Trutnev Jurii Petrovič

Рувики-späi
Jurii Petrovič Trutnev
Yury Trutnev official portrait.png
Флаг
Venäman valdmehišton varapämez' —
Venäman prezidentan täuz'valdaline ezitai 
Edahaižes Päivnouzmanpolen federaližes ümbruses
Флаг
с 31. elokud vodel 2013
(aigsijaline pämez' 8.—18. semendkud vodel 2018,
15.—21. vilukud vodel 2020, 7.—13. semendkud vodel 2024)
Valdmehišton pämez' Dmitrii Medvedev
Mihail Mišustin
Andrei Belousov(aigsijaline pämez')
Mihail Mišustin
Ken oli ende

radsija om tehtud,
Viktor Išajev kut Venäman ministr Edahaižen

Päivnouzmanpolen kehitoitusen mödhe — Venäman prezidentan täuz'valdaline ezitai Edahaižes Päivnouzmanpolen federaližes ümbruses
Флаг
Venäman prezidentan abunik
Флаг
22. semendkud vodel 2012 — 31. elokud vodel 2013
Prezident Vladimir Putin
Флаг
Venäman londuzvaroiden da ekologijan ministr
Флаг
9. keväz'kud vodel 2004 — 8. semendkud vodel 2012
(aigsijaline pämez' 7.—12. semendkud vodel 2004,
8.—12. semendkud vodel 2008, 8.—21. semendkud vodel 2012)
Valdmehišton pämez' Mihail Fradkov
Viktor Zubkov
Vladimir Putin
Viktor Zubkov (aigsijaline pämez')
Dmitrii Medvedev
Prezident Vladimir Putin
Dmitrii Medvedev
Vladimir Putin
Ken oli ende Vitalii Art'uhov
Ken tuli jäl'ghe Sergei Donskoi
Флаг
Permin agjan pämez'
Флаг
14. tal'vkud vodel 2000 — 11. keväz'kud vodel 2004
Prezident Vladimir Putin
Ken oli ende Gennadii Igumnov
Ken tuli jäl'ghe

Oleg Čirkunov(aigsijaline pämez');
radsija om heittud Permin agjan tegemižen

taguiči, Oleg Čirkunov kut Permin agjan pämez'
Флаг
Permin pämez'
Флаг
9. tal'vkud vodel 1996 — 14. tal'vkud vodel 2000
Ken oli ende Vladimir Fil'
Ken tuli jäl'ghe Arkadii Kamenev

Sündundpäiv

1956(1956-03-01) (69 vot)
polazna-külä, Dobr'anskii rajon, Molotovskan agj, RSFSR, Sovetskii Sojuz

Partii

Ühthine Venäma

Openduz

Permin politehnine institut

Professii

mägi-inžener

Pauklahjad
Orden for Service IV.png
RUS Order of Honour ribbon.svg Order of Honor (South Ossetia) ribbon.png Медаль Столыпина П. А. 1 степени Планка медали Столыпина II степени.png
lugeda  diskussii  redaktiruida

Trutnev Jurii Petrovič (ven.: Ю́рий Петро́вич Тру́тнев, sünd. 1. keväz'kud vodel 1956, Polazna-külä, Dobr'anskan rajon, Permin agj, RSFSR, SSSR) — sovetskii da venälaine valdmez'. Venäman valdmehišton varapämez' — Venäman prezidentan täuz'valdaline ezitai Päivnouzmanpolen federaližes ümbruses 31. elokuspäi vodelpäi 2013. Ohjandai Päivnouzmanpolen federaližes ümbruses 19. heinkuspäi vodelpäi 2021[1]. Venälaižen politižen "Ühthine Venäma"-partijan ühtnik[2].

Venäman londuzvaroiden da ekologijan ministr (2004—2012). Venäman prezidentan abunik (2012—2013). Venäman nügüdläine valdkundaline 1. klassan nevonik (2012). Venälaižen vointaidehiden ühtištusen üks' pämehišpäi[3], Venäman Kiokusinkai-associacijan prezidiuman pämez'[4], Mail'man K'okusin-ühtištusen üks' pämehišpäi[5].

Elostarin

Jurii Trutnev om sündunu 1. keväz'kud vodel 1956 polazna-küläs[6], ei edahan molotovaspäi (nügüd' Perm'-lidnas) neft'anikoiden kanzas[7].

Vodel 1978 Trutnev lopi mägitedokundan Permin politehnižes institutas "mägi-inžener"-special'nostin mödhe. Radoi special'nostin mödhe institutan opendusen aigan — buril'ščikan abunikan, operatoran neftin da gazan saskelmižen mödhe "Polaznaneft'" da "Komineft'"-organizacijoiš.

Vodel 1978 Jäl'ghe institutad oli oigetud Permin tedo-oppindan da projektoiden tegemižen neft'tegeližuden institutha. PermNIPInef'-organizacijas radoi noremban tedoradnikan[8].

Vozil 1981—1986 Trutnev radoi komsomolorganizacijas. Oli instruktoran Permin VLKSMan lidnalaižes komitetas.

Vozil 1986—1988 oli Permin agjan ispolkoman pämehen sportazjoiden mödhe.

Vodel 1988 Trutnev ühtes partn'oroidenke tegi "Kontakt"-kooperativan, mitte voumiči sport-trenažoroid; trenažorad mödihe päazjas valdkunaližihe organizacijoihe[7]. Vodel 1990 oli "EKS LIMITED"-kompanijan pämehen, mitte oli tehtud kooperativan pohjal. Vodel 1996 tegihe "E. K. Internešnl"-organizacijan pämeheks. Päiči trenačoroiden möndad, Trutnev oigenzi vägikahid sportmehid toižihe lidnoihe, möi verazmaižid avtomašinoid da toi šveicarialašt "Nestlé"-šokoladad ühtes Oleg Čirkunovanke, kudamb radoi siloi Venäman möndezituses Šveicarijas. Konz Čirkunov pörzihe tagaze Perm'-lidnaha partn'oroiden valdas ühtes oli "Semja" -supermarketoiden verk[6][7].

Vodel 1994 Trutnev oli valitud Permin agjan da Permin lidnan parlamentan deputataks, oli komitetan pämehen ekonomižen politikan da nalogoiden mödhe[7].

Tal'vkus vodel 1996 Trutnev oli valitud Permin pämeheks, sai 61 % valičijoiden än't.

Tal'vkus vodel 2000 Trutnev oli valitud Permin agjan pämeheks[9]. Žnetusen ezmäižes turas vägesti radajad pämehed Gennadii Igumnovad, sai 51 % valičijoiden än't.Lehtmehiden kirjutesiden mödhe, Trutnevale valičusil abutiba biznesmehed, kudambiden keskes oliba Dmitrii Ribolovlev da Andrei Kuz'ajev[7]. Oldes Permin agjan pämehen Trutnev zavodi ezmäižen Venämal processan regionoiden ühtenzoitusen mödhe — Permin agj oli ühtenzoittud komi-Permin avtonomižen ümbrusenke, a 7. tal'vkud vodel 2003 lujas hüvin vedi referendumad ühtenzoitusen mödhe.

24. semendkuspäi 19. tal'vkuhusai vodel 2003 Trutnev — Venäman Valdkundaližen nevondišton prezidiuman ühtnik[10][11].

9. keväz'kud vodel 2004 Venäman prezidentan käsköl Trutnev oli pandud londuzvaroiden ministran sijale Mihail Fradkovan valdmehištos. Semendkus vodel 2004 jäl'ghe Venäman prezidentan Vladimir Putinan valičendad toižele aigkeskustale Trutnev oli möst pandud Venäman londuzvaroiden ministran sijale.

22. semendkud vodel 2012 Trutnev tegihe Venäman prezidentan abunikaks. Hän zavodi ohjata Valdkundališt nevondištod. Andoi ičeze deputatan sijan VI kucundan Valdkundaližes dumas milliarderale Anatolii Lomakinale[12].

31. elokud vodel 2013 Trutnev oli pandud Venäman valdmehišton varapämeheks — Venäman prezidentan täuz'valdaližeks ezitajaks Edahaižes Päivnouzmanpolen federaližes ümbruses[13]. Om pandud udeks necile sijale Venäman valdmehišton tegemižen aigan 18. semendkud vodel 2018 da 21. vilukud vodel 2020[14].

Tal'vkuspäi vodelpäi 2018 — Valdkundaližen komissijan pämez' Arktikan kehitoitusen küzundoiden mödhe[15][16].

13. semendkud vodel 2024 Valdkundaline Duma vahvištoiti valdmehišton varapämehiden kandidaturad, kudambiden lugetišen oigenzi premjer-ministr Mihail Mišustin. Trutnev kaiči ičeze vice-premjeran, Venäman prezidentan täuz'valdaližen ezitajan Edahaižes Päivnouzmanpolen federaližes ümbruses sijad udes valdmehištos[17][18]. Trutnev mugažo holdub päterritorijoiden social'no-ekonomižiš küzundoiš Magadanan agjas, Suvi-Kuriloiden, Kuriloiden, Pohjoiž-Kuriloiden lidnalaižiš ümbrusiš Sahalinan agjas[19].

Kanz

Jurii Trutnev om nainu. Hänel om koume poigad da kaks' tütärt. Dmitrii-poig (sünd. 1982) — Keskuzkooperativižen bankan rahoiden nevonik da pämehiden nevondišton ühtnik[20].

Melentartused

Trutnevale kaiken elon om mel'he sport — k'okusinkai-karate, avtoajamine, klassine ralli.

Hänel om videnden k'okusinkai-karaten dan (voz' 2005) da kudenz' dan (voz' 2018) Rahvahidenkeskeižes k'okusinkai-organizacijas[21][22].

Vodelpäi 2005 — Venälaižen käzitaideniden ühtištusen üks' pämehišpäi (ühtes Sergei Kirijenkonke)[3][23][24]. Vodelpäi 2004 — Venäman k'okusinkai-associacijan prezidiuman pämez'[4][25]. Vodelpäi 2011 — Mail'man k'okusin-ühtištusen üks' pämehišpäi[5][26][27]. Oli üks' tahtnikoišpäi tehta mugoižen ühtištusen.

Vozil 2000 - 2004 Trutnev kaiken aigan ühtni Venäman čempionatoihe da kubkaha avtorallihe Mitsubishi Lancer Evolution - avtomašonoil[2].

Pauklahjad

  • IV stepenin orden "Kodiman hüväs rados" (2016) — valdkundan hüväs da äivoččes rados[28].
  • Arvostelusen orden (1998) — sures panendas Perm'-lidnan social'no-ekonomižehe kehitoitusehe, äivoččes hüväs rados[29].
  • Venäman Valdmehišton arvkirjeine (2006) — satusiš londuzvaroiš da kaičendas[30].
  • A. P. Stolipinan I stepenin medal' (2016) — satusiš Venäman strategižiden social'no-ekonomižiden tegendoiden pätusiš da äivoččes hüväs rados[31].
  • A. P. Stolipinan II stepenin medal' (2011) — satusiš Venäman strategižiden social'no-ekonomižiden tegendoiden pätusiš, siš lugus Venäman Valdmehišton pit'kaigaližiden projektoiden tegemižes, da 55-voččeks jubilejaks[32].
  • Arvostelusen orden (Suvi-Osetii, 2009) — sures personaližes panendas rahvahiden sebruden kehitoitandaha da vahvištoitusehe, Suvi-Osetijan Valdkundan ekologijan parembzoitusen aktivižes rados, osetinoiden abus da gumanitarižen katastrofan heitämižes[33].

Homaičendad

  1. Михаил Мишустин назначил вице-премьеров кураторами федеральных округов. Дата обращения: 19 heinkud 2021. Архивировано 19 heinkud 2021 года.
  2. 1 2 Энциклопедия ТАСС, 2024. Трутнев, Юрий Петрович. Заместитель председателя правительства РФ — полномочный представитель президента РФ в ДФО
  3. 1 2 Высший совет Российского Союза боевых искусств. Дата обращения: 27 tal'vkud 2019. Архивировано 27 tal'vkud 2019 года.
  4. 1 2 Президиум Ассоциации Киокусинкай России. Дата обращения: 27 tal'vkud 2019. Архивировано 27 tal'vkud 2019 года.
  5. 1 2 Высший совет Всемирного Союза Кёкусин. Дата обращения: 15 kezakud 2012. Архивировано 28 kezakud 2012 года.
  6. 1 2 Сергей Мулин. Резкий кадр. Огонёк № 35 (9 sügüz'kud 2013). Дата обращения: 9 sügüz'kud 2013. Архивировано 9 sügüz'kud 2013 года.
  7. 1 2 3 4 5 Василий Тимирязев. Опыты на природе. Компания (28 semendkud 2012). Дата обращения: 10 sügüz'kud 2013. Архивировано из оригинала 27 sügüz'kud 2013 года.
  8. Трутнев, Юрий Петрович. ТАСС. Дата обращения: 28 redukud 2021. Архивировано 28 redukud 2021 года.
  9. Юрий Трутнев Вступил В Должность Губернатора Пермской Области | «Новый Компаньон». Дата обращения: 25 elokud 2019. Архивировано 25 elokud 2019 года.
  10. Распоряжение Президента Российской Федерации от 24.05.2003 г. № 269-рп «О президиуме Государственного совета Российской Федерации». Дата обращения: 29 keväz'kud 2020. Архивировано 26 keväz'kud 2020 года.
  11. Распоряжение Президента Российской Федерации от 19.12.2003 г. № 606-рп «О президиуме Государственного совета Российской Федерации». Дата обращения: 29 keväz'kud 2020. Архивировано 26 keväz'kud 2020 года.
  12. Миллиардер Анатолий Ломакин стал депутатом Госдумы. Forbes (22 elokud 2012). Дата обращения: 23 tal'vkud 2012. Архивировано 25 tal'vkud 2012 года.
  13. Указ Президента Российской Федерации от 31.08.2013 г. № 692 «О Заместителе Председателя Правительства Российской Федерации — полномочном представителе Президента Российской Федерации в Дальневосточном федеральном округе». Дата обращения: 13 elokud 2019. Архивировано 13 elokud 2019 года.
  14. Указ Президента Российской Федерации от 18.05.2018 г. № 228 «О Заместителе Председателя Правительства Российской Федерации — полномочном представителе Президента Российской Федерации в Дальневосточном федеральном округе». Дата обращения: 13 elokud 2019. Архивировано 13 elokud 2019 года.
  15. Вице-премьер Трутнев возглавит госкомиссию по Арктике. Interfax.ru. Дата обращения: 20 uhokud 2023.
  16. ИА «Север-Пресс». Юрий Трутнев возглавил госкомиссию по Арктике | Север-Пресс. ИА «Север-Пресс» (7 sügüz'kud 2018). Дата обращения: 20 uhokud 2023.
  17. Госдума утвердила всех предложенных вице-премьеров. РИА Новости (13 semendkud 2024). Дата обращения: 13 semendkud 2024.
  18. Президент подписал указы о назначении членов Правительства Российской Федерации и директоров служб. kremlin.ru (14 semendkud 2024). Дата обращения: 14 semendkud 2024.
  19. Михаил Мишустин утвердил распределение обязанностей между вице-премьерами. government.ru (17 semendkud 2024). Дата обращения: 18 semendkud 2024.
  20. Юлия Говорун. «Нельзя продать — и забыть», — Юрий Трутнев, министр природных ресурсов и экологии. Ведомости (28 vilukud 2010). Дата обращения: 9 sügüz'kud 2013.
  21. Шиханы России. Сихан. высшие даны каратэ, черные пояса карате кёкусинкай. Дата обращения: 15 kezakud 2009. Архивировано 5 elokud 2009 года.
  22. Шихану Юрию Трутневу присвоили пояс Кёкусинкан. Дата обращения: 30 heinkud 2020. Архивировано 9 kül'mkud 2018 года.
  23. Российский Союз Боевых Искусств. Дата обращения: 15 kezakud 2012. Архивировано 14 kezakud 2012 года.
  24. Юрий Трутнев: биография, образование, семья
  25. Архивированная копия. Дата обращения: 15 kezakud 2012. Архивировано из оригинала 12 heinkud 2012 года.
  26. Time to be United! — kwunion. Дата обращения: 15 kezakud 2012. Архивировано 26 kezakud 2012 года.
  27. Юрий Трутнев стал сопредседателем Высшего совета Всемирного союза каратэ киокусинкай
  28. Указ Президента Российской Федерации от 2 марта 2016 года № 93 «О награждении государственными наградами Российской Федерации». Дата обращения: 2 keväz'kud 2016. Архивировано 4 keväz'kud 2016 года.
  29. Указ Президента Российской Федерации от 8 июня 1998 г. № 687
  30. Распоряжение Правительства Российской Федерации от 1 марта 2006 г. № 271-р
  31. Распоряжение Правительства Российской Федерации от 23 марта 2016 года № 487-р «О награждении медалью Столыпина П. А. I степени Трутнева Ю. П.» Дата обращения: 28 elokud 2021. Архивировано 28 elokud 2021 года.
  32. Распоряжение от 1 марта 2011 г. № 305-р. Дата обращения: 27 tal'vkud 2019. Архивировано 27 tal'vkud 2019 года.
  33. Минприроды России поможет сохранить экологию Южной Осетии. Дата обращения: 27 tal'vkud 2019. Архивировано 27 tal'vkud 2019 года.

Tarkendused