Kočkurkina Svetlana Ivanovna
| Kočkurkina Svetlana Ivanovna | |
|---|---|
| | |
| Sündundpäiv | 16. sulakud 1940 (86 лет) |
| Sündundtaho | |
| Ma | Sovetskii Sojuz, Venäma |
| Tedoerišt | istorii, arheologii |
| Radsija | Sovetskijan Sojuzan tedoakademijan Karjalan tedokeskusen Kelen, literaturan da istorian institut |
| Openduz | |
| Tedostepen' | istorijan tedodoktor (1985) |
| Om tetab kut | azjantundii Karjalan istorijan mödhe |
| Pauklahjad da premijad |
|
Svetlana Ivanovna Kočkurkina (ven.: Светла́на Ива́новна Кочку́ркина; om sündunu 16. sulakud 1940, Denau[d], Surhandarjinskajan agj[d]) - sovetskii da venälaine istorik, arheolog, istorijan tedodoktor (1985), Venäman arvostadud tedoradnik (2001), Karjalan ASSRan arvostadud redoradnik. Suomalaiž-ugrilaižen kul'turan azjantundii[1].
Elostarin
Vodel 1962 lopi parahimiden arvznamoidenke Petroskoin valdkundaline universitetan istorijan special'nostin mödhe da oli oigetud radole Sovetskijan Sojuzan Tedoakademijan Karjalan tedokeskusen Kelen, literaturan da istorian institutha[2].
Jäl'ghe aspiranturad, miččen hän lopi Sovetskijan Sojuzan Tedoakademijan arheologijan institutas, polesti kandidatan dissertacijad vodel 1969. Dissertacijan nimi oli "Ladogan kurganoiden oppind" (ven.: «Исследование курганов Приладожья»). Vodel 1985 polesti doktoran dissertacijad "Karjalan rahvahan istorii"-teman mödhe[2].
Svetlana Kočkurkinan keskuzsijal tedopppidnoiš oma Karjalan etnižen istorijan, Karjalan amuižiden rahvahiden - karjalaižiden, vepsläižiden da venälaižiden social-ekonomižen da kul'turan kehitoitusen problemad[3]. Arheologižed tedištuzmatkad Svetlana Kočkurkinan ohjandusel oppiba äjad Venäman öbokan istorik—kul'turan muštpachad: Oloncan lidnoitusen, Klimencan Pühä-Stroican monastirin, Mašjärven da Brusnenan monastirid, kurganad da lidnad Karjalas, Piterin da Vologdan agjoiš, "Kalevalan", "Lapukkan" da "Koitajogen" rahvahaližiden puištoiden territorijal[2].
Vodelpäi 1984 Svetlana Kočkurkina ohjandab Venäman tedoakademijan Karjalan tedokeskusen Kelen, literaturan da istorian institutan arheologijan erištod[4] da Arheilogišt muzejad. Muzejan materialad oli ozutadud Karjalan rahvahaližes muzeijas, Valdkundaližes Ermitažas, Suomеn man Kuopion, Oloncan da Sortavalan lidnoiden muzejoiš[5].
Vodel 1990 sai Karjalan ASSRan arvostadud tedoradnikan arvnimen.
Vodel 2001 sai Venäman arvostadud tedoradnikan arvnimen.
Vodel 2011 oli pauklahjoitud II stepenin ordenan medalil "Kodiman arvtegoiš"[6].
Om Venäman tedoakademijan Karjalan tedokeskusen Kelen, literaturan da istorian institutan tedonevondišton ühtnik, Petroskoin valdkundaližen universitetan nevondišton ühtnik dissertacijoiden polestusen mödhe.
Om "Sampo"-premijan laureat (2015)[7]. Olonec-lidnan arvostadud ristit (2019)[8].
Vodel 2022 om pauklahjoitud Venäman prezidentan Vladimir Putinan arvkirjeižel satusiš tedo-oppindrados da äivoččes hüväs rados[9].
Eläb Petroskoiš.
Pauklahjad da arvnimed
- Karjalan ASSRan arvostadud tedoradnik (1990);
- Venäman arvostadud tedoradnik (2001);
- Om pauklahjoitud II stepenin ordenan medalil "Kodiman arvtegoiš" (2011);
- "Sampo"-premijan laureat (2015);
- Om pauklahjoitud Venäman prezidentan Vladimir Putinan arvkirjeižel (2022).
Bibliografii
Svetlana Kočkurkina om enamba 150 tedotön avtor, niiden keskes om kirjoid vepsläižiden polhe, kaik oma venän kelel:
- С. Кочкуркина. Юго—Восточное Приладожье в X—XIII вв. — Ленинград, 1973.
- С. Кочкуркина. Археологические памятники корелы V—XV вв. — Ленинград, 1981.
- С. Кочкуркина. Древняя корела. — Ленинград, 1982.
- С. Кочкуркина. Курганы летописной веси. — Петрозаводск, 1985.
- С. Кочкуркина. Корела и Русь. — Ленинград, 1986.
- С. Кочкуркина, Т. Джаксон, А. Спиридонов. Письменные известия о карелах. — Петрозаводск, 1990.
- С. Кочкуркина. Памятники Юго—Восточного Приладожья и Прионежья. — Петрозаводск, 1989.
- Сокровища древних вепсов. — Петрозаводск, 1990.
- С. Кочкуркина, Л. Голубева. Белозерская весь (по материалам поселения Крутик IX—X вв.). — Петрозаводск, 1991.
- С. Кочкуркина, Н. Куспак, Н. Мамонтова, В. Платонов. Древний Олонец. — Петрозаводск, 1994.
- С. Кочкуркина, В. Филатова, И. Витенкова, М. Косменко. Археология Карелии. — Петрозаводск, 1996.
- С. Кочкуркина. Народы Карелии: история и культура. — Петрозаводск, 2004.
- С. Кочкуркина. Народы Карелии: история и культура. 2-ое издание. — Петрозаводск: Карелия, 2005. — 208 с.
- С. Кочкуркина. Древнекарельские городища эпохи Средневековья. — Петрозаводск, 2010. — 262 с.
- С. Кочкуркина. История и культура народов Карелии и их соседей. — Петрозаводск: АУ РК Информационное агентство "Республика Карелия", 2011. — 240 с.
- С. Кочкуркина, О. Орфинская. Приладожская курганная культура: технологическое исследование текстиля. — Петрозаводск, 2014. — 140 с. — ISBN 978-5-9274-0606-7.
- С. Кочкуркина. Археология средневековой Карелии. — Петрозаводск: Карельский научный центр РАН, 2017. — 280 с. — ISBN 978-5-9274-0791-0.
Homaičendad
- ↑ Карелия: Энциклопедия: в 3 т. / Гл. ред. А. Ф. Титов. Т. 2. — Петрозаводск: ПетроПресс, 2009. — 464 с. — ISBN 978-5-8430-0125-4.
- ↑ 1 2 3 Сотрудники КарНЦ РАН. Кочкуркина Светлана Ивановна. krc.karelia.ru. Дата обращения: 6 redukud 2025.
- ↑ Карелия официальная. Находки в Софпороге. Дата обращения: 6 redukud 2025. Архивировано из оригинала 10 kezakud 2015 года.
- ↑ КарНЦ РАН. Сектор археологии. Дата обращения: 6 redukud 2025.
- ↑ КарНЦ РАН. Археологический музей. Дата обращения: 6 redukud 2025. Архивировано 21 sügüz'kud 2013 года.
- ↑ Карелия официальная. Вручение государственных наград. Дата обращения: 6 redukud 2025. Архивировано из оригинала 17 sulakud 2013 года.
- ↑ На праздновании Дня республики деятелям искусства и культуры Карелии вручены премии «Сампо». Дата обращения: 6 redukud 2025. Архивировано из оригинала 8 kezakud 2015 года.
- ↑ Почётные граждане города Олонца. Дата обращения: 6 redukud 2025.
- ↑ Почётная грамота Президента Российской Федерации. Дата обращения: 6 redukud 2025.
Literatur
- Учёные Карельского научного центра РАН: Биографический словарь / Отв. редактор: И. М. Нестеренко, А. И. Слабунов. — Петрозаводск, 1999.
Lähtked
- Sündnuded 16. sulakud
- Sündnuded vodel 1940
- Sündnuded Uzbekistanas
- Petroskoin valdkundaližen universitetan pästnikad
- Pauklahjoitud II stepenin ordenan medalil "Kodiman huväs rados"
- Venäman arvostadud tedoradnikad
- Personalijad kirjamišton mödhe
- Tedomehed kirjamišton mödhe
- Venäman istorikad
- Istorikad kirjamišton mödhe
- Sovetskijan Sojuzan istorikad
- Sovetskijan Sojuzan arheologad
- Venäman arheologad
- Etnografad
- Arheologad
- Karjalan istorii
- Venäman tedoakademijan Karjalan tedokeskusen tedomehed
- Karjalan ASSRan arvostadud tedomehed
- Sampo-premijan laureatad
- Oloncan arvokahad eläjad