "pästta eloho sured planad armijan uden vooruženijan mödhe»[163].

Sergei Šoigu da Vladimir Putin "Vostok-2018"-voinopendusel

Mirus sündui el'getomuz' Putinan pätandas da hänen paginas, konz hän sanui Venäman sures polestuzrados. Putin ezmäižen kerdan starinoiči planoiš, tegendoiš "Srmat"-da "Kinžal"-raketkompleksoiden polhe da tošt[164][165].

Putin homaiči: "Jaderoružii Venämad vasthapäi da sen sojuznikoid vasthapäi mö otam, kut tacmine Venämale. Vastuz tuleb sid'-žo"[166].

Jaderpidändan politik

Kezakus vodel 2020 sai vägen Putinan käsk "Venäman valdkundaližen politikan päazjoiš jaderpidändan politikas", kus om nimitadud nel'l' süd, miččiden mödhe valdkund voib kävutoitta jäderorižii:

  • ballistižiden raketoiden startan Venäman da sen sojuznikoiden päle;
  • jaderoružjan kävutoitamine Venäman da sen sojuznikoiden päle;
  • vihanikan painastamine Venäman da sen sojuznikoiden valdkundaližiden da voinobjektoiden päle;
  • agressii Venämad vasthapäi, konz valdkundal om varu[167].

Ičeze elo

kanz

Vladimir Putinan da Lüdmila Škrebn'ovan sai. Voz' 1983

28. heinkud vodel 1983 30-vozne Putin nai 25-voččel Lüdmila Škrebn'oval[168].

6. kezakud vodel 2013 telepaginas Vladimir i Lüdmila Putinad sanuiba, miše erigoitasoi[169]. Eriganduz Putinan press-sekretarin Dmitrii Peskovan sanoiden mödhe om tehtud oficialižesti[170][171].

Lapsed da vinukad

Putinoil sündui kaks' tütärt: Maria (28. sulakud vodel 1985 Piteriš) da Jekaterina (31. elokud vodel 1986 Drezdenas) — openzihe Piterin valdkundaližes univetsitetas (putuiba vodel 2003) — Maria biologan-man tedokundal, Jekaterina — Päivnouzman tedokundal[172].

20. tal'vkud vodel 2012 press-konferencijan aigan Putin sanui, mišw molembad tütred oma Moskvas, opendasoiš da radaba.

15. elokud vodel 2012 Moskvas Marijal sündui poig[173], necen vahvišti enzne Putinan sebranik, muzikant Sergei Roldugin[174] vodel 2014, vodel 2017 Putin iče sanui vunukan sündundas[175]. 15. kezakud vodel 2017 Vladimir Putin sanui, miše hänel sündui toine vunuk[176].

Heimolaižed

  • Dedoi — Spiridon Ivanovič Putin (1879—1965).
  • Bratan — Igor' Aleksandrovič Putin (sünd. 30.03.1953 Leningradas), inžener, jurist, 24 vot služi Voinvägiš, radoi valdkundaližel službal, vodel 2013 "Master-bankan" vice-prezident da valdmehišton ühtnik[177][178].
  • Bratan — Jevgenii Mihailovič Putin (25. uhokud vodel 1933 — 10. keväz'kud vodel 2024), lekar'-urolog, radoi Ivanovos[179][180][181][182][183][184].
  • Bratanan poig — Roman Igorevič Putin (sünd. vodel 1977), "MRT kompanijoiden gruppoiden" pämehiden nevondišton pämez', MRT-AVIA kompanijan pämez'[185][186].
  • Sestrin poig — Mihail Šelomov. Vozil 2000 - 2017 radoi päazjantedajan Piterin Sovkomflot-ofisas. Tütärkompanijoiden abul hänel om 8,4 % "Rossia"-bankan akcijad, 12,47 % Sogaz-bankan akcijad (vodelpäi 2004), 100 % Sogaz-Elomišt kompanijan (vodelpäi 2009) da 50 % Igora draiv - kompanijan akcijad.
  • Plem'annik bratanan polespäi — Mihail Putin. Lekar', vodel 2018 tegihe Gasprovan varapämeheks.

Putin kul'tuuras

Putinad paksus johtutadas popul'arižes, tannaz-, internetkul’turas. Hänele omištadas kuvad, plakatad, pajad, graffiti, videod da fil’mad (neniden lugus dokumentaližed fil’mad), anekdotad da tošt. Pagištes sovetskijas «Семнадцать мгновений весны»-fil’man zakonotomas tedištelijas kinontedajad Stiven Lovell da Mark Lipoveckii löudaba ühtejittušt Putinan da Štirlican keskes, homaičeba, miš molembad navediba da kaičeba Kodimad jevropalažen imidžanke[187][188].

Filatelijas

Geidar Alijevanke Azerbaidžanan počtmarkas (2001)

V. V. Putinale on omižtadud Venäman koume počtmarkad[189][190][191], mugažo Azerbaidžanan [192], Korejan demokratižen rahvahan valdkundan[193], Liberien[194], Moldavijan[195], Slovakijan[196], Slovenijan[197], Ukrainan da Uzbekistanan počtmarkad[198].

Fil’mografii

  • 2001 — ven.: «Путин. Високосный год»[199][200]. Fil’m Vladimir Putinan ezmäižes vodes prezidentan aigan.
  • 2007 — «55» — Nikita Mihalkovan dokumentaline fil’m Vladimir Putinan pämehen rados. Ozutadihe Putinan 55-voz'päiväks.
  • 2012 — fil’m ven.: «Путин, Россия и Запад»[201][202]
  • 2015 — ven.: «Президент» — Venäman Vladimir Solovjovan dokumentaline fil’m.
  • 2015 — ven.: «Крым. Путь на Родину» — Venäman Andrei Kondrašovan dokumentaline fil’m.
  • 2015 — ven.: «Миропорядок» — Venäman Vladimir Solovjovan dokumentaline fil’m.
  • 2016 — ven.: «Украина в огне» — amerikalaine Igor' Lopat'onokan dokumentaline fil’m.
  • 2017 — ven.: «Интервью с Путиным» — amerikalaine Oliver Stounan nel'l'sarnaine dokumentaline fil’m.
  • 2017 — ven.: «Большой, любимый, дорогой» — Venäman lühüd lapsiden Desjataja muza -studijan dokumentaline fil’m.
  • 2018 — ven.: «Валаам» — Venäman Andrei Kondrašovan dokumentaline fil’m.
  • 2018 — ven.: «Миропорядок 2018» — Venäman Vladimir Solovjovan dokumentaline fil’m.
  • 2018 — ven.: «Путин» — Venäman Andrei Kondrašovan dokumentaline fil’m.
  • 2018 — ven.: «Свидетели Путина» — Venäman Vitalii Manskoin dokumentaline fil’m.
  • 2018 — ven.: «Дело Собчака»  — Venäman Vera Kričevskoin dokumentaline fil’m.
  • 2019 — ven.: «В борьбе за Украину» — amerikalaine Igor' Lopat'onokan nel'l'sarnaine dokumentaline fil’m.
  • 2020 — britanialaine mini-serial ven.: «Путин: история русского шпиона»[203]. Kolmesarjaine dokumentufil’mu[204].
  • 2024 — Vladimir Putinan pagin Tucker Carlson Network-platforman augonpanijan Taker Karlsonanke[205].

Pauklahjad da arvnimed

  • Venälaižiden da verhiden maiden akademijoiden da universitetoiden arvostadud tedodoktor.
  • Rahvahaližen kundaližen premijan P'otr Suren nimel laureat (2001), premijan laureat "Ortodoksižiden rahvahiden ühtmuden hüväs rados" (2002), Andrei Pervozvannijan premijan laureat "Uskondas" (2004), Konfucijan nimen premijan laureat (Kitai, 2011).
  • Kevädel vodel 2024 Venäman specnazan universitet Gudermesas sai Vladimir Putinan nimen Čečn'as[206][207].
  • Sulakus vodel 2025 Vladimir Putin VII Rahvahidenkeskeižen etnosportan foruman aigan Piteriš tegihe Mail’man etnosportan federacijan premijan laureataks ezikoituses [208].

Voinnimi da klassan čin

  • Polkovnik varus (1999)[209][210]
  • Venäman Federacijan 1. klassan nügüdläine valdkundaline nevonik (3. sulakud vodel 1997)[211]

Bibliografii

Homaičendad

  1. «Отстояла вахту»: Владимир и Людмила Путины объявили о разводе // Forbes.ru. — 2013. — 6 kezakud. Архивировано 25 uhokud 2023 года.
  2. 1 2 Геворкян Н. П., Тимакова Н. А., Колесников А. И. От первого лица. Разговоры с Владимиром Путиным. — Вагриус, 2000. — ISBN 5-264-00257-6. Архивировано 22 elokud 2009 года.
  3. Путин Владимир Владимирович // Аргументы и факты : газета. Архивировано 4 tal'vkud 2013 года. (Дата обращения: 6 vilukud 2013)
  4. Wladimir Putin // Brockhaus Enzyklopädie (нем.) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & F. A. Brockhaus, Wissen Media Verlag
  5. Delarge J. Vladimir POUTINE // Le Delarge (фр.) — Paris: Gründ, Jean-Pierre Delarge, 2001. — ISBN 978-2-7000-3055-6
  6. https://www.thoughtco.com/when-was-st-petersburg-known-as-petrograd-and-leningrad-4072464
  7. https://web.archive.org/web/20100514164020/http://premier.gov.ru/eng/premier/biography.html
  8. http://kremlin.ru/structure/president/presidents
  9. http://www.rbc.ru/society/08/05/2017/590fffe39a7947866e52b760
  10. Итоговый результат Путина на выборах главы государства составил 87,28%, TACC. Дата обращения: 21 keväz'kud 2024.
  11. ТАСС, 7 октября 2021. Биография Владимира Путина
  12. Putin: Russia’s Choice, (Routledge 2007), by Richard Sakwa, Chapter 9.
  13. Judah, Ben, Fragile Empire: How Russia Fell In and Out of Love with Vladimir Putin, Yale University Press, 2013, p. 17
  14. Kramer, Andrew E.. Pessimistic Outlook in Russia Slows Investment, and the Economy, The New York Times (18 February 2020). Дата обращения: 22 keväz'kud 2023.
  15. Колесников, А. Владимиру Путину дали семейный номер : Семья премьера прошла перепись населения : [арх. 4 semendkud 2019] // Коммерсантъ. — 2010. — № 193/П [4493] (18 Reduku). — С. 5. (Дата обращения: 12 sulakud 2015)
  16. В КОРНЯХ У ПРЕЗИДЕНТА. www.mk.ru. Дата обращения: 10 uhokud 2019. Архивировано 10 uhokud 2019 года.
  17. Память народа :: Документ о награде :: Путин Владимир Спиридонович, Медаль «За боевые заслуги». pamyat-naroda.ru. Дата обращения: 15 kül'mkud 2015. Архивировано 17 kül'mkud 2015 года.
  18. Путин Владимир Спиридонович 1911 г. р : [арх. 14 redukud 2014] // Подвиг народа в Великой Отечественной войне 1941–1945 гг : Электронный банк документов. (Дата обращения: 12 sulakud 2015)
  19. Документ о награде: Путин Владимир Спиридонович, Орден Отечественной войны I степени. pamyat-naroda.ru. «Память народа». Дата обращения: 15 kül'mkud 2015. Архивировано 17 kül'mkud 2015 года.
  20. ПУТИНА Мария Ивановна это. politike.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 20 vilukud 2022 года.
  21. Песков пояснил, в каких церквях крестили родителей Путина. ТАСС (7 vilukud 2018). Дата обращения: 25 keväz'kud 2018. Архивировано 26 keväz'kud 2018 года.
  22. Профессор Д. Момот о В.В. Путине и их тренере Усвяцове Л.И ~ Проза (Быль). www.chitalnya.ru. Дата обращения: 24 сент. 2022 г.. Архивировано 12 sulakud 2021 года.
  23. Путин Владимир Владимирович. Выпускники — Исполнительная власть. Юридический факультет Санкт-Петербургского университета. Дата обращения: 30 heinkud 2013. Архивировано 13 elokud 2013 года.
  24. 1 2 Биография Владимира Путина. Российская газета (18 kül'mkud 2008). Дата обращения: 11 heinkud 2016. Архивировано 1 heinkud 2016 года.
  25. 1 2 АИФ: Владимир Путин объяснил свои амбиции на президентство. Аргументы и факты, 18.10.2011. Дата обращения: 27 uhokud 2012. Архивировано 27 semendkud 2012 года.
  26. 1 2 3 4 5 6 7 «Путин». Фильм Андрея Кондрашова. Часть 2. Телеканал «Россия 1» (19 keväz'kud 2018). Дата обращения: 25 keväz'kud 2018. Архивировано 24 keväz'kud 2018 года.
  27. Роман Шлейнов. Николай Токарев: путь от КГБ до «Транснефти». Ведомости (11 uhokud 2013). Дата обращения: 9 tal'vkud 2016. Архивировано 25 kül'mkud 2016 года.
  28. Путин и Золотов рассказали о своём участии в событиях августа 1991 года. Росбизнесконсалтинг (22 semendkud 2018). Дата обращения: 22 semendkud 2018. Архивировано 22 semendkud 2018 года.
  29. 1 2 Биография Владимира Владимировича Путина. www.gazeta.ru (27 uhokud 2001). Дата обращения: 11 heinkud 2016. Архивировано 6 keväz'kud 2018 года.
  30. *Распоряжение мэра Ленинграда от 28 июня 1991 года № 15-р «Об образовании комитете по внешним связям»
  31. 1 2 *Биография Владимира Владимировича Путина Архивная копия от 6 keväz'kud 2018 на Wayback Machine // Газета.ру, 27.02.2001
  32. 1 2 3 Владимир Владимирович Путин. Биография. Официальный сайт Президента России. Дата обращения: 22 sügüz'kud 2015. Архивировано 28 sügüz'kud 2015 года.
  33. 1 2 Рой Медведев, «Два президента. Борис Ельцин и Владимир Путин (К выходу в свет книги Б. Н. Ельцина „Президентский марафон“)» Архивная копия от 5 semendkud 2011 на Wayback Machine
  34. Юмашев рассказал, как Путин получил работу в Кремле. «Коммерсантъ» (22 нояб. 2019 г.). Дата обращения: 22 kül'mkud 2019. Архивировано 23 kül'mkud 2019 года.
  35. Указ Президента Российской Федерации от 25.05.1998 г. № 575. kremlin.ru. Дата обращения: 27 uhokud 2017. Архивировано 27 uhokud 2017 года.
  36. 1 2 Владимир Путин: у меня большой опыт работы в КГБ СССР. Коммерсант (30 heinkud 1998). Дата обращения: 30 heinkud 2019. Архивировано 30 heinkud 2019 года.
  37. Кремлёвская чистка Архивная копия от 25 semendkud 2008 на Wayback Machine // Коммерсантъ, 26.05.1998
  38. Указ президента России от 25.07.1998 № 886 «О Путине В. В.» Дата обращения: 8 redukud 2010. Архивировано из оригинала 3 kezakud 2011 года.
  39. Событие. Восьмилетка Владимира Путина. Финмаркет (26 keväz'kud 2009). Дата обращения: 28 uhokud 2012.
  40. КГБ во власти и бизнесе Архивная копия от 4 sügüz'kud 2012 на Wayback Machine // Коммерсантъ, 23.12.2002
  41. Каталог записей - Search RSL. search.rsl.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 26 uhokud 2022 года.
  42. Титульник диссертации. Дата обращения: 11 heinkud 2016. Архивировано 24 sügüz'kud 2015 года.
  43. Вартанов М. Путина не смогли завалить «чёрные рецензенты» Архивная копия от 18 elokud 2016 на Wayback Machine // Gazeta.Ru, 28.03.2006
  44. Федосеев Владимир Анатольевич. Дата обращения: 13 tal'vkud 2019. Архивировано из оригинала 2 tal'vkud 2013 года.
  45. 1 2 3 Барсенков А. С., Вдовин А. И., «История России. 1917—2007» — М.: Аспект Пресс, 2008 — стр. 743—744
  46. От Дагестана до Москвы через Грозный. «Коммерсантъ» (2 elokud 2004). Дата обращения: 25 semendkud 2022. Архивировано 25 semendkud 2022 года.
  47. Отрывок из книги Петра Авена «Время Березовского»: интервью с Валентином Юмашевым / Классный журнал / Русский пионер. ruspioner.ru. Дата обращения: 25 semendkud 2022. Архивировано 8 kezakud 2022 года.
  48. Указ Президента Российской Федерации от 09.08.1999 г. № 1011. kremlin.ru. Дата обращения: 27 uhokud 2017. Архивировано 27 kezakud 2021 года.
  49. Указ Президента Российской Федерации от 09.08.1999 г. № 1012. kremlin.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 13 keväz'kud 2022 года.
  50. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 «Но потом, как видите, втянулся». «Коммерсантъ» (29 мар. 2020 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 28 heinkud 2021 года.
  51. Телеобращение Ельцина: полный текст. gazeta.lenta.ru. Дата обращения: 20 tal'vkud 2006. Архивировано 23 vilukud 2009 года.
  52. [1] Архивная копия от 14 kül'mkud 2021 на Wayback Machine Результаты голосования
  53. «Как Верховный суд РФ рассматривает дела террористов» // Коммерсантъ, 18 марта 2005
  54. Чеченская Республика Ичкерия в августе-сентябре 1999 года // Igpi.Ru. Дата обращения: 2 sügüz'kud 2012. Архивировано из оригинала 3 vilukud 2017 года.
  55. 1 2 Барсенков А. С., Вдовин А. И., «История России. 1917—2007» — М.: Аспект Пресс, 2008 — стр. 768
  56. Президент России Борис Ельцин, объявив сегодня о своей отставке с поста главы государства, возложил исполнение обязанностей президента на председателя Правительства Владимира Путина Архивная копия от 28 kezakud 2021 на Wayback Machine // Официальный сайт президента России, 31 декабря 1999
  57. Указ Президента Российской Федерации от 31.12.1999 г. № 1763. kremlin.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 1 redukud 2021 года.
  58. Вступление Владимира Путина в должность президента России //Москва, Кремль 7 мая 2000. Дата обращения: 10 semendkud 2015. Архивировано из оригинала 5 keväz'kud 2016 года.
  59. Указ Президента Российской Федерации от 17.05.2000 г. № 861. kremlin.ru. Дата обращения: 27 uhokud 2017. Архивировано 8 kezakud 2021 года.
  60. Указ Президента Российской Федерации от 24.02.2004 г. № 264. kremlin.ru. Дата обращения: 27 uhokud 2017. Архивировано 7 kezakud 2021 года.
  61. Операция "Чистые головы". Коммерсантъ (1 мар. 2004 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 8 kezakud 2021 года.
  62. Указ Президента Российской Федерации от 05.03.2004 г. № 300. kremlin.ru. Дата обращения: 27 uhokud 2017. Архивировано 8 kezakud 2021 года.
  63. Владимир Путин лидирует на выборах президента России. /www.putin2004.ru. Дата обращения: 24 сент. 2022 г..
  64. Вступление Владимира Путина в должность президента России //Москва, Кремль 7 мая 2004. Дата обращения: 11 uhokud 2020. Архивировано из оригинала 2 redukud 2015 года.
  65. Указ Президента Российской Федерации от 12.09.2007 г. № 1184. kremlin.ru. Дата обращения: 27 uhokud 2017. Архивировано 7 kezakud 2021 года.
  66. Указ Президента Российской Федерации от 14.09.2007 г. № 1202. kremlin.ru. Дата обращения: 27 uhokud 2017. Архивировано 7 kezakud 2021 года.
  67. Выступление Владимира Путина на церемонии вступления Дмитрия Медведева в должность президента России. Дата обращения: 11 semendkud 2015. Архивировано 7 kezakud 2021 года.
  68. Путин на втором месте в списке Time «100 самых влиятельных людей мира». Перевод статьи Мадлен Олбрайт. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 14 kezakud 2021 года.
  69. оригинал. Дата обращения: 2 semendkud 2008. Архивировано 25 elokud 2013 года.
  70. Вторая чеченская война официально завершена. РИА Новости (16 sulakud 2009). Дата обращения: 10 kezakud 2021. Архивировано 10 kezakud 2021 года.
  71. Хроника второй чеченской войны. КоммерсантЪ (30 sügüz'kud 2015). Дата обращения: 10 kezakud 2021. Архивировано 10 kezakud 2021 года.
  72. Млечин, 2012, Николай Патрушев. Неодворяне у власти и в бизнесе.
  73. Путин назвал самые сложные моменты своего президентства // РБК, 19.12.2019. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 7 kezakud 2021 года.
  74. В.Путин подписал Гражданский процессуальный кодекс РФ и закон о введении его в действие // правовой дайджест СМИ Санкт-Петербурга (недоступная ссылка — история). www.kadis.ru. Дата обращения: 24 сент. 2022 г..
  75. При Генпрокуратуре создан Следственный комитет — Борис Ямшанов — «Следствие поправок» — Российская газета — Владимир Путин подписал закон, поставивший … Дата обращения: 11 heinkud 2016. Архивировано 14 kezakud 2021 года.
  76. В. Путин предложил объединить Верховный и Высший арбитражный суд: Общество :: Top.rbc.ru. Дата обращения: 22 kezakud 2013. Архивировано из оригинала 24 kezakud 2013 года.
  77. Судный день. Дата обращения: 11 heinkud 2016. Архивировано 7 elokud 2016 года.
  78. Основные социально-экономические индикаторы уровня жизни населения. Федеральная служба государственной статистики (15 heinkud 2006). Дата обращения: 14 kezakud 2022. Архивировано из оригинала 15 kezakud 2006 года.
  79. Уровень бедности и глубина бедности. www.demoscope.ru. Дата обращения: 19 vilukud 2007. Архивировано 14 kezakud 2021 года.
  80. 1 2 Двадцать лет вместе. «Коммерсантъ» (10 semendkud 2020). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 2 keväz'kud 2022 года.
  81. Индексы производства по отдельным видам экономической деятельности Российской Федерации в % к 1992 году Архивная копия от 14 kezakud 2021 на Wayback Machine // Росстат
  82. 1 2 ТАСС, 11 февраля 2019. История нацпроектов в России
  83. 1 2 Путин — о нацпроектах Архивная копия от 27 keväz'kud 2008 на Wayback Machine // Росбалт, 26 апреля 2007
  84. О. В. Воронкова «Государственная политика регулирования уровня бедности населения в России и других странах» (недоступная ссылка — история).
  85. Последствия вступления России в ВТО в масштабе секторов и всей экономики. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 21 tal'vkud 2018 года.
  86. Близок час растраты: куда приведет Россию использование средств из Фонда национального благосостояния. Forbes.ru. Дата обращения: 14 kezakud 2022. Архивировано 14 sügüz'kud 2019 года.
  87. Поступление иностранных инвестиций по типам Архивная копия от 13 uhokud 2022 на Wayback Machine // Росстат
  88. 1 2 Хроники 1999–2009 гг.: «Обязан посадить». «Ведомости» (23 keväz'kud 2009). Дата обращения: 24 keväz'kud 2009. Архивировано из оригинала 26 keväz'kud 2009 года.
  89. [РБК, 14 сентября 2023. ЕС перестал называть российских бизнесменов олигархами]
  90. Игорь Сечин возглавил совет директоров «Роснефти». «Коммерсантъ» (27 июл. 2004 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 8 kezakud 2021 года.
  91. Ирина Резник. Прокурорский дисконт. Ведомости, № 180 (1954) (25 sügüz'kud 2007). Дата обращения: 1 uhokud 2013. Архивировано из оригинала 8 kezakud 2013 года.
  92. Интерфакс, 21 февраля 2022. Путин рассказал, как спросил Клинтона о возможности РФ вступить в НАТО
  93. Концепция внешней политики Российской Федерации (фактически утратила силу) от 28 июня 2000. docs.cntd.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 13 keväz'kud 2022 года.
  94. Отношения Россия – НАТО: новое качество. Декларация глав государств и правительств Российской Федерации и государств – членов НАТО. kremlin.ru. Дата обращения: 29 heinkud 2021. Архивировано 24 redukud 2021 года.
  95. Алексей Богатуров. ТРИ ПОКОЛЕНИЯ ВНЕШНЕПОЛИТИЧЕСКИХ ДОКТРИН РОССИИ // Международные процессы. Журнал теории международных отношений и мировой политики. Архивировано из оригинала 1 авг. 2016 г. года.
  96. 1 2 3 4 5 Магистр иностранных дел. «Коммерсантъ» (9 янв. 2020 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 28 heinkud 2021 года.
  97. ФЕДЕРАЛЬНЫЙ ЗАКОН от 07.06.2007 N 99-ФЗ. Дата обращения: 19 kül'mkud 2010. Архивировано из оригинала 3 kezakud 2011 года.
  98. Россия хочет вернуться на военные базы во Вьетнаме и на Кубе и планирует размещение военных баз на Сейшелах - Газета.Ru | Политика. Архивировано 18 elokud 2016 года.
  99. 1 2 Андре Либих. Владимир Путин и 15 минут его славы // Le Temps, 07.11.2013. Дата обращения: 29 heinkud 2021. Архивировано 7 kezakud 2021 года.
  100. Лавров: Выход США из Договора об ограничении ПРО дестабилизировал ситуацию в мире. ВЗГЛЯД.РУ. Дата обращения: 29 heinkud 2021. Архивировано 7 kezakud 2021 года.
  101. ВЕДОМОСТИ - Путин не заметил «перезагрузки». Дата обращения: 31 keväz'kud 2013. Архивировано 25 heinkud 2014 года.
  102. Реакция В.Путина на приближение НАТО к границам РФ. РБК (03 апр 2004). Дата обращения: 14 kezakud 2022. Архивировано 14 kezakud 2022 года.
  103. «Это заколдованный круг. И мы в нем находимся». «Коммерсантъ» (19 нояб. 2018 г.). Дата обращения: 29 heinkud 2021. Архивировано 17 semendkud 2021 года.
  104. Психология власти Крымская исповедь президента Путина. Ведомости. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 13 keväz'kud 2022 года.
  105. Что ждёт Крым и Севастополь? Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 2 heinkud 2015 года.
  106. Лужков, Юрий Россия. Украина. НАТО. Крым. Известия (31 мар. 2008 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 13 keväz'kud 2022 года.
  107. Россия и Китай поделят спорные острова, BBC (21 redukud 2004). Архивировано 19 sügüz'kud 2020 года. Дата обращения: 14 kezakud 2022.
  108. Размен Большого острова. Дата обращения: 12 tal'vkud 2010. Архивировано из оригинала 27 kezakud 2013 года.
  109. Россия и Китай завершили процесс юридического оформления госграницы. Дата обращения: 8 redukud 2010. Архивировано 4 kül'mkud 2004 года.
  110. Мюнхенская речь Путина | ИноСМИ - Всё, что достойно перевода. Дата обращения: 31 keväz'kud 2013. Архивировано 3 sulakud 2013 года.
  111. Польша обеспокоена информацией о размещении комплексов «Искандер» в Калининградской обл. — РосБизнесКонсалтинг. Дата обращения: 16 tal'vkud 2013. Архивировано 1 sügüz'kud 2018 года.
  112. Заявление по итогам встречи в верхах в Бухаресте – обнародовано главами государств и правительств, участвовавшими в заседании Североатлантического совета в Бухаресте 3 апреля 2008 г. NATO. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 2 sulakud 2022 года.
  113. Russia army vows steps if Georgia and Ukraine join NATO. www.reuters.com (11 апр. 2008 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 17 redukud 2015 года.
  114. Путин обещает предметно поддержать Абхазию и Южную Осетию. Известия (3 апр. 2008 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 13 keväz'kud 2022 года.
  115. Путин и Хаджимба подписали новый договор между Россией и Абхазией. Дата обращения: 24 kül'mkud 2014. Архивировано 5 keväz'kud 2013 года.
  116. Президент России. special.kremlin.ru. Дата обращения: 27 uhokud 2017. Архивировано 27 uhokud 2017 года.
  117. Лукашенко назначил Путина главой союзного Совмина - Телеграф Новости | В Беларуси. web.archive.org (22 янв. 2009 г.). Дата обращения: 10 heinkud 2016. Архивировано из оригинала 22 vilukud 2009 года.
  118. Праздник не помешал публикации постановления ЦИК о победе В. Путина // Top.rbc.ru. Дата обращения: 8 keväz'kud 2012. Архивировано из оригинала 10 keväz'kud 2012 года.
  119. Путин в третий раз возглавил Россию. РИА Новости. Дата обращения: 8 semendkud 2012. Архивировано 27 semendkud 2012 года.
  120. 5 марта 2012 года. В 10:00 по московскому времени в Информационном центре ЦИК России «Выборы-2012» выступил Председатель Центральной избирательной комиссии Российской Федерации Владимир Евгеньевич Чуров: «ПРЕДВАРИТЕЛЬНЫЕ ИТОГИ ГОЛОСОВАНИЯ НА ВЫБОРАХ ПРЕЗИДЕНТА РОССИЙСКОЙ ФЕДЕРАЦИИ». Дата обращения: 6 keväz'kud 2012. Архивировано 7 kezakud 2012 года.
  121. Грузия не ожидала жёсткой реакции России на удар по Южной Осетии 22 августа 2008 года
  122. ВЕДОМОСТИ - Президент и премьер поспорили о своевременности ввода войск в Южную Осетию. Дата обращения: 31 keväz'kud 2013. Архивировано 12 elokud 2012 года.
  123. Россия сообщила ООН о признании независимости Абхазии и Южной Осетии Архивная копия от 7 sulakud 2022 на Wayback Machine 26.08.2008
  124. Путин нацеливается на евразийский экономический союз. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 8 kezakud 2021 года.
  125. Главы правительств стран СНГ подписали договор о создании зоны свободной торговли. Росбалт. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 13 keväz'kud 2022 года.
  126. Lenta.ru: Россия: Путин назвал операцию в Ливии бессовестным крестовым походом. Дата обращения: 31 keväz'kud 2013. Архивировано 3 sulakud 2013 года.
  127. Праздник не помешал публикации постановления ЦИК о победе В. Путина // Top.rbc.ru. Дата обращения: 8 keväz'kud 2012. Архивировано из оригинала 10 keväz'kud 2012 года.
  128. Путин в третий раз возглавил Россию. РИА Новости. Дата обращения: 8 semendkud 2012. Архивировано 27 semendkud 2012 года.
  129. 5 марта 2012 года. В 10:00 по московскому времени в Информационном центре ЦИК России «Выборы-2012» выступил Председатель Центральной избирательной комиссии Российской Федерации Владимир Евгеньевич Чуров: «ПРЕДВАРИТЕЛЬНЫЕ ИТОГИ ГОЛОСОВАНИЯ НА ВЫБОРАХ ПРЕЗИДЕНТА РОССИЙСКОЙ ФЕДЕРАЦИИ». Дата обращения: 6 keväz'kud 2012. Архивировано 7 kezakud 2012 года.
  130. Г.А. Зюганов: «Мы не признаем выборы, считаем их нелегитимными, нечестными и непрозрачными!» Пресс-конференция в избирательном штабе КПРФ. kprf.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 26 keväz'kud 2022 года.
  131. Лидеры «ЯБЛОКА» выступили на митинге «За честные выборы!» на Пушкинской площади | Партия ЯБЛОКО. Дата обращения: 6 keväz'kud 2012. Архивировано 1 vilukud 2014 года.
  132. Другая Россия. Новости. Путина вернули в Кремль эгоизм и трусость вождей оппозиции. web.archive.org (2 янв. 2014 г.). Дата обращения: 10 heinkud 2016. Архивировано из оригинала 2 vilukud 2014 года.
  133. Краткое заявление ассоциации «ГОЛОС» по итогам наблюдения хода выборов Президента России, назначенных на 4 марта 2012 г. — Ассоциация «ГОЛОС». web.archive.org (11 мар. 2012 г.). Дата обращения: 10 heinkud 2016. Архивировано из оригинала 11 keväz'kud 2012 года.
  134. Каталог. rusmarka.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 15 kezakud 2021 года.
  135. Указ Президента Российской Федерации от 08.05.2012 г. № 612. kremlin.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 9 semendkud 2018 года.
  136. Анастасия Корня, Елена Мухаметшина, Ольга Чуракова. За счёт чего Владимир Путин установил выборный рекорд. Ведомости (19 keväz'kud 2018). Дата обращения: 20 keväz'kud 2018. Архивировано 20 keväz'kud 2018 года.
  137. Владимир Путин вступил в должность Президента России(ven.), kremlin.ru. Архивировано 19 vilukud 2021 года. Дата обращения: 7 semendkud 2018.
  138. Путин вступил в должность президента России(ven.), Известия (7 мая 2018). Архивировано 7 semendkud 2018 года. Дата обращения: 7 semendkud 2018.
  139. Разбираемся в конституционных поправках. www.advgazeta.ru. Дата обращения: 7 kezakud 2022.
  140. Путин сообщил о планах выдвигаться на новый президентский срок. https://ria.ru (8 tal'vkud 2023). Дата обращения: 8 tal'vkud 2023.
  141. Памфилова огласила итог выборов президента России, РБК. Дата обращения: 21 keväz'kud 2024.
  142. В. Путин: По-прежнему велик процент людей, живущих за чертой бедности. РБК. Дата обращения: 31 keväz'kud 2013. Архивировано 3 sulakud 2013 года.
  143. Резервный фонд официально прекратил своё существование. РБК (1 uhokud 2018). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 1 sulakud 2022 года.
  144. Путин утвердил доктрину продовольственной безопасности страны. РБК (27 tal'vkud 2019). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 7 kezakud 2021 года.
  145. Силуанов и Кудрин оценили прозвучавшие в послании Путина меры почти в полтриллиона рублей. Коммерсантъ (15 vilukud 2020). Дата обращения: 15 vilukud 2020. Архивировано 15 vilukud 2020 года.
  146. Правительство внесло в Госдуму проект повышения пенсионного возраста(ven.), РИА Новости (16 июня 2018). Архивировано 9 heinkud 2018 года. Дата обращения: 30 redukud 2018.
  147. Предложения Путина по изменению пенсионного законодательства(ven.), РИА Новости (29 августа 2018). Архивировано 11 sügüz'kud 2018 года. Дата обращения: 16 sulakud 2022.
  148. Минфин: Реализация предложений Путина по изменениям пенсионной системы потребует 500 млрд, РЕН ТВ (29 elokud 2018). Архивировано 11 redukud 2018 года. Дата обращения: 16 sulakud 2022.
  149. Владимир Путин подписал закон о совершенствовании пенсионной системы. Государственная дума. Дата обращения: 4 redukud 2018. Архивировано 3 redukud 2018 года.
  150. Официальный интернет-портал правовой информации. publication.pravo.gov.ru. Дата обращения: 4 redukud 2018. Архивировано 4 redukud 2018 года.
  151. Обращение к гражданам России. kremlin.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 8 sulakud 2022 года.
  152. Путин подписал закон о кредитных каникулах // ТАСС, 03.04.2020. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 10 sulakud 2022 года.
  153. Перечень поручений по итогам совещания о санитарно-эпидемиологической обстановке. kremlin.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 21 keväz'kud 2022 года.
  154. Путин подписал закон о налогообложении процентов по вкладам свыше 1 млн рублей // ТАСС, 01.04.2020. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 7 kezakud 2021 года.
  155. В 26 регионах России ввели режим самоизоляции — РИА Новости, 31.03.2020. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 23 vilukud 2022 года.
  156. Путин обратился к россиянам в связи с распространением коронавируса — РИА Новости, 25.03.2020. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 7 kezakud 2021 года.
  157. Путин предоставил россиянам неделю выходных из-за коронавируса // ТАСС. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 1 vilukud 2022 года.
  158. Путин дал регионам полномочия выбирать режим для борьбы с коронавирусом // ТАСС, 02.04.2020. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 2 sulakud 2022 года.
  159. Владимир Путин нашёл средство от COVID. Коммерсантъ (11 sügüz'kud 2020). Дата обращения: 3 sügüz'kud 2020. Архивировано 11 elokud 2020 года.
  160. Путин сообщил о нескольких десятках заболевших COVID в его окружении. РБК (16 sügüz'kud 2021). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 12 kül'mkud 2021 года.
  161. «Социальная дистанция» на встрече Макрона и Путина вызвала резонанс во Франции. 1news.az. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 15 uhokud 2022 года.
  162. Кремль объяснил большую дистанцию на встречах Путина с Шойгу и Лавровым. РБК. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 15 keväz'kud 2022 года.
  163. Шойгу назначен министром обороны вместо Сердюкова | РИА Новости. Дата обращения: 31 keväz'kud 2013. Архивировано 3 sulakud 2013 года.
  164. Гиперболоид инженеров Путина. «Коммерсантъ» (1 мар. 2018 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 13 keväz'kud 2022 года.
  165. Баллистическая экономика. «Коммерсантъ» (1 мар. 2018 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 13 keväz'kud 2022 года.
  166. «Вызов брошен». «Коммерсантъ» (12 мар. 2018 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 5 tal'vkud 2018 года.
  167. РБК, 2 июня 2020. Россия определила четыре случая применения ядерного оружия
  168. Владимир Путин – личный сайт. Владимир Путин – личный сайт. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 12 sulakud 2022 года.
  169. Путин о разводе: «Мы не венчались!» РБК daily. Дата обращения: 25 kül'mkud 2013. Архивировано из оригинала 3 tal'vkud 2013 года.
  170. Песков официально подтвердил развод Путина Архивная копия от 18 elokud 2016 на Wayback Machine. Газета. Ру.
  171. Владимир Путин и Людмила Путина объявили, что их брак завершён. РИА Новости (6 kezakud 2013). Дата обращения: 6 kezakud 2013. Архивировано 6 kezakud 2013 года.
  172. Колядина Е. Людмила Вербицкая, ректор Санкт-Петербургского госуниверситета: Дочери Путина были отлично подготовлены Архивная копия от 20 vilukud 2022 на Wayback Machine // Комсомольская правда, 05.08.2005
  173. Путин стал дедушкой, РБК. Ежедневная деловая газета (16 elokud 2012). Архивировано 17 kül'mkud 2015 года. Дата обращения: 15 kül'mkud 2015.
  174. Айсылу Кадырова. «Я страшно боюсь вопросов о Путине» Архивная копия от 1 sulakud 2022 на Wayback Machine «Вечерняя Казань», 20.03.2014
  175. Кроме политики: Путин рассказал Стоуну о своих внуках. RT (10 kezakud 2017). Дата обращения: 10 kezakud 2017. Архивировано 10 kezakud 2017 года.
  176. У Путина родился второй внук. НТВ (15 kezakud 2017). Дата обращения: 15 kezakud 2017. Архивировано 16 kezakud 2017 года.
  177. Игорь Александрович Путин. Биографическая справка | РИА Новости. Дата обращения: 20 kül'mkud 2013. Архивировано 23 kül'mkud 2013 года.
  178. У Мастер-банка поехала крыша. Газета.Ru. Дата обращения: 11 heinkud 2016. Архивировано 7 elokud 2016 года.
  179. Общественная служба новостей, 11 марта 2014. Ушёл из жизни двоюродный брат президента РФ Владимира Путина
  180. Новости Иваново, 11 марта 2024. Умер Евгений Путин. Ивановскому брату президента 25 февраля исполнился 91 год
  181. Новости Иваново. 90-летний юбилей отмечает Евгений Михайлович Путин. Это ведущий ивановский врач-уролог, который ставил на ноги своих пациентов в период 1970-90 годах
  182. lenta.ru, 12 марта 2024. Умер двоюродный брат Путина
  183. Царьград, 12 марта 2024. В Иванове в 91 год скончался двоюродный брат президента Владимира Путина. Евгений Путин в Иванове был ведущим врачом-урологом с 1970-х годов
  184. Московский комсомолец в Иваново, 12 марта 2024. В Суздале скончался Евгений Путин, когда-то работавший врачом в Иванове
  185. Губернатор Василий Юрченко уволил Путина :: Новосибирск Архивная копия от 28 tal'vkud 2013 на Wayback Machine. Top.rbc.ru.
  186. Силовики нагуляют автожир. Архивная копия от 29 redukud 2013 на Wayback Machine Ъ-Газета.
  187. Ловелл С. «Семнадцать мгновений весны» и семидесятые. Перевод Н. Полтавцевой // Новое литературное обозрение : журнал. — 2013. — № 5.
  188. Липовецкий М. Искусство алиби: «Семнадцать мгновений» в свете нашего опыта // Неприкосновенный запас. 2007. № 3. С. 131.
  189. №584. 26 марта 2000 года Президентом Российской Федерации избран В. В. Путин. АО «Марка». Дата обращения: 11 kezakud 2020. Архивировано 11 kezakud 2020 года.
  190. №1585. 7 мая 2012 года В. В. Путин вступил в должность Президента Российской Федерации. АО «Марка». Дата обращения: 11 kezakud 2020. Архивировано 11 kezakud 2020 года.
  191. № 2343. Вступление в должность Президента Российской Федерации. АО «Марка». Дата обращения: 11 kezakud 2020. Архивировано 11 kezakud 2020 года.
  192. 2001, December, 20. Friendly relations between Azerbaijan and Russia. (англ.). Азермарка (20 tal'vkud 2001). Дата обращения: 11 uhokud 2020. Архивировано 6 sulakud 2012 года.
  193. Акопов П. Политики с зубцами и без // Политический журнал. — 2005. — № 33 (84). — 10 октября. (Дата обращения: 12 uhokud 2010) Om pandud arhivaha 29 heinkud 2009 vodel.
  194. МирМ@рок :: Новости сайта. mirmarok.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 11 heinkud 2021 года.
  195. Summitul Comunităţii Statelor Independente. Chişinău 2002 (недоступная ссылка — история). Знаки почтовой оплаты и филателия. 2002. Poşta Moldovei. Дата обращения: 10 elokud 2010. Архивировано 6 sulakud 2012 года.
  196. Slovakia Summit 2005 (англ.). Postage stamps. Chronological list. Postal Philatelic Service; Slovenská pošta, a.s.. Дата обращения: 10 elokud 2010. Архивировано из оригинала 19 sulakud 2005 года.
  197. Michel-Katalog Europa. Bd. 1. Mitteleuropa 2006. — Unterschleißheim: Schwaneberger Verlag GmbH, 2006. — 1151 S. — ISBN 3-87858-691-4.(saks.)
  198. 645. Почтовая марка с купоном «Ислам Каримов и Владимир Путин» (недоступная ссылка — история). Каталог. 2006. Почтовые марки. Почтовые марки Узбекистана; Открытое акционерное общество «Узбекистон почтаси». Дата обращения: 10 elokud 2010.
  199. Фильм Виталия Манского «Родина или Смерть» выходит в российский прокат — Российская газета. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 22 sügüz'kud 2021 года.
  200. Юбилей Владимира Путина отметят на мировом уровне. «Коммерсантъ» (4 окт. 2012 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 23 heinkud 2021 года.
  201. Россия, Путин и НТВ Телелидеры // 20-26 февраля Архивная копия от 24 kezakud 2021 на Wayback Machine газета «Коммерсантъ» № 36 от 29.02.2012, стр. 4
  202. BBC показала третью часть фильма «Путин, Россия и Запад», посвящённую отношениям Москвы и Тбилиси Архивная копия от 24 kezakud 2021 на Wayback Machine INTERFAX.RU 3 февраля 2012
  203. В Великобритании показывают сериал о Путине. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 23 heinkud 2021 года.
  204. Британский телеканал снимет документальный фильм о Владимире Путине — Международная панорама — ТАСС. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 23 heinkud 2021 года.
  205. Интервью Такеру Карлсону. Официальный сайт президента России (9 uhokud 2024). Дата обращения: 9 uhokud 2024.
  206. РБК, 29 октября 2024. Кадыров приехал в атакованный дронами университет спецназа в Гудермесе
  207. Абдулла ШАКИРОВ. Университет спецназа в Гудермесе назвали именем Владимира Путина. kp.ru - (20 uhokud 2024). Дата обращения: 21 uhokud 2024.
  208. Путин стал лауреатом премии за лидерство Всемирной федерации этноспорта. Награду за него получил Дегтярев
  209. Аргументы и Факты: новости России и мира. aif.ru. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 15 sulakud 2022 года.
  210. Полковник из запаса. «Коммерсантъ» (10 авг. 1999 г.). Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 13 keväz'kud 2022 года.
  211. Указ Президента Российской Федерации от 3 апреля 1997 года № 285 «О присвоении квалификационных разрядов федеральным государственным служащим Администрации Президента Российской Федерации». Дата обращения: 11 uhokud 2020. Архивировано из оригинала 20 redukud 2011 года.
  212. Статью Путина к 80-летию начала войны опубликуют в ZEIT ONLINE и еженедельнике Die Zeit — Общество — ТАСС. Дата обращения: 16 sulakud 2022. Архивировано 23 heinkud 2021 года.

Literatur

  • Гуревич В. Д. Владимир Путин. Родители. Друзья. Учителя. — СПб.: Изд-во Юрид. ин-та, 2004. — 173 с. — ISBN 5-86247-068-9.
  • Дегоев В. В., Ибрагимов Р. Ю. Россия при Путине: обретения, тревоги, надежды. — М.: Империум XXI век, 2007. — 237 с. — ISBN 978-5-91317-005-7.
  • Зайпель Х. Путин: Логика власти. — Время, 2016. — 384 с. — ISBN 978-5-9691-1508-8.
  • Путин, Владимир Владимирович / С. Л. Кравец (мировоззренческие основы государственной политики, внутренняя политика), Ф. А. Лукьянов (внешнеполитическая концепция, внешняя политика), В. А. Мау (экономика), Е. Э. Чуковская (законодательство, вопросы культуры) // Пустырник — Румчерод. — М. : Большая российская энциклопедия, 2015. — С. 8—29. — (Большая российская энциклопедия : [в 35 т.] / гл. ред. Ю. С. Осипов ; 2004—2017, т. 28). — ISBN 978-5-85270-365-1.
  • Леонов Н. С. Что ещё может Путин? — М.: Алгоритм, 2013. — 256 с. — (Как Путину обустроить Россию). — 3000 экз. — ISBN 978-5-4438-0251-0.
  • Лузянин С. Г. Восточная политика Владимира Путина : возвращение России на «Большой Восток» (2004-2008 гг.). — М.: АСТ, 2007. — 446 с. — ISBN 5-17-041020-4.
  • Медведев Р. А. Время Путина. — М.: Время, 2014. — 720 с. — (Собрание сочинений Медведевых Роя и Жореса). — ISBN 978-5-9691-0855-4.
  • Медведев Р. А. Владимир Путин. — М.: Молодая гвардия, 2007. — 685 с. — (Жизнь замечательных людей). — ISBN 978-5-235-03059-6.
  • Млечин Л. М. Путин и Трамп. Враги, соперники, конкуренты?. — М., 2019. — ISBN 978-5-6040607-1-1.
  • Млечин Л. М. Путин. Россия перед выбором. — СПб.: Питер, 2012. — 448 с. — ISBN 978-5-459-01226-2.
  • Рар А. Владимир Путин: «Немец» в Кремле. — М.: ОЛМА-Пресс, 2001. — 318 с. — (Проект «Путин»). — ISBN 5-224-02143-X.
  • Рар А. Владимир Путин. Лучший немец в Кремле. — М.: Алгоритм, 2012. — 237 с. — (Проект «Путин»). — ISBN 978-5-4320-0039-2.
  • Рар А. Куда пойдёт Путин?: Россия между Китаем и Европой (Почему Западу нужна Россия: Экспертный анализ). — М.: ОЛМА Медиа Групп, 2012. — 352 с. — 4000 экз. — ISBN 978-5-373-04735-7.
  • Стратиевски Д., Гонсаленс К. Путин, водка и казаки: Представления о России на Западе. — М.: Алгоритм, 2014. — 208 с. — (Проект «Путин»). — 2500 экз. — ISBN 978-5-699-71816-0, 978-5-4438-0770-6.
  • Таланов В. Л. Психологический портрет Владимира Путина. — СПб.: Б&К, 2000. — 61 с. — ISBN 5-93414-018-3.
  • Хатчинс К., Коробко А. Путин / Пер. с англ. — М.: ОЛМА Медиа Групп, 2012. — 432 с. — 3000 экз. — ISBN 978-5-373-04767-8.
  • Чадаев А. В. Путин. Его идеология. — М.: Европа, 2006. — 230 с. — (Идеологии). — ISBN 5-9739-0040-1.
  • Karen Dawisha. Putin's Kleptocracy: Who Owns Russia?. — Simon and Schuster., 2015. — 464 с. — ISBN 9781476795201.
  • Оливер Стоун. Интервью с Владимиром Путиным. — М.: Альпина Паблишер. — 350 с. — ISBN 978-5-9614-6477-1.
  • Boyd-Barrett, Olive. Western Mainstream Media and the Ukraine Crisis : A study in conflict propaganda. — L. : Routledge ; N.Y., 2017. — ISBN 978-1-315-55968-1.

Tarkendused