Katovice

Рувики-späi
Katovice
pol'š.: Katowice
Katowice Rynek.jpg
Флаг[d] Герб[d]
Флаг[d] Герб[d]
50°15′ с. ш. 19°00′ в. д.GЯO
Valdkund
Глава Marcin Krupa[d]
Istorii da geografii
Tegemižen päiv 1598
Pind
  • 164 670 000
Высота 245 ± 1 da 357 ± 1
Aigvö Europe/Warsaw[d]
Eläjad
Eläjad
  • 285 711 чел. (31 keväz'kud 2021)[1]
Lugud
Telefonan kod 32
Počtan indeksad 40-001–40-999
Avtomašinoiden nomeroiden kod SK

Официальный сайт(pol'š.)
Fail:POL Katowice map.svg
Fail:Katowice jednostki pomocnicze.png
Логотип РУВИКИ.Медиа Mediafailad RUWIKI-tedoiš

Katovice (pol'š.: Katowice [katɔˈvit͡sɛ], saks.: Kattowitz) om lidn Pol'šanman suves. Se om Silezijan sodaveikundan pälidn.

Istorii

Eländpunkt mainitase küläks vl 1598, oliba toižed-ki aigaližembad eländpunktad nügüdläižen Katovicen territorijal. Šingotaškanzihe teravas 19. voz'sadal erazvuiččiden kivendoiden varoiden tagut, saksalaižed oliba ristitišton enambuses, i vhesai 1921 oficialine nimituz oli Kattovic. Se sai lidnan oiktusid vl 1865.

Katovice om kivihilen samižen da raudan metallurgijan keskuz eziauguižešti i nügüd'aigan. Järed raudtesol'm (15 stancijad da platformad) holitab 12 mln passažiroid vodes. Lidnan effektivine infrastuktur, veskoitud ühthine šingotez i ofispindoiden ližaduz kändihe popularižeks toižen biznesan vedandad.

Geografijan andmused

Lidn sijadase Vislan i Oderan basseinoiden vezijagandal, 266..352 m ü.m.t. korktusil.

Klimat om ven. Voden keskmäine lämuz om +8,2 C° (vilukun −1,5 C°). Paneb sadegid 608 mm vodes.

Eläjad

Vl 2014 eläjiden lugu oli 303 314 ristitud. Kaikiš suremb ristitišt oli 368 621 eläjad vl 1987.

Katovice om Üläsilezijan konurbacijan (2 mln eläjid) keskuzlidn, üks' kaikiš äirahvahaližembišpäi Pol'šanmas istorižešti. Läz kaks'kümned üläopendusen aluzkundad ratas lidnas, sada tuhad üläopenikoid.

Irdkosketused



Pol'šanman sodaveikundad da niiden administrativižed keskused
Alakarpatan (Žešuv) | Alaläšan (Belostok) | Alasilezijan (Vroclav) | Kujavijan da Pomorjen (Bidgošč, Torun') | Lodzin (Lodz') | Lüblinan (Lüblin) | Lübušan (Gožuv-Vel'kopol'ski, Zelöna Gur) | Mazovijan (Varšav) | Opolen (Opole) | Penen Pol'šanman (Krakov) | Pomorjen (Gdan'sk) | Päivlaskmpol'žen Pomorjen (Ščecin) | Silezijan (Katovice) | Suren Pol'šanman (Poznan') | Sventokšistan (Kel'ce) | Varminiž-Mazuran (Ol'štin)