Kočkurkina Svetlana Ivanovna

Рувики-späi
Kočkurkina Svetlana Ivanovna
Светлана Ивановна Кочкуркина.jpg
Sündundpäiv 16. sulakud 1940(1940-04-16) (86 лет)
Sündundtaho
Ma Sovetskii Sojuz, Venäma
Tedoerišt istorii, arheologii
Radsija Sovetskijan Sojuzan tedoakademijan Karjalan tedokeskusen Kelen, literaturan da istorian institut
Openduz
Tedostepen' istorijan tedodoktor (1985)
Om tetab kut azjantundii Karjalan istorijan mödhe
Pauklahjad da premijad RUS Medal of the Order For Merit to the Fatherland 2nd class ribbon.svg Заслуженные деятели науки Российской Федерации

Svetlana Ivanovna Kočkurkina (ven.: Светла́на Ива́новна Кочку́ркина; om sündunu 16. sulakud 1940, Denau[d], Surhandarjinskajan agj[d]) - sovetskii da venälaine istorik, arheolog, istorijan tedodoktor (1985), Venäman arvostadud tedoradnik (2001), Karjalan ASSRan arvostadud redoradnik. Suomalaiž-ugrilaižen kul'turan azjantundii[1].

Elostarin

Vodel 1962 lopi parahimiden arvznamoidenke Petroskoin valdkundaline universitetan istorijan special'nostin mödhe da oli oigetud radole Sovetskijan Sojuzan Tedoakademijan Karjalan tedokeskusen Kelen, literaturan da istorian institutha[2].

Jäl'ghe aspiranturad, miččen hän lopi Sovetskijan Sojuzan Tedoakademijan arheologijan institutas (ven.), polesti kandidatan dissertacijad vodel 1969. Dissertacijan nimi oli "Ladogan kurganoiden oppind" (ven.: «Исследование курганов Приладожья»). Vodel 1985 polesti doktoran dissertacijad "Karjalan rahvahan istorii"-teman mödhe[2].

Svetlana Kočkurkinan keskuzsijal tedopppidnoiš oma Karjalan etnižen istorijan, Karjalan amuižiden rahvahiden - karjalaižiden, vepsläižiden da venälaižiden social-ekonomižen da kul'turan kehitoitusen problemad[3]. Arheologižed tedištuzmatkad Svetlana Kočkurkinan ohjandusel oppiba äjad Venäman öbokan istorik—kul'turan muštpachad: Oloncan lidnoitusen, Klimencan Pühä-Stroican monastirin, Mašjärven da Brusnenan monastirid, kurganad da lidnad Karjalas, Piterin da Vologdan agjoiš, "Kalevalan", "Lapukkan" da "Koitajogen" rahvahaližiden puištoiden territorijal[2].

Vodelpäi 1984 Svetlana Kočkurkina ohjandab Venäman tedoakademijan Karjalan tedokeskusen Kelen, literaturan da istorian institutan arheologijan erištod[4] da Arheilogišt muzejad. Muzejan materialad oli ozutadud Karjalan rahvahaližes muzeijas, Valdkundaližes Ermitažas (ven.), Suomеn man Kuopion, Oloncan da Sortavalan lidnoiden muzejoiš[5].

Vodel 1990 sai Karjalan ASSRan arvostadud tedoradnikan arvnimen.

Vodel 2001 sai Venäman arvostadud tedoradnikan arvnimen.

Vodel 2011 oli pauklahjoitud II stepenin ordenan medalil "Kodiman arvtegoiš"[6].

Om Venäman tedoakademijan Karjalan tedokeskusen Kelen, literaturan da istorian institutan tedonevondišton ühtnik, Petroskoin valdkundaližen universitetan nevondišton ühtnik dissertacijoiden polestusen mödhe.

Om "Sampo"-premijan laureat (2015)[7]. Olonec-lidnan arvostadud ristit (2019)[8].

Vodel 2022 om pauklahjoitud Venäman prezidentan Vladimir Putinan arvkirjeižel satusiš tedo-oppindrados da äivoččes hüväs rados[9].

Eläb Petroskoiš.

Pauklahjad da arvnimed

  • Karjalan ASSRan arvostadud tedoradnik (1990);
  • Venäman arvostadud tedoradnik (2001);
  •  Om pauklahjoitud II stepenin ordenan medalil "Kodiman arvtegoiš" (2011);
  • "Sampo"-premijan laureat (2015);
  • Om pauklahjoitud Venäman prezidentan Vladimir Putinan arvkirjeižel (2022).

Bibliografii

Svetlana Kočkurkina om enamba 150 tedotön avtor, niiden keskes om kirjoid vepsläižiden polhe, kaik oma venän kelel:

  • С. Кочкуркина. Юго—Восточное Приладожье в X—XIII вв. — Ленинград, 1973.
  • С. Кочкуркина. Археологические памятники корелы V—XV вв. — Ленинград, 1981.
  • С. Кочкуркина. Древняя корела. — Ленинград, 1982.
  • С. Кочкуркина. Курганы летописной веси. — Петрозаводск, 1985.
  • С. Кочкуркина. Корела и Русь. — Ленинград, 1986.
  • С. Кочкуркина, Т. Джаксон, А. Спиридонов. Письменные известия о карелах. — Петрозаводск, 1990.
  • С. Кочкуркина. Памятники Юго—Восточного Приладожья и Прионежья. — Петрозаводск, 1989.
  • Сокровища древних вепсов. — Петрозаводск, 1990.
  • С. Кочкуркина, Л. Голубева. Белозерская весь (по материалам поселения Крутик IX—X вв.). — Петрозаводск, 1991.
  • С. Кочкуркина, Н. Куспак, Н. Мамонтова, В. Платонов. Древний Олонец. — Петрозаводск, 1994.
  • С. Кочкуркина, В. Филатова, И. Витенкова, М. Косменко. Археология Карелии. — Петрозаводск, 1996.
  • С. Кочкуркина. Народы Карелии: история и культура. — Петрозаводск, 2004.
  • С. Кочкуркина. Народы Карелии: история и культура. 2-ое издание. — Петрозаводск: Карелия, 2005. — 208 с.
  • С. Кочкуркина. Древнекарельские городища эпохи Средневековья. — Петрозаводск, 2010. — 262 с.
  • С. Кочкуркина. История и культура народов Карелии и их соседей. — Петрозаводск: АУ РК Информационное агентство "Республика Карелия", 2011. — 240 с.
  • С. Кочкуркина, О. Орфинская. Приладожская курганная культура: технологическое исследование текстиля. — Петрозаводск, 2014. — 140 с. — ISBN 978-5-9274-0606-7.
  • С. Кочкуркина. Археология средневековой Карелии. — Петрозаводск: Карельский научный центр РАН, 2017. — 280 с. — ISBN 978-5-9274-0791-0.

Homaičendad

  1. Карелия: Энциклопедия: в 3 т. / Гл. ред. А. Ф. Титов. Т. 2. — Петрозаводск: ПетроПресс, 2009. — 464 с. — ISBN 978-5-8430-0125-4.
  2. 1 2 3 Сотрудники КарНЦ РАН. Кочкуркина Светлана Ивановна. krc.karelia.ru. Дата обращения: 6 redukud 2025.
  3. Карелия официальная. Находки в Софпороге. Дата обращения: 6 redukud 2025. Архивировано из оригинала 10 kezakud 2015 года.
  4. КарНЦ РАН. Сектор археологии. Дата обращения: 6 redukud 2025.
  5. КарНЦ РАН. Археологический музей. Дата обращения: 6 redukud 2025. Архивировано 21 sügüz'kud 2013 года.
  6. Карелия официальная. Вручение государственных наград. Дата обращения: 6 redukud 2025. Архивировано из оригинала 17 sulakud 2013 года.
  7. На праздновании Дня республики деятелям искусства и культуры Карелии вручены премии «Сампо». Дата обращения: 6 redukud 2025. Архивировано из оригинала 8 kezakud 2015 года.
  8. Почётные граждане города Олонца. Дата обращения: 6 redukud 2025.
  9. Почётная грамота Президента Российской Федерации. Дата обращения: 6 redukud 2025.

Literatur

  • Учёные Карельского научного центра РАН: Биографический словарь / Отв. редактор: И. М. Нестеренко, А. И. Слабунов. — Петрозаводск, 1999.

Lähtked