Belostok
| Belostok | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| pol'š.: Białystok[1] | |||||
| | |||||
|
|||||
| 53°07′00″ с. ш. 23°10′00″ в. д.GЯO | |||||
| Valdkund | |||||
| Глава | Tadeusz Truskolaski[d] | ||||
| Istorii da geografii | |||||
| Tegemižen päiv | 1691[1] | ||||
| Pind |
|
||||
| Высота | 118 ± 1 da 175 ± 1 | ||||
| Aigvö | UTC+1[d], летом UTC+2:00[d] | ||||
| Eläjad | |||||
| Eläjad |
|
||||
| Lugud | |||||
| Telefonan kod | 85 | ||||
| Počtan indeksad | 15-001 | ||||
| Avtomašinoiden nomeroiden kod | BI | ||||
|
|
|||||
| Официальный сайт (angl.)(pol'š.) | |||||
|
|
|||||
Belostok (pol'š.: Białystok [bʲaˈwɨstɔk]) om lidn Pol'šanman pohjoižpäivnouzmas. Se om Alaläšan sodaveikundan pälidn, järed raudtesol'm.
Istorii
Eländpunkt mainitase ezmäižen kerdan kirjutadud purtkiš vl 1437. Se sai lidnan statusad vl 1749. Oli tekstil'tegimišton keskuseks 19. voz'sadan toižes polespäi. Vozil 1939 (tal'vku) — 1941 (27. kezaku) da vl 1944 (heinku−sügüz'ku) Belostok mülüi NSTÜ:n Vaugedvenäman NST:ha ühtennimižen agjan keskuseks.
Geografijan andmused
Lidn om ümbärtud mecoil, sijadase Bäl-jogen randoil (pol'š.: Biała, «vauged», Vislan oigedpol'ne bassein), 120..160 m korktusil valdmeren pindal päl. Matkad Varšavhasai om 188 km suvipäivlaskmha, Vaugedvenäman röunhasai — 54 km päivnouzmha.
Eläjad
Vn 2011 Pol'šanman rahvahanlugemižen mödhe lidnan eläjiden lugu oli 294 989 ristitud. Kaikiš suremb lidnan ristitišt om nügüd'. Läz 430 tuhad ristituid elihe ezilidnoidenke vl 2017.
Om erazvuiččiden religijoiden pühäpertid: katoline jumalankodikund, ortodoksine hristanuskond, judaizman pühäpert', mugažo čiganoiden sur' kund eläb lidnas.
Transport
Avtobusad oma kundaližeks transportaks lidnas. Belostok ühtenzoitab EÜ:n päivlaskmaižid maid Baltijan maidenke avto- da raudteidme i Suomenmanke.
Homaičendad
Irdkosketused
| Pol'šanman sodaveikundad da niiden administrativižed keskused | ||
| Alakarpatan (Žešuv) | Alaläšan (Belostok) | Alasilezijan (Vroclav) | Kujavijan da Pomorjen (Bidgošč, Torun') | Lodzin (Lodz') | Lüblinan (Lüblin) | Lübušan (Gožuv-Vel'kopol'ski, Zelöna Gur) | Mazovijan (Varšav) | Opolen (Opole) | Penen Pol'šanman (Krakov) | Pomorjen (Gdan'sk) | Päivlaskmpol'žen Pomorjen (Ščecin) | Silezijan (Katovice) | Suren Pol'šanman (Poznan') | Sventokšistan (Kel'ce) | Varminiž-Mazuran (Ol'štin) | ||