Kučepatov Nikolai Georgijevič
| Kučepatov Nikolai Georgijevič | |
|---|---|
| | |
| Sündundpäiv | 3. uhokud 1892 |
| Sündundsija | |
| Kolendpäiv | 9. redukud 1963 (71 год) |
| Kolendsija | |
| Valdkund | |
| Rad | opendai |
| Pauklahjad da premijad | |
Nikolai Georgijevič Kučepatov (ven.: Николай Георгиевич Кучепатов, 3. uhokud 1892, Oneg, Arhangel'skan gubernii[d] — 9. redukud 1963, Petroskoi) om sovetskii tedomez'-istorik, opendai, opendusen aktivist. Ezmäižen mail'man voinan ühtnik. Vozil 1931—1937 da 1944—1960 oli Karjalan valdkundaližen pedagogižen institutan opendajan. Pedagogine tedokandidat (1948), docent (1950). Rusttan Radznaman ordenan kavaler (1952), Karjalaiž-Suomalaižen SSRan školan arvostadud opendai (1946)[1].
Elostarin
Om sünduni 3. uhokud vodel 1892 Arhangel'skan gubernijan Onega-lidnas Venäman imperijas (nügüd' om Venäman Arhangel'skan agjan Änižröunan lidn) mecpilindan zavodan radnikan kanzas[2].
Openzihe jumalanpertin-prihodan školas, Onegan lidnalaižes opištos. Vodel 1911 lopi Petroskoin opendajiden seminarijan[3].
Vodelpäi 1911 om Velikogubskan külälaižen školan opendai. Vodelpäi 1915 om Jaroslavlin pedagogižen institutan üläopenik, sidä vodel oli ottud armijaha, služi venälaižen armijan 210-nden pehotan varapolkan saldatan, 211-nden da Butirskan polkoiden praporščikan. Ühtni Ezmäižehe mail'man voinaha[1].
Vodelpäi 1918 openzi Petroskoin augotižopendusen opištos, radoi Petroskoin rahvahaližen universitetan kirjišton ohjandajan. Ühtel aigal radoi da openzihe Petrogradan pedagogižes institutas, miččen lopi vodel 1921.
Vozil 1921—1931 oli Petroskoin pedagogižen kolledžan opendajan[4].
Vodelpäi 1931 oli Karjalan valdkundaližes pedagogižes institutas. Vodel 1948 polesti dissertacijan ven.: "Подготовка учителей в дореволюционной России и роль Петербургского учительского института"-teman mödhe, vodelpäi 1950 om institutan docent[3].
Vodel 1957 om pauklahjoitud K. D. Ušinskovan medalil " äivozižes da hüväs rados rahvahaližen opendusen oblastiš"[4].
Koli 9. redukud vodel 1963 Petroskoiš[2].
Tedotöd
N. G. Kučepatov kirjuti enamba 40 tedotöd da kirjutest rahvahaližen opendusen istorijas Karjalas. Sen lugus päradod oma:
- Н. Г. Кучепатов. Школа в дореволюционной Карелии. — Петрозаводск: Госиздат КАССР, 1956. — 107 с.
- Н. Г. Кучепатов. Народное образование в Советской Карелии. — Петрозаводск: Госиздат КАССР, 1958. — 87 с.
Pauklahjad
- Rahvahan opendusen parahim radnik (1945)[1];
- Medal' "Hüväs rados Sures Kodiman voinas vozil 1941—1945" (1946)[1];
- Karjalaiž-Suomalaižen SSRan školan arvostadud opendai (1946);
- Rusttan Radznaman orden (1952)[1];
- К. D. Ušinskovan medal' (1957).
Mušt
- Petroskoin pedagodine kolledž Karjalan parahimiden opendajiden täht vodel 2017 sädi Nikolai Georgijevič Kučepatovan nimel premijan[4].
Homaičendad
- ↑ 1 2 3 4 5 [rkna.ru/index.php/home/novosti/815-novosti/2022/fevral-2022/3499-k-130-letiyu-so-dnya-rozhdeniya-n-g-kuchepatova К 130-летию со дня рождения Н. Г. Кучепатова]. Государственное бюджетное учреждение Республики Карелия «Национальный архив Республики Карелия». Официальный сайт (Uhoku 2022). Дата обращения: 20 sulakud 2026.
- ↑ 1 2 Савченко И. В. Карелия: энциклопедия // Кучепатов Николай Георгиевич. — Петрозаводск, 2009. — Т. 2. — С. 129. (Дата обращения: 20 sulakud 2026)
- ↑ 1 2 Предтеченская Н. В. Преподаватели Карельского государственного педагогического университета, 1931–2001 // Кучепатов Николай Георгиевич. — Петрозаводск, 2001. — С. 259, 260. (Дата обращения: 20 sulakud 2026)
- ↑ 1 2 3 Премия имени Николая Георгиевича Кучепатова. Государственное автономное профессиональное образовательное учреждение Республики Карелия «Петрозаводский педагогический колледж». Дата обращения: 20 sulakud 2026.
Lähtked
- Sündnuded 3. uhokud
- Sündnuded vodel 1892
- Sündnuded Onega-lidnas
- Kolnuded 9. redukud
- Kolnuded vodel 1963
- Kolnuded Petroskoiš
- Rusttan Radznaman ordenan Kavalerad
- Pauklahjoitud medalil "Hüväs rados Suren Kodiman voinan aigan vozil 1941—1945"
- Pauklahjoitud K. D. Ušinskovan medalil
- Personalijad kirjamišton mödhe
- Venäman valdkundaližen pedagogižen universitetan pästnikad
- Petroskoin valdkundaližen universitetan opendajad
- Karjalaiž-Suomalaižen SSRan školan arvostadud opendajad
- Venäman opendajad
- Sovetskijan Sojuzan opendajad
- Opendajad kirjamišton mödhe