Nikolai Patrušev

Рувики-späi
Nikolai Platonovič Patrušev
Nikolay Patrushev 2019.jpg
Флаг
Venäman Federacijan Prezidentan Abunik
Флаг
с 14. semendkud vodel 2024
Ken oli ende Igor' Ivanov
Флаг
Venäman Varumatomuden Nevondišton Sekretar'
Флаг
12. semendkud vodel 2008 — 12. semendkud vodel 2024
Prezident Dmitrii Medvedev
Vladimir Putin
Флаг
Venäman Federaližen varumatomuden mehišton pämez'
Флаг
9. elokud vodel 1999 — 12. semendkud vodel 2008
Prezident Boris Jel'cin
Vladimir Putin
Dmitrii Medvedev
Ken oli ende Vladimir Putin
Ken tuli jäl'ghe Aleksandr Bortnikov

Sündundpäiv

1951(1951-07-11) (73 vot)
Piter, Sovetskii Sojuz

Lapsed

Dmitrii Patrušev[d]

Openduz

1) Piterin laivsauvondinstitut
2) SSSRan KGB Ülembaižed kursadMinskas
3) Ülembaine SSSRan KGB škol

Tedostepen'

juristan tedodoktor[d]

Professii

laivoidensauvoi-inžener, tedištelii, valdmez'

Pauklahjad
Armii
Služban voded

1975—2008

Принадлежность

ФСБ России

Voinnimi
armijan general
Torad

Toine Čečn'an voin

lugeda  diskussii  redaktiruida

Nikolai Platonovič Patrušev (ven.: Никола́й Плато́нович Па́трушев) (sündui 11. heinkud vodel 1951, Piteriš, Sovetskii Sojuz) — venälaine valdmez', Venäman prezidentan abunik (semendkun 14. päiväspäi vodel 2024)[1].

2008 — 2001). Venäman Geroi (2000)[3]. Ordenan «Venäman arvtegoiš» täuz' kavaler [4].

Ende — Venäman Federaližen Varumatomuden Nevondišton pämez' (1999—2008).

Ühthižvenälaižen lendmäčfederacijan tarkištelendsebran vedäi da vozil 2004—2009 pämez'.

Elostarin

Nikolai Patrušev om sündunu 11. heinkud vodel 1951 Piteriš, voinmerimehen kanzas.1938. Kül'mkuspäi vodel 1939 om VKP(b)en ühtnik. Suren Kodimaižen voinan ühtnik: Baltian laivišton «Groz'aščii»-esmincan t’mehišton ühtnik, partorg da «Dejatel'nii»-laivan pämehen politižen polen varapämez'. Om pauklahjoitud medalil "Leningradan varjoičendas"[6], "Vägestuses Germanijan päi Sures Kodiman voinas vozil 1941—1945"[7], Rusttan Tähthaižen ordenal[8] da Kodiman voinan I stepenin ordenal[9], Kodiman voinan II stepenin ordenal[10]. Läksi varuhu ezmäižen kapitanan rangas.

Mam — Antonina Nikolajevna om openus himikaks; venä-suomalaižen voinan da Piterin blokadan aigan oli medsizaren, jäl'ges voinad radoi sauvondorganizacijas. Ded, Ignatii Patrušev oli sündunu Arhangel'skan agjan Vilegodskijan röunan Podomo-külähä, kus om pandud maha-ki.

Nikolai Patrušev openzihe Piterin keskškolas № 211 ühtes «Ühthine Venäma (Jedinaja Rossija)»-partijan Ülembaižen nevondišton tulijan pämehenke Boris Grizlovanke[11]. Vodel 1974 lopi Piterin laivsauvondinstitutan da zavodi rata institutan konstruktorbüros inženeran[11][12]. Vozil 1974—1975 — openzihe SSSRan KGB Ülembaižil kursoil Minskas.

Vodelpäi 1975 om Piterin agjan Valdkundaližen Varumatomuden Komitetan tedišteluzerišton radnik: noremb operradnik, operativine radnik, lidnaližen erišton pämez', röunerišton pämehen varaohjandai, kontrobandan da kopupcijan vägestuzslužban pämez'[11][13]. Lopi Üleižed SSSRan KGBen radmahtoiden täudenzoituzkursad.

Vodelpäi 1992 vodehesai 1994 oli Karjalan Valdkundan Varumatomuden ministran, Venäman Federaližen tegištuzerišton ohjandajan Karjalas[11]. Vozil 1994—1998 oli Venäman Federaližen ičenaižen Varumatomuden Mehišton ohjandai, departamentan pämehen varapämez'[11][12].

Semendkun 31. päiväspäi vodel 1998 Patrušev om Venäman prezidentan Administracijan Päkontrol'ohjandusen pämez'. 11. elokud vodel 1998 — 6. redukud vodel 1998 om Prezidentan Administracijan ohjandajan varapämez'. Sirdi radol Päkontrol'ohjandusen pämehen Vladimir Putinad, kudamb oli pandud ezmäižen Administracijan pämeheks.  

Redukun 6. päiväspäi vodel 1998 vodehesai 1999 oli Venäman Rederaližen varumatomuden službanpämehen varapämez', ekonomikan varumatomuden Departamentan pämez'[11][13].

29. vilukud vodel 1999 Ohjanduzkeskeižen ozatomusiden varukahiden varutandkomissijan ühtnik[12][14].

16. sulakud vodel 1999 Patrušev tegihe Venäman Federaližen Varumatomuden služban pämehen ezmäižen pämehen da pämehen[15][16]. 30. sügüz'kud vodel 1999 om valitud Ripmatomid Valdkundid kaičuzsistemoiden pämehiden Nevondišton pämeheks[12][17]. Vozil 2006—2008 om Rahvahaližen antiterroristižen Komitetan päez'.[18].

Vozil 1999—2001 om Venäman politikekstremizman varutandan komissijan ühtnik, Venäman Varumatomuden Nevondišton kaikenaigaine ühtnik[12][17], Federaližen antiterrorižen komissijan pämehen varapämez', operativižen štaban, kudamb kontroliruib Pohjoiž-Kavkazskijan agjan kontrterrorižid azjtegoid.

Vodel 2003 andoi valdoiktudet Kavkazan kontrterroristižiš azjtegoiš Boris Grizlov Venäman südäiazjoiden ministrale[19]. .

Nikolai Patrušev vodel 2008
Nikolai Patrušev Vladimir Putinanke
oficeroidenke da prokuroidenke vastusel sulakus vodel 2015
Nikolai Patrušev da Džon Bolton vodel 2019


Kül'mkun augotižes vodel 2021 Patrušev vastsihe Moskvas CRU-ohjandusen pämehenke Uiljam B'ornsonanke [20][21].

Mel'pidod

Ei üht kerdad pagištoitusiš Patrušev saneli ičeze mel'pidoid Sorosas da «Kuldaine milliard»-koncepcijas, starinoiči venän kelen kel'dändan polhe Ukrainal da todišti, miše Ukrainan ridan värnik om Amerik[22].

Sankcijad

6. sulakud vodel 2018 Patrušev om mülütadud Amerikan sankcionižehe «Kremlin lugetišehe» Venäman 17 valdmehen da 7 biznesmehen keskehe, kudambad oma V. Putinan rindal[23]. Völ Nikolai Patrušev om Evrosojuzan, Velikobritanian, Kanadan, Avstralijan, Šveicsrijan, Uden Zelendijan sankcionižiš lugetišiš[24][25].

Kanz

Ak — Jelena Nikolajevna Patruševa (sändui vodel 1955) — radoi ul'tro-diagnostikan lekarin, oli Vnešekonombankan radnikan. Vodel 1993 ühtes Boris Grizlovanke da ühtenklassnikoidenke tegihe rahvahaližen «Bоrg»-organizacijan sädajan, mitte radoi metalloloman tavaranvendanke[26].

  • Vanhemb poig Dmitrii Patrušev 13. semendkud vodel 2024 om pandud Venäman Valdmehišton pämehen varapämeheks[27], ende, vozil 2018—2024 oli Venäman man elomišton ministran. Vozil 2007—2009 radoi VTB-bankan vice-prezidentan, vozil 2012—2018 oli Rossel'hozbankan ohjandusen pämehen[28][29][30].
  • Noremb Ondrei-poig heinkus vodel 2003 lopi Venäman Federaližen Varumatomuz'služban Akademijan, radoi Venäman Federaližes Varumatomuz'službas, a sügüz'kus vodel 2006 om pandud Igor' Sečinan «Rosneft'»-kompanijan pämehen nevonikan2007 Venäman prezidentan Vladimir Putinan käskon mödhe om pauklahjoitud Arvostelusen ordenal «Aivoččes hüväs rados». Nügüd' om «Gazprom neft'»-kompanijan ohjandusen ühtnik[32].

Pauklahjad da arvnimed

Valdkundaližed pauklahjad
  • Venäman Geroi (om anttud Venäman Prezidentan saubaližen käskon mödhe 15. keväz'kud vodel 2000 (toižiden tedoandmusiden mödhe — 14. vilukud vodel 2002))[33][34]
  • I stepenin orden "Kodiman huväs rados" (11. heinkud vodel 2006)[33]
  • II stepenin orden "Kodiman huväs rados" (30. tal'vkud vodel 2002)[33]
  • III stepenin orden "Kodiman huväs rados" (1. elokud vodel 2005)[33]
  • IV stepenin orden "Kodiman huväs rados"[33]
  • Aleksandr Nevskijan orden
  • Rohktuden orden[33]
  • "Voinsatusiš" orden[33]
  • "Merisatusiš" orden (2002)
  • Arvostelusen orden (2011)
  • Ušakovan medal'[34]
  • Venäman Valdkundaližen tedon da tehnikan premijan laureat
  • Venäman Valdmehišton tedon da tehnikan premijan laureat
  • Venäman Valdkundaližen Sovetskijan Sojuzan G. K. Kutuzova nimel premijan laureat vointedos (2009)[35]
  • Venäman varumatomuden azjmehišton arvostadud radnik.
Verazmaižed pauklahjad
  • Bogdan Hmel'nickijan III stepenin orden (Ukraina, 23. semendkud vodel 2001) — sures panendas Venäman da Ukrainan Federaližiden varjoišuzsistemoiden ühthižtön kehitoitusehes, terrortegoiden, humalduzainehbiznesanke vägestandas (kacmata sihe, miše «Ukrainan valdkundališ pauklahjoiš»-zakon tugedab pauklahjoita sidä vaiše Ukrainan rahvahanikoile)
  • Arvostelusen orden (Belorussii, 11. heinkud vodel 2001) — suriš satusiš Sojuzižen valdkundan varumatomuden kaičendas, personaližes panendas Belorusijan da Venäman ühthižkeskeižen radon valdkundaližen varumatomuden azjmehištoiden kehitoituses[36]
  • I stepenin Voinristan orden (Armenii, 2003)[37]
  • Sebruden orden (Vjetnam, 1. tal'vkud vodel 2021)[38].
Venäman röuniden pauklahjad
  • Medal' «Stavropolin röunan satusiš» (Stavropolin röun, kezakus vodel 2003)[39]
  • Karjalan Valdkundan arvostadud rahvahanik (5 июня 2006 года)[40]
  • Ahmat Kadirova nimel orden (19. keväz'kud vodel 2014, Čečn'a)[41][42]
  • «Sampo» orden (8. kezakud vodel 2020, Karjalan Valdkund)[43]
  • Medal' «Čečn'an Valdkundan ezmäižen Prezidentan Amat-Hadži Kadirovan muštoks» (15. keväz'kud vodel 2022, Čečn'a) — Kodiman kaičendan hüväs rados da sures panendas Venäman rahvahaližen varumatomuden kaičendas[44]
Ripmatomiden Valdkundiden ühtištusen pauklahjad
  • «Ühtištusen» orden (2003), Parlamentkeskeine Valdkundiden Assamblejan Nevondišt Совет Межпарламентской Ассамблеи государств — Ripmatomiden Valdkundiden ühtištusen ühtnikoiden[45]
Pühäkodižed pauklahjad
  • I stepenin Pühän Dmitrii Donskova-kn'az'an orden (Venälaine ortodoksine pühäkodi, 2005)[46]

Homaičendad

  1. Патрушев назначен помощником президента РФ. iz.ru (14 semendkud 2024). Дата обращения: 14 semendkud 2024.
  2. Патрушев остался в составе Совбеза России. РИА "Новости" (11 kezakud 2024). Дата обращения: 11 kezakud 2024.
  3. С неба упала шальная звезда. Дата обращения: 30 heinkud 2019. Архивировано 30 heinkud 2019 года.
  4. Энциклопедия ТАСС, 2024. Патрушев, Николай Платонович. Помощник президента РФ
  5. Герой Российской Федерации Патрушев Николай Платонович :: Герои страны. Дата обращения: 13 vilukud 2012. Архивировано 8 uhokud 2020 года.
  6. Память народа :: Документ о награде :: Патрушев Платон Игнатьевич, Медаль «За оборону Ленинграда». pamyat-naroda.ru. Дата обращения: 6 vilukud 2016. Архивировано 30 vilukud 2016 года.
  7. Память народа :: Документ о награде :: Патрушев Платон Игнатьевич, Медаль «За победу над Германией в Великой Отечественной войне 1941–1945 гг.» pamyat-naroda.ru. Дата обращения: 6 vilukud 2016. Архивировано 30 vilukud 2016 года.
  8. Память народа :: Документ о награде :: Патрушев Платон Игнатьевич, Орден Красной Звезды. pamyat-naroda.ru. Дата обращения: 6 vilukud 2016. Архивировано 30 vilukud 2016 года.
  9. Память народа :: Документ о награде :: Патрушев Платон Игнатьевич, Орден Отечественной войны I степени. pamyat-naroda.ru. Дата обращения: 6 vilukud 2016. Архивировано 30 vilukud 2016 года.
  10. Память народа :: Документ о награде :: Патрушев Платон Игнатьевич, Орден Отечественной войны II степени. pamyat-naroda.ru. Дата обращения: 6 vilukud 2016. Архивировано 30 vilukud 2016 года.
  11. 1 2 3 4 5 6 Патрушев Николай Платонович Архивная копия от 28 sügüz'kud 2016 на Wayback Machine. — Официальный сайт ФСБ РФ (www.fsb.ru)
  12. 1 2 3 4 5 Патрушев Николай Платонович Архивная копия от 1 redukud 2016 на Wayback Machine. — Ladno.Ru
  13. 1 2 Илья Булавинов. Колода Российской Федерации Архивная копия от 6 sulakud 2016 на Wayback Machine. — Коммерсантъ-Власть, 01.12.2003. — № 047
  14. Патрушев Николай Платонович — биография. — 24News.ru
  15. Андрей Грозин. «Дубль» Ниязова не предвидится Архивная копия от 1 redukud 2016 на Wayback Machine. — РИА Новости, 27.12.2006
  16. Александр Соколов. На Лубянке больших перемен пока не предвидится. — Независимая газета, 10.09.1999
  17. 1 2 Илья Булавинов. Профессионал в курсе дела. — Кто есть Кто
  18. У Национального антитеррористического комитета появилась своя эмблема | РИА Новости. Дата обращения: 27 sügüz'kud 2016. Архивировано 1 redukud 2016 года.
  19. Управление операцией на Северном Кавказе перешло от ФСБ к МВД Архивная копия от 1 redukud 2016 на Wayback Machine. — Вести. Ru, 28.08.2003
  20. Коммерсантъ» (2 kül'mkud 2021). Дата обращения: 2 kül'mkud 2021. Архивировано 2 kül'mkud 2021 года.
  21. Салливан пересказал разговор Патрушева с главой ЦРУ в Москве (18 tal'vkud 2022).
  22. «Корпорации убили Линкольна, Лондон развалил Российскую империю, а Сорос правит Европой». The Insider. Дата обращения: 13 vilukud 2023.
  23. РИА Новости (6 sulakud 2018). Дата обращения: 6 sulakud 2018. Архивировано 6 sulakud 2018 года.
  24. Official Journal of the European Union L 75 I/1 (14 keväz'kud 2023). Дата обращения: 9 heinkud 2023. Архивировано 28 semendkud 2023 года.
  25. Япония расширила санкционный список против России, включив в него 25 физлиц и 81 юрлицо. Дата обращения: 2 semendkud 2022. Архивировано 25 keväz'kud 2022 года.
  26. Дмитрий Патрушев. Биография. Дата обращения: 28 vilukud 2020. Архивировано 27 sulakud 2019 года.
  27. Энциклопедия ТАСС, 2024. Патрушев, Дмитрий Николаевич. Заместитель председателя правительства РФ
  28. «Власть», «Родня во власти», 24 сентября 2007. Дата обращения: 26 sügüz'kud 2007. Архивировано из оригинала 12 kül'mkud 2007 года.
  29. «Газета. Ru», «Дети в банках», 28 июня 2007
  30. На сельские деньги. Ведомости, 25.05.2010. Дата обращения: 25 semendkud 2010. Архивировано 26 semendkud 2010 года.
  31. «КоммерсантЪ», «„Роснефть“ во втором поколении», 13 сентября 2006
  32. Правление компании. www.gazprom-neft.ru. Дата обращения: 11 kül'mkud 2016. Архивировано 11 kül'mkud 2016 года.
  33. 1 2 3 4 5 6 7 Биография на официальном сайте Совета Безопасности Российской Федерации Om pandud arhivaha 13 tal'vkud 2009 vodel.
  34. 1 2 Герои страны. Дата обращения: 13 vilukud 2012. Архивировано 8 uhokud 2020 года.
  35. Вручена государственная премия Г.К.Жукова. Дата обращения: 31 keväz'kud 2016. Архивировано из оригинала 16 sulakud 2016 года.
  36. Указ Президента Республики Беларусь от 11 июля 2001 года № 377 «О награждении Н. П. Патрушева орденом Почёта». Дата обращения: 16 semendkud 2021. Архивировано 16 semendkud 2021 года.
  37. «OXPAHA.RU», "Директора ФСБ наградили в Армении «Боевым крестом», 5 июня 2003. Дата обращения: 15 heinkud 2007. Архивировано из оригинала 27 sügüz'kud 2007 года.
  38. Президент Вьетнама наградил Нарышкина и Патрушева орденом Дружбы. РИА Новости (20211201T1615). Дата обращения: 7 tal'vkud 2021. Архивировано 7 tal'vkud 2021 года.
  39. Босенко И. Чекисты любят Родину и… мороженое Архивная копия от 26 uhokud 2008 на Wayback Machine // Ставропольская правда. — 24 июня 2003
  40. Лучшим людям Карелии. Дата обращения: 10 vilukud 2010. Архивировано из оригинала 4 keväz'kud 2016 года.
  41. Указ Главы Чеченской Республики от 19.03.2014 № 37
  42. Николай Патрушев награждён орденом имени Ахмат-Хаджи Кадырова. Дата обращения: 19 semendkud 2014. Архивировано из оригинала 19 semendkud 2014 года.
  43. Указ Главы Республики Карелия от 08.06.2020 № 56 «О награждении государственной наградой Республики Карелия» (Дата обращения: 16 kezakud 2020)
  44. Указ Главы Чеченской Республики от 15 марта 2022 года № 50
  45. Постановление Совета Межпарламентской Ассамблеи государств — участников Содружества Независимых Государств от 14 ноября 2003 г. № 45 О награждении орденом «Содружество». Дата обращения: 5 tal'vkud 2012. Архивировано из оригинала 20 kezakud 2019 года.
  46. «Интерфакс», «Патриарх Алексий наградил главу ФСБ орденом Димитрия Донского», 11 июля 2005. Дата обращения: 15 heinkud 2007. Архивировано 27 sügüz'kud 2007 года.

Tarkendused