Rezerfordii

104	2 10 32 32 18 8 2
Rf 267,12
Rezerfordii

Rezerfordii (Rf — rutherfordium latinan kelel) om 104nz' himine element himižiden elementoiden periodižes tabludes. Sen sijaduz om nelländes gruppas, tabluden seičemendes periodas.

Ühthine ümbrikirjutand

Ei ole rezerfordijad londuses. Se om ezmäine transaktinoidine ratud element. Nevondkundaline Georgii Flörov-fizikantedomez' kollegidenke avaižiba rezerfordijan vl 1964, saiba plutonijaspäi i neonaspäi. Vll 1969, 1970, 1974, 1977, 1996, 2000 i 2010 Dubnan i Berklin tedomehed avaižiba rezerfordijan izotopoid erazvuiččiš reakcijoiš.

Vspäi 1997 element om nimitadud Ernest Rezerfordan muštoks.

Fizižed ičendad

Rezerfordii om radioaktivine päličmänendmetall.

Atommass — 267,12.

Vodele 2016 kaik om 16 avaitud izotopad 253..263, 265..268 i 270 atommassanke, i niiden nell' izomärad. Kaikiš hätkemban eläjan rezerfordii-267-izotopan pol'čihodamižen pord om 1,3..2,5 časud. Rezerfordijan izotopad jagasoiš spontanižešti erazvuiččikš elementoikš päpaloin, čihodamižen penemb pala om nobelii i lourensii.

Himižed ičendad

Ezimeletadud himižed ičendad oma gafnijan pojavad. Čehine Ivo Zvara-himik tedoiži rezerfordijan ühtnendoiden ičendoid elementan üläpenen lugumäran kävutandanke. Rezerfordii sädab häiktujid 250..300 C° lämudel RfCl₄- i RfBr₄-galogenidoid^[1]. Rf⁴⁺-ionan olend erištab elementad toižiš aktinoidoišpäi, niiden järgeline valentižuz om koume.

Homaičendad

↑ Gäggeler, Heinz W. Lecture Course Texas A&M: Gas Phase Chemistry of Superheavy Elements (Lekcijoiden Texas A&M-kurs. Üläjüžmakoiden elementoiden gazfazine himii). 5. kül'mku 2007. (angl.)

Irdkosketused

Rezerfordii webelements.com-saital. (angl.)
Kirjutuz rezerfordijas Himižiden elementoiden populärižes n-t.ru-kirjištos. (venäkelel)

[1] Gäggeler, Heinz W. Lecture Course Texas A&M: Gas Phase Chemistry of Superheavy Elements (Lekcijoiden Texas A&M-kurs. Üläjüžmakoiden elementoiden gazfazine himii). 5. kül'mku 2007. (angl.)

[1]