Bošakoiden ocad
| Bošakoiden ocad | |
|---|---|
| рус. Бараньи лбы | |
| Ülembaine čokim | |
| Absol'utine korktuz' | 50 metrahasai |
| Sijaduz | |
Bošakoiden ocad (ven.: «Бара́ньи лбы») — kehkerad kal'l'od[1], miččed sünduiba jäžoman sulamižen jäl'ges[2]. Oma rahvahaližes "Ladogan šherad"-puištos Pohjoižes Pliladogas[3][4], Pohjoiž-Karjalan territorijal läz Lahdenpohjan rajonad da Piterin agjas[5].
Üleižed tedod
Bošakoiden ocad libo kut niid nimitadas völ kidžerad kal'l'od johtutaba kidžerad hibused[2]. Kehkerad mäthad da eriži seižutajad sured kived, miččid siliti jažom. Kal'l'oiden piduz' voib olda kuverdad-se sadad metrad, korktuz' - erasiš metroišpäi 50 metrahasai[6]. Ned sünduiba jäžomiden abul, miččed läz 14 tuhad vot tagaze sulaškanziba, ned silitiba-ki mägiden ladvoid da jätiba süväd vagod kivehe[2].
Vastasoiš nügüdläižen da endevanhan jäžoman sijoiš kut materikal, muga mägil-ki.
Venämal voib nägištada Baltian ščitan rajonas — Karjalan kaglusen pohjoižes, Pohjoižes Ladogas, Karjalas, Kol'skan nemel[7]. Kaikid paksumba vastasoiš mugoižiden suriden järviden randoil kut — Ladogan järv, Änine, Segjärv, N'uk-järv da toižed.
Homaičendad
- ↑ Рельеф Северного Приладожья. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ 1 2 3 Красивые места Карелии. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ Ладожские шхеры. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ Национальный парк "Ладожские шхеры". Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ Золотое кольцо Карелии. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ Большая российская энциклопедия. Дата обращения: 10 sügüz'kud 2025.
- ↑ БСЭ3.Бараньи лбы.
Literatur
- Герасимов И. П. Дискуссия о характере ледников в происхождении «Бараньих лбов». Т. 75. Вып. 5. — Петрозаводск: Изв. ВГО, 1943.
- Карелия: энциклопедия: в 3 т. / гл. ред. А. Ф. Титов. Т. 1: А — Й. — Петрозаводск: ИД «ПетроПресс», 2007. — ISBN 978-5-8430-0123-0.