Filadel'fii

Filadel'fii
angl.: Philadelphia
Флаг[d] Герб
39°57′10″ с. ш. 75°09′49″ з. д.
Valdkund	Amerikan Ühtenzoittud Valdkundad
Глава	Jim Kenney[d]
Istorii da geografii
Tegemižen päiv	1682
Pind	369,609252 (2016)
Высота	12 ± 1
Aigvö	UTC−5:00[d], летом UTC−4:00[d]
Eläjad
Eläjad	▲1 603 797 чел. (1 vilukud 2020)
Lugud
Telefonan kod	267 da 215
Počtan indeksad	19019–19255, 19171, 19172, 19019, 19023, 19026, 19028, 19031, 19033, 19036, 19039, 19042, 19046, 19050, 19054, 19056, 19058, 19061, 19065, 19068, 19070, 19072, 19077, 19079, 19081, 19086, 19088, 19091, 19093, 19096, 19097, 19099, 19103, 19104, 19108, 19112, 19115, 19119, 19120, 19123, 19126, 19117, 19133, 19135, 19136, 19137, 19140, 19144, 19147, 19151, 19154, 19159, 19163, 19166, 19168, 19173, 19174, 19176, 19179, 19182, 19186, 19189, 19193, 19196, 19198, 19201, 19204, 19206, 19209, 19212, 19215, 19217, 19219, 19222, 19226, 19228, 19232, 19236, 19240, 19243, 19245, 19247, 19250, 19254 da 19255
Официальный сайт (angl.)
Fail:Philadelphia County Pennsylvania Incorporated and Unincorporated areas Philadelphia Highlighted.svg
Mediafailad RUWIKI-tedoiš

Filadel'fijan kart ezilidnoidenke, 2017.

Filadel'fii (angl.: Philadelphia [ˌfɪləˈdɛlfiə], ühthine lühenduz angl.: Philly [ˈfɪli] «Fil(l)i»), om AÜV:oiden lidn Pensil'vanii-štatan suvipäivnouzmas. Se om štatan kaikiš suremb lidn eläjiden lugun mödhe da kudenz' surtte AÜV:oiš.

Istorii

Eländpunktan aluz om pandud vl 1682 protestantizman kvakeroiden kundal. Sai lidnan oiktusid vl 1701. Vl 1776 AÜV:oiden deklaracii ripmatomudes Sures Britanijaspäi om vahvištadud neciš lidnas, vl 1787 — AÜV:oiden Konstitucii. Vll 1776−1783 i 1790−1800 lidn oli AÜV:oiden pordaigaližeks pälidnaks.

Filadel'fii šingotase nenil sarakoil: finansižed holitišed (sidä kesken Filadel'fijan birž i varmitusen kompanijad), üläopenduz (Filadel'fijan universitet), tervhudenkaičend i biotehnologii, telekommunikacijad («Comcast»-provaideran päfater), himine, kivivoinhimine i farmaceftine («GlaxoSmithKline») industrijad, sömtegimišt, turizm. Lidnaglomeracijan KSP oli 445 mlrd. US$ vl 2017, kahesanz' surtte AÜV:oiš.

Geografijan andmused

Lidn sijadase Delaver-jogen da lahten oiktal randal, 12 m ü.m.t. keskmäižel korktusel. Nju Džersi-štatan lidnad oma jogen vastrandal. Matkad Atlantižen valdmeren merohosai om 200 km suvhe estuarijadme, Vašington-pälidnhasai om 200 km suvipäivlaskmha orhal, 225 km avtotedme vai raudtel. AÜV:oiden kaikiš suremb Nju Jork-lidn sijadase 140 km pohjoižpäivnouzmha.

Klimat om subtropine neps vajehtujanke tal'venke (−15..+20 C°). Heinkun lämuz om +25,6 C°, vilukun — +0,6 C°, voden keskmäine lämuz om +13,2 C°, absolütine minimum — −24 C°. Paneb sadegid 1068 mm vodes, läz tazomäras vodes läbi.

Eläjad

Vn 2010 AÜV:oiden rahvahanlugemižen mödhe lidnan eläjiden lugu oli 1 526 006 ristitud. Kaikiš suremb lidnan ristitišt oli 2 071 605 eläjad vl 1950. Vl 2017 läz 6,1 mln ristituid elihe ezilidnoidenke.

Religijan mödhe (2014): hristanuskojad — 68% (protestantad 41%, katolikad 26%, mormonad 1%), religijan ozutandata i religijatomad — 24%, toižed religijad — 8% (judaizm, buddizm, islam, induizm).

Kodikel' (Filadel'fijan eläjad, vižvoččes igäspäi vl 2010, enamba 0,8%): anglijan kel' — 79,1%, ispanijan kel' — 9,7%, kitajan kel' — 1,6%, vjetnaman kel' — 0,9%, venän kel' — 0,8%, toižed keled — 7,9%.

Homaičendad

Irdkosketused

• Filadel'fii-lidnan tobmuden oficialine sait (phila.gov).  (angl.)