Mullo Ivan Mihailovič

Рувики-späi
Ivan Mihailovič Mullo
МуллоИ.М.jpg
Sündundpäiv 8. uhokud 1906(1906-02-08)
Sündundtaho
Kolendpäiv 5. tal'vkud 1990(1990-12-05) (84 года)
Kolendtaho
Ma
Tedoerišt Geografii, etnografii[d] da kodiröunan istorii[d]
Radsija
Openduz
Pauklahjad da premijad Honored Cultural Worker of the RSFSR.jpg

Ivan Mihailovič Mullo (ven.: Иван Михайлович Му́лло, 8. uhokud 1906, Pokize-Purskaja[d], Leningradan gubernii[d]5. tal'vkud 1990, Petroskoi) om sovetskii geograf, etnograf-kodiröunan tedai, RSFSRan arvostadud kul'turan radnik (1966)[1].

Elostarin

Om sündunu 8. uhokud maradnikan kanzas. Lopi školan Kolpinos da opendajiden kursad.

Vodehesai 1929 oli augotižškolan opendajan Piterin agjan školiš.

Vodel 1932 lopi Piterin valdkundaližen universitetan (ven.) geografijan tedokundan da oli oigetud radole Avtonomižehe Karjalan SSraha.

Vozil 1932—1939 — директор Karjalan valdkundaližen kodiröunan istorijan muzejan pämez' Petroskoiš.

Sovetsko-suomalaižen voinan da Suren Kodiman voinan ühtnik[2].

Vozil 1947—1948, demobilizacijan jäl'ghe, radoi Ühthižsojuzižen profsojuzoiden pänevondišton ohjanduzkundas Estonian SSRan azjoidme.

Vozil 1948—1953 om Karjalan valdkundaližen kodiröunan istorijan muzejan pämez', vozil 1953—1967 om pämehen varamez', muzejan päkaičii. Vozil 1965—1971 om Ühthižvenälaižen istorijan da kul'turan muštpachiden kaičendsebran (ven.) Petroskoin erišton pämez'.

Hän om äjiden Karjalan kodiröunan istorijas tedokirjutesiden da kirjoiden avtor. Löuzi da oppi saamen kul'turan muštpachad — seidad da kivilabirintad.

Karjalan ASSRan Valdkundaližen sportkomitetan turizman erišton prezidiuman ühtnik.

Koli 5. tal'vkud vodel 1990 Petroskoiš.

Arvostelend

Vodel 1966 Leninskaja pravda-lehteses kodiröunan istorijan muzejan tedoradnik N. A. Grinin kirjuti ičeze ühtesradnikas:

"Meiden muzejan äipoližes rados ei ole ni üht küzundad, azjtegod, mitte ei koske päkaičijan nevondad. Äitedaine radnik, Ivan Mihailovič paksus ezitab jügedoiden problemoiden originaližed pätused. Hän ecib uded, effektivižed sovetskijan elon tetabiden azjoiden muzeiozutelusen formad… Ivan Mihailovič om levedas tetab kut kodiröunan istorijan tedoiden propagandist."[2]

Vodel 2026 I. M. Mullon 110-voččen jubilejan muštoks, arhivan radnik Je. S. Nam'atova kirjutab, miše I. M. Mullo tegi suren panendan Karjalan muzeiradon tegemižehe da kehitoitusehe[3].

Kirjutesed

  • И. М. Мулло. По родному краю. — Петрозаводск: Госиздат КФССР, 1955.
  • И. М. Мулло. Медвежьегорск. Краткий историко-краеведческий очерк о городе и районе. — Петрозаводск: Госиздат Карел. АССР, 1959. — 96 с.
  • И. М. Мулло. Памятники и памятные места Карелии. — Петрозаводск: Карельское книжное издательство, 1963.
  • Кижи — остров сокровищ. Кижский музей-заповедник народного деревянного зодчества и этнографии КАССР. Путеводитель / Ред. И. М. Мулло. — Петрозаводск, 1965. — 73 с.
  • И. М. Мулло, Е. Д. Рыбак. Петрозаводск. Спутник туриста. — Петрозаводск: Карелия, 1979. — С. 182.
  • И. М. Мулло. Петровская слобода : Ист.-краевед. очерк. — 1981. — С. 78.
  • И. М. Мулло. Памятники истории и культуры Карелии. — Петрозаводск: Карелия, 1984. — 240 с.[4].

Homaičendad

  1. Карелия: энциклопедия: в 3 т. / гл. ред. А. Ф. Титов. Т. 2: К — П 249—464. Петрозаводск: ИД «ПетроПресс» (2009). Дата обращения: 7 sulakud 2026.
  2. 1 2 «Пропагандист краеведческих знаний»: К 120-летию Ивана Михайловича Мулло. Дата обращения: 7 sulakud 2026.
  3. Е.С.Намятова. К 110-летию со дня рождения И.М.Мулло. Дата обращения: 7 sulakud 2026.
  4. К 100-летию со дня рождения Ивана Михайловича Мулло. kgkm.karelia.ru (8 uhokud 2006). Дата обращения: 7 sulakud 2026.

Literatur

  • С. В. Григорьев. Биографический словарь. Естествознание и техника в Карелии. — Петрозаводск: Карелия, 1973. — 269 с. — 1000 экз.
  • И. М. Мулло : [некролог] // Ленинская правда : газета. — 1990. — 7 декабря.

Lähtked