Boris Jel'cin

Рувики-späi
Boris Nikolajevič Jel'cin
Boris Yeltsin-2.jpg
Флаг
1. Venäman prezident
Флаг
25. tal'vkud 1991 — 31. tal'vkud 1999
Valdmehišton pämez' Jegor Gaidar (aigsijaline pämez', 1992)
Viktor Černomirdin (1992—1998)
Sergei Kirijenko (1998)
Viktor Černomirdin (aigsijaline pämez', 1998)
Jevgenii Primakov (1998—1999)
Sergei Stepašin (1999)
Vladimir Putin (1999—2000)
Prezidentan varapämez' Aleksandr Ruckoi (1991—1993)
radsija om heittud (jäl'ghe 1993)
Ken oli ende radsija om tehtud; hän om kut RSFSRan Prezident
Ken tuli jäl'ghe Viktor Černomirdin (aigsijaline pämez' operacijan aigaks, 5—6. kül'mkud vodel 1996)
Vladimir Putin
22. sügüz'kuspäi 4. redukuhusai vodel 1993 Aleksandr Ruckii ridli valdoiktusid
Флаг
SNG valdkundoiden nevondišton pämez'
Флаг
1. vilukud vodel 1994 — 31. tal'vkud vodel 1999
Ken oli ende radsija om tehtud
Ken tuli jäl'ghe Vladimir Putin
Флаг
Venäman
valdmehištoiden pämehed kut
Venäman Prezident
Флаг
6. kül'mkud vodel 1991 — 15. kezakud vodel 1992
Ken oli ende Ivan Silajev
Ken tuli jäl'ghe Jegor Gaidar (aigsijaline pämez')
Viktor Černomirdin
Флаг
Venäman
Polestusen aigsijaline varaministr
Флаг
16. keväz'kud — 18. semendkud vodel 1992
Prezident hän iče
Ken oli ende Konstantin Kobec
Ken tuli jäl'ghe Pavel Gračov
Флаг
RSFSRan Prezident
Флаг
10. heinkud — 25. tal'vkud vodel 1991
Valdmehišton pämez' Ivan Silajev (1990—1991)
hän iče (valdmehišton pämez' kut Prezident, 1991—1992)
Ken oli ende radsija om tehtud;
hän iče kut RSFSRan Ülembaižen Nevondišton pämez'
Ken tuli jäl'ghe radsija om heittud; hän iče kut Venäman Prezident
Флаг
RSFSRan Ülembaižen Nevondišton pämez'[lower-alpha 1]
Флаг
29. semendkud vodel 1990 — 10. heinkud vodel 1991
Ken oli ende Nikolai gribačov
Ken tuli jäl'ghe Ruslan Hasbulatov
Флаг
Kandidat CK KPSSan
politb'uron ühtnikaks
Флаг
18. uhokud vodel 1986 — 18. uhokud vodel 1988
Флаг
CK KPSSan sekretar'
Флаг
1. heinkud vodel 1985 — 18. uhokud vodel 1986
Флаг
Moskvan KPSSan gorkoman
ezmäine sekretar'
Флаг
24. tal'vkud vodel 1985 — 11. kül'mkud vodel 1987
Ken oli ende Viktor Grišin
Ken tuli jäl'ghe Lev Zaikov
Флаг
Sverdlovskan KPSSan obkoman
ezmäine sekretar'
Флаг
2. kül'mkud vodel 1976 — 18. sulakud vodel 1985
Ken oli ende Jakov R'abov
Ken tuli jäl'ghe Jurii Petrov

Sündundpäiv 1. uhokud 1931(1931-02-01)
Butka, Butkinskan rajon, Uralan agj, RSFSR, SSSR
Kolendpäiv 23. sulakud 2007(2007-04-23) (76 vot)
Moskva, Venäma
Mahapanendan sija Novodevičje kaumišt
Tat Nikolai Ignatjevič Jel'cin (1906-1977)
Mam Klavdia Vasiljevna jel'cina (neiččen Starigina, 1908—1993)
Ak Naina Iosifovna Jel'cina (Girina) (c. 1956)
Lapsed Jelena, Tatjana
Partii KPSS (1961—1990)
partijatoi (1990—2007)
Openduz Uralan politehnine institut S. М. Kirovan nimel
Professii inžener-sauvoi
Mel'pido 
uskonduz
ortodoksine uskond
Allekirjutuz Изображение автографа
Pauklahjad
Armii
Služban voded 19??—2000
Omištuz  SSSR Venäma
Voinnimi polkovnik
polkovnik[1]
Ohjanzi Venäman Voinvägiden ülembaine komandir (1992-1999)
Torad Elokun putč
Karabahan tora
Pridnestrovjan tora
Osetino-ingušetijan tora
Venäman Ülembaižen Nevondišton ajamine
Rahvahaline voin Gruzijas
Ezmäine Čečn'an voin
Rahvahaline voin Tadžikistanas
Vihanikoiden tulend Dagestanaha
Toine Čečn'an voin
Логотип РУВИКИ.Медиа Mediafailad RUWIKI-tedoiš

Boris Nikolajevič Jel'cin (ven.: Бори́с Никола́евич Е́льцин, 1. uhokud 1931[2][3][…], Butka[d], Butkinan rajon[d], Uralan agj[d], RSFSR[d], Sovetskii Sojuz23. sulakud 2007[2][3][…], Moskva, Venäma[4]) — sovetskii da venälaine partijan, valdmez' da politik, ezmäine rahvahal valitud Venäman Prezident (1991—1999); Venäman reformoiden tegii. Vozil 1991-1992 ühtel aigal oli Valdmehišton pämez'[5][6]. Keväz'kuspäi semendkuhusai vodel 1992 oli Venäman Polestuzministerstvan aigsijaline pämez'.

Sovetskijan Sojuzan Ülembaižen Nevondišton Ühtištusen Nevondišton 10. da 11. kucundoiden deputat (1979—1989); Sovetskijan Sojuzan Ülembaižen Nevondišton Prezidiuman ühtnik (1984—1988). Sovetskijan Sojuzan rahvahaline deputat da Sovetskijan Sojuzan Ülembaižen Nevondišton Rahvahuziden Nevondišton ühtnik (1989—1990). RSFSRan rahvahaline deputat da RSFSRan Ülembaižen Nevondišton pämez' (1990—1991). Sovetskijan Sojuzan kommunistižen partijan (KPSSan) ühtnik (1961—1990), KPSSan keskmäižen komitetan ühtnik (1981—1990); oli ezmäine sekretar' partijas KPSSan Sverdlovskan obkomas (1976—1985), KPSSan keskmäižen komitetan sekretariatas (1985—1986) da ezmäine sekretar' KPSSan Moskvan gorkomas (1985—1987). Leninan ordenan kavaler (1981).

Laps'aig da norišt

Sündui 1. uhokud vodel 1931 Butka-küläs Uralan agjas (nügüd' Talickii rajon Sverdlovskan agjas) repressiruitud maorjan kanzas, miš iče Jel'cin kirjutab muštlosiš[7][8].

Boris Jel'cin (toine huraspäi) laps'aigan sebranikoidenke

Boris Jel'cinan mam — Klavdia Vasiljevna Jel'cina (neiččen Starigina, 1908—1993[9]), maorjan kanzaspäi, omblii[10][11].

Kirjutez Tataran ASSRan OGPUn täuz'valdaližen ezitusen protokolaspäi № 12 23. semendkud vodel 1934 gruppan sudindan polhe (siš lugus Nikolai da Andrian Jel'cinad)

Boris Jel'cinan tat — Nikolai Ignatjevič Jal'cin (27. kezakud vodel 1906 — 30. semendkud vodel 1977), sauvoi[12]. 28. sulakud vodel 1934 oli arestuitud ühtes Andrian-vellenke da völ nellän radnikanke, hö oli väritadud antisovetskijas agitacijas radnikoiden keskes. 23. semendkud vodel 1934 oli suditud Sovetskijan Sojuzan NKVDen koumel ristitul Tataran ASSRas 58. kirjutesen mödhe, punkt 10 UК RSFSR (antisovetskii propaganda da agitacii) Vajehtadud radlagerihe koumeks vodeks.

29. sügüz'kud vodel 1936 N. I. Jel'cin oli pästtud aigemba hüväs ičevedändas, redukun augotišes vodel 1936 pörzihe Kazanihe da eläškanzineciš-žo pertiš[13]. Tägä-žo vodel 1937 Nikolajal da Klavdijal sündui toine poig — Mihail[14][15].

Vodel 1937 Jel'cinad pörzihe Uralale, kus N. I. Jel'cin radoi mastrin himkombinatan sauvondal Bereznikoiš, a erasiš voziš päliči tegihe zavodan sauvotuzerišton pämeheks[10][16].

Jel'cin mäneti laps'aigad Bereznikad-lidnas Permskan agjas, sigä-žo lopi školan (nügüd' škol № 1 A. S. Puškinan nimel). Jel'cinan oficialižen elostarinan mödhe[10] da lehtišton tedoiden mödhe, ehti openduses, oli vanhemb klassas, no oli vigoi ičevedändas, torazi äjan[11].

Pert' Karagandinskijan irdal Kazaniš, kus vozil 1934—1937 eli B. N. Jel'cin

Jel'cinan hural kädel ei täudund kaht sormed da falangad koumandel sormel[17]. Jel'cinan versijan mödhe hän kadoti niid granatan poukahtusen taguiči, mittušt hän tahtoi avaita[17]. Sergei Kara-Murza kahtelzihe neciš[18] da Jurii Muhin. Sikš Jel'cin ei služind armijas[17].

Vodel 1949 putui opendamhas Uralan politehnižehe institutaha S. М. Kirovan nimel]] sauvotuztedokundale[7][19], vodel 1955 lopi sen da tegihe inženeraks-sauvojaks[8].

Oldes üläopenikan vändi voleibolha, oli Sovetskijan Sojuzan sportmastrin. Vodel 1952 oli Molotovan agjan akoiden voileibolsebran sportopendajan, se ühtni RSFSRan voibištelendaha da sai 6. sijan[20].

Professionaline da partijan rad

Vodel 1955 oli oigetud "Uralt'ažtrubstroi"-trestaha, kus vodes sai erasid sauvondan special'nostid, sid' radoi mastrin erazvuiččiš objektoiš. Vodel 1957 tegihe sauvondohjandusen trestan prorabaks[10]. Vodel 1961 putui KPSS-partijaha. Vodel 1963 tegihe Sverslovskan pertiden sauvomižen kombinatan päinženeraks[8]. Vodelpäi 1966 — Sverslovskan pertiden sauvomižen kombinatan pämez'[21].

Vodel 1963 XXIV Kirovskan rajonan Sverdlovsk-lidnan partijan konferencijal oli valitud ühthe än'heze delegataks lidnalaižele KPSSan konferencijale. XXV rajonan konferencijal oli valitud KPSSan Kirovskan rajonan ühtnikaks da KPSSan Sverdlovskan agjan konferencijan delegataks.

KPSSan Sverdlovskan obkomas

KPSSan Sverdlovskan obkoman ezmäižen sekretarin "Čaika"-službmašin

Vodel 1968 oli sirttud partijan radole Sverdlovskan KPSSan obkomaha, kus tegihe sauvomižen pämeheks. Vodel 1975 oli valitud Sverdlovskan KPSSan obkoman sekretarikš[7][8].

Vodel 1976 oli valitud Sverdlovskan KPSSan obkoman ezmäižeks sekretarikš, oli sigä vodhesai 1985[7]. Jel'cinan käskön mödhe Sverdlovskas oli sauvdud 23-žiruine pert', kaikid korktemb lidnas KPSSan obkoman pert', sai lidnas "Vauged pert'", "Melevuden bambaz" da "Partijan ühtnik"-nimed[22]. Vozil 1970 zavodi sauvda Р352 - avtodorogad, mitte ühtenzoitab Sverdlovskad pohjoižagjanke[23], а также переселение жителей из бараков в новые дома[17]. Heiti Ipatjevoiden pertin (carin kanzan ambundan sija vodel 1918), painasti Politb'uron pätandaha da sauvoi metropolitenad Sverdlovskas. Tegi muga, miše Sverdlovskaha tuliba parahimad sömtavarad, zavodi sauvda linduiden fabrikoid da tanhoid. Jel'cinan ohjandusen aigan oli heittud talonad maidho. Vodel 1980 tugezi iniciativad sauvda Norišton eländkompleksad da eksperemetaližid külid Baltim da Patruši - sijoiš. Ülenduz oli Batiman kul'tur-sportkompleksas, pertil ei ole analogoid sauvondmirus[24].

Oldes radsijal Sverdlovskas, Boris Jel'cin sai voinnimen da tegihe polkovnikaks varus[1].

SSSRan Ülembaižes Nevondištos

Vozil 1978—1989 — SSSRan Ülembaižen Nevondišton deputat (Ühtištusen Nevondišton ühtnik). Vozil 1984-1988 — SSSRan Voinvägiden Prezidiuman ühtnik. Vodel 1981 XXVI KPSSan suimal oli valitud KPSSan keskuzkomitetan ühtnikaks, oli sigä vodhesai 1990, kuni ei lähtend partijaspäi[7][8].

Vodel 1985 jäl'ghe Мihail Gorbačovan valičendad KPSSan keskuzkomitetan päsekretarikš, oli oigetadud radole Moskvaha, sulakus tegihe KPSSan keskuzkomitetan sauvonderišton pämeheks, a kezakus vodel 1985 oli valitud KPSSan keskuzkomitetan sekretarikš sauvomižen küzundoiden mödhe[7].

KPSSan Moskvan gorkomas

Vodel 1985 oli taritud KPSSan Keskuzkomitetan politb'urol KPSSan Moskvan gorkoman ezmäižen sekretarin sijale. Tuldes necile sijale zavodi puhtastada pälidnan apparatad pahoiš mehišpäi. Tuli tetabaks konz iče tarkišteli laukoid da varažomid, transportan kävutandad. Tegi Moskvas sömjarmarkoid. Jel'cinan aigan tehtas Päplan, kut Moskva-lidn kehitoitas edemba, hän kel'däb istoriližiden pertiden heitändad, zavodib praznuita Lidnan päiväd[10].

XXVII KPSSan suimal vodel 1986 oli valitud KPSSan Keskuzkomitetan politb'uron ühtnikaks, oli necil sijal vodhesai 1988[8].

Sügüzel vodel 1987 zavodi laida partijan pämehid. 21. redukud laji heid KPSSan Keskuzkomitetan plenumal, miše perestroika mäneb hilläšti, lujas laji Mihail Gorbačovad, jäl'ghe pakiči pästta händast Politb'uron ühtnikaspäi[8]. Jäl'ghe necidä händast lajihe, Jel'cin el'genzi ičeze vigoid.

3. kül'mkud Jel'cin oigenzi Gorbačovale kirjeižen da pakiči jätta händast Moskvan gorkoman ezmäižeks sekretarikš[25].

9. kül'mkud putui läžundpertihe südäinkibunke[10].

11. kül'mkud Moskvan gorkoman plenumal pakiči prostindad toižen kerdan[26], el'genzi ičeze vigoid, no oli heittud Moskvan gorkoman ezmäižen sekretarin sijalpäi.

14.vilukud vodel Jel'cin oli pandud Sovetskijan Sojuzan Gosstrojan ezmäižeks varapämeheks — Sovetskijan Sojuzan ministraks[7][21][8].

18. uhokud KPSSan Keskuzkomitetan Plenuman käskön mödhe oli ajatud KPSSan Keskuzkomitetan Politb'uron ühtnikoišpäi, no jäi Keskuzkomitetan ühtnikaks.

B. N. Jel'cinan ezituz Ühtištusiden Pertiš Kolonnijas zalas Sovetskijan Sojuzan rahvahaližiden deputatoiden kandidatan valičusil, 21. uhokud vodel 1989

Valičend Sovetskijan Sojuzan rahvahaližiks deputatoikš

26. keväz'kud vodel 1989 Jel'cin oli valitud Sovetskijan Sojuzan rahvahaližeks deputataks territorialižen ümbrusen mädhe № 1 (Moskva-lidn), sai 91,53 % moskvalaižiden änid, tulend oli läz 90 %[10]. Jel'cin oli heittud Sovetskijan Sojuzan ministaran sijalpäi, no kaiči Sovetskijan Sojuzan Valdkundaližen sauvondkomitetan ezmäižen varapämehen sijan[27]. Valičusiden aigan Suimal Jel'cin ei olend valitud Ülembaižehe Nevondištoho, no deputat А. I. Kazannik andoi hänele ičeze sijan (redukus vodel 1993 Jel'cin paneb händast Venäman Päprokuroraks).

Kezakuspäi vodelpäi 1989 26. tal'vkuhusai vodhesai 1990 Boris Jel'cin — Sovetskijan Sojuzan Ülembaižen Nevondišton Rahvahuziden Nevondišton ühtnik[28]. Oli valitud Sovetskijan Sojuzan komitetan pämeheks sauvondan da arhitekturan mödhe da mülüi Sovetskijan Sojuzan Prezidiumaha. Üks' Rahvahidenkeskeižen deputatoiden gruppan pämehišpäi.

4. keväz'kud vodel 1990 Jel'cin oli valitud RSFSRan rahvahaližeks deputataks[7] Sverdlovskaspäi.

RSFSRan Ülembaižen Nevondišton pämez'

29. semendkud vodel 1990 Jel'cin oli valitud RSFSRan Ülembaižen Nevondišton pämeheks — koumandel kerdal sai 535 än't (minimum oli 531)[10].

Jel'cinan aigan Ülembaine Nevondišt vahvištoiti äi zakonoid, miččed painastiba valdkundan edeližehe kehitoitusehe — siš lugus oli Zakon omištuses RSFSRas.

12. kezakud vodel 1990 RSFSRan rahvahaližiden deputatoiden suim vahvištoiti Deklaracijad RSFSRan valdkundaližes ripmatomudes. Nece andoi RSFSRan Ülembaižen Nevondišton pämehele enamba väged. 12. kezakud vodel 1991 Venäman Ülembaižen Nevondišton käskön mödhe[29] tegihe Venäman valkundaližeks praznikaks.

12. heinkud KPSSan XXVIII suimal Jel'cin pahoin arvosteli partijan da sen pämehen Mihail Gorbačovan radod da läksi partijaspäi.

Elokus — redukus vodel 1990 oli vahvištadud deklaracii Karjalan, Komi, Tataran, Udmurtian, Adigejan, Bur'atijan, Baškiran, Kalmikan, Marijan, Čuvašan, Gorno-Altajan da Jakutian-Sahan ASSRan, Čukotkan, Jamalo-Neneckijan avtonomižiden ümbrusiden, Irkutskan agjan da toižiden agjoiden ripmatomudes. No küzundad täudes ripmatomudes da lähtendas RSFSRaspäi ei olend.

Sovetskijan Sojuzan prezident М. S. Gorbačov vodel 1990 tariči Sojuzoiden Ühthižradon projektad. 24. tal'vkud vodel 1990 Sovetskijan Sojuzan rahvahaližiden deputatoiden IV suimal sanui SSSRan kaičendas, kus kaikil valdkundoil oma ühtejiččed oiktused[30].

17. keväz'kud Vsesojuznijas referendumas SSSRan kaičemine da udestamine tugezi äi ristituid, paiči kut valdkundad (Litva, Estonii, Latvii, Gruzii, Moldavii, Armenii), kus valdmehed ei pidänugoi referendumad.

Venäman prezident

Prezidentan ezmäine aigkeskust

7. uhokud vodel 1991 RSFSRan Ülembaine nevondišton käskön mödhe № 581-I "SSSRan da RSFSRan referendumoiden pidändas 17. keväz'kud vodel 1991", pidab pidäda Venämal vsesojuznijan referenduman SSSRan kaičendan polhe da RSFSRan referenduman[31], kus eläjile pidi pätta, pidab-ik tehta RSFSRan prezidentan sijad.

17. keväz'kud vodel 1991 71,34 % venälašt valičijad vašvišti SSSRan kaičemišt; 69,85 % venälašt valičijad änesti Prezidentan sijan tegemižes Venämal[32][33]. 5. sulakud vodel 1991 Venäman rahvahaližiden deputatoiden suim vahvišti RSFSRan prezidentan valičendad 12. kezakuks vodeks 1991[34]. 24. sulakud necil-žo codel RSFSRan Ülembaine nevondišt referenduman satusiden mödhe vahvišti zakonan "RSFSRan prezidentan polhe" da prezidentan valičusiš[35][36].

Valičusil 12. kezakud vodel 1991 Boris Jel'cin vägesti da sai 57,30 % rahvahan än't. Hän tuli necile radsijale 10. heinkud vodel 1991, tegihe ezmäižeks prezidentaks, keda valiži rahvaz[7].

Jäl'ghe Jel'cinan valičendad oli elokun putč, konz korktad valdmehed sanuiba Valdkundaližen jügedan olendan komitetan tegemižes (venäks GKČP), miše azotada 20. elokud vodel 1991 Sojuznijan ühthižradon allekirjutamišt, miččen mödhe heitäse SSSR da sündub Ripmatomiden valdkundoiden ühtištuz. Jel'cin oli GKČPn pämehen ühtes SSSRan vice-prezidentanke Gennadii Janajevanke, kudamb nimiti ičtaze Sovetskijan Sojuzan aigsijaližeks prezidentaks. Nece kaik lopihe 21. elokud, nece oli Sovetskijan Sojuzan murendusen augotiž.

28. redukud vodel 1991 Boris Jel'cin RSFSRan V rahvahaližiden deputatoiden suimal sanui ekonomižiden reformoiden tegemižes[37]. Allekirjutadud RSFSRan prezidental B. Jel'cinan käsk № 171 6. kül'mkud vodel 1991 "RSFSRan Valdmehišton vajehtamižes" pagiži siš, miše refornoiden aigan RSFSRan Valdmehišton pämez' om RSFSRan Prezident[38]. Konz Sovetskii Sojuz oli muretud vilukus vodel 1992 oli zavot't'ud maksuiden liberalizacii, sid' — enččiden sojuzvaldkundoiden predprijatijoiden privatizacii.

Erazvuitte kaceg social-ekonomižehe kehitoitandaha da Venäman konstitucionnijan tegemižen reformiruindaha pani augotižen politižele krizisale valdkundas (1992—1993), konz prezidentan da valdmehišton keskes sündui terav rida, nece oli toižes polespäi. Toižes polespäi rida sündui Ülembaižen Nevondišton da Rahvahaližiden deputatoiden suiman keskes.

25. sulakud vodel 1993 mäni Kaiken Venäman referendum, konz Venäman eläjile pidi antta vastust nelläha küzundaha[39]:

  1. Uskot-ik Tö Venäman prezidentale B. Jel'cinale? (58,7 % ka)
  2. Om-ik mel'he Teile social-ekonomikan politik, mittušt tegeb Venäman prezident da Venäman valdmehišt vodelpäi 1992? (53,0 % ka)
  3. Pidab-ik tehta aigemba Venäman prezidentan valičendad? (50,5 % ka)
  4. Pidab-ik tehta aigemba Venäman rahvahaližiden deputatoiden valičendad? (67,2 % ka)

Referendumaha ühtni 64,05 % ristitud. Ezmäižen da toižen küzundan mödhe oli tehtud hüväd pätused, sikš ku neniš küzundoiš änesti enamb ristituid, ked ühtniba referendumaha, koumanden da nelländen küzundan mödhe oli tehtud negativižed pätused, sikš ku niiš änesti vähemb pol't rahvast, kel om oiktuz ühtneda referendumaha[40]. Referenduman satused ei voinugoi välleneda politišt torad da konstitucionnijad krizisad.

Kahten polen tora lopihe Venäman Prezidentan B. Jel'cinan käskön allekirjutamižel № 1400, miččen mödhe Ülembaižele nevondištole da Rahvahaližiden deputatoiden suimale pidi lopta zakonoiden tegemišt, redukus vodel 1993 Ülembaine nevondišt da Rahvahaližiden deputatoiden suim oli ajatud vägel da oli vahvištadud uz' konstitucii.

Ezmäižen pregidentradon üks' päazjtegoižpäi oli voin Čečn'as vozil 1994—1996, jäl'ghe Sovetskijan Sojuzan lankust, konz Venäma oli oiktusiden irdpolel. 11. tal'vkud vodel 1994 Boris Jel'cin allekirjuti Venäman prezidentan käskön № 2166 "Azjoiš oiktusiden da rahvahan varumatomudes Čečn'an Valdkundas", konz Čečn'aha pästihe federaližed voiskad. Konz Groznii oli ottud voden 1995 augotišes, federaližed voiskad tahtoiba otta valdaha Čečn'an tazangištod. Sid' vointegod oli sigä azotadud da elokus vodel 1996 oli allekirjutadud Hasav'urtovskijad ühthižradon bumagad. Čečn'a tegihe ripmatomaks, politine küzund oli pättud 31. tal'vkuhusai vodhesai 2001.

Boris Jel'cin (keskuses) Mavzolejan tribunal 50-voččel Vägestuzpäiväl, 9. semendkud vodel 1995

Vodel 1995 Boris Jel'cin allekirjuti Venäman prezidentan nel'l'[41], konz tehtas aukcionad.

17. tal'vkud vodel 1995 oliba valičendad Valdkundaližehe Dumaha II kucundal, miččiden mödhe ezmäižeks sijaks tuli Venäman Kommunistihe partii. Jel'cin sanui än'heze siš, miše ühtneb prezidentan valičusihe, 15. uhokud vodel 1996[42]. Aigemba 4. vilukud vodel 1996 hän sanui Venäman prezidentan administracijan pämehele Sergei Filatovale, miše tuleb toižele srokale[43].

Prezidentan toine aigkeskust

Boris Jel'cin oli valitud prezidentan toižeks aigkeskuseks valičusil kezal vodel 1996[7], kus Jel'cinan vastusenpidäi oli Gennadii Z'uganov[21]. Prezidentan B. jel'cinan toine aigkeskust oli znamoitud ekonomižel krizisal Venämal, konz tuli defolt 17. elokud vodel 1998; vajehtihe viž valdmehižtod; impičmentan tegemižes Kommunistižele partijale da heiden ühtmeližile ristituile Valdkundaližes Dumas semendkus vodel 1999; Čečn'an toižen voinan augotiž.

31. tal'vkud vodel 1999 Boris Jel'cin sanui, miše lähteb Venäman prezidentan sijalpäi[7]. Hänen sijaks oli pandud Vladimir Putin, kudamb vägesti prezidentan valičendoil keväz'kus vodel 2000[21].

Jel'cin jäl'ghe lähtendad

Avonaižed azjtegod

Boris Jel'cin ičeze lebupertiš (voz' 1996)

Konz 6. vilukud vodel 2000 ei olend prezidentan, tegihe venälaižen delegacijan pämeheks Viflijemas[44]. 5. sulakudvenäman pensionnijan fondan pämez' mihail Zurabov andoi Boris Jel'cinale pencionnijan todištusen, mitte oli allekirjutadud 31. keväz'kud vodel 2000[45].

7. semendkud vodel 2000 Boris Jel'cin ühtni Venäman Prezidentan Vladimir Putinan inoguracijaha[46].

Redukus vodel 2000 läksi eloho Boris Jel'cinan "Prezidentan marafon"-kirjan, ku starinoitas hänen polespäi azjtegoiš, miččed oli tehtud valičendkompanijan aigan vodel 1996 da ani ezmäižihe kuihesai jäl'ghe prezidentan lähtendad[47]. kus päliči hän tegi Ezmäižen Venäman prezidentan Boris Jel'cinan fondan[48].

12. kezakud vodel 2001 oli pauklahjoitud I stepenin ordenal "Kodiman hüväs rados".

Vodel 2003 oli muštpachan avaidusel ičeleze Kirgizijas. Hänen nimi om anttud Terskei-Ala-Too - mägen keskuzülendusele[49]. Jäl'ghe lähtendad Jel'cin äi kerdoid oli adivoiš Issik-Kul' - järvel ičeze sebranikanno — Kirgizijan ezmäiženno prezidentanno Askar Akajevanno.

Vodel 2004 Jel'cinan nimi Kirgizijan prezidentan taričendan mödhe oli anttud Kirgizsko-venälaižele slavilaižele universitetale Biškek-lidnas[50].

7—11. sulakud vodel 2005 Boris Jel'cin oli adivoiš Azerbaidžanas[51][52]. Vastusen aigan pidi paginan prezidentanke Il'ham Alijevanke da käveli enččen prezidentan Geidar Alijevan kaumale[53][54].

Vodel 2006 Venäman Prezidentan Vladimir Putinan taričendan mödhe[55] Boris Jel'cin praznuiči 75-vottušt jubilejad Georgijevskas zalas Sures Kremlin dvorcas[55][56]. Necil päiväl oli pauklahjoitud Pühän suren kn'azin Dimitrii Donskijan I stepenin ordenal.

7. semendkud vodel 2006 Boris Jel'cin oli adivoiš Kremliš Prezidentpolkan 70-voččel praznuičemižel[57].

22. elokud vodel 2006 Latvijan prezident Vaira Vike-Freiberga lahjoiči Boris Jel'cinale Koumen Tähthaižen I stepenin ordenan[21] "vahvištoituses Latvijan ripmatomudes vodel 1991,mugažo sures panendas venälaižiden voiskiden ajamižes Pribaltikaspäi da demokratižen Venäman tegemižes". Pauklahjoičemižel Boris Jel'cin sanui, miše Sovetskijan Sojuzan prezidentan Mihail Gorbačovan vastustuz Pribaltikan demokratijan vasthapäi oli "sur' viga". Vike-Freiberga homaiči, miše Jel'cin om pauklahjoitud vahviš pätusiš Elokun putčan aigan, miččed abutiba Latvijale sada ičeze riptatomut.

2. tal'vkud vodel 2006 händast nägištet'he ühtes akanke da Maria-vunukanke tennisal Devisan Kubkan finalal[58], kus Venäma vägesti Argentinad[59].

25. keväz'kud — 2. sulakud vodel 2007 ajoi Iordanijaha pühiden sijoidennoks. Iordanijas Boris Jel'cin lebaiži Kolnu merel, sid' oli Izrail'as — Iordan-jogel, kus starinan mödhe oli ristnus Iisus Hristos[59][60][61].

Surm da mahapanend

Boris Jel'cinan kaum Novodevičjal kaumištol Moskvas. Muštpacaz om tehtud venälaižen koumemujuižen simvolan kartte

Boris Jel'cin koli 23. sulakud vodel 2007 15:45 Moskvan aigan mödhe Keskuzbol'nicas, hänel seižutadihe südäin[62]. Ühtes necenke Sergei Mironov sanui, miše Jel'cin läžui: «Hän putui bol'nicaha 12 päiväd edel surmad. Kardiohirurgan Renat Akčurinan sanoiden mödhe, niken ei voind meletada-ki, miše Jel'cin koleb».

Boris Jel'cin oli pühävalatadud Hristan Kaičijan pühäpertiš, mitte oli avaitud kaiken ön 24. - 25. sulakud, miše kaik tahtnikad voižiba prostidas Venäman enččen prezidentanke. «Konz-se istorii andab hänele ičeze arvznaman», — homaiči Moskvan patriarh Aleksii II, kudambad ei olend mahapanendan aigan.[63].

Boris Jel'cin oli pandud maha 25. sulakud Novodevičjan kaumištol[64] voinarvtegoidenke. Mahapanendan ozutamine oli kaikil valdkundaližil telekanaloil oiktas efiras.

Kanz

Boris Jel'cin oli nainu, hänel oli kaks' tütärt, viž vunukad da koume pravunukad.

  • Ak — Naina Iosifovna Jel'cina (sünd. 1932, neiččen Girina, 25 vodhesai — Anastasia).
  • Tütär:
    • Jelena Okulova.
    • Tatjana Jumašova.
  • Vunukad:
    • Jelenan lapsed: Jekaterina Okulova da Maria Žilenkova-Okulova, Ivan Okulov.
    • Tatjanan lapsed: Boris Jel'cin; Gleb Djačenko (oli sündunu Daunan sindromanke); Maria Jumaševa.
  • Pravunukad:
    • Aleksandr Okulov
    • Mihail da F'odor[65].

Mušt

Boris Jel'cinan muštpacaz, mitte om pandud hänen elon aigan Čolpon-Atas, Kirgizii
Boris Jel'cinan rindkuvan tegi Ernest Neizvestnii. "Jel'cin-keskuz"
Prezidentan kirjišt B.J. Jel'cinan nimel, Piter
"Jel'cin-keskuz" Jekaterinburgas
Jel'cinan radhonuz om sirttud Kremlišpäi "Jel'cin-keskusehe"
  • XXI voz'sadan augotišes Kijevas radoi ukrainan-venälaine menedžmentan da biznesan institut B.J. Jel'cinan nimel.
  • 8. sulakud vodel 2008 Jekaterinburg-Siti - lidnan radkeskusen päird, 9. vilukun ird Jekaterinburgas oli udes nimitadud Boris Jel'cinan irdaks[66].
  • 23. sulakud vodel 2008 Novodevičjal kaumištol oli avaitud muštpacaz Boris Jel'cinale, mitte oli vesttud tutabal vestajal Georgii Frangul'anal. Avaidusel oli Boris Jel'cinan kanz - Naina Iosifovna, Venäman prezident Vladimir Putin, Venäman valdmehišton pämez' Viktor Zubkov, Venäman valdmehišton ezmäine varapämez' Dmitrii Medvedev, Venäman prezidentan administracijan pämez' Sergei Sob'anin, valdmehišton ühtnikad, sebranikad, ühtesradnikad da ristitud, ked radoiba Venäman ezmäižen prezidentanke.
  • 23. sulakud vodel 2008 Uralan vadkundaližele tehnižele universitetale om anttud Boris jel'cinan nimi[67].
  • B. Jel'cinan muštpäiväl kodiküläs Butkas pertin seinäl om ripputadud muštlaud da ühtele irdale om anttud Jel'cinan nimi[68].
  • Semendkus vodel 2009 Piteriš om avaitud Prezidentan kirjišt B. Jel'cinan nimel.
  • Kirgizijan pälidnas Biškekas B. Jel'cinan nimi om anttud Kirgizii-venälaižele slavilaižele universitetale.
  • Issik-Kul'skan agjas Kirgizijas Boris jel'cinan nimi om anttud T'an'-Šan' - mägele (korktuz' 5168 metrad).
  • 1. uhokud vodel 2011 Jekaterinburgas Boris Jel'cinan 80-voččeks jubilejaks oli avaitud muštpacaz, sen vestai om Georgii Frangul'an, muštpacaz om pandud prezidentan "Demidov-Plaza"-keskusenno[69].
  • 22. elokud vodel 2013 Tallinas Vanhan lidnan keskuses Nunnen irdan kiviseinäl läz Estonijan valdmehišton pertid oli pandud Boris Jel'cinan rindkuva da muštlaud. Muštpachal om kirjutadud estonujan, venän da anglijan kelil: "Venäman ezmäižen prezidentan Boris jel'cinan muštoks hänen panendas Estonijan ripmatomudehe vozil 1990—1991"[70].
  • 25. kül'mkud vodel 2015 Jekaterinburgas oli avaitud Jel'cin-keskuz. Sen avaidamižele tuli enamba 500 mest: Venäman prezident Vladimir Putin, premjer-ministr Dmitrii Medvedev, valdkundoiden pämehed, kudambad radoiba Boris Jel'cinanke, tetabad politikad, kul'turrandnikad, lehtmehed. Tuliba sebranikad, ühteskursnikad, heimolaižed[71].

Pauklahjad da arvnimed

Sovetskijan Sojuzan da Venäman pauklahjad:

  • I stepenin orden "Hüväs rados Kodimal" (12. kezakud vodel 2001) — sures panendas Venäman valdkundan tegemižes da kehitoituses[72].
  • Leninan orden (30. vilukud vodel 1981) — Hüväs rados Kommunistižes partijas da Sovetskijas valdkundas da 50-voččeks jubilejaks[73].
  • Radon Rusttan Znamenin kaks' ordenad:
elokus vodel 1971 — hüväs rados vižvoččen planan tegemižes[73];
vilukus vodel 1974 — hüväs rados verh-Isetskan metallirgižen zavoden vilun cehan ezmäižen palan sauvomižel[73].
  • "Arvostelusen znam"-orden (1966) — hüväs rados seičemevoččen planan tegemižes sauvondan mödhe[73].
  • Medal' "Kazanin 1000-voččen jubilejan muštoks" (2006)[74].
  • Medal' "Hüväs rados. Vladimir Iljič Leninan 100-voččeks sündundpäiväks" (kül'mku vodel 1969)[73].
  • "Vägestusen 30 vot Sures Kodiman voinas vozil 1941—1945"-jubileimedal' (sulaku vodel 1975)[73].
  • "SSSRan Voinvägiden 60 vot"-jubileimedal' (viluku vodel 1978)[73].
  • VDNHan kuldaine medal' (reduku vodel 1981)[73].
  • Medal' "Rahvahan voiskiden muštoks" (kül'mku vodel 2012, jäl'ghe surmad) sures panendas Suren Kodiman voinan kolnuziden ristituiden muštoks, Venäman istorijan kaičemižes da hüväs rados Kodiman kaičijoiden muštho panendas.

Verazmaižed pauklahjad:

  • "Valdan ščit"-medal' (Amerik)[75].
  • Francisk Skorinan orden (Belorussii, 1999)[76].
  • Kuldaižen Suren Habukan orden (Kazahstan, 1997)[21][77].
  • Kn'azin Jaroslav Mudrijan I stepenin orden (Ukraina, 2000)[78].
  • Orden "Hüväs rados Italijan Valdkundas" (Italii, 1991)[79].
  • Koumen Tähthaižen I stepenin orden (Latvii, 2006)[80].
  • "Viflejem-2000"-medal' (Palestinan avtonomii, 2000)[81][82].
  • Arvlegionan ordenan Suren ristan kavaler (Francii)[83][84].
  • Hüvän nadeždan I stepenin orden (Suvi-Afrikan Valdkund, 1999).
  • 13. vilukun muštmedal' (Litva, 1992)[85].
  • Vitisan Ristan ordenan Sur' rist (Литва, 2011, jäl'ghe surmad).
  • Orden "Rohktudes" (Pridnestrovjan Moldavian Valdkund, 2001)[86].
  • Ripmatomiden Valdkundoiden Ühtištusen arvznam (2002).

Erištoiden pauklahjad:

  • А. М. Gorčakovan muštmedal' (Venäman Verhiden azjoiden ministerstv, 1998)[21][87].
  • Kuldaine Olimpikorden (Rahvahidenkeskeine olimpikkomitet, 1993)[88].
  • JUNESKOn "Korovevan Mirun da oiktusen"-orden[89].

Pühäkodin pauklahjad:

  • Pühän kn'azin Dmitrii Donskijan I stepenin orden (Venälaine ortodoksine pühäkodi, 2006)[90].
  • Jumalan grobun ordenan čapin kavaler (Ijerusaliman ortodoksine pühäkodi, 2000)[91].

Arvnimed:

  • Venäman arhitekturan da sauvondan tedoakademijan arvostadud ühtnik[92].
  • Sverdlovskan agjan arvostadud mez' (2010, jäl'ghe surmad)[93][94].
  • Kazanin arvostadud mez' (2005)[95].
  • Samaran agjan arvostadud mez' (2006)[96].
  • Jerevanan arvostadud mez' (Armenii) (2002)[97].
  • Turkmenistanan arvostadud mez'[98].
  • Sovetskijan Sojuzan sportmaster voleibolan mödhe[99][100][101].

Toižed regalijad:

  • Krapovii beret (1993) — panendes Venäman Sijaližiden azjoiden ministerstvan sijaližiden voiskiden eriližiden erištoiden kehitoitandaha[102].

B. N. Jel'cinan kirjad

B. N. Jel'cin — nellän kirjan avtor (koume jäl'gmäšt kirjad om paindud toimitajan Jumaševan abul:

  • Б. Н. Ельцин. Средний Урал: рубежи созидания. Свердловск, Средне-Уральское книжное издательство, 1981. — 160 стр[103].
  • «Исповедь на заданную тему» (Москва. Издательство «ПИК», 1990 г.)[17] — небольшая книга, в которой переплетены автобиография, политическое кредо и рассказ об избирательной кампании Ельцина на выборах народных депутатов.
  • «Записки президента» (1994)[75] — книга, написанная действующим президентом, в ней рассказывается о таких событиях 1990—93, как выборы президента, августовский путч (ГКЧП), распад СССР, начало экономических реформ, конституционный кризис 1992—93, события 21 сентября — 4 октября 1993 года (роспуск Съезда народных депутатов и Верховного Совета).
  • «Президентский марафон» (2000)[104] — книга, выпущенная вскоре после отставки, в ней рассказывается о вторых президентских выборах и втором президентском сроке.

Homaičendad

Snoskad

  1. 1 2 Ельцин, Борис Николаевич // Кто есть кто в России и в ближнем зарубежье: Справочник. — М: Издательский дом «Новое время», «Всё для Вас», 1993, С. 232—233 — ISBN 5-86564-033-X
  2. 1 2 Boris Yeltsin // Encyclopædia Britannica (англ.)
  3. 1 2 Boris Jelzin // Brockhaus Enzyklopädie (нем.) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & F. A. Brockhaus, Wissen Media Verlag
  4. Deutsche Nationalbibliothek, Staatsbibliothek zu Berlin, Bayerische Staatsbibliothek, Österreichische Nationalbibliothek Record #118900048 // Gemeinsame Normdatei (нем.) — 2012—2016.
  5. Указ Президента РСФСР «Об организации работы Правительства РСФСР в условиях экономической реформы». № 172 - Документ - Архив Егора Гайдара - база данных документов. gaidar-arc.ru. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано из оригинала 4 kül'mkud 2016 года.
  6. УКАЗ Президента РФ от 15.06.1992 № 633 «ОБ ИСПОЛНЯЮЩЕМ ОБЯЗАННОСТИ ПРЕДСЕДАТЕЛЯ ПРАВИТЕЛЬСТВА РОССИЙСКОЙ ФЕДЕРАЦИИ». Дата обращения: 25 elokud 2015. Архивировано из оригинала 4 keväz'kud 2016 года.
  7. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Ельцин, Борис Николаевич. Президент России. Дата обращения: 19 sulakud 2024.
  8. 1 2 3 4 5 6 7 8 Ельцин Борис. История.РФ. Дата обращения: 19 sulakud 2024.
  9. Московские могилы. Ельцина К.В. moscow-tombs.ru. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 5 tal'vkud 2019 года.
  10. 1 2 3 4 5 6 7 8 Б. Минаев. Ельцин. — М.: Молодая гвардия, 2010. — (ЖЗЛ).
  11. 1 2 Ельцин, Борис. Lenta.ru. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 8 kezakud 2019 года.
  12. Ельцин Николай Игнатьевич. Бессмертный барак. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 8 tal'vkud 2019 года.
  13. vvr2a. Ельцин Николай Игнатьевич (1906-1977). Москва-Волга (6 semendkud 2017). Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 30 tal'vkud 2019 года.
  14. Кем был отец Бориса Ельцына. Дата обращения: 24 uhokud 2017. Архивировано из оригинала 24 uhokud 2017 года.
  15. Кузнецов Г., Игнатьева И. Подаренную Ельциными квартиру Суховым придётся подождать // Вечерняя Казань. — 1999. — № 139 (1 сентября). — С. 1.
  16. Владимир Максимович Михайлюк. Не один пуд соли. Березники в судьбе России / Т. К. Бекетова, зам. главы администрации г. Березники. — М 69. — Пермь: "Пушка", 1997. — С. 193. — 368 с.
  17. 1 2 3 4 5 Б. Н. Ельцин. Исповедь на заданную тему. — М.: Советско-британская творческая ассоциация «Огонёк» — «Вариант», 1990.
  18. Voib olda, pidab el'geta necidä starinad kut allegorijad. Om lujas äi el'gendamatomad: om juged pil'da rešotkad, kuni časovoi ümbärdab pühäpertid, granatad kaičesoiš ilman porahata, ku granta poukahtab kädes, ka hän rebitab ei vaiše kaks' sormed, a völ midä-se.

  19. Фотокопия собственноручно заполненной 8 апреля 1955 года автобиографии Ельцина опубликована на ненумерованой вклейке перед страницей 65: Ельцин Б. Н. Исповедь на заданную тему. — М.: Синдбад, 2015.
  20. Загадка фотографии Бориса Ельцина. Курган и курганцы (6 kezakud 2018). Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 4 semendkud 2019 года.
  21. 1 2 3 4 5 6 7 Ельцин, Борис Николаевич — ПЕРСОНА ТАСС. Дата обращения: 22 kezakud 2021. Архивировано 13 semendkud 2021 года.
  22. Владимир Прибыловский. Президент России Борис Ельцин. — Независимая газета, 04.07.1996
  23. * Г. Соколова. Как «уральский БАМ» стал самой популярной дорогой в области Архивная копия от 7 elokud 2021 на Wayback Machine // Сетевое издание «Областная газета» (27 ноября 2018)
  24. Григорий Каёта, Анатолий Кириллов. За всё в ответе, Областная газета. Архивировано 29 sulakud 2012 года. Дата обращения: 4 vilukud 2011.
  25. Горбачев Михаил Сергеевич. Глава 12. Решающий шаг. Дело Ельцина // Жизнь и реформы. Книга 1. — М.: Новости, 1995. — 596,[1] с. — ISBN 5-7020-0953-3.
  26. Вадим Белоцерковский. Ельцин. Жизнь «над пропастью во лжи». Дата обращения: 29 elokud 2007. Архивировано из оригинала 3 uhokud 2007 года.
  27. Указ Президиума Верховного Совета СССР от 23 мая 1989 года № 10487—XI. Дата обращения: 3 sulakud 2017. Архивировано 4 sulakud 2017 года.
  28. Постановление Съезда народных депутатов СССР от 26 декабря 1990 г. № 1866-I «О сложении полномочий членов Верховного Совета СССР, обратившихся с личными заявлениями о выходе из его состава»
  29. Постановление Верховного Совета Российской Федерации от 11 июня 1992 г. № 2981-I «О праздничном дне 12 июня». www.innovbusiness.ru. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано из оригинала 3 kezakud 2011 года.
  30. Постановление СНД СССР от 24 декабря 1990 года № 1853-1 «О сохранении Союза ССР как обновлённой федерации равноправных суверенных республик» // Ведомости СНД и ВС СССР. — 1990. — № 52. — ст. 1158.
  31. О мерах по обеспечению проведения референдума СССР и референдума РСФСР 17 марта 1991 года. pravo.gov.ru. Дата обращения: 19 elokud 2021. Архивировано 19 elokud 2021 года.
  32. Сообщение Центральной комиссии РСФСР по проведению референдумов Архивная копия от 19 elokud 2021 на Wayback Machine // Российская газета. — 1991. — № 57 (103). — 26 марта.
  33. Сообщение Центральной комиссии РСФСР по проведению референдумов (Архивная копия от 8 vilukud 2012 на Wayback Machine) // Известия. — 1991. — 26 марта.
  34. Постановление Съезда народных депутатов РСФСР от 5 апреля 1991 года «О перераспределении полномочий между высшими государственными органами РСФСР для осуществления антикризисных мер и выполнения решений Съездов народных депутатов РСФСР», пункт 3
  35. О Президенте РСФСР. pravo.gov.ru. Дата обращения: 19 elokud 2021. Архивировано 19 elokud 2021 года.
  36. История должности президента России. Досье. ТАСС. Дата обращения: 19 elokud 2021. Архивировано 19 elokud 2021 года.
  37. 13-е заседание V Съезда народных депутатов РСФСР. 28 октября 1991 года. Фонд Егора Гайдара. Дата обращения: 19 elokud 2021. Архивировано 19 elokud 2021 года.
  38. Указ Президента РСФСР от 06.11.1991 г. № 171. Президент России. Дата обращения: 19 elokud 2021. Архивировано 19 elokud 2021 года.
  39. Сообщение Центральной комиссии всероссийского референдума об итогах референдума, состоявшегося 25 апреля 1993 года // Российская газета. 1993. 6 мая
  40. Постановление Конституционного суда РФ по делу о конституционности части второй пункта 2 постановления Съезда народных депутатов РФ от 29 марта 1993 года «О всероссийском референдуме 25 апреля 1993 года, порядке подведения его итогов и механизме реализации результатов референдума». Информационно-правовая система «Законодательство России» (21 sulakud 1993). Архивировано 5 kezakud 2012 года.
  41. käsköd:
    • от 31 августа 1995 г. № 889 «О порядке передачи в залог акций, находящихся в федеральной собственности»,
    • от 30 сентября 1995 г. № 986 «О порядке принятия решений об управлении и распоряжении находящимися в федеральной собственности акциями»,
    • от 02 ноября 1995 г. № 1067 «О сроках реализации акций, находящихся в федеральной собственности и передаваемых в залог в 1995 году»,
    • от 07 декабря 1995 г. № 1230 «Вопросы передачи в 1995 году в залог акций, находящихся в федеральной собственности».
  42. Кампания, собравшаяся на кухне. КоммерсантЪ (15 uhokud 2016). Дата обращения: 19 elokud 2021. Архивировано 7 elokud 2020 года.
  43. «Ельцин не хотел идти на второй срок». Бывший глава АП Сергей Филатов о работе с Ельциным и об интригах в его окружении. Лента.ру (13 redukud 2015). Дата обращения: 3 heinkud 2020. Архивировано 25 uhokud 2021 года.
  44. Дмитрий Горностаев. Паломничество Бориса Ельцина. ng.ru. Независимая газета (6 vilukud 2000). Дата обращения: 4 keväz'kud 2021. Архивировано 18 semendkud 2021 года.
  45. Ельцину тоже задержали пенсию. На девять лет. Газета «Коммерсантъ», № 59 (1944), 06.04.2000. Дата обращения: 26 sügüz'kud 2011. Архивировано 4 keväz'kud 2016 года.
  46. Президент России
  47. Ельцин представил свой "президентский марафон" (англ.). www.ng.ru. Дата обращения: 8 elokud 2021. Архивировано 10 uhokud 2022 года.
  48. Благотворительный фонд Ельцина. Дата обращения: 30 heinkud 2020. Архивировано 7 elokud 2020 года.
  49. «Пик Ельцина» — вершина в горах Алатау. yeltsincenter.ru. Дата обращения: 28 uhokud 2012. Архивировано 27 semendkud 2012 года.
  50. Указ Президента КР от 8 сентября 2004 года № 293 "О присвоении имени первого Президента Российской Федерации Б. Н. Ельцина Кыргызско-Российскому (Славянскому) университету". Министерство юстиции Киргизии. Дата обращения: 8 elokud 2021. Архивировано 8 elokud 2021 года.
  51. В Баку прибыл Борис Ельцин(ven.), Day.Az (7 апреля 2005). Архивировано 13 tal'vkud 2017 года. Дата обращения: 16 kezakud 2017.
  52. Азербайджанские каникулы Бориса Ельцина (англ.). www.ng.ru. Дата обращения: 8 elokud 2021. Архивировано 8 elokud 2021 года.
  53. В Баку состоялась встреча И. Алиева и Б.Ельцина(ven.), Day.Az (8 апреля 2005). Архивировано 13 tal'vkud 2017 года. Дата обращения: 16 kezakud 2017.
  54. ntv.ru. Ельцин приехал в гости к Алиеву (англ.). НТВ. Дата обращения: 16 kezakud 2017. Архивировано 13 tal'vkud 2017 года.
  55. 1 2 Ельцин вновь в Кремле (неопр.). trud.ru (2 uhokud 2006). Дата обращения: 8 elokud 2021. Архивировано 8 elokud 2021 года.
  56. Борис Ельцин отметил своё 75-летие в Кремле. www.mk.ru. Дата обращения: 8 elokud 2021. Архивировано 8 elokud 2021 года.
  57. Путин вручил кремлёвским воинам новое Боевое знамя. Дата обращения: 15 semendkud 2016. Архивировано 20 sügüz'kud 2016 года.
  58. Президент России Архивная копия от 13 keväz'kud 2014 на Wayback Machine
  59. 1 2 У первого президента не выдержало сердце // KP.RU. Дата обращения: 4 sulakud 2014. Архивировано 9 heinkud 2014 года.
  60. Последние прижизненные фотографии Бориса Ельцина. Дата обращения: 20 uhokud 2016. Архивировано 25 uhokud 2016 года.
  61. Последнее паломничество Ельцина. Дата обращения: 20 uhokud 2016. Архивировано 25 uhokud 2016 года.
  62. Названа причина смерти Бориса Ельцина Архивная копия от 28 semendkud 2007 на Wayback Machine РИА «Новости», 23 апреля 2007
  63. Церковное сообщество удивлено тем, как отпевали первого российского президента. Агентство REGNUM. 25.04.2007. Дата обращения: 30 heinkud 2020. Архивировано 25 uhokud 2021 года.
  64. В отличие от умерших глав СССР, последним из которых был К. У. Черненко, похороненных у Кремлёвской стены
  65. У Ельцина появился третий правнук. Дата обращения: 12 kezakud 2019. Архивировано 6 sügüz'kud 2017 года.
  66. Одна из улиц Екатеринбурга названа в честь Бориса Ельцина (видео). Дата обращения: 24 sulakud 2008. Архивировано 27 sulakud 2008 года.
  67. Взгляд. Дата обращения: 30 heinkud 2020. Архивировано 29 heinkud 2020 года.
  68. В родном селе Бориса Ельцина открыли мемориальную доску. РИА Новости (24 sulakud 2008). Дата обращения: 3 sügüz'kud 2010. Архивировано 22 elokud 2011 года.
  69. Дмитрий Медведев возложил цветы к памятнику Борису Ельцину, E1.RU (1 uhokud 2011). Архивировано 4 uhokud 2011 года. Дата обращения: 1 uhokud 2011.
  70. Барельеф первому президенту РФ Борису Ельцину открыт в Таллине. РИА "Новости" (22 elokud 2013). Дата обращения: 25 elokud 2013. Архивировано 25 elokud 2013 года.
  71. 25 ноября в Екатеринбурге открылся Президентский центр Бориса Ельцина. Дата обращения: 30 heinkud 2020. Архивировано 14 sulakud 2016 года.
  72. Указ Президента Российской Федерации от 12 июня 2001 года № 696 «О награждении орденом „За заслуги перед Отечеством“ I степени Ельцина Б. Н.» Архивная копия от 23 redukud 2007 на Wayback Machine
  73. 1 2 3 4 5 6 7 8 Сушков А. В., Разинков С. Л. Руководители Свердловской области: первые секретари Свердловского обкома ВКП(б) — КПСС и председатели облисполкома. 1934—1991: Биографический справочник. — Екатеринбург: Банк культурной информации, 2003. — ISBN 5-7851-0455-5
  74. Борис Ельцин награждён медалью «В память 1000-летия Казани» Архивная копия от 30 kül'mkud 2020 на Wayback Machine // REGNUM, 23 июня 2006.
  75. 1 2 Борис Николаевич Ельцин. Дата обращения: 22 kezakud 2021. Архивировано 24 kezakud 2021 года.
  76. Указ Президента Республики Беларусь от 31 декабря 1999 г № 785 «О награждении Б. Н. Ельцина орденом Франциска Скорины». Дата обращения: 24 sulakud 2007. Архивировано из оригинала 27 sügüz'kud 2007 года.
  77. Новодевичье кладбище готовили к церемонии всю ночь | Статьи | Известия. Дата обращения: 22 kezakud 2021. Архивировано 24 kezakud 2021 года.
  78. Кучма наградил Ельцина орденом. // Восточно-Сибирская правда. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано из оригинала 28 sügüz'kud 2007 года.
  79. Информация о награждении на официальном сайте Президента Италии Архивная копия от 10 semendkud 2022 на Wayback Machine(ital.)
  80. Визит Бориса Ельцина в Латвию Архивная копия от 27 sügüz'kud 2007 на Wayback Machine 22 августа 2006
  81. Не прошло и 2000 лет. // Коммерсантъ (18 vilukud 2000). Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 8 tal'vkud 2019 года.
  82. Medal of Bethlehem, 2000 Архивная копия от 27 uhokud 2021 на Wayback Machine (angl.)
  83. Новодевичье кладбище готовили к церемонии всю ночь. // Известия. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 4 sügüz'kud 2012 года.
  84. 160 обладателей ордена Почётного легиона. // Российская газета. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 8 tal'vkud 2019 года.
  85. Информация на официальном сайте Президента Литвы (лит.) (23 vilukud 2009). — Декрет от 9 января 1992 года № I-2193. Дата обращения: 28 keväz'kud 2021. Архивировано из оригинала 24 vilukud 2015 года.
  86. Указ Президента Приднестровской Молдавской Республики от 18 октября 2001 года № 537 «О награждении орденом „За личное мужество“ гражданина Российской Федерации Ельцина Б. Н.»
  87. Биография. Борис Николаевич Ельцин. Президент России (1991—1999) — Новости — Ельцин Центр. Дата обращения: 22 kezakud 2021. Архивировано 13 heinkud 2021 года.
  88. Олимпийские награды. Государственная символика. statesymbol.ru. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 8 tal'vkud 2019 года.
  89. Биография Бориса Николаевича Ельцина — РИА Новости, 20.04.2012. Дата обращения: 22 kezakud 2021. Архивировано 19 tal'vkud 2021 года.
  90. Алексий Второй вручил Ельцину Орден Дмитрия Донского. // РИА Новости (1 uhokud 2006). Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 8 tal'vkud 2019 года.
  91. Ельцин получил награду на Святой земле. // Lenta.ru (6 vilukud 2000). Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано из оригинала 17 kül'mkud 2007 года.
  92. Почётные члены РААСН
  93. Присвоено указом Губернатора Свердловской области (А. С. Мишарина) № 68-УГ от 29 января 2010 года. Знак вручён в тот же день Наине Иосифовне Ельциной.
  94. Борис Ельцин посмертно удостоен звания «Почётный гражданин Свердловской области». // Новости Екатеринбурга (29 vilukud 2010). Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 8 tal'vkud 2019 года.
  95. Борис Ельцин стал Почётным гражданином Казани Архивная копия от 16 vilukud 2008 на Wayback Machine
  96. Борис Ельцин стал почётным гражданином Самарской области. // ВолгаИнформ. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано из оригинала 28 sügüz'kud 2007 года.
  97. Почётные граждане г. Еревана. // Официальный сайт Еревана. Дата обращения: 7 tal'vkud 2010. Архивировано 22 elokud 2011 года.
  98. Глянец. // Rambler. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 1 kezakud 2010 года.
  99. С подачи президента Архивная копия от 24 kezakud 2021 на Wayback Machine журнал «Огонёк» № 29 от 23.07.2006, стр. 29
  100. Команда, в которой играл Ельцин, стала призёром чемпионата страны. Но Ельцину медаль не дали Архивная копия от 24 kezakud 2021 на Wayback Machine Областная газета. 4 сентября 2015
  101. Наина Ельцина представила книгу мемуаров в день рождения супруга — РИА Новости, 01.02.2017. Дата обращения: 22 kezakud 2021. Архивировано 24 kezakud 2021 года.
  102. У кого ещё есть краповый берет. // [Интерфакс. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 21 elokud 2019 года.
  103. Книги, посвящённые деятельности Б.Н.Ельцина | Уральский Центр Бориса Николаевича Ельцина. ural-yeltsin.ru. Дата обращения: 8 tal'vkud 2019. Архивировано 22 keväz'kud 2019 года.
  104. Ельцин Б. Н. Президентский марафон. — М.: АСТ, 2000. — ISBN 5-17-003500-4.

Literatur

Venän kelel
  • 3089465 // Sur' venälaine tedokirj : [в 35 т.] / гл. ред. Ю. С. Осипов. — М. : Большая российская энциклопедия, 2004—2017.
  • Воронин Ю. М. Стреноженная Россия. Политико-экономический портрет ельцинизма. М.: Республика, 2003. — 656 с. — 2000 экз. — ISBN 5-250-01871-8
  • Докторов Б. З., Ослон А. А., Петренко Е. С. Эпоха Ельцина: мнения россиян. Социологические очерки. Архивная копия от 16 vilukud 2018 на Wayback Machine — М.: Фонд «Общественное мнение», 2002. — 382 с. — ISBN 5-93947-006-8
  • Ельцин — Хасбулатов. Единство, компромисс, борьба. — М., 1994
  • Коржаков А. В. Борис Ельцин: от рассвета до заката. — М.: Интербук, 1997, — 480 с. — 150 000 экз. — ISBN 5-88589-039-0
  • Коржаков А. В. Борис Ельцин: от рассвета до заката. Послесловие. — М.: Детектив-Пресс, 2004. — 552 c. — ISBN 5-89935-063-6
  • Коржаков А. В. Ближний круг «царя Бориса». — М.: Алгоритм, 2012. — 288 с. — (Спецхран. Сенсационные мемуары). — 3000 экз. — ISBN 978-5-4444-0052-4
  • Кривопуск Ю. А. «У мечты должны быть крылья». Эпоха Ельцина глазами простых людей. — М., 2011. — ISBN 978-5-91039-030-4
  • Кузнецов А. Камера для Президента: Маленькие демократические истории Кремля ельцинской эпохи. — АСТ, 2007. — ISBN 5-9713-5700-X.
  • Лигачёв Е. К. Борис был не прав. — М.: Алгоритм, 2012. — 320 с. — (Политические тайны XXI века). — 3000 экз. — ISBN 978-5-4438-0089-9
  • Млечин Л. М. Формула власти. От Ельцина к Путину. — М., 2000
  • Млечин Л. М. Борис Ельцин. Послесловие. — 2007
  • Попцов О. М. Тревожные сны царя Бориса. — М.: Алгоритм, 2011. — 368 с. — (Эпоха Ельцина). — 3000 экз. — ISBN 978-5-4320-0021-7
  • Суханов Л. Е. Три года с Ельциным. Записки первого помощника. — М., 1992
  • Сушков А. В., Разинков С. Л. Руководители Свердловской области: первые секретари обкома ВКП(б)—КПСС и председатели облисполкома. 1934—1991: биографический справочник. Архивная копия от 3 semendkud 2015 на Wayback Machine — Екатеринбург: Банк культурной информации, 2003. — 287 с. — 300 экз. — ISBN 5-7851-0455-5
  • Хинштейн А. Е. Ельцин. Кремль. История болезни. — 2007
  • Черняк А. Кремль 90-х: Жертвы и фавориты Бориса Ельцина. — М.: Алгоритм, 2011. — 256 с. — (Эпоха Ельцина). — 3000 экз. — ISBN 978-5-9265-0701-7
  • Шевцова Л. Ф. Режим Бориса Ельцина. — М., 1999
  • Коктейль Полторанина: Тайны ельцинского закулисья. Архивная копия от 18 sulakud 2021 на Wayback Machine М.: «Алгоритм», 2013. — 224 с. — («Наследие царя Бориса»). — ISBN 978-5-4438-0357-9
  • Эпоха Ельцина. Очерки политической истории. — М., 2001
На английском языке
  • Yeltsin, Boris. Against the Grain. London: Jonathan Cape, 1990.
  • Yeltsin, Boris. The Struggle for Russia. New York: Times Books, 1994.
  • Shevtsova, Lilia. Yeltsin’s Russia: Myths and Reality. Washington: Carnegie Endowment for International Peace, 1999.
  • Уильям Бёрнс. Невидимая сила. Как работает американская дипломатия = William J. Burns. The Back Channel: A Memoir of American Diplomacy and the Case for Its Renewal. — М.: Альпина Паблишер, 2020. — ISBN 978-5-9614-2828-5.
  • . — ISBN 0-295-98637-9..
  • Aron, Leon. Boris Yeltsin: A Revolutionary Life. — London : HarperCollins, 2000. — ISBN 978-0002559225.
  • Barnes, A. «Property, Power, and the Presidency: Ownership Policy Reform and Russian Executive-Legislative Relations, 1990—1999» Communist and Post-Communist Politics 34#1 (2001) : 39-61.
  • Biryukov, N., & S. Sergeyev. Russian Politics in Transition: Institutional Conflict in a Nascent Democracy (Ashgate, 1997).
  • Breslauer, George W. Gorbachev and Yeltsin as leaders (Cambridge UP, 2002).
  • Brown, Archie, and Lilia Shevtsova, eds. Gorbachev, Yeltsin, and Putin: political leadership in Russia’s transition (Carnegie Endowment, 2013) excerpt.
  • Colton, Timothy J. Yeltsin: A Life. — New York : Basic Books, 2008. — ISBN 978-0-465-01271-8.
  • Depoy, Erik. «Boris Yeltsin and the 1996 Russian presidential election.» Presidential Studies Quarterly 26.4 (1996): 1140—1164. online Архивная копия от 2 semendkud 2021 на Wayback Machine
  • Doder, Dusko. Gorbachev: Heretic in the Kremlin / Dusko Doder, Louise Branson. — London : Futura, 1990. — ISBN 978-0708849408.
  • Gill, Graeme. «The Yeltsin Era.» in Routledge Handbook of Russian Politics and Society (Routledge, 2015) pp 3-12.
  • Mason, David S., and Svetlana Sidorenko-Stephenson. «Public opinion and the 1996 elections in Russia: Nostalgic and statist, yet pro-market and pro-Yeltsin.» Slavic Review 56.4 (1997): 698—717 online Архивная копия от 2 semendkud 2021 на Wayback Machine.
  • O’Brien, Thomas A. «The role of the transitional leader: A comparative analysis of Adolfo Suárez and Boris Yeltsin.» Leadership 3.4 (2007): 419—432 online Архивная копия от 2 semendkud 2021 на Wayback Machine; compares Suárez of Spain.
  • Rivera, David W., and Sharon Werning Rivera. «Yeltsin, Putin, and Clinton: presidential leadership and Russian democratization in comparative perspective.» Perspectives on Politics (2009): 591—610 online Архивная копия от 2 semendkud 2021 на Wayback Machine.
  • Shevt͡sova, Lilii͡a. Russia lost in transition: the Yeltsin and Putin legacies (Carnegie Endowment, 2007).
  • Skinner, Kiron, et al. The Strategy of Campaigning: Lessons from Ronald Reagan and Boris Yeltsin (U of Michigan Press, 2010).
Francijan kelel
  • Lilly Marcou, Les Héritiers, Paris, Flammarion-Pygmallion, 2003.
  • Au cœur du pouvoir russe. — Paris : La Découverte, 2014. — ISBN 978-2-7071-8325-5..
На немецком языке
  • Aufzeichnungen eines Unbequemen, aus dem Russischen von Annelore Nitschke. Droemer Knaur, München 1990, ISBN 3-426-26467-6.
  • Die Alternative. Demokratie statt Diktatur. Mit weiteren Beiträgen von Ruslan Chasbulatow, Grigori Jawlinski und Viktor Jaroschenko (mit der Rede Jelzins «An die Bürger Rußlands» vom 19. August 1991), Goldmann, München 1991.
  • Auf des Messers Schneide. Tagebuch des Präsidenten. Siedler, Berlin 1994, ISBN 3-88680-520-4.
  • Mitternachtstagebuch. Meine Jahre im Kreml. Propyläen, Berlin / München 2000, ISBN 978-3-5490-7120-5.
  • Barbara Kerneck-Samson: Boris Jelzin — Ein Porträt. Heyne, München 1991, ISBN 3-453-04451-7.
  • John Morrison: Boris Jelzin — Retter der Freiheit. Ullstein, Berlin 1991, ISBN 3-550-07510-3.
  • Wladimir I. Solowjow; Elena Klepikowa: Der Präsident. Boris Jelzin — Eine politische Biographie. Rowohlt, Berlin 1992, ISBN 3-87134-043-X.
  • Wolfgang Strauß: Drei Tage, die die Welt erschütterten. Vom Untergang des sowjetischen Multikulturalismus — Boris Jelzin und die russische Augustrevolution. Gesamtdeutscher Verlag, Wesseling 1992, ISBN 3-928415-04-2.
  • Oleg M. Popzow: Boris Jelzin. Der Präsident, der nicht zum Zaren wurde — Russland und der Kreml 1991—1995. Edition Q, Berlin 1995, ISBN 3-86124-226-5.
  • Ljew Suchanow: Drei Jahre mit Jelzin: Aufzeichnungen des engsten Mitarbeiters. Coppenrath, Münster 1995, ISBN 3-8157-1295-5.
  • Heiko Pleines: Wirtschaftseliten und Politik im Russland der Jelzin-Ära (1994—1999). LIT, Münster 2003, ISBN 978-3-8258-6561-0.

Tarkendused

  1. В этом качестве был как спикером парламента, так и высшим должностным лицом РСФСР. Все предыдущие и последующие Председатели Верховного Совета РСФСР были лишь спикерами парламента.